Mlčící hvězda

Plakátové info: JSTE TAM S NIMI….NA NEJVÍC VZRUŠUJÍCÍ, NEZAPOMENUTELNÉ CESTĚ V HISTORII LIDSTVA!!! ___ Viděl jsem zkrácenou americkou verzi, takže se mohu vyjádřit jenom k ní a nemám s ní sebemenší problém. Předně je na ní vidět štědrý rozpočet, větší, než u celé řady hollywoodských bratříčků té doby, přeci jenom pro východní blok to byla otázka prestiže, natočit výživný, výpravný sci-fi film, který by se vyrovnal těm „ošklivým imperialistům“. V americké verzi nejsou žádné plenární schůze, žádné známky internacionalizace, žádné držení se za ruce v samém závěru. Kosmická loď v kontextu doby vypadá věrohodně (je vidět, že si tvůrci hodně vzali ze základního sci-fi kamene ´Destination Moon´), dočkáme se dokonce i stavu beztíže a dialogů, které natahají za uši. Samotná Venuše je docela působivá, tady si tvůrci vyhráli s kulisami – prostředím planety je pokryto mlhou, nebe je osvětlené polární září a architektura Venušanů je krásně bizarní, všechny ty špičaté věže s desítkami oken, které se vinou jako obří vývrtky, obklíčené plazícím se živým rosolem. No, kouká se na to hezky. Strašná škoda, že se dochovala jenom opravdu ošklivá kopie, jako byste VHS kazetu hodili do pračky na půlhodiny při 60 stupních Celsia :o) Nechybí i ekologický apel v podobě závěrečná pointy, která je jako vystřižená z Rocketship X-M (1950), kde je taky zřejmé, že si Venušané zničili planetu svým špatným přístupem. (05.10.2020)

Tento film má řadu problémů... nebo já s ním. Jednak, vychází z docela slabého románu začínajícího S. Lema z roku 1951 (vím, o čem mluvím, mám první vydání). Zaměřoval se na tehdy hrozící akutní jadernou konfrontaci a Venuše byla jen taková symbolická paralela. Řeč románu, dialogy, formální stavba je tak špatná a amatérská, že se nedivím, že se takový mistr jako Lem za román později styděl a nehlásil se k němu. Byl vzat v době vrcholícího nadšení ze socialistického dobývání vesmíru r. 1960, kdy už byl poněkud zastaralý, a použit jako látka pro vysoce agitační reklamu na komunismus a zejména internacionalismus. To bych u filmu z východního bloku z roku 1960 pochopitelně čekal, ale po 40 minutách téhož se mi už otevírala v kapse kudla. Např. výzkum je pojat tak, že za stolem sedí indický komunistický vědec a kolem něj jsou rozestoupeni "v rojnici" směrem ke kameře bádající, vhodně vybraní zástupci jednotlivých ras a národností. Problémy se řeší formou plenární schůze, funkce jsou rozdávány na základě původu podle stranických rozmístěnek. Pochopitelně je shovívavě přizván i prokomunistický američan (hraje ho Lukeš). Hlavní inženýr je Polák, furt dokola se to zdůrazňuje. Japonka melodramaticky používá slovo Hirošima v každém souvětí (jako jediná žena je tam pochopitelně za účelem servírování potravin, jak jinak). Tak trochu rozvláčně jsem popsal, proč je film extra schematický, povrchní, alibistický. Dějem se sotva vyrovná americkým brakům z téže doby. Bohužel jen tak. Hezká je výtvarná stránka. Nerad to píšu, ale asi si budu muset sehnat americkou přestříhanou verzi, zdá se podle zdejších komentářů, že je lepší než originál. (19.02.2012)

Sci-fi-litida, která není dobře napsaná a bavit může jen lid, který na těchle postarších vědeckejch fikcích se spoustou blikajících kontrolek a robotů se špatnou výslovností pravidelně ujíždí, ale pro nikoho jiného ne, on to totiž není zrovna nejlepší film, žel (cs Ikarie XB1 je jen o tři roky mladší, ale zároveň o tři levely lepší). Možná se mi to nelíbilo protože jsem viděl americkou zkrácenou verzi, ale upřímně, tu delší bych vidět asi ani nechtěl, už takhle jsem se na mnoha místech nudil a mimovolně rukama skládal origami stegosaura, což vzhledem k tomu, že nedokážu složit ani parník značí, že to fakt nebylo moc záživné. V konečném důsledku je tu tak zajímavá snad jen rezonance odporu proti jaderným zbraním a fakt, že jsem si při finále vzpomněl na jednu scifózní rozhl. hru, co jsem jako malej slyšel asi tak milionkrát (úkol pro zítřejší den, zjistit, co to bylo zač!). FiN (27.03.2015)

Kupodivu stále dobře vypadající sci-fi, když si uvědomíme rok vzniku, technické a trikové možnosti a skutečnost, kde byl natočen (Češi by byli jistě lepší, což dokazuje Ikárie XB). Nejlepší je část na Venuši, jejíž prostředí pojali tvůrci jako fantastická plátna surrealistických malířů. Nechybí samozřejmě morální poselství (které ovšem obsahovaly filmy i tehdejších jiných kinematografií včetně americké), jelikož snímek vzniká v době berlínské krize a karibská je nadosah. Svět byl v té době nebezpečně blízko vypuknutí atomové války. Viděna americká zkrácená verze. (29.03.2015)

Videná americká verzia. Tak snáď to jediné, čo je dodnes na tomto filme zaujímavé, je štylizované výtvarné stvárnenie Venuše. Inak sa tvorcovia úmorne snažia, vo všetkej vážnosti, publiku zdeliť to, čo urobilo, bez preháňania, nejakých sto amerických filmov v predchádzajúcej dekáde. Mlčiaca hviezda tak pôsobí na rok svojho vzniku značne archaicky a ako keby bola nakrútená v roku 1950. Vyššie hodnotenie je spôsobené najmä mojou obľubou subžánru vesmírnych ciest a skrátka tým, že je film tak mimo, až je nechcene vtipný a divák sa bude perfektne baviť na úkor tvorcov. No a ešte fakt, že iba málokto sa v histórii sci-fi vydal na druhú planétu od Slnka v našej slnečnej sústave. (28.09.2019)

Pořád jsem se ještě nerozhodl, zda si tento film zaslouží dvě hvězdy, nebo dokonce tři. Viděl jsem totiž originální a nesestříhanou verzi, která se zdá být horší než sestřih, co tak čtu. K hlavním výtkám patří ideologické poselství, které mě hodně iritovalo, onen důraz na internacionalismus (do vrcholného nevkusu předvedeno v závěrečné scéně, kde se všichni berou za ruce) je přehnaný a hloupý. A dále je snímek zbytečně dlouhý: začíná to velmi zajímavě, když se řeší tunguský meteorit, pak let na Venuši... zdlouhavě, plno zbytečných agitačních rozhovorů, nikde se nic moc neděje. Jo, je třeba ocenit výtvarnou a technickou stránku filmu; kdyby toho nebylo, tak už by nezbylo vůbec nic. (02.04.2015)

Přesně to napsal zelvopyr a mám naprosto stejné pocity. Už sama kniha je slabá, Lemovo nejlepší tvůrčí období začíná až počátkem 60. let, a vlastně v ní není ani pořádný děj, jen spousta teorií, fakt, technických popisů... na úrovni své doby. A podobně film. Nejde mi ani tak o chabé triky a papundeklové kulisy, ale o celé heroické vedení už tak slabého příběhu... (30.03.2012)

Klasicky vystavaný sci-fi snímok s neskrývanou politickou propagandou. Film šablónovito popisuje prípravu, let a následné dobrodružstvo na Venuši, ktorá je tu technicky výborne spracovaná. Jedná sa o priemer, ale myslím, že fanúšikov žánru by tento dobový snímok nemal uraziť. (08.04.2013)

Hezky surrealisticky vydesignovaná Venuše, jinak je to ale hrozně nudná a protivná cipovina :/ (31.03.2015)

