Reklama

Reklama

Bezmála „švejkovský“, místy až bizarní příběh židovského mladíka, který musí před celým světem zapírat svou totožnost, se odehrává na řadě míst Evropy a odhaluje v celé hrůze nesmyslnost lidské netolerance, fanatismu, a války vůbec podle autobiografického románu S. Perela.

Salomon Perel se příliš neliší od svých součastníků, vlivem bouřlivé válečné doby jeho životní cesty dostávají nečekaný spád. Nejdříve s rodiči patřícími k německo-židovské komunitě utíká před hrozbami nacistů, pak se za letního táborového soustředění sám stává podezřelým politickým živlem. Po nečekaném útočném vpádu Němců na polské a ruské území je jejich zajatcem a tlumočníkem. Ironií osudu se ocitá v centru německé říše, kde prožívá první milostné vzplanutí k mladé Němce, ale vzápětí pocítí na vlastní kůži život obyvatel židovského gheta... (pstp)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (144)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

V jednom z komentářů je hrdina snímku Sally přirovnáván k Forrestu Gumpovi, který se rozhoduje zkratkovitě a ve všech ohledech špatně. Osobně soudím, že kdyby se rozhodoval špatně, jeho život se bude ubírat podstatně temnějšími uličkami a záhy skončí. Vzpomínám si na sérii dokumentárních filmů Zapomenuté transporty do..., které přibližovaly osudy hrstky přeživších Židů z koncentračních táborů. Prakticky každý z nich prožil příběh, který by stál za zfilmování a je stěží uvěřitelný - kdyby to nebyla pravda. O těch milionech, kteří štěstí neměli a nedokázali se ve zlomku vteřiny rozhodnout, do které řady nastoupit nebo kdy zvednout ruku, se zkrátka filmy netočí. Sally projevil velkou dávku duchapřítomnosti a statečnosti, ale vedle toho musel mít taky obrovské štěstí. Vzpomínám si na příběh německého židovského emigranta z Paříže, kam vstoupila vítězná německá armáda. Začaly první šťáry a onen mladík se pod heslem pod svícnem bývá největší tma s neuvěřitelnou drzostí v náborové kanceláři přihlásil do jednotek SS. Narozdíl od milionů jiných příslušníků své církve válku přežil, když si odkroutil několik let v elitních jednotkách SS v Norsku. S Angieszkou Holland mám zkušenost, že její režie mě do nějakých nadoblačných výšin nikdy nedostane, na druhou stranu točí spolehlivě a navíc, což je asi její největší přednost, má cit pro výběr atraktivní látky. Samozřejmě, jakkoliv vychází film z osudů skutečného hrdiny, scénárista si mohl v rámci zatraktivnění filmového vyprávění jeho zážitky trochu vylepšit, ale i tak jde o mimořádně zajímavý počin, který hodně vypovídá o tehdejší šílené době a antisemitismu (nejen) v německé společnosti. Celkový dojem: 75 %. ()

zputnik 

všechny recenze uživatele

Miluji filmy o ideologiích. A pak taky ty o strachu, vzdoru a síle. A tento... tento, páni, stojí za to vidět. Smutný příběh o tom, co dělá ideologii ideologií, o jejich vzájemném střetu, rozčarování, počátku konce "Věku ideologií" či o tom, co dokáže zcestná idea udělat s obyčejnými lidmi. Film, který ukazuje, že německý voják/sovětský komsomolec/jiný týpek automaticky nemusí být do_morku_kosti_prohnilý_tyran, ale že v civilním životě může jít o mnohdy dobrého souseda, milujícího manžela atd. Snímek, který tímto však nijak nesnižuje zvěrstva holocausta či války; ba právě naopak - tímto toto zvěrstvo ukazuje v celé své šíři a hloubce. Shrnuto a podtrženo: výtečný film + vynikající hudba Zbygniewa Preisnera. ()

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

Příběh, který si možná nezamilujete, ale určitě ho nezapomenete. Mě se vryl do paměti i díky hereckým výkonů. mladičké Julie Delpy a Marco Hofschneidera, který si ve filmu zahral i se svým bratrem. Agnieszka si umí vybrat téma i dobré scénaristy, má výborný pozorovací talent, umí se vcítit do postavy a krásně vykreslí atmosféru. A je jedno, jestli se přenese do druhé světové války ať už na bitevní pole nebo do kanálu či do Prahy 60. let. Podobně jako Mates Hradecky - viděla jsem třikát a určitě neodolám a podívám se znovu. Tentokrát je tu fundovaný popis k filmu, který se dá bez obav přečíst - letní filmová škola nikdy nezklame. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Nejzajímavější na tom všem je, že normálně bych psala o neuvěřitelnosti a nereálnosti celého příběhu, jak mohl někdo takový scénář vymyslet a on to nikdo nevymyslel, není to nereálné ani neuvěřitelné, byl to sám skutečný život. Ale zoufalá snaha o přežití píše právě takové příběhy jako byl například tenhle o jednom židovském chlapci Solomonovi. V jednom citátu se píše :"Máš tolik životů, kolik chceš a víc, dokonce i ty, které nechceš." A já viděla příběh, který tato slova jen potvrzují s tím rozdílem, že Solomon chtěl jen jeden život, ten svůj. Určitě doporučuji a Agnieszka Holland se tímto filmem dostala určitě do popředí mého zorného pole. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Už v úvodu, kde zazněl můj nejoblíbenější valčík Na krásném modrém Dunaji, jsem vytušil, že tenhle film se mi bude líbit. A taky že ano. Navíc Evropa, Evropa na nic nečekala a hned v prvních 10 minutách přišla tragédie, která odstartovala tento neskutečný příběh Salomona Perela. Bylo více než zajímavé sledovat přesuny hlavního hrdiny z Německa přes zrovna zaniknuvší Polsko do Ruska, tam a nazpátek a hlavně perfektní schopnost Salomona se z každé nepříznivé situace vykecat. A tak ho chvíli převychovávali Rusové, pak zase Němci a já si stále říkal, kde pořád bere to štěstí (samozřejmě v neštěstí) a jak je možné, že ho tolik neuvěřitelných náhod dokázalo zachránit. A to je právě jediný problém tohoto filmu. Jejich tam tolik, že i když byl prý inspirován knihou napsané podle skutečné události (na konci vidíme i pravého Salomona Perela), dikákovi (nebo alespoň mně) se to prostě nějak nezdá. Proto "jen" ty 4*, jinak jsem byl moc spokojen a některé scény mě i pobavily (ať už to byl taneček 2 dikátorů, braní Žida jako vzor pravého árijce, nebo "obsazení" nepřátelské pozice). "Jezte správně s vidličkou a nožem. Nůž do pravé ruky, vidličku do levé. Žádné mlaskání! Žádné drobení! Mějte úctu k německému chlebu!" ()

Galerie (29)

Zajímavosti (6)

  • Film byl natočen podle skutečné události. (Kulmon)
  • Ve filmu se říká, že se Salomon Perel narodil ve stejný den jako Hitler, tedy 20. dubna. Ve skutečnosti se narodil o den později 21. dubna. (Kulmon)
  • Skutečný Salomon Perel se objevuje na konci filmu. (Kulmon)

Reklama

Reklama