Líná zátoka

Hravý překvapivý bizár, který bych, věru, od Francouzů nečekal. 1) Čím dříve divák pochopí a přijme, že film nezobrazuje skutečnost, že není ukázkou nějakého novodobého byť kapku bláznivého realizmu, tím více jej pak ocení. Kdo má problémy s nadsázkou, tomu se film určitě líbit nebude._____ 2) Kontroverzní přijetí snímku dokumentuje i devět nominací na Césara (francouzská odrůda Oskara) za rok 2017, přičemž film nakonec nezískal ani jedno ocenění._____ 3) 58letý scénárista a režisér (zde se podílel i na střihu) Bruno Dumont mě zaujal už svým Malým Quinquinem a Ma Loute dokazuje, že si asi rozumíme._____ 4) Zaujal mě charismatický 18letý Brandon Lavieville (převozník Ma Loute)._____ 5) Pozorně jsem přečetl všech 41 komentů ve snaze dopátrat se, co vlastně chtěli tvůrci říci. Netápu v tom sám. Komentátoři JFL, lupuscanis, ugly_joe či baronGrga svou bezradnost odívají do odborné hantýrky, zatímco jiní prostě nenacházejí slova. Inu, c´est la vie. (21.08.2019)

Jestliže v "Malým Quinquinovi" si Dumont vzal na paškál žánr police procedurals a podrobil ho dekonstrukci přízemností a demencí, tentokrát si zgustnul na ušlechtilých kostýmních midcultech. K tomu se váže i většinou diváků nepřijatý a nepochopený odklon od realismu s autorem asociovaného. Zatímco policejní seriály si na realismus hrají a právě jeho zabsolutnění zakládalo podvratnost předchozího projektu, v "Líné zátoce" žádný realismus nikde není, jelikož s ním vůbec nepracuje výchozí žánr. Zdejší podvratnost proto vychází z karikatury, která zdůrazňuje určité rysy terče, do něhož se Dumont strefuje. Ačkoli "Líná zátoka" vychází z francouzské linie kostýmovek, dokonalý referenční bod má v britském televizním hitu "Panství Downton". Jímavé melodrámíčko o empatické smetánce a služebnictvu nadevšechno milujícím své lordstvo se rochní ve své okázalé ušlechtilosti, zatímco nechá diváky snít sny o lásce přenášející sociální propasti či zakoušet emocionálně vyděračské drama, když do idylky zasáhnou kriminální motivy. Dumont dokonale následuje tyto linie, ale zmíněnou karikaturou je drze a vulgárně (příznačně strojenosti vzoru) dehonestuje. Smetánka je tedy tvořená degeneráty, retardy, psychotiky a inbready, zatímco poddaní mají vyšší vrstvy pouze jako svou obživu, a to doslova. S tou láskou to také není tak žhavé, protože i ta nejsympatičtější postava z řad honorace pořád v jádru je deformovaná. Dumont dokonce zpřítomňuje až zázračné dějové zvraty či dojímání se exteriéry, které k "Downtonu" bytostně patří. Výtečným tahem jeho downowské variace je také obsazení smetánky pitvořícími se hereckými velikány v čele s náramně hystericky slepičí Juliette Binoche (komu její výkon připadá neadekvátní, ten nikdy neviděl nesnesitelně vlezlé mimické kreace Elizabeth McGovern v "Downtonu") a proti nim postavit typicky dumontovské asociální naturščiky s jejich bizarními tiky a unikátními ksichty. Příznivci Dumonta coby mistrovského festivalového velikána budou z "Líné zátoky" silně rozčarovaní, protože namísto těžké dumky dostanou obrazoborecky sofistikovanou frašku, která spíše než k canneským vavřínům inklinuje ke skvostně dementnímu fekál-humoru tvůrčího dua Christian Clavier a Jean-Marie Poiré. Že by Dumont s postupujícím věkem následoval kariérní trajektorii Takešiho Kitana, který také jednoho dne uznal, že už toho blbnutí na červeném koberci bylo dost, a začal cíleně atakovat své publikum absurdními hříčkami nejhrubšího zrna? Pokud ano, jen tak dál a houšť! (12.07.2016)

Každý režisér si nejspíš musí vybrat svoji slabou chvilku a natočit nějakou ptákovinu až pikovinu. Navíc Juliette Binoche byla opravdu příšerná a myslím, že takhle její poloha se mi připomene vždy, ať už ji uvidím kdekoli. Film, který je satirou na film. Film jako sedmé umění, bych bych v tomto případě raději z celkového výčtu odpočítal. Brrr! (15.02.2019)

Moje první setkání s Dumontem a na nějakou dobu asi poslední, mám dojem, že se míjíme. Tohle mi přišlo jako francouzský jen o trošku lepší Troška. Humor ve filmu spočívá v padání, pitvoření a teatrálním přehrávání (všechna šlechta vykreslena jako retardovaní imbecilové). \Z reakcí v sále mi přišlo, že čvrtina se královsky baví a směje co chvíli, zatímco zbytek jen mlčky nevěřicně kouká. 50 % (08.07.2016)

Krásné lokace a kamera, dobří herci (s výjimkou Juliette Binoche, kterou jsem nikdy moc nemusel) a spousta výtečného humoru (tlustý detektiv nemá chybu, byť to jeho neustálé padání na zem je trapné jako každý opakovaný vtip). Přesto jsem se neubránil pocitu, že je ten film strašně dlouhý, a vkrádala se mi tam nuda. Kdo Dumonta zná, nemůže být překvapen, ti ostatní se ale asi můžou dost divit, jak moc zvláštní ten film je (to lítání na konci už bylo moc i na mě). Rozporuplná místní hodnocení to jen potvrzují. (07.07.2019)