poster

Příslib

  • USA

    The Promise

  • Španělsko

    La promesa

  • Velká Británie

    The Promise

Historický / Drama

USA / Španělsko, 2016, 133 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • castor
    ***

    Celé je to takové ustrašené a klouzající po povrchu, ani v milostné linii ani ve scénách utlačování slabších nejdeme na dřeň, bojíme se přidat plyn, o rozsekaných a vykuchaných lidech jen mluvíme. Celkově se na další příspěvek režiséra Terryho George dobře koukalo, ale po jedné stěžejní dějové události jsem si říkal, zda to tvůrci dotáhnou do líbivého finále, s kterým jsem tak nějak počítal. Jenže ona přede mnou byla ještě skoro hodina. Zmiňovaný závěr je nakonec lepší, než jsem čekal. Statisícové vyvražďování Arménů Turky během let 1915 až 1918 bylo podle mnohých názorů první jednoznačnou historicky zaznamenanou genocidou v dějinách. A Turci podle všeho inspirovali nacisty při přípravě židovského holokaustu. Namísto toho, abychom se o konfliktu dozvěděli víc, je nám předložena (divácky vděčnější) milostná linie, která představuje „boj“ dvou mužů o srdce jedné ženy. Funguje jen částečně. Dobová atmosféra je naopak výtečná, několik momentů rovněž. A ač Oscara Isaaca rozhodně nepovažuju za herce s pestrým výrazovým rejstříkem, já se docela bavil. Každopádně při devadesátimilionovém rozpočtu obrovský komerční propadák.(19.7.2018)

  • Aljak
    *****

    Nemôžem si pomôcť, ale historické filmy ma proste takmer za každým dostanú. Obzvlášť, keď je príbeh postavený na skutočných dejinných súvislostiach alebo aspoň v reálnom dejinnom kontexte s dobovými reflexiami ako sú kostýmy, reálie, vzhľad miest, a pod. No a tento film to dokázal napokon úplne všetko poňať tak, aby som mohol konštatovať moju veľkú spokojnosť. O arménskej genocíde sa toho už popísalo dosť - a zďaleka to asi nebolo až tak jednoznačné ako si mnohí myslia, ale jedno je isté - tak ako pri každej vojne, aj tu trpeli najviac bežní a nevinní ľudia. Čo sa filmového príbehu týka, tak nemám žiadne väčšie výhrady, hoci niektoré reakcie postáv boli dosť neuveriteľné (najmä Chrisove priateľstvo k Michaelovi napriek tomu čo si všimol), ale inak ma zápletka so zakomponovanou lovestory aj so všetkým ostatným naozaj bavili. Takže chválim a s čistým svedomím dávam 5*.(28.7.2017)

  • Morholt
    ****

    Láska za časů Arménské genocidy. Turecký zločin tu je sice všudypřítomný, ale ten hlavní prim hraje milostný trojúhelník sestávající se z amerického novináře, mladého medika a arménské krasavice, což má za následek, že filmový svět zůstává stále Arménům něco dlužen. Ale i tak se mi to líbilo. Výprava je nádherná, když dojde na nějaký ten masakr, tak má film sílu a vystačí si bez nějakých výrazně explicitních scén, herecky parádní a v případě Charlotte Le Bon už pomalu přemýšlím, koho nahradí v mojí topce a navrch emoce, které jsou možná trochu prvoplánové, ale na mě fungovaly. 85% a docela by mě zajímalo, co na to říká Turek.(16.8.2017)

