Režie:
Hajao MijazakiScénář:
Hajao MijazakiKamera:
Hisao ŠiraiHudba:
Džó HisaišiHrají:
Šigeru Čiba, Ikue Ótani, Tomohiro Nišimura, Tanie Kitabajaši, Čika Sakamoto, Hitoši Takagi, Sumi Šimamoto, Naoki Tacuta, Noriko Hidaka, Čie Kódžiro (více)Obsahy(2)
Sestry Sacuki a Mei se s tatínkem stěhují na venkov do strašidelného domu. Starší Sacuki musí převzít péči o domácnost, zatímco malá Mei objevuje zákoutí přilehlého lesa. Dívky se spřátelí s roztomilými lesními duchy v čele s obrovským chlupáčem Totorem a prožijí s nimi největší dobrodružství svého života. Nadčasový film mistra japonské animace Hajaa Mijazakiho v produkci studia Ghibli s ohromující obrazotvorností vypráví o každodenních radostech i trápeních diváků každého věku. (Aerofilms)
(více)Videa (4)
Recenze (502)
Miyazakiho příběh o dvou holčičkách, jejichž maminka leží v nemocnici, a ony zatím v novém domově objevují netušená tajemství, je skutečně zaměřen na nejmenší diváky, ale má co říct i dospělým. Zvláště v závěru se děj dramatizuje a nabývá na vážnosti, takže posledních 20 minut je asi nejsilnější pasáž srovnatelná s působivostí Princezny Mononoke. Ovšem ta mladší holčička mi místy řádně lezla na nervy. ()
Minimalistický příběh téměř o ničem. Ovšem s nádhernou animací, a tak nabitý emocemi a magickou atmosférou, že jsem mu propadl během několika minut, to okouzlení ze mě nespadlo až do závěrečných titulků, a mé podvědomí spokojeně přede ještě teď, o dva dny později. Scéna z autobusové zastávky je geniální a kočkobus, taky neměl chybu. Pozvolna plynoucí, bez dramatických konstrukcí, neuvěřitelně roztomilé, pozitivní, magické, přitom ani na okamžik lacině kýčovité nebo vlezlé. Zkrátka jeden z těch filmů, který dělá svět krásnější a nutí vás do úsměvu při každé vzpomínce. Mistr Mijazaki to zase dokázal. ()
V podstate veľmi jednoduchý príbeh o dvoch dievčinkách, ktoré sa i s otcom presťahovali do malebného prostredia peknej dedinky s milými ľuďmi. A ako bonus získali za suseda dobráckeho lesného ducha, s ktorým zažívajú síce banálne ale celkom roztomilé dobrodružstvá... Aj napriek tomu, že sa tu nič prevratné nedeje - dievčinky si len pobehujú, skáču, alebo sa vozia na mačkobuse a ani po emotívnej stránke to nie je bohviečo, má to svoju zvláštnu, typicky ukričanú japonskú atmosféru, ktorá ma dokázala zachrániť pred nudou. 60/100 ()
80% - Zase jedna podivnost... Celý film jsem si říkal, jaký to má smysl, proč koukám na vřískající holky, a co je vlastně ten Totoro zač... Závěrečných 20 minut mě ale přesvědčilo o vyskoých kvalikách tohoto animáku. Zatímco začátek působí velmi dětským dojmem, až má starší divák pocit diskriminace jinou cílovou skupinou, závěr osloví každého. Výborný optimistický animovaný film Tonari no Totoro stojí za shlédnutí, pokud nespěcháte, a jste ochotni nechat se unést krásnou naivitou dětského světa. ()
K filmu mě přivedla hudba Joe Hisaishiho, kterou jsem slyšel v provedení obrovského orchestru a sboru ze záznamu úžasného koncertu v Budokanu v Tokiu k 25 letům studia Gibli. Hudba je i ve filmu výborně fungující, ostatně jako ve všech Miyazakiho filmech. Film sám má moc pěknou atmosféru, děj není podstatný, proto je skoro nulový. Spíš jde o drobnosti jako padající kapky ze stromů nebo o jednotlivé scény - čekání na autobus v dešti apod. Jinak se mi líbilo, že se postavy chovaly dost relativně "normálně". Například situace, kdy přijde telegram z nemocnice - dívka má stejné pocity a jedná stejně, jak by bylo přirozené v realitě. Trochu mi po nějaké době vadilo to věčné japonské křičení holčiček - normálně snad vůbec nemluvily. ()
Galerie (54)
Photo © Studio Ghibli
Zajímavosti (20)
- Postava Totora se objevila i jako hračka ve filmu Toy Story 3: Příběh hraček (2010). (Hromino)
- Socha v prístrešku, ku ktorej sa Satsuke a Mei modlia počas dažďa, je bodhisattva Jizo, ktorý je v buddhistickej mytológii známy ako ochranca detí. (RigorMortis)
- Postava Totora se mihla i v jiných filmech studia Ghibli – např. Pom Poko (1994), Doručovací služba čarodějky Kiki (1989) nebo Šepot srdce (1995). (Hromino)
Reklama