• ABCD Marta
    ***

    Jarní povětří jsem měl možnost vidět na jednom soukromém filmovém fesťáku v přítomnosti postarších lidí, kteří více méně ,,Vítězný únor 48" zažili a pro které má tento film, alespoň podle jejich reakcí, určitou váhu. Já tuto dobu nezažil, takže nevím, jak moc se Jarní povětří přiblížilo skutečnosti, ale jako film mě to moc nezaujalo (vyjma hereckých výkonů, které byly bravurní), takže nevidím jediný důvod, proč bych to měl někdy v budoucnu čeknout znova.(27.11.2008)

  • helianto
    *****

    Výborně vystavěný příběh o ideálech, ztrátě iluzí, zklamání a nalezení sebe sama. Příběh, který vznikl v určité době a určitou dobu také zobrazuje. Z toho důvodu bych o něm ani neřekla, že se jedná o příběh vyloženě propagandisticky laděný. Ta kulisa tu sice je, ale jen jako pozadí. V popředí se odehrává silný příběh, můžeme si o Janu Otčenáškovi myslet cokoliv, ale tohle tento pan spisovatel uměl. Jednoznačně pozitivně tu totiž nevyznívá ani "čistý", zcela pro věc zapálený, komunista Jindra Jiřího Valy, ani rozumný představitel "nepřátelské" buržoazie Stibor, v brilantním podání Karla Högera. Společensko-politické selhání u otce Stibora je celkem pochopitelné, dnes, po bitvě, je každý generálem, ale kdo věděl tenkrát, co bude a bylo potřeba přizpůsobit se - možná jen kvůli sobě samému, ale možná, mnohem spíš, kvůli rodině, kvůli studující dceři a její budoucnosti. Horší je však zcela naprosté selhání v prostých a základních lidských citech a tomu se neubránil ani jeden ze zmiňovaných mužů. Nejpozitivněji se tak jeví citlivá, hledající, snad nalézající, ale rozhodně lidsky dospívající Jana, v podání Libuše Švormové, a jednoznačně nejživější, nejživelnější a nejživočišnější postavou je tu Zorka Blanky Bohdanové (v tomhle filmu jsem si ji najednou mnohem lépe ztotožnila s Marilyn Monroe v Někdo to rád horké, a je to určitě míněno jako velká chvála paní Bohdanové, která Marilyn přidala další rozměr). Rozhodně je také zajímavé vidět dnešní "starou" gardu mistrů českého filmu a divadla v rolích nadšených, světlejší zítřky budujících, mládežníků :o)(4.11.2014)

  • kajda.l
    ****

    A máme to tu opět. Mladá, nepříliš pohledná, naivní a relativně hloupoučká dívka polapená do sítí zvrácených ideálů. Bystrý a zapalený mládenec, buran, vyšlapávající tu správnou, rudě zbarvenou, cestičku našemu koťátku. Jet to celé v zaběhlých kolejích ubohých agitek, tasil bych bez otálení odpádek. Jenže... Helge to vzal malinko jinou a věru působivou cestou psychologického dramatu, vnitřních pohnutek, intelektuálně štiplavých prupovídek, hrdosti, lásky, obav z blížícího se uragánu zla a šílenství až po dramatickou krutou porážku vlastní důstojnosti (ani nevím proč, ale Hogerova postava mi velmi přípoměla Winstona Smithe z Orwellova 1984). Ústupek vlastním hodnotám, myšlenkám, moudrosti a to vše díky nevděčnému parchantovi. Sledovat morální úpadek Hogerovy postavy mě bolelo a nejhorší na tom celé je, že si vůbec nejsem jistý, jestli bych přes svou hrdost brutálnímu nátlaku doby rovněž nepodlehl. Nad agitačním opovržením Jany nad svým otcem opovrhuji pro změnu já. Soudruhem proti své vůli...(13.11.2015)

  • Snorlax
    *****

    Komorní drama o vztahu dívky s rodiči a přítelem. Politika asistuje v pozadí jako kulisa nutná pro doplnění charakterových vad či kvalit jednotlivých účastníků. Karel Höger zcela zastínil brilantní výkony ostatních, jeho filozofující otec sice není ústřední postavou, ale Höger pomalinku loupe slupku intelektuála a představuje nechutně slizkého šosáka. Jiskření mezi Libuší Švormovou a Jiřím Valou se také dočkáme v míře téměř vrchovaté. Malinko jsem váhala mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale za přítomnost fešného Jiříka Valů zkrátka musím film lehce nadhodnotit.(19.12.2012)

  • slunicko2
    **

    Hněte sebou, capouši. 1) Příběh je pěkný, všichni hrají hezky, ale s cinknutými kartami. Jestli v polovině roku 1939 bylo aktivních členů tehdy ilegální KSČ cca 20 000, tak už na konci července 1945 jich bylo asi 600 000, v březnu 1946 přes milión, v době Vítězného února 1,4 miliónu a v červenci 1948 už téměř 2,5 miliónu! Ti, co prolévali krev v boji proti fašistům, pokud přežili, byli jen nepatrnou částí stranických kádrů, které posléze prováděly prověrky a tvořily nadšený background politických procesů a dalších excesů tehdejší moci. Stejně jako po válce se při vyhánění Němců nejvíce angažovali ti, co měli sami máslo na hlavě, vyřizovali si soukromé účty anebo jen bezohledně dělali kariéru, tak stejná situace se opakovala po roce 1948 pod taktovkou nových komunistů. Viděno touto optikou získává příběh vstupu do strany s. Stibora stejně jako straníka Jindry zcela jinou, odlišnou, dimenzi. Totalita bude bita. 2) 35letý (!) fešný Jiří Vala (student lékařství Jindra) se své role hulvátského přiblblého nadšeného budovatele nových zítřků zhostil se ctí. Ovšem konkurovat vynikajícímu 52letému Karlu Högrovi (Janin otec) nemohl.(8.8.2015)

  • - Představitelka hlavní postavy Libuše Švormová je manželkou scenáristy Jana Otčenáška. (M.B)

  • - Film byl natočen ke 40. výročí založení Komunistické strany Československa. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (NFA.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace