Jánošík - Pravdivá historie

KINO/// Obsazení 6/10 Děj 3/10 Hudba 8/10 Efekty 6/10/// +film má velkolepý hudební doprovod, relativně charismatického hrdinu, krásné obrázky, prostředí a známé (Pauhofová, Labuda) i neznámé tváře -ovšem nemá dramatický ani extra poutavý děj, nemá moc provázané vztahy mezi Jánošíkovou družinou a našlo by se toho víc, co ten film nemá a měl mít/// Na Jánošíka jsem šel kvůli tátovi. Mě samozřejmě tento film taky zajímal, ale pro něj je Jánošík filmový hrdina a tak si nechtěl nechat ujít ani tuto verzi. Bohužel i on z kina odcházel se smíšenými pocity. Na námět se samozřejmě nedá nic říct. Ovšem to zpracování, ta režie i ten scénář je na pováženou slabý, nevýrazný. Z kina si odnáším celkem depresivní a rozmrzelý výraz a snažím se zjistit do jaké míry je to smutným koncem a jakou na tom má váhu samotné zpracování. Tento film sice nemůžu zatratit, ale mám z něj opravdu špatnou náladu a to mě na tom štvě nejvíc./// Celkem 51%/// (18.09.2009)

Od roku 1921 se Jánošík pravidelně znovu a znovu vrací jako hrdina stále nových a nových filmů. Jakoby nestačilo vždy podtrhnout technický pokrok a mít všechny Jánošíky v každé fázi filmového pokroku – v němém a zvukovém, v barevném a širokoúhlém. V hraném a animovaném. To by bylo příliš snadné a proto se současná Jiráčkova tvář zapsala jen do galerie mezi celou řádku adaptací, které se realizují napříč celou střední Evropou. V Polsku už také byl (1974), nejčastěji samozřejmě na Slovenku jako Jánošíkov dar (1989), Juro Jánošík (1987), Zbojník Jurko (1976), Jánošík I. a II. (1962) a v Československu Jánošík (1935). Nejideálnější zřejmě ale navždy zůstane ta úplně první verze, protože se nemusela potýkat s takovými absurditami jako je odlišný český a slovenský dabing. Dnešní Jánošík je snahou o překonání tradice a určení nového směru, ale na to je film Hollandové a Adamikové příliš roztříštěný s nepříliš dobře vyřešením vztahem ke své slavné konkurenci. (04.10.2011)

║Rozpočet €6miliónov ($8,4milióna)║Tržby Celosvetovo $1,649,000(tržby Slovensko, Česko a Poľsko)║ Paškvíl roka! Tak toto čudo sa nemalo radšej nikdy dotočiť, lebo to čo v konečnom výsledku vzniklo sa nedá ináč označiť než čistá amatérska blamáž. Dej žiadny, herecké výkony nulové, hlavne zarazí postava Jánošíka čo mala ťahať film ale Václav Jiráček je v tejto úlohe prázdny, nevýrazný, tak ako ostatné postavy, žiadne hlbšie vykreslenie charakterov, žiadna hrdinská aura či charizma sa okolo postavy Jánošíka ani len neobtrie, ďalej taká hudba je absolútne mimo obraz, sláčikový doprovod tam absolútne nepasuje, proste nechcene sa to bije z obrazom, no a kamera, to snaď bol nejaký nevydarený vtip, pri súbojoch tak roztrasená až to bolo maximálne bezúčelové, či neustále detaily tváre protagonistov, k tomu nemožný strih a okolo toho navešaná samá príbehová vata, vata, vata,.... neúnosné rozťahané cez dve hodiny, už po 30minútach som sa dostával do roviny zúfalstva. /videl v kine: 10%/ (fakt vydarená predpremiéra, ach jaj) (10.09.2009)

Dlhé a nudné. Režisérky asi nemali fakt čím zaujať tak použili erotické scény. Tie prepady boli odfláknuté. Zrazu len strih. Záber ako Ďuri čaká schovaný za stromikom. Zrazu dzííg už ich okrádajú a strih a je po všetkom. Žiadne plánovanie, nič len tak zfleku všetko. Nevravím, boli scény, ktoré sa mi páčili a ktoré boli jednoducho fakt dobré a vzbudzovali dojem kvalitného filmu. Ale na tých 140 min ich tam bolo žalostne málo a ako celok film skoro vôbec nezaujal. (07.11.2009)

S odstupom času som si to pozrel a musím sa priznať, že som ten film nevnímal veľmi citlivo a dvomi hviezdičkami som mu krivdil.............Toto feministické poňatie témy má až dokumentárno-etnografický rozmer. Čomu zodpovedá aj naratívna, aj štylistická rovina spracovania. Príbeh sa nesústredí iba na Jánošíka, ktorý je neheroizovaný nielen výberom malého herca, ale aj priestorom aký sa mu v scenári pridelil. Veristickému podaniu slúži aj syžetové spracovanie diktované historickým výskumom. Jednotlivé obrazy oddeľujú dlhé preskoky v čase. Nejedná sa teda o sústredený dramatický tvar, ale o pásmo zviazaných epizód, čo neznamená, že by vo filme nebolo napätie. Štýl neustále švenkujúcej takmer "tonyscottovskej" kamery možno nazvať realizmom aj abstrakcionizmom. Útržkovitá rozlietaná kamera totižto na jednu stranu evokuje prežívanie zbojníka v akcii a ponúka nedefinovateľné spektrum podnetov. Na druhu stranu sa výsledný obraz často mení na skrumáž abstraktných šmúh a línií. V konečnom dôsledku je ale jedno ako to nazvete. Podstatný je hlboký emočný efekt, ktorý použité prostriedky vyvolajú. Pocit realističnosti je teda spôsobený ozvláštnením. A ozvláštňovať vedia len dobrí režiséri...................Uznávam, že scenár nie je najsilnejšia stránka filmu, ale v žiadnom prípade to nie je prúser. Výborné je intertextuálne šťuchnutie ku školskej historke o udavačke Aničke, ktorou sa film ticho vysmieva všetkým pravým Slovákom frflúcim na toto moderné poňatie legendy o Jánošíkovi. Rovnako môže ísť scenár proti srsti početnej skupine latentne mizogýnského obyvateľstva, ktoré nerado vidí na plátne či v telke emancipované ženy a kopec ženského čarovania. Scenáru chýba silnejší quest a nakoniec sa to trocha zvrhne do klišeovitej pravdy o bojovníkovi za slobodu. Vyrozprávané to je ale pomerne slušne. Hollandová vie svojich scenáristov potiahnuť. To už neraz dokázala. Slušne je vykreslená aj psychológia postáv.................A aby som sa vrátil k dobovej dišpute. S Jakubiskovou Bathory to má jednu dôležitú vec spoločnú. Je to moderné poňatie ikonických hrdinov u nás navyše ľudovo preslávených cez krvavé slúžkovské romány. A takáto demýtizácia u nás nikdy nebude mať úspech. (27.01.2013)