ぼくは明日, 昨日のきみとデートする
My tomorrow, Your yesterday
Režie:
Takahiro MikiScénář:
Tomoko JošidaHrají:
Sóta Fukuši, Nana Komacu, Masahiro Higašide, Júki Jamada, Kaja Kijohara, Akira Ótaka, Jošiko MijazakiObsahy(1)
Nesmělý Takatoshi (Fukuši Sóta) uvidí ve vlaku dívku (Nana Komacu) a zamiluje se na první pohled. Osloví ji, jeho city jsou opětovány, začnou spolu chodit. Svět vypadá ideálně, až na to, že jeho partnerce v určitých chvílích nepochopitelně tečou slzy. Po jednom jejím odchodu najde Takatoshi deník, ve kterém je popsaná budoucnost. (Jirka_Šč)
(více)Recenze (12)
Priznám sa, že mám radšej korejský prístup k žánru. Pretože je menej vážny a nie je nalinajkovaný od začiatku do konca. V JK filme by prišiel ešte zvrat. Ale je to pekný film, s originálnym nápadom, iba tak trochu, trochu moc pekný. Dokonca aj na mňa. 70% ()
Ázijska kinematografia je pre mňa vždy veľmi osviežujúca. Neviem ako to robia, ale keď robia romantické filmy, tak nepôsobia tak gýčovito a staro ako keď to robia američania. Vysvetliť to neviem. Je to proste tak. Osobne asi mám radšej kórejskú kinematografiu, no "My Tomorrow, Your Yesterday" je pre mňa skutočne veľmi príjemná romantická dráma. Je to milé, je to príjemné, je to romantické, je to veľmi smutné. Všetko čo asi od filmu tohto typu potrebujem. No najlepšie to funguje vďaka tomu, že ázijské romantické filmy sa sústreďujú na to, čo by sa reálne podľa mňa film mal. Na emócie. Možno preto tieto filmy na mňa vedia tak zapôsobiť. Neukazujú mi to, čo by chcel vidieť môj mozog a potreboval to rozanalyzovať. Ukazujú mi to, čo by chcelo vidieť moje srdce. A skrz tie emócie to viem o to lepšie prežiť. Dokonca som nemal problém sa v tom orientovať. A ako divák som si postupne uvedomil, prečo je to pre Emi všetko tak smutné a prečo toľko počas filmu plače. Pretože to čo je pre Takatoshiho po prvýkrát je pre ňu naposledy. A je to súčasne krásne a súčasne bolestivé. Dokonca film vytiahol na mňa ešte jednu poslednú kartu. Nečakal som to, no myslím si, že to urobili najlepšie ako mohli. Nechcem to spoilovať, no poviem to aspoň takto. Celý čas sledujeme film v Takatošiho časopriestore. A bol som trošku zvedavý ako by to mohlo vyzerať, keby sa veci ešte raz ukázali v opačnom smere. A tento film to veľmi krásne spracuje a všetky emócie potom už skutočne doľahli aj na mňa. Ak máte radi filmy tohto typu, tak si to podľa mňa užijete. Áno, je to sladké, ale v tomto podaní mi to akosi vôbec nevadí. Nevadí mi to, lebo to pôsobí úprimne, obaja hrdinovia majú spolu veľmi dobrú chémiu, nepotrebujeme tam dávať žiadne komplikované odbočky a humorné situácie a všetko čo sa deje je naplno prežité. A ja mám rád, keď sa filmy predo mnou na nič nehrajú, len mi ukážu lásku medzi dvomi ľuďmi tak, ako by som si ju chcel predstaviť. Nie všetko musí byť podané realisticky. Niekedy dať do toho niečo úprimné a emotívne spraví oveľa väčší efekt. A musím uznať, že Nana Komancu je veľmi zlatá. Bez debaty. Dráždivým elementom filmu je pre mňa ale hudba. Občas príjemná, no miestami skutočne chce dotvárať tú romantickú atmosféru a mám pocit, že sa snaží až príliš. A hoci mi také veci normálne nevadia, tu mi to skutočne prišlo veľmi nasilu a kazilo to dojem. Ale inak som veľmi spokojný.Hodnotenie: A- ()
Až budu příště vařit vepřové, zkusím k němu přidat kousek čokolády. Video: https://www.youtube.com/watch?v=XvVCGWMAst4 ()
Pravdou je, že keď začnete pozerať viac romantických filmov z Japonska neubránite sa pocitu, že väčšina z nich( hlavne tie z fantasy zápletkou) sa neustále opakujú. Zmeny sú minimálne, ale v zásade sa vždy jedná o tú istú premisu pominuteľnej lásky. Takahiro Miki to ale s atmosférou vie. Netvrdím, že potrebujem vidieť všetko, čo natočil, ale tých pár vecí čo som videl si držalo svoj štandard. A ono to dakedy poteší. Vidieť niečo čo nevybočuje a čo funguje presne tak, ako očakávate. Teda ak do toho idete s tým, že to hľadáte. V zásade ale ide o to, že byť 30 dní s Nanou Kumacu je stále lepších než byť 30 dní sám. A som rád, že mi to ten film takto polopate vysvetlil. ()
Chemia medzi ustrednym parom funguje dokonale. On je roztomily a ona nadherna. Divak po chvili akceptuje aj to, ze sa ako dvadsiatnici prvykrat zamilovali, pobozkali atd. Mne to ale cely cas narusala ta sci-fi rovina, ktoru som mal problem akceptovat a miestami som mal hokej v tom co si kto z nich prave pamäta a co nie. Nemam rad romantiky s casovymi paradoxami. Aj ked tato sa mi vdaka skvele fungujucemu paru doteraz pacila najviac a miestami to bolo aj dojimave. Rozhodne to odporucam aj divakom, ktorym bezne Japonske romantiky nesedia. 6/10. ()
SPOILERY JAKO TOTÁLNÍ SPOILERY: Fenomenální herecké výkony, zejména Fukuši Sóta hraje precizně a celej film se opravdu vyvijí, hlavně co se týče projevování emocí a dialogů. Nana Komacu je absolutní anděl, jak z pohádky a chtěl jsem jí držet pevně v hrudi. Fungují i komediální vsuvky, působí to příjemně, civilně a i uvěřitelně. ALE. Proč teda jedna hvězdička. Je to prosté. Tenhle film totiž kompletně narušuje vlastní pravidla a to prostě nesnesu. - Takže. Pokud jsem to správně pochopil; on prostě stárne, zatímco ona mládne. Tady však už nastává několik rozporů - zejména v té skutečnosti, že ona sama přiznala, že nezná budoucnost. Tím pádem... jak si může bejt sakra jistá, že to byl on, kdo jí zachránil?! A proč vlastně si ten týpek nepamatuje přesně ty věci? Proč ona? Ten film extrémně narušuje celé ty časové osy a když se snažím zamyslet nad tou logikou, tak to žádnou nemá. Z úst té dívky padla zmíňka o jiných světech... jak to jako funguje? V jaké realitě se to teda odehrává? Sleduju lineární dění toho týpka, nebo z její časové osy? A pak je tu ještě jeden problém. Pokud vezmu v potaz to, že se na to díváme z pohledu týpka, tak to znamená...že ona mládne zpátky? Což opět nedává logiku, pač v její časové ose stárne ne? Wut... ()
"Dobrý den slečno, dáte mi číslo na mobil? Asi jsem se do Vás zamiloval." Tak tahle věta asi může fungovat jen v Japonsku. Nebo v romantickém filmu. Všude jinde byste dostali kabelkou po hlavě. :D Pak ale začnete postupně odkrývat příběh a čím dál tím více Vám je jasné, co se na začátku dělo. Hodně zajímavý námět, hezky podaný a jako večerní jednohubka poslouží velice dobře. ()
Opravdu miloučký snímek, snad až moc sladký, velký podíl na tom má sympatická ústřední dvojice, kdy zejména mladičká Komatsu Nana je doslova kouzelná a neodolatelná, to jejich počáteční randění jsem si neuvěřitelně užíval a přitom se i výborně bavil. Ale tato křehká dívka má své tajemství, romantický vztah se značně komplikuje a současně s tím lehce spadne původně vysoko nastavená laťka, přesto ale film patří mezi moc pěkné kousky pojednávající o lásce a osudu, zejména závěrečné minuty dokáží z diváka vyždímat nějakou tu slzu. Ač to není úplně na místě, snímek Ima, ai ni yukimasu není ve své podstatě zase tak moc odlišný, je jen o něco kvalitnější. ()
Po velmi dlouhé době jsem opět zavítala k japonské hrané tvorbě a pustila si tento film. Nejsem zastánce romantiky, ale tenhle film se mi zalíbil. První větu, kterou Takatoshi řekne své vyvolené, kterou viděl poprvé ve vlaku, asi jen tak nezapomenu. V reálu by mu to asi těžko vyšlo, v lepším případě by dostal tak akorát ignor nebo pohoršený pohled. Vše, co vám vytvářelo otázky během prvních pár minut, vám začne v průběhu příběhu do sebe zapadat a vy na konci sedíte s milým úsměvem na tváři, možná lehce smutným pocitem a se zajímavě prožitými skoro dvěma hodinami. Zajímavý námět i jeho zpracování, herci byli sympatičtí. Jestli hledáte něco příjemného, s chutí do toho. ()
Jejda, to bolo mile :-)! Tak tomu sa povie romanticky film! Fakt treba stahovat tieto rakosnicke, ked ma clovek chut na daco pekne kuknut s rodinkou. Nie jak tie nase euro-amicke, bezduche, trapne a nasilne. Tuna na csfd si dajte "podrobne vyhladavanie", napr. 2010-2017, Cina-alebo-Korea-alebo-Japonsko, potom ze "romanticke ale-nie animovane/kratkometrazne", usporiadat podla vysky hodnotenia - a mate hromadu tipov na fakt dobre filmy. Nasli sme k tomu len EN titulky, ak ma dakto CZ/SK, poslite prosim prosim spravicku, diky :-)! 4* a mozno aj 4.5! ()
Milý a atypický romantický film. Tematika paralelných svetov a lásky, ktorá sa odohráva na nekonečne prebiehajúcej časovej osy je veľmi zvláštna, no výnimočná. Jednou z ústredných myšlienok je aj prepojenie osudov dvoch postáv, ktoré v neobyčajne koncipovanom príbehu našli spôsob, akým dokážu spolu fungovať. Prvá časť filmu je skôr ukážkou tradičnej japonskej kultúry o tom ako prebieha v danej časti zeme „randenie“. Neskôr sa však zápletka skomplikuje a hlavný hrdina si uvedomí, že cesta, ktorá je síce v rámci hlavnej tematiky filmu nekonečná, je pre každého z nich (aj keď každý deň navzájom stretávajú vlastne „inú osobu”, ktorá prežíva ten istý príbeh za tých istých okolností v rovnakej časovej postupnosti avšak obrátene) ohraničená. Je pravdou, že takto komplikovaný príbeh bude narážať na množstvo nedoriešených detailov a situácií, ktoré môžu pôsobiť mätúco. Jedná sa však o fantasy film a pravidlá diegetického sveta vždy vymýšľa autor filmu. Takže má právo na svoje vlastné princípy a zákony, ktorým bude daný svet podliehať. Ja som si film užil a netradičná zápletka ma tiež zaujala. ()
Ta první polovina plyne jako milý romantický film, kde dojde i na červenání při prvním tykání. Bohužel ta druhá je již celá v zajetí časových alegoritmu, které jsem bohužel ne zcela jasně pochopil. Pointou samozřejmě byla veliká a ničím nezničitelná láska, ovšem ten mimodimenzní časový propletenec pro mne udělal celý film poměrně zmatený. ()