Cesta do fantazie

Je to celkom dobrý animovaný dobrodružný fantasy film od Hayao Miyazakiho. Má pomerne dobrý príbeh o dievčati, ktoré počas jazdy so svojimi rodičmi zabočí na vedľajšiu lesnú cestu, kde nachádzajú tajomný tunel a po jeho prekročení sa dostávajú do opusteného lunaparku. Tu dievča cíti, že nie je všetko v poriadku, ale rodičia ju neposlúchajú a ochutnajú tu aj navarené jedlá, kvôli čomu sa zmenia na prasatá. A tak si dievča uvedomuje, že sa stala súčasťou tajomného sveta mimo našej reality, spriateľuje sa s miestnym mladíkom a urobí všetko preto, aby sa odtiaľto dostala a zachránila rodičov. Spracovanie je celkom slušné, síce ešte z úplného úvodu som nemal najlepšie pocity a pár prvkov, ako napríklad rodičia premenení na prasatá ma teda skôr sklamali, ale keď sa už dej presunie do sveta mimo našej reality, čo je ale našťastie už po chvíli, získalo si ma to. Celý tento fantasy svet je perfektne zvládnutý po všetkých stránkach, je to tak nápadité, každú chvíľu prekvapí niečo nové a navyše to pôsobí tak detsky hravo, ale pritom aj skoro až tak depresívne, kvôli čomu som hlavnej hrdinke skutočne fandil, aby sa z toho dostala. Ale v druhej polovici to už predsa len trochu upadne, fantasy svet už je dostatočne predstavený, takže intenzita nových nápadov je už omnoho slabšia, rovnako film získa nejaké tie podzápletky, ktoré ma ale moc nezaujímali, no stále je to dostatočná zábava a pozerá sa na to celkom dobre. Veľkým plusom sú rozhodne postavy, hlavná hrdinka mi prišla úplne ideálna, no ani zďaleka na to nie je sama, skvelá ježibaba, hlavný duch, mnohoruký starček a omnoho iných, tu ma bavili snáď úplne všetci. A samozrejme nesklame ani animácia, tá je veľmi pekná, získala si ma aj celková atmosféra a samozrejme vzhľad všetkých tvorov. Síce Cesta do fantázie je považovaná za jeden z najlepších anime filmov vôbec, u mňa sa tak nestalo a mnoho z nich mám podstatne radšej, ale aj tento film má niečo do seba a páčilo sa mi to. A keby bol celý film, ako tá nápaditá prvá polovica, hodnotil by som aj lepšie. 67% (01.06.2014)

Něco úplně jiného než animáky od Dysneyho nebo od Pixaru. Kouzelná atmosféra i děj a skvělá animace. Sice o něco slabší než Princezna Mononoke, ale stále za pět. (07.04.2004)

Na druhé pozretie omnoho silnejší zážitok zapríčinený zrejme tým, že na všetky tie podoby mysteriózna a duchovných náznakov som o niečo ,,zrelšia". Ako malú by ma podobne ladený typ príbehu v žiadnom prípade nezaujal napriek množstvu kontrastných postáv, myšlienok či krásnej animácii, keďže mi radosť robili najmä romantické disneyovky. Teraz po rokoch som nepociťovala nudné chvíľky, všetko to krásne do seba zapadá a metafory sú spolu s Princeznou Mononoke natoľko úchvatné, že sa po pozretí budete cítiť vnútorne bohatší. Malý japonský darček a Miyazakiho fantázia nepozná hraníc. (09.09.2010)

Tohle jsem viděla asi ve 12 a jaksi jsem to... nepochopila. Možná bych to dnes vnímala jinak, protože řada lidí, jejichž vkusu si vážím a podobá se tomu mému, ten film vyzdvihuje do nebes. No, možná se v budoucnu na Cestu do fantazie podívám ještě jednou. (25.05.2008)

Dobrá, po mnoha a mnoha letech přidám komentář. Tohle bylo moje první setkání s japonskou animací (v dospělosti, jinak jsem třeba Včelku Máju samozřejmě znal). Zavedlo mě ke Ghibli, kde mě totálně získal Totoro a nakonec jsem sehnal prakticky všechny filmy i seriály z ruky Miyazakiho. Byla to jedna z inspirací, proč se učit japonsky (u čehož jsem vydržel spoustu let a dostal se na slušnou úroveň, která mi umožnila novějším Ghibliovkám i dělat titulky, které nebyly zmršené přes čínštinu a angličtinu). In medias res, hlavním neporozuměním tomuto filmu je považovat jej za dětský film. Japonec, má-li jej komentovat, ošívá se a je mu nepříjemný kontext dětské exploatace a práce v sexuálním průmyslu (jo, lázně...). Což má velkou tradici a stejný schematický průběh, kdy nebohé děvče tělem splácí dluh své rodiny. Miyazaki si spoustu témat nedělá jednoduchými a zápaďanům bez znalosti kontextu dost často "nálada" uchází. Poměrně málo filmů je opravdu pro děti, jsou adresovány spíš tomu dětskému, co zbylo v dospělých. Což bych viděl jako velmi zjevné hlavně u zmíněného Totora, nebo u nádherného a neznámého Pompoko (příběh + scénář), Conana i dalších. A potom filmy méně tlačící na infantilní metodu výpovědi (Porco Rosso, Kaze tačinu...) uvádějí diváky v rozpaky nemístné. P.S. a čisté srdce vítězí. (04.01.2020)

Zajímavé i když občas trochu depresivní a pocitově působící jako bezvýchodné dílo plné zoufalství. Pouštět znovu už nehodlám, ale rozhodně shlédnutí nelituji. (18.11.2020)

Bohatá, vskutku velmi bohatá dávka fantazie v jediném snímku. Některé scény doslova braly dech a já se přistihla, že u nich zírám na obrazovku s otevřenou pusou. Nejsem ale moc velkým příznivcem anime a možná proto nedokážu plně ocenit hloubku tohoto japonského příběhu. Dokonce i některé zdejší pohádkové bytosti mi byly na pohled nepříjemné. Teda kromě vyobrazení říčního boha, rochnícího se ve speciálních lázních a létajícího, bílého draka. Nechci ani říct, že bych se vyloženě nudila, to možná jen v některých pasážích, a to taky jen proto, že jsem všechny dialogy vnímala jako takové vlažné a nezáživné. Tomuto světu prostě natolik nerozumím, abych si dokázala japonské, animované filmy na maximum užít. 3,5* (28.02.2016)

Krásný film, který je ale oproti Princezně Mononoke přecejen trochu jinde. (14.08.2005)

Cesta do absolutní fantazie a to nejen té lidské, ale i té filmařské (cestu vlakem bych si nejradši zarámoval). "Alenku v říši divů" jsem nesnášel, tomuhle filmu jsem propadl. Pokud lze mluvit o něčem jako filmová duše, tak jsem ji nalezl právě u Miyazakiho. (30.09.2005)

Přes ten kultovní status jsem přecejen čekal ještě ten stupínek navíc, ale Princezna Mononoke u mě stále vede a asi už ji nic nepřeskočí. (04.10.2018)

S každou reprízou horší a horší... (11.06.2011)

Anime není můj šálek kávy, ale v tomto případě jsem byl "Spirited away" již po deseti minutách...:) (07.05.2008)

Nadherny kresleny film, ktory by som si pred niekolkymi rokmi vychutnal este viac, ako dnes, co mi ale nebrani dat ani dnes plne hodnotenie. Pribeh ma zaujal aj napriek dvojhodinovej dlzke a vdaka mnohym mysterioznym postavam ma ani chvilu nenudil... 22.04.2009 ______ V anglickej verzii: Daveigh Chase - (Chihiro) +++ Jason Marsden - (Haku) +++ Suzanne Pleshette - (Yubaba / Zeniba) +++ Michael Chiklis - (Otec Chihiro) +++ Lauren Holly - (Matka Chihiro) +++ Hudba: Joe Hisaishi +++ Produkcia: Japonská verzia Toshio Suzuki a americká verzia John Lasseter +++ (05.08.2008)

Velké očekávání plodí velká zklamání, chtělo by se v mém případě napsat. Totiž, k tomuto filmu bych se nedostal, kdyby zde nebyl na 104. místě a na IMDb na 56. místě! Navíc, tohle byl můj první celovečerní japonský animák, takže jsem ani neměl s čím srovnávat, což je další plus pro tento film. Vše se prostě jevilo ideálně, jenže tento snímek (anebo celkově japonská produkce) není můj šálek kakaa. Jo, animace byla krásná, sem tam jsem se i pobavil nebo žasl, ale po většinu času jsem se opravdu těžce nudil. Je mi líto, ale Cesta do fantazie mi nějak nesedla a proto dávám průměrné hodnocení. A to jen za posledních deset minut, kdy se to začalo výrazně zlepšovat. (29.08.2010)

Aj keď som asi nepochopila úplne všetky metafory japonskej ekologickej fantastiky, sprevádzať malú Čihiro bolo naozaj krásnym výletom do fantázie. (25.04.2005)

Nepříliš dobrá pohádka s nepříliš dobrým koncem. (01.12.2015)

Fantazie. Pohádka. Sen. Opravdu nádherný film, který není o příběhu, nýbrž o atmosféře, je to dvouhodinový gejzír obdivuhodné představivosti, který je radost sledovat... Pokud se vám tedy zrovna nechce spát. Na druhou stranu pokud se vám spát chce, můžete se jím nechat úplně v klidu ukolébat. (29.08.2023)

Dívala jsem se společně s dcerou, která miluje Pokemony a obě jsme si to užily. (01.01.2019)

Pro Fantazii a Hayao Miyazakiho neexistují hranice. ÚCHVATNÉ!!! (14.10.2010)

Mijazaki je Spielberg japonského anime. Jeho příbějy jsou dokonale odvyprávěné, dojemné a přijatelné pro celou rodinu. Jsou přijatelné dokonce i pro evropského diváka. Přesto je tohle jeho první film, který jsme mohli v našich kinech zhlédnout. A musím říct: " Díky bože za to." Scéna s přeměnou rodičů v prasata mě hodně vyděsila a cesta podmořským vlakem zase okouzlila. Je to výborný film. Pokud jde o mě musím však říct, že nejradší mám přeci jenom Naušiku a Princeznu Mononoke (v některých scénách taky Totora). Proto ten bod dolů u filmu, kterému se vlastně nedá nic vytknout. (24.01.2004)