Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama podle skutečných událostí líčí osudy korejských civilistů, kteří byli ze své země odváženi japonskými okupanty na ostrov Hašima. Tam byli muži jako pracovní otroci donuceni těžit uhlí v dole, zatímco zajatkyně sloužily japonským vojákům jako nedobrovolné konkubíny. Lidé se snaží udržet naději na přežití v tušení blížícího se konce války, ale čeká je ještě finální bitva. (ČSFD)

(více)

Videa (5)

Trailer 2

Recenze (36)

sniper18 

všechny recenze uživatele

Nemyslím si, že je úplne vhodné točiť citlivé témy na základe skutočných udalostí takýmto čisto komerčným, až blockbusterovým štýlom, s týmto som sa v juhokórejskej produkcii stretol už viackrát, pričom niekedy to vyjde lepšie a inokedy horšie a Battleship island je našťastie ten lepší prípad, ale aj tak celý čas cítiť, že v lepšom prevedení to mohlo byť omnoho pôsobivejšie. Tématika útlaku zo strany Japoncov ma vždy láka, tentoraz sa síce dej venuje len jednému ostrovu, ktorý je prakticky väzenská kolónia a pracovný tábor, ale aj tak to ponúkalo veľký potenciál pre všetky tie prvky, ktoré v tomto type filmu vedia zapôsobiť, ale moc sa s nimi nepracovalo. Ako taký obyčajný komerčný film to funguje bez problémov, aj napriek dĺžke je tempo filmu veľmi svižné, ponúkne plno postáv, ku ktorým sa aj dá vytvoriť nejaký vzťah, ale mohli mať aj lepšie rozdelený priestor, dejovo je to dostatočne zaujímavé, či už samotný život na ostrove, plánovanie úteku a podobne, to všetko je v poriadku a navyše som mal pocit, že úroveň filmu ide neustále len hore, pričom posledná tretina sa už teda prekvapivo dobre vydarila. Takže po celý čas ma to bavilo, ale pochvalu si film zaslúži len v rámci čisto komerčnej tvorby, inak to mohla byť prvotriedna surová dráma so všetkými svinstvami, ktoré Japonci páchali na obyvateľoch cudzích krajín, ale toto tu dostalo tak zanedbateľný priestor, že to vo filme ani nevynikne a je z toho skôr len taký väzenský veľkofilm. Inak obsadenie je výborné, tu sa našlo nespočet známych hercov, ktorých vždy rád vidím, ale tie postavy už boli na tom trochu horšie. Najväčším sklamaním je paradoxne hlavný hrdina, Hwang Jung-Min síce patrí medzi mojich obľúbencov, ale tu sa vôbec nehodil a to jeho správanie len zľahčovalo celú situáciu. Ale aj celé jeho okolie by som z filmu kľudne vylúčil. Omnoho viac mi sadli tie na prvý pohľad menej výrazné postavy, ako zaujímavý pár, ktorý sa napriek úvodnému odporu postupne zblíži, infiltrovaný vojak a samozrejme veliteľ odboja Lee Kyoung-Young, ktorý sa pre podobné úlohy skvelo hodí. Film prekvapivo poteší aj po akčnej stránke, tu som prakticky žiadnu akciu ani nečakal, ale to veľkolepé finále sa mi dosť páčilo, streľby, výbuchov, zabíjania a efektných likvidácií tu bolo viac, než dosť. A režijne film môžem chváliť aspoň ako ten blockbuster, vizuálna stránka je veľmi kvalitná, nájde sa tu plno dobre urobených záberov a aj to tempo je skvelé, ale chcel by som aj nejaké emócie, tu som nič necítil. Takže nemám dôvod byť zbytočne kritický, Battleship island ma bavil, ale keby to natočili tak, ako sa na filmy s podobnou tématikou patrí a urobili by z toho pravú surovú realistickú drámu, dopadlo by to určite lepšie. 73% ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Korejci prostě umí velké filmy a rozhodně ty historické. Tohle není jen nahlédnutí do dějin, ale především je to celkem hluboká sonda do toho, kde všude se Japonci projevovali jako zvířata. Nebylo to jen na Číňanech, ale očividně i na Korejcích, samozřejmě na Američanech a na dalších. A někdo se jim dokázal trochu postavit. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Čtu komentář emmy53 a musím se smát. ,,Předigitalizované, to je jedna věc, která mě rušila a druhá jsou neskutečné podmínky, týrání a surovost. Nechtělo se mně tomu tím pádem věřit do puntíku i když chápu, že pro komerční účely se musí něco přibarvit''... Ne nechci tu šít do emmy53. Chápu, že každý nezná vše a už jen to, že film viděla ji šlechtí, protože třeba moje manželka by na to ani nekoukla. Chci jen říci, že i kdyby nějaký režisér měl gule a natočil ten nejbrutálnější film o Japoncích, o jejich zajateckých či pracovních táborech (ono to často bylo to samé) nebude to nikdy tak brutální jaké to ve skutečnosti bylo a jak se Japonci chovali. Tady jsme si zvykli na fakt, byť se to musí mladým stále opakovat, že Němci vyhlazovali miliony lidí v továrnách na smrt. Válka v Asii tudíž leckomu přijde vzdálená. Jenže než Amíci začali obsazovat trpělivě atol za atolem, ostrov za ostrovem, obsadili Japonci ohromné území... Čína, Filipíny, Korea... Byť svůj boj nazývali osvoboditelským, k porobeným národům se chovali straně a miliony lidí zahynuly během obsazování území, okupace či v podobných zařízeních, protože Japonsko potřebovalo suroviny. Samo jich moc nemělo a jen díky tomu se rozhodlo k okupaci a útoku na Pearl Harbor. Film samozřejmě trochu schematicky seznámí diváka s několika hlavními postavami jejichž story pak sleduje dále. Kdo zná asijské filmy, ví, že je to občas dost melodramatické, občas afektované, občas je pro efekt záběr zpomalen. Kupodivu tady nikde nebyl ani jeden jediný flashback (tolik typický pro umírající hrdiny v těchto filmech). Těžko říci co bylo z oné skutečné události ve filmu přesně. Každopádně dost zaujal i ten závěrečný výbuch nad Nagasaki... Co je typické je skutečnost, že Japonci do dnešních dní mají velký problém se sebereflexí a k těmto zvěrstvům se nejen nedoznávají, ale odmítají se za ně omlouvat. Nedivím se Jižní Korei, že se teď odmítla zůčastnit námořního cvičení, protože Japonsko mělo na lodích stejnou vlajku s vycházejícím slunce, jako tenkrát. Holt, Japonci jsou jiní a trochu pokory by jim neuškodila. * * * * ()

ainny 

všechny recenze uživatele

Možná bych dala i víc, ale není to nic, u čeho bych si řekla, že si to zase někdy pustím. Nenudila jsem se, kamera i hudební podkreslení bylo parádní (aby ne, když Korejci opět využili Pražský filharmonický orchestr), ale ten jejich patos. Jsou filmy, kde mi nevadí. A filmy, kde mi nesedne. Tohle byl ten druhý případ. Druhým, byť chvilkovým, potěšením byl Kim Won-hae na začátku. Do tohoto mistra malých rolích jsem prostě blázen. ;^) ()

Lacike 

všechny recenze uživatele

Zo zaciatku som bol nadseny, ze Korejci konecne natocili nejaky poriadny väzensky film. Tentokrat odohravajuci sa v neludskom japonskom lagri v ktorom musia pocas druhej svetovej chudaci Korejci tazit uhlie. Lenze film obsahuje az prilis vela postav a linii, takze ziadna z nich nema poriadny priestor divaka chytit za srdce alebo nejakym spôsobom sa ho dotknut. Pôsobi to prilis epizodne bez gradacie az sa na konci narychlo vsetci konecne rozhodnu, ze zdrhnu, lebo si uvedomia, ze sa blizia zaverecne titulky. Japonci su znova za absolutne zakerne zlo, ktore znasilnuje korejske zeny a bije chlapov. Nic co by sme uz nevideli v milione dalsich filmov s podobnov tematikov. Videl som 132 minutovu verziu a v prvej polovici sa mi zdala natolko zostrihana, ze film pôsobil uponahlane az som sa miestami trochu stracal v deji. Nepacila sa mi hudba, ktora v prvej polovici znie nepatricne pohodovo a v druhej az prilis pateticky. Z postav ma nezaujal nikto. Aj ked je herecke obsadenie hviezdne, tak tu nikto nevynikne. Najpôsobivejsia je spickova technicka stranka. Takze vysledkom je film s obohratym nametom a po dramatickej stranke priemernym spracovanim. 6/10. ()

Galerie (51)

Zajímavosti (2)

  • Ostrov Hashima, japonsky nazývaný Gunkanjima (軍艦島), kde celý snímek vznikal, je skutečným ostrovem, dnes již opuštěným a chátrajícím pozůstatkem rapidní japonské industrializace. Zároveň je ale unikátním pro své několikaposchoďové chátrající budovy, divoce se rozpínající se vegetaci, zarůstající všechny stopy po lidském zásahu, a především pro svoji temnou historii. Ta byla surová, špinavá a uhelná, protože ostrov byl uhelnou žílou až do roku 1974, kdy byl všemi svými rezidenty, jichž v dané době bylo nad pět tisíc, takřka ze dne na den opuštěn. Uhlí zde bylo objeveno už v roce 1810. K rapidnímu těžebnímu procesu však došlo až o necelých sedmdesát let později díky akvizici japonské společnosti Mitsubishi Goshi Kaisha, která ostrov koupila, aby jej doslova vysála ze všech svých nerostných zásob, neboť jen za svého působení zde vytěžila necelých šestnáct miliónů tun černého uhlí. Některé podmořské uhelné vrty dosahoval hloubky jednoho kilometru. V roce 1916 zde společnost začala budovat vysoké betonové zdění, to vše jako prevenci proti mořským tajfunům a bouřím, aby začala následně dopřávat i svým lokálním rezidentům, kterým zde vybudovala kina, plavecké bazény, zábavní kluby, nemocnici, školu, obchody atd. Velký počet válečných zajatců, především čnských, se zde začal vyskytoval ale až během Druhé světové války. Jen za udávanou dobu zde našlo místo svého posledního odpočinku nad 1300 zajatců, mezi nimiž figurovala i jména korejských zajatců. Po tom, co šest a půl hektarový ostrov v roce 2002 společnost za symbolickou cenu předala pod správu města Takashiwa, které ale o tři roky později podlehlo jurisdikční správě města Nagasaki, náleží nyní ostrov pod správu japonské prefektury Nagasaki, která jej v roce 2009 oficiálně zpřístupnila veřejnosti. Ostrov, nebo jen jeho vybrané exteriéry, se ale objevují v celé řadě televizních i filmových zpracování. Za zmínku stojí snímek Skyfall z roku 2012, japonské zpracování komiksové adaptace Attack On Titan (2015), thajský hororový snímek Hashima Project (2013), dokumentární série kanálu History Life After People (2009) nebo nezávislý dokumentární snímek švédského režiséra Thomase Nordanstada, Hashima, Japan, 2002 (2002). (Conspi)
  • K filmu se vážou i kontroverzní události, které mu reklamu rozhodně moc dobrou nedělají. 24. 6. 2017 se jeden z jihokorejských komparzistů nechal mediálně slyšet, že podmínky na natáčecím place jsou pro komparzisty a druhořadé herce naprosto katastrofální. Nejenom, že herci pracují denně dvanáctihodinové směny, ale dokonce nedostávají vyplacené ani minimální mzdy. To samo o sobě není vše, neboť skrytý zdroj uvádí, že komparzisté nemají právo ani na použití ochranných prostředků proti slunečnímu záření jako jsou sluneční brýle nebo opalovací krémy. To vše údajně pro co nejdokonalejší a nejvěrohodnější filmové prostředí. Zdroj také tvrdí, že jen vybraní komparzisté, spadající pod ochranná křídla režiséra snímku Seung-wan Ryoo, dostávají potravinové příděly, zatímco ostatní ne. Produkční společnost Filmmaker R & K pochopitelně potvrdila, že vše je jen výmysl a že se skutečností nemá nic společného. Jak to ale ve skutečnosti je nebo není, o tom ví jen lidé z místa dění. Samotný režisér snímku naopak vřele děkuje všem, co se na výrobě podíleli. "Dokonce i ti lidé, jejichž obličej jsem na úkor vzdálenosti nebyl schopný rozeznat, tak dokonce i ti byli skvělými herci, kteří do role vložili celé své srdce. Jsem jim za to opravdu velice vděčný, že se s takovou vervou vrhli do tak nesnadné situace, z níž ale nakonec dokázali vytěžit opravdu hodně. Všichni za to ode mě mají obrovský obdiv." (Conspi)

Reklama

Reklama