Ideologický sci-fi paskvil s naprosto nezajímavými postavami a katastrofálním režijním i technickým zpracováním. Vlastně zde nejde o nic jiného, než poskytnout vizi toho, co by zůstalo ze Země, kdyby tehdy někdo zmáčkl obávaný knoflík a připomenul nejen šikmooké japonské lékařce, že Hirošima byla teprve mírné předznamenání. Jenže aby z výsledného obrazu totální zkázy mrazilo, jeho přemístění na jinou planetu s řadou opravdu podivných jevů působí jako hodně ujetý trip. Teprve po zhlédnutí tohoto filmu je vidět, jak vkusným až vytříbeným dílem Ikarie xb-1 ve své době byla - její tísnivá a sugestivní atmosféra i zdravá uměřenost ve ztvárnění budoucí vesmírné cesty a jí doprovázejících konfliktů a nebezpečí je skutečným balzámem na újmy, které může způsobit tato narychlo zpíchnutá společenská zakázka. (02.09.2013)

Interiér lodi, pěkný. Ale ten coloring, díky němuž ten černoch vypadá tak děsivě, že právě přišel ze samotného pekla, je ech. To měli raději udělat čb. Ocituji přeložený komentář z jutub, který je prostě...parádní: A po přistání na Venuši, celá posádka a loď jsou rozdrceni a spáleni díky nesmírnému tlaku a žáru...konec filmu. ;-) (18.06.2020)

Koprodukční projekty studia DEFA s jinými státy východního bloku (jmenovitě Polsko a Československo) se do 60. let daly spočítat úspěšně na prstech jedné ruky. Charakteristickým znakem pro vlnu koprodukčních projektů od 60. let se staly filmy orientované na divácký úspěch, filmy žánrové a spektakulární. Jedním z nich byl fantastickovědecký film Mlčící hvězda a z oné vlny byl filmem nejzajímavějším, a to jak výrobou, tak výslednou podobou. Klíčovým znakem pro proces výroby filmu se stalo neustálé přepisování scénáře kvůli neshodám jednotlivých stran (šlo o spor týkající se věrnosti předlohy – podle polské strany předkládala německá strana verzi scénáře, která se od předlohy příliš odkláněla, respektive si stěžovali na absenci filozofického vyznění a filmu jako pouhé technické atrakce; dalším problémem byl koncept, který obě strany upřednostňovaly – německá strana byla více orientovaná na reprezentaci socialistického režimu, kdežto ta polská byla silně umělecky laděná), které se nakonec podařilo vyřešit až po rozhodnutí SED, které dokončení snímku považovalo za velmi významné (ideologicky). S tím také souvisí výsledná podoba díla: východoněmecká verze je prošpikovaná ideologickou propagandou, která je místy až nesnesitelná. Já naštěstí viděl americkou sestříhanou verzi, kde se očividné ódě na socialistický režim podařilo snesitelně vyhnout. Co se týče samotného snímku, tak je vidět, že utrpěl neustálým přepisováním scénáře, dialogy jsou místy dost špatné, zápletka jednoduchá a nízký rozpočet (i když paradoxně šlo o doposud nejnákladnější film studia DEFA) je maskován tím, že se skoro nerámuje ve velkých celcích, a proto povětšinou vidíme jen detaily a polodetaily. Vizuálně opojné jsou sekvence na Venuši, vyvolávající až surrealistický dojem a kompenzující výslednou strukturu filmu, takže výsledný dojem je průměrný (šachová scéna mě naštvala a chtěl jsem poslat film do dvouhvězdičkových vod).___Uvidíme po srovnání s Eolomea. [KINEMATOGRAFIE VÝCHODNÍHO NĚMECKA] (12.02.2017)

Tohle hlavně strašně zastaralo. Teď neřeším slabší vizuál (především Venuše), ten mě zajímá asi ze všeho nejmíň, jde mi spíš o naprosto chabý děj. Na ten jsem se těšil že všeho nejvíc, ale nakonec z toho vypadla jen banální pohádka (k seriózní sci-fi bych to asi fakt nepřirovnal, protože zde fyzika docela dostává na prdel a Venuše je také velice "realisticky" zobrazena...) s naprosto průměrnými a nijak oslnivými postavami. O dialozích to ale platí ještě víc a o filmařské stránce snad úplně nejvíc. A taky tomu naprosto chybí nějaká atmosféra nebo napětí. Prostě je to celé slabé a celkem mě to mrzí, ale tak co nadělám. Natočené je to podle Lemovy prvotiny, tak se dá čekat, že i on se v ní tak nějak hledal. Až pak přišlo to nejlepší. Ale i tak se z toho nápadu dala natočit slušná scifárna, jen by se toho asi musel chopit někdo jiný... 2* (27.11.2020)

