Nastala chyba při přehrávání videa.
  • ripo

    "Škola otců" je první samostatný celovečerní film mladého nadaného režiséra Ladislava Helgeho. Možná, že se někomu zdálo odvážným pokusem svěřit mladému pracovníku byť měl za sebou několik učňovských let u režiséra Krejčíka a dva roky práce na vybírání talentovaného hereckého dorostu - režii filmu, jehož námět čerpá ze žhavé problematiky současného života. Dnes můžeme říci, že tento pokus skončil úspěšně. "Školu otců" můžeme zařadit mezi nejlepší české filmy poslední doby. Umělecky je po všech stránkách (zejména scénáristicky, režijně a herecky) ucelený. Čeho si však na něm musíme vážit nejvíce, je jeho odvaha přistoupit k řešení aktuálních problémů našeho veřejného i soukromého života a hluboká humanistická tendence, prosta všech nadsázek a laciného kašulírování, kterou je toto zdařilé filmové dílo prolnuto. Filmový přehled 42/1957(26.10.2007)

  • Martin741
    ****

    Reziser Ladislav Helge je mi len trochu znamy, a film je to tak trochu budovatelsky, tak trochu psychologicka drama. Vyborna namet o ucitelovi, ktory sa z mesta /Brno/ prestahuje na vidiek do istej skoly. A zisti nelichotive skutocnosti. Pochopenie pritom nema ani u rodicov ani u kolegov v praci. Vyzdvihujem najma Karla Hogera /Krakatit 1948 od Vavru/, , Rudolfa Hrusinskeho /Spalovac Mrtvol/ Stellu Zazvorkovu a Blazenu Holisovu /tento film je jej filmovym debutom, neskor natocila aj Kladivo na carodejnice, tiez s O. Vavrom/. 89 %(4.7.2015)

  • JFL
    **

    Filmová paralela k politickým procesům 50. let pojatá stylem propagandistických filmů. Od budovatelských snímků se "Škola otců" liší pouze myšlenkami, které hlásá, ale jakým způsobem je předává, se naprosto shoduje s dikcí manipulačních filmů - od agitační tezovitosti přes formální unylost po toporné herectví (děti v mnoha scénách vypadají jak převzaté z "Kukuřičných dětí" a vedoucí pionýrů svou vypjatost projevuje v gestech na hraně parodie). Nazáměrnou zábavnost stupňují úvodní pedofilně vyznívající sekvence ze třídy.(12.12.2009)

  • mchnk
    *****

    Nemůžu dát méně, nádherně sehraná záležitost. Skvost pro milovníka československé kinematografie. Morálně naprosto vyrovnaný a logicky uvažující člověk je postaven před pokryteckou realitu budovatelského státu, zde v podobě školy, jež zdánlivě šlape jak na drátkách. Film, který byl předem odsouzen k tzv. řadě trezorové, i když i v dnešní době je morální poselství tohoto filmu zcela hluché, takže snímek je vlastně v trezoru (dnes tedy v otevřeném) i nadále. Přesto Helgeho psychologie v tomto bezchybném debutu oslovuje skupinu nadšených diváků i po dlouhých letech. Další z tvůrčích případů, kdy si může divák jen tiše zoufat, nad potlačením nadprůměrného talentu nesmyslným politickým systémem, což je trochu znatelné v dalších snímcích z padesátých let. Film na světové úrovni, který není pořádně znám ani ve své vlasti.(26.1.2012)

  • Padme_Anakin
    ****

    Charakterní učitel v podání Karla Högera násobí zajímavý příběh o osudu pedagoga, který se odmítá podrobit zvráceným pravidlům, jež mají na svědomí rodiče, učitelský sbor a zejména ředitel školy (potažmo budovatelská společnost). Snímek ani po tolika letech neztrácí svou naléhavost a tvůrcům patří poděkování za to, jaké téma si vzali na mušku. Působivá záležitost. P.S. Lojzíka bych si vzala domů...(11.8.2018)

  • - Samotný Höger byl se svou postavou velmi spjat. Odmítl i některé jiné role, které mu byly nabízeny. Sledoval i záběry mimo své scény, které na jeho postavu navazují, aby mohl co nejvěrohodněji podchytit charakter učitele Pelikána. (mchnk)

  • - Natočit scénář Ivana Kříže Škola otců původně odmítl režisér Jiří Krejčík. Sám Krejčík ale současně doporučil pro režii snímku Ladislava Helgeho, který s Krejčíkem pracoval jako pomocní režisér na filmech Svědomí (1948) a Frona (1954). [Zdroj: 25fps.cz] (Willy Kufalt)

  • - Film Ladislava Helgeho film ve své době velice přínosný tím, že pravdivě a odvážně zobrazoval skutečné pocity a myšlenky obyčejných lidí. Kvůli tomu byl však ostře kritizován na 1. festivalu českých a slovenských filmů v Banské Bystrici pro "bezvýchodnost" a "zkreslování vedoucí úlohy KSČ ve školství". A tak se po roce 1969 ocitl v trezoru. (Karlos80)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace