poster

Paterson

  • USA

    Paterson

  • Německo

    Paterson

  • Francie

    Paterson

  • Slovensko

    Paterson

  • Nový Zéland

    Paterson

  • Velká Británie

    Paterson

  • Austrálie

    Paterson

Drama / Komedie

USA / Německo / Francie, 2016, 118 min

Komentáře uživatelů k filmu (292)

  • Lima
    ****

    Je to taková poezie všedního dne. Film tak příjemně plyne, nic se tady nehrotí, nějaké hluboké přepjaté emoce se nekonají (i tu nepříjemnou událost v závěru přijme hlavní postava se stoickým klidem) a nad tím vším se klenou Patersonovy básničky, z nichž některé se mi fakt líbily. Celé je to hozeno do takového chill-out modu, jak pomalu a rozvážně Paterson recituje své básně, tak klidně plyne i příběh a kouká se na to moc hezky. A Adam Driver je skvělý herec. Skvělý. Jeho je na nějaké šaškování ve Star Wars škoda (to už pochopil i Scorsese).(4.7.2017)

  • Matty
    *****

    Jeanne Dielmanová post-industriální Ameriky. Jarmusch dokázal jít vždy až k podstatě. Ať už natáčel western (Mrtvý muž) nebo upírskou love story (Přežijí jen milenci). Nejnověji zbavil všech zbytečných vrstev „slice of life“ drama o životě pracujícího člověka a natočil přirozeně plynoucí film, v němž jsou hlavní hrdina, forma a styl v dokonalém souladu. Paterson má rád poezii Williama Carlose Williamse a svůj obyčejný život, dávající mu jistotu, že se také zítra ráno probudí vedle své milované přítelkyně, posnídá cereální kroužky s mlékem a vyrazí řídit svůj autobus číslo 23. Díky tomu, že většinu dne jede na autopilota, může občas přepnout do básnického modu a vymyslet pár nových veršů třeba o krabičce na sirky. ___ Ve stejných volných verších, v jakých okolní realitu reflektuje Paterson, jako kdyby byl vyprávěn celý film. Nejde o sérii kauzálně provázaných, k vytyčenému cíli směřujících událostí, z nichž jedna by navazovala na další. Podstatné jsou variace a kontrasty. Když Paterson po práci potkává dívku, jde o nečekané setkání, a ptáme se, co z něj vyplyne. Když se probudí v posteli sám, zajímá nás, kde je Laura. Paterson zůstává zenově klidný, působí jako člověk z počátku minulého století (kdy lidé nepoužívali mobily a počítače) a svou rutinu nehodlá měnit. Laura je oproti němu akční a každý den vymýšlí něco nového. ___ Některé motivy vůbec rozvedeny nejsou (únos psa, šachový turnaj), další Jarmusch pointuje jen pro naší radost (nahnutá poštovní schránka). Výsledek pro něj zkrátka není tak důležitý jako proces vzniku, zachycený v případě Patersonových básní tím, že se jejich slova postupně objevují na plátně. Hledání je důležitější než to, zda něco najdeme. ___ Vizuální rytmus, projevující se ve dvoubarevných dekoracích a šatech, které Laura vyrábí, v opakování omezeného spektra záběrových kompozic a střihových postupů nebo v dalších zdvojeních (dvojčata, podobnost Laury a hrdinky filmu Island of Lost Souls), pomáhá i bez výpomoci symbolů a stylistických ornamentů proměnit to, co vidíme a co je navenek tak obyčejné, v něco poetického a jedinečného. Stejná logika je v závěrečném rozhovoru s japonským turistou vztáhnuta na celý lidský život. ___ Můžete pracovat jako lékař nebo řídit autobus a přitom být básníkem. Stačí za každou cenu o něco neusilovat, za něčím se nehnat (protože pak budete akorát zklamáni, že věci nevycházejí podle vašich představ) a přijímat podněty, které vám okolní svět nabízí. Sami pak začnete objevovat poezii ve všedním, každodenním, samozřejmém. Jarmusch tohle skoro buddhistické moudro dokázal vtělit do struktury filmu a učinit jej tak univerzálně srozumitelným. Ve své ozuovsko-bressonovské jednoduchosti neuvěřitelně silný film, který toho sděluje mnohem více, než kolik se toho v něm stane. 90%(4.1.2017)

  • Isherwood
    ***

    Z toho, co mi zatím Jarmusch dal, jsem vždy většinou rezonoval ještě nějaký ten pátek, což Paterson, při vší úctě k unikátnímu Driverovu výkonu, nemá, a po pár dnech vzpomínám jenom na líbivou hipsterskou pózu, která je, byť jsem se té myšlence při pohledu na spokojené vousáče v legínách a converskách po vylezení z kina zuby nehty bránil, bohužel přesně za hranou, kdy už je více pop, než art.(8.1.2017)

  • J*A*S*M
    ****

    51. KVIFF - standardně dobré nezávislé drama z ranku těch, co upřednostňují vykreslování atmosféry a načrtávání rázovitých postaviček před dějovostí. Adamu Driverovi tyhle role sedí, snad ho Star Wars nesemelou. Nevidím ale ani náznak důvodu, proč Patersona považovat za událost. Kvalitní standard.(3.7.2016)

  • Marigold
    ***

    Ke skutečné poezii daleko. Hezká, předvídatelná a příjemná próza, ve které se kolem písmen nedočte Jarmuschův fanda nic nového a osvěžujícího. Povědomé zenové akvárko, bylo mi v něm dobře, ale nic víc, nic hloub... [Cannes 20016] Edit: zvykl jsem si, že dobré Jarmuschovy filmy ve mně rezonují dlouhé měsíce. Po Patersonovi nezbylo nic. Ani emoce, ani scéna, ani chuť se do Patersonu vracet. V Jimově zahradě obrazů a veršů nemá šanci přežít.(17.5.2016)

  • Radek99
    ****

    Americký Jiří Wolker řidičem autobusu. Odkazy na Williama Carlose Williamse a teď už i Patersona. Jim Jarmusch měl poezii ve svých filmech vždycky, tady je to poprvé napřímo přiznané, a je to příjemné osvěžení. Paterson není asi zásadní snímek, v tvorbě JJ jakýsi úkrok, asi jako když David Lynch zčistajasna natočil Příběh Alvina Straighta, prostě takový obyčejný nenápadný film...Alvin Straight jel napčíč Amerikou na sekačce a pozoroval mlčky svět kolem, Paterson jezdí autobusem a pozoruje tiše Pateson v New Jersey...a přitom holduje civilismu, vitalismu a volnému verši... Milý film...(24.3.2017)

  • DaViD´82
    ****

    Adam Driver is a bus driver in Paterson, New Jersey. Very poetic.(5.1.2017)

  • Superpero
    ***

    Záměrně o ničem a to mi ani moc nevadilo. Spíš mě iritovalo, že tam všude potkával basníky. Adam Driver byl dobrej a i některé básničky se mi líbily.(22.3.2017)

  • hirnlego
    ***

    Na jednu stranu bych si klidně dala další týden nebo dva, na tu druhou by to na 4* asi stejně nikdy nedošplhalo. Neškodná oddechovka.(31.12.2017)

  • Zeck
    **

    Dokud jsem si nepřečetl pár zdejších komentářů, bláhově jsem myslel, že hlavní protagonista byl diletant, který se pokoušel parodovat poezii. Hlavní myšlenku celého filmu (o ničem) jsem pak hledal v jeho nesoudné, excentrické a sexy perské přítelkyni, která mu hustila do hlavy, že je geniální básník, protože nedokázala rozeznat burgundské červené od krabicového vína z večerky. Z tohoto banálního středobodu filmu jsem cítil ponaučení, že můžete být úplně neschopní a stejně prožít krásné (a velmi nudné) chvilky u své vášně, kterou ale skoro neovládáte ani na základní úrovni (takže perfektní idea přímo pro mě). Jak ale podle orgastických ohlasů šokovaně čtu, to schizofrenní blábolení o krabičce zápalek bylo zřejmě umělecké dílo nevyčíslitelné duševní hodnoty. Paterson byl poetický génius a jeho hlasité uvažování nad dalším přirovnáním hlavičky zápalky k vlasům přítelkyně zase básnický výkon, který pohladí na duši. Zřejmě jsem ignorant, ale budu varovat podobné ignoranty mého ražení, že se jedná o klasický indie film, který se vyžívá ve stereotypním dni/týdnu ještě nudnější postavy, která každé ráno zarecituje své mizerné pokusy o básně, poslechne si v autobuse jeden nudný rozhovor cestujících a pak to celé skončí neskutečně dramatickou scénou (boiler), kdy si pokecá s Japoncem na lavičce u vodopádu o jejich žebříčku nejoblíbenějších básníků (konec boileru). Vzhledem k tomu, že jsem otevřený člověk a po zhlédnutí filmu se cítím i na umělce, chtěl bych s nedovolením přednést svojí vlastní báseň, která je zhruba na úrovni geniální zápalkové poezie mistra Patersona. BALKÓN: Z balkónu pozoruji osamělé psí hovno, leží nehnutě na chodníku, je smrdutě teplé a vábí život, mouchy se slétávají na jeho počest, dovádějí a kladou larvy, zběsilost uspěchaného světa, zbývá tak málo času do jeho konce, usínám na balkóně nudou, po probuzení hovno stále leží, na povrchu krásně tvarované, uvnitř zcela prázdné, po dvě hodiny pozoruji v polospánku hovno, mám z toho hovno, ach, Jarmuschi, to nebylo psí hovno. 40 %(19.2.2017)

  • pan Hnědý
    ***

    Skvěle dokreslená poetika v podmanivém hudebním podkladu, až s hypnotickým nádechem. Nejen obrazově a zvukově, ale v hloubce. Vize, rozšířený vnímání, sny, může mít každý na světě, je to věc, kterou nám nikdo nevezme. Jarmusch zachytává, spoutává v podmanivém tempu rozepíná naši duši. Hloubka duše je nekonečná - v každém z nás, stačí ji jen rozevřít.(27.4.2017)

  • H34D
    ****

    Poetika všednosti zní jako téma povědomé i mainstreamovému publiku, ale Jim Jarmusch si přeci jen našel cestu, jak to udělat jinak. Citované nerýmované verše budou nejspíš mnohým připadat jako wtf, ale nakonec, když se do toho člověk ponoří, se v tom dá najít určité kouzlo. Na Paterson se mi podařilo se správně, artově naladit, a tak tomu odpovídá i mé hodnocení... 7/10(19.2.2017)

  • xxmartinxx
    *****

    Nevím, kdy naposledy jsem z filmu načerpal tolik energie. Myslím, že kdybych začal řešit Patersona do hloubky, začalo by to být problematické. Ale já nechci.(3.7.2016)

  • gudaulin
    **

    V době premiéry jsem měl nutkání navštívit kino a zahnat abstinenční příznaky závislosti na dobrém filmu. Paterson se vzhledem k nadšeným komentářům jevil jako solidní příležitost. Minulé setkání s Jarmuschovými upířími milenci ale skončilo výrazným zklamáním a ti, kteří pějí ódy na Patersona, se podobně rozplývali i nad Přežijí jen milenci. S Jarmuschem jsem si skvěle rozuměl v 90. letech, kdy pro mě tituly jako Mrtvý muž nebo Noc na zemi představovaly malý filmový svátek a neváhal jsem kvůli nim navštěvovat kino. Od snímku Kafe a cigára se mi jeho melancholická poetika, minimalismus a fascinace stereotypem a banalitou tak trochu začínaly zajídat a krok za krokem jsme se od sebe vzdalovali. Paterson mi potvrdil, že náš rozchod je definitivní. Co jiní shledávají okouzlujícím, já nazývám únavným. Náladu filmu, kterou Isherwood nazývá líbivou hipsterskou pózou, nedokážu ocenit. Jarmusch už mě nemá čím překvapit. Zbývá jen zjistit, jak na mě budou při opakovaném zhlédnutí působit jeho kousky z 90. let, které jsem měl tak rád. Celkový dojem: 40 %.(22.10.2018)

  • castor
    ***

    Svérázná ikona nezávislého filmu a jeden autobusák, který při venčení buldočka každý večer zajde na jedno, v pauzách se pokouší o poezii, respektuje četně se měnící sny potrhlé manželky. Zatíná zuby. Témata se opakují, postavy přicházejí, ale žádné třenice nebo zásadní dialog nepřináší, a zase mizí. Prostě Jarmuschova oblíbená všednost a obyčejnost vyplouvá na povrch na dřeň. Absence děje, minimalismus, dlouhé záběry, ve kterých nepadne ani slovo. Dny jsou jiné, ale zároveň stejné. Ano, mohli jsme to čekat, ale kupříkladu docela podobné Zlomené květiny s obdobným tragikomickým hrdinou měly naopak svůj osobitý humor, který mi tady ve větším měřítku scházel. Nálada snímku místy prostě ubíjející, je mi líto. Zamyšlení ano, ale přiznejme si, že nijak zásadní. Utápíme se v situacích a slovech, které toho až tolik neřeknou. Tohle nemá šanci přežít.(18.2.2017)

  • D.Moore
    *****

    Poetický příběh patersonského Petrarky Patersona aneb Někdy prázdná stránka skýtá nejvíc možností. Na nový kousek Jima Jarmusche jsem se opravdu hodně těšil a nevěděl jsem o něm víc než to, že hlavní hrdina řídí autobus. Doporučil bych všem totéž... Ale vlastně proč? Je mi totiž jasné, že kdykoliv Patersona uvidím znovu, bude mě bavit úplně stejně, ačkoliv budu vědět, co na mě chystá. V celé té jednoduchosti je velká síla. A Jim Jarmusch si s ní opět vyhrál tak moc, že ho zkrátka nelze nepodezírat z toho, že Adama Drivera do šoférské role vybral hlavně podle jeho příjmení. "Aha!"(10.1.2017)

  • Xmilden
    ***

    Jim Jarmusch byl pro mě vždy strávitelnější než Terence Mallick. Pomalý film, který toho nabízí pro milovníky artu vskutku hodně. Pro mě osobně znamená Paterson příjemnou zastávku a na pár okamžiků klidu před příštím hollywoodským konzumem. 50%(7.4.2017)

  • Davies182
    *****

    Poetická spravedlnost a nejoblíbenější film Terrence Malicka. Film o ničem a o všem zároveň, aneb budou-li snad potenciální mimozemští návštěvníci básníky, pustí jim NASA v zájmu udržení intergalaktického míru Patersona. Jarmuschova duše hoří vášní k životu!(25.3.2017)

  • A_FISH
    ***

    Chtěl bys bejt radši rybou? Co je to kurva za otázku.(31.12.2017)

  • Jhershaw
    ***

    Vypůjčím si, co jsem včera napsal k Intimnímu osvětlení: "Pokud točit filmy lyrické, pocitové a víceméně bezdějové, tak se zajímavými, rozlišitelnými postavami, nadhledem a humornými scénkami, a především - s rozumnou stopáží". Z těchto podmínek splňuje Paterson jednu, a to nadhled a lehký humor. Stopáž o dvou hodinách je přepálená a kdyby se z toho vyškrtly 3-4 dny, nic by se nestalo. Moje sympatie nezískaly ani hlavní dvě postavy, on hodný ňouma, co neumí říct ne, a ona, která nejspíš nemá moc talent, ale dohání to sebevědomím a přesvědčením o vlastní jediněčnosti. 50 %(3.7.2016)

  • *CARNIFEX*
    ***

    Dráma bez drámy. Snímok, ktorý si len tak plynie, prezentujúci vzájomnú toleranciu či podporu vo vzťahu, dvoch absolútne odlišných osobností. Kým jeden žije mimo reality vo svojom vlastnom svete, druhý sa stretáva s každodennými starosťami či problémami ostatných. Je to pekný film, nedá sa povedať, že by som sa mimoriadne nudil, pričom mi je úplne jasné, že svoje vysoké hodnotenie dosiahol práve pre svoju neskutočne obyčajnú obyčajnosť, no ja radšej drámy, ktoré dokážu s mojim vnútrom trošku "zamávať". No a presne "takýto" Paterson skrátka nie je ...(9.2.2017)

<< předchozí 1 2 3 4 5 8 12 15