Aniz bych to myslel zle, stare sci-fi filmy mi prijdou zabavnejsi nez ty dnesni. Velke plus je vize a predstava budoucnosti, lidi nekde v padesatych letech... Nekdy v polovine to sice zacne poradne nudit, ale zaverecne poslani to ma. Zajimaly by me ohlasy divaku v dobe vzniku. (30.12.2021)

Tohle sci-fi je podle mne na imdb docela podhodnoceno (pouze 3,6 bodů). Viděl jsem 78 minutovou verzi upravenou pro Americká kina. Nevím jestli to někdy vyšlo na DVD v dobré kvalitě, ale kopie, kterou jsem sehnal, nestála za moc. Ten trochu rozmazaný obraz ale jakoby umocnil ty nejlepší scény:). Ty se odehrávají na povrchu planety Venuše: narůžovělá mlha, šero, blesky, každý večer příchod pravidelné větrné bouře. A z té mlhy prosvítají zbytky budov a zařízení zaniklé civilizace. Na zdánlivě nekonečných dlouhých lanech se těsně nad povrchem houpají jakási závaží. Co představují, nevím... Kosmonauti pronikají tajemným skleněným lesem do nitra zařízení, které bylo určeno k ... ale, přeci to nebudu prozrazovat:)... Díky zvláštní kombinaci pasáží seriózních (hlas vypravěče, popis cesty na Venuši, spousty technických detailů) a těch jakoby snových, surreálných (pobyt na Venuši, ale i průlet rojem meteoritů) má Mlčící hvězda svoji originální atmosféru. (14.12.2008)

Vrcholná sci-fi sračka. To bylo tak blbý, že jsem to ani nedokoukal. Vlastně mě ani nezajímalo jak to dopadne. (28.01.2018)

Tento typ filmů je skutečně těžké hodnotit objektivně. Buď je člověk fanouškem starých sci-fi a pak filmu leccos odpustí, nebo není a pak ho odsoudí do odpadu. Já se hlásím k té první skupině, ale i přesto nemůžu dát filmu víc jak 3*. Co mě osobně pobavilo, bylo, jak tehdy soudruzi v roce 1960 nadšeně posunuli dosažení komunismu (potažmo světového míru) již do roku 1970. Stejně tak i základnu na Měsíci, let na Venuši, apod. Přitom v románu Stanislava Lema, podle kterého byl film natočen, je děj umístěn až do roku 2000 (a jak vidno, ani to jsme nesplnili a ještě asi drahných pár let nesplníme). Tuzemské diváky potěší přítomnost českého herce v posádce kosmické lodi a možná zarazí až nápadná fyzická podobnost jednoho z hlavních hrdinů s Klementem Gottwaldem! Musím vyzdvihnout i vcelku obstojnou výpravu, alespoň co se Venuše týče. Triky samozřejmě za ta léta zestárly a dnes působí směšně, což je bohužel osud většiny starších sci-fi. Přesto mě film nechal zcela chladným; postavy jsou ploché a děj je moralizující víc než je pro film zdrávo. (13.08.2009)

Mimoradne roztomila "guilty pleasure" scifi, stylem spis ctyricitkova, nez sedesatkova. :) Mne to pobavilo. P.S.: s Ikarii bych to vubec nesrovnaval. To je uplne neco jineho. (20.04.2017)

Filmové zpracování mnou v dětství oblíbených Astronautů se vážně nevzdařilo, za což dávám vinu faktu, že ho natočili filmaři z komunistického bloku. Viděl jsem sestříhanou verzi pro Ameriku, takže nejhoršího jsem byl internacionální agitace ušetřen. Po efektové stránce film může směle konkurovat svým žánrovým bratřím ze Západu, ale herecké výkony a dialogy jsou opravdu utrpením. Plus nechápu, proč filmaři změnili jména postav. (09.05.2013)

Přepis Lemových Astronautů byl v roce 1960 naprostá bomba. I v dnešní době koukatelné, pokud budeme tolerantní k tehdejším trikům. (15.06.2009)