  • sedm.1
    ****

    V rámci možností produkce poměrně výpravné historické drama, sledující jednu z temných epizod lidských dějin, konkrétně genocidy arménského lidu Turky na území tehdejší Osmanské říše. Nicméně je nutné podotknout, že spíše než o klasickou historickou podívanou, plnou faktů, či případně zajímavostí, se jedná o rozmáchlou romanci, odehrávající se právě na pozadí těchto neklidných časů. Nejdůležitější každopádně ale je, že oboje zde ve vzájemné symbióze docela funguje, takže ona romantická linie je působivá a emočně přesvědčivá, se všemi zúčastněnými lze sympatizovat, dějový vývoj má spád, napětí a i závěr disponuje poměrně silným vyústěním, a stejně tak se dají vnímat i právě události, týkající se nahánění a následného vyvražďování Arménů, které jsou v několika scénách až dech beroucí a velmi nekompromisní, ovšem ve výsledku pak samozřejmě o to víc působivější. Velký podíl na kvalitě filmu mají jistě jinak ale i zajímavé a nenudící postavy, obsazené navíc hvězdnými herci, v čele s výbornými Oscarem Isaacem a Christianem Balem, a opomenout nemohu ani na výraznou atmosféru, takže zkrátka za mě se jedná o vážně nadprůměrné a poměrně neprávem přehlížené drama, které podle mě dokáže oslovit a zaujmou jak popcornové, tak to náročnější publikum, neboť toho nabízí v mnoha ohledech skutečně hodně a k tomu ve vysoké kvalitě.(6.2.2020)

  • verbal
    **

    A je to. Jeden doufá v konečně pořádnou ránu do věčného židobyznysu a monopolu na vyhlazování, kterými pravidelně dvakrát do roka cílevědomě krmí celosvětové filmové distribuce, aby každého, koho už to docela obyčejně sere, mohli označovat za antisemitu, a místo ostré Arménské genocidy se dočká tupé arménské telenovely, plné zubokazného tureckého medu a přeslazených Marlenek. Telenovelu, v níž nechybělo málo, a jediný nepřizdisráčský a totálně kůl americký pissálek spolu s ještě hustějším a kůlovějším americkým velvyslancem se vylodili v Anatolii, dobyli Konstantinopol, přeplavali Bospor, vyčistili Západní frontu, vyhráli první světovou a ještě při tom sepsali Šindelijanův seznam. A do toho všeho pydlooká vypleštěná francouzka, hrající charakterově pokřivenou arménskou štěrbinu, hoří takovou láskou k výše zmíněnému pissálkovi, až z toho opíchá prvního Naránějana, který ji pípne na radaru, což ji existenciálně rozpoltí. Naránějan je však ženat, vzniká tolik napínavý mezinárodní milostný kosočtverec a otylé hospodyňky si budou dozajista samým napětím pálit enormní spodní prádlo a okusovat madla žehliček, kdo že to nakonec bude zholokostěn. A genocida? Na tu jebat, když je tu ta láska! Pohodíme v jediném záběru k řece pár vymydlených a vyfintěných figurantů, jemně jim zacákáme xichty kečupem, aby se z toho holkám za prkny náhodou hrůzou neroztřásly všechny brady, a jen budeme verbálně erkově tvrdit, že byli totál vykuchaní, rozsekaní, naklepaní a pomletí. No děsivý děs. Tak nic, no, třeba se i Arméni jednou prolichví do centra šoubyznysu, ISIS jim povolí otevřít si v Aleppu nějaký ten Judassic park a Jerevanwood to píárko taky rozjede pěkně naprudko.(15.7.2017)

  • - Herečka Angela Sarafyan sama z Arménie pochází a její rodina genocidu zažila na vlastní kůži. (pusheen)

  • - K arménské genocidě došlo v Osmanské říši v letech 1915-1918. Bylo během ní zabito podle někerých zdrojů až 1,5 milionu Arménů.  Arméni byli vyháněni na dlouhé pochody přes poušť, kde jich mnoho zahynulo cestou do táborů. Ti, kteří pochod přežili, byli následně vyháněni do pouště, kde neměli šanci na přežití. (Cheeter)

  • - Filmovanie snímky trvalo 72 dní a prebiehalo predovšetkým v Španielsku, na Malte, v Portugalsku či americkom New Yorku. (MikaelSVK)