poster

Mlčící hvězda

  • Východní Německo

    Der Schweigende Stern

  • anglický

    First Spaceship on Venus

Sci-Fi

Východní Německo / Polsko, 1960, 93 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • p6qwre
    ****

    Tohle sci-fi je podle mne na imdb docela podhodnoceno (pouze 3,6 bodů). Viděl jsem 78 minutovou verzi upravenou pro Americká kina. Nevím jestli to někdy vyšlo na DVD v dobré kvalitě, ale kopie, kterou jsem sehnal, nestála za moc. Ten trochu rozmazaný obraz ale jakoby umocnil ty nejlepší scény:). Ty se odehrávají na povrchu planety Venuše: narůžovělá mlha, šero, blesky, každý večer příchod pravidelné větrné bouře. A z té mlhy prosvítají zbytky budov a zařízení zaniklé civilizace. Na zdánlivě nekonečných dlouhých lanech se těsně nad povrchem houpají jakási závaží. Co představují, nevím... Kosmonauti pronikají tajemným skleněným lesem do nitra zařízení, které bylo určeno k ... ale, přeci to nebudu prozrazovat:)... Díky zvláštní kombinaci pasáží seriózních (hlas vypravěče, popis cesty na Venuši, spousty technických detailů) a těch jakoby snových, surreálných (pobyt na Venuši, ale i průlet rojem meteoritů) má Mlčící hvězda svoji originální atmosféru.(14.12.2008)

  • zelvopyr
    **

    Tento film má řadu problémů... nebo já s ním. Jednak, vychází z docela slabého románu začínajícího S. Lema z roku 1951 (vím, o čem mluvím, mám první vydání). Zaměřoval se na tehdy hrozící akutní jadernou konfrontaci a Venuše byla jen taková symbolická paralela. Řeč románu, dialogy, formální stavba je tak špatná a amatérská, že se nedivím, že se takový mistr jako Lem za román později styděl a nehlásil se k němu. Byl vzat v době vrcholícího nadšení ze socialistického dobývání vesmíru r. 1960, kdy už byl poněkud zastaralý, a použit jako látka pro vysoce agitační reklamu na komunismus a zejména internacionalismus. To bych u filmu z východního bloku z roku 1960 pochopitelně čekal, ale po 40 minutách téhož se mi už otevírala v kapse kudla. Např. výzkum je pojat tak, že za stolem sedí indický komunistický vědec a kolem něj jsou rozestoupeni "v rojnici" směrem ke kameře bádající, vhodně vybraní zástupci jednotlivých ras a národností. Problémy se řeší formou plenární schůze, funkce jsou rozdávány na základě původu podle stranických rozmístěnek. Pochopitelně je shovívavě přizván i prokomunistický američan (hraje ho Lukeš). Hlavní inženýr je Polák, furt dokola se to zdůrazňuje. Japonka melodramaticky používá slovo Hirošima v každém souvětí (jako jediná žena je tam pochopitelně za účelem servírování potravin, jak jinak). Tak trochu rozvláčně jsem popsal, proč je film extra schematický, povrchní, alibistický. Dějem se sotva vyrovná americkým brakům z téže doby. Bohužel jen tak. Hezká je výtvarná stránka. Nerad to píšu, ale asi si budu muset sehnat americkou přestříhanou verzi, zdá se podle zdejších komentářů, že je lepší než originál.(19.2.2012)

  • Braddy
    ***

    Tento typ filmů je skutečně těžké hodnotit objektivně. Buď je člověk fanouškem starých sci-fi a pak filmu leccos odpustí, nebo není a pak ho odsoudí do odpadu. Já se hlásím k té první skupině, ale i přesto nemůžu dát filmu víc jak 3*. Co mě osobně pobavilo, bylo, jak tehdy soudruzi v roce 1960 nadšeně posunuli dosažení komunismu (potažmo světového míru) již do roku 1970. Stejně tak i základnu na Měsíci, let na Venuši, apod. Přitom v románu Stanislava Lema, podle kterého byl film natočen, je děj umístěn až do roku 2000 (a jak vidno, ani to jsme nesplnili a ještě asi drahných pár let nesplníme). Tuzemské diváky potěší přítomnost českého herce v posádce kosmické lodi a možná zarazí až nápadná fyzická podobnost jednoho z hlavních hrdinů s Klementem Gottwaldem! Musím vyzdvihnout i vcelku obstojnou výpravu, alespoň co se Venuše týče. Triky samozřejmě za ta léta zestárly a dnes působí směšně, což je bohužel osud většiny starších sci-fi. Přesto mě film nechal zcela chladným; postavy jsou ploché a děj je moralizující víc než je pro film zdrávo.(13.8.2009)

  • Sandiego
    *

    Ideologický sci-fi paskvil s naprosto nezajímavými postavami a katastrofálním režijním i technickým zpracováním. Vlastně zde nejde o nic jiného, než poskytnout vizi toho, co by zůstalo ze Země, kdyby tehdy někdo zmáčkl obávaný knoflík a připomenul nejen šikmooké japonské lékařce, že Hirošima byla teprve mírné předznamenání. Jenže aby z výsledného obrazu totální zkázy mrazilo, jeho přemístění na jinou planetu s řadou opravdu podivných jevů působí jako hodně ujetý trip. Teprve po zhlédnutí tohoto filmu je vidět, jak vkusným až vytříbeným dílem Ikarie xb-1 ve své době byla - její tísnivá a sugestivní atmosféra i zdravá uměřenost ve ztvárnění budoucí vesmírné cesty a jí doprovázejících konfliktů a nebezpečí je skutečným balzámem na újmy, které může způsobit tato narychlo zpíchnutá společenská zakázka.(2.9.2013)

  • honajz
    **

    Přesně to napsal zelvopyr a mám naprosto stejné pocity. Už sama kniha je slabá, Lemovo nejlepší tvůrčí období začíná až počátkem 60. let, a vlastně v ní není ani pořádný děj, jen spousta teorií, fakt, technických popisů... na úrovni své doby. A podobně film. Nejde mi ani tak o chabé triky a papundeklové kulisy, ale o celé heroické vedení už tak slabého příběhu...(30.3.2012)

  • - Ve filmu je zmiňován jako první člověk, která přistál na Měsící, Američan Brinkman. Tvůrci tedy správně předpověděli, že na Měsíci jako první přistanou Američané, a nikoli Sověti. (rainman93)

  • - Autorem filmového plakátu je Theodor Rotrekl, jeden z nejvýznamnějších českých ilustrátorů sci-fi. (messiah)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace