Nastala chyba při přehrávání videa.
  • JFL
    **

    Filmová paralela k politickým procesům 50. let pojatá stylem propagandistických filmů. Od budovatelských snímků se "Škola otců" liší pouze myšlenkami, které hlásá, ale jakým způsobem je předává, se naprosto shoduje s dikcí manipulačních filmů - od agitační tezovitosti přes formální unylost po toporné herectví (děti v mnoha scénách vypadají jak převzaté z "Kukuřičných dětí" a vedoucí pionýrů svou vypjatost projevuje v gestech na hraně parodie). Nazáměrnou zábavnost stupňují úvodní pedofilně vyznívající sekvence ze třídy.(12.12.2009)

  • Martin741
    ****

    Reziser Ladislav Helge je mi len trochu znamy, a film je to tak trochu budovatelsky, tak trochu psychologicka drama. Vyborna namet o ucitelovi, ktory sa z mesta /Brno/ prestahuje na vidiek do istej skoly. A zisti nelichotive skutocnosti. Pochopenie pritom nema ani u rodicov ani u kolegov v praci. Vyzdvihujem najma Karla Hogera /Krakatit 1948 od Vavru/, , Rudolfa Hrusinskeho /Spalovac Mrtvol/ Stellu Zazvorkovu a Blazenu Holisovu /tento film je jej filmovym debutom, neskor natocila aj Kladivo na carodejnice, tiez s O. Vavrom/. 89 %(4.7.2015)

  • rikitiki
    ***

    Dobrý příběh - zajímavá stará česká variace na neortodoxního učitele, který strhne děti a dodá jím sebevědomí. Kupodivu, zajímavým učením. Elegantní herecké výkony. KOUSEK DĚJE Konec ale vyšumí dost nepřesvědčivě. Charakter Högerovy postavy totiž skutečně ani v nejmenším nenasvědčuje tomu, že by se mohl vzdát.. /15. 10. 11./(15.10.2011)

  • sinp
    ****

    Upřímná výpověď v marasmu padesátých let? Ano, Ladislav Helge si pojistil váženého gentlemana Karla Högera a rýpnul si do srdce každého státu - do jeho vesnice. Patriotem by ho ten rok asi nikdo nenazval a to je Helge přitom jen lehounce ostrý a spíše laskavě konstatující. Na hony vzdálen tvrdé obžalobě režimu jako v šedesátých letech. Možná i proto je mi jeho líčení sympatičtější. Helge není unáhlený v závěrech a popis nejednoho charakteru by se ideologicky vůbec nedal ohnout. Högerův učitel je taky věrná postava, která není dějem hnána ani do temna, ani do omilostnění. Je jen na divákovi jestli přijme východiska, režisér ho nenutí citově či jinak. Helgeho problém tkví v jeho málo výrazném režisérském rukopise. Vždy se dobře vyjádřil, ale nešokoval a nemohl být hvězdou. Taková je Škola otců. Laskavý film bez povyku. Proč ne, navíc stále poměrně aktuální...(9.11.2009)

  • nascendi
    ***

    Škola otců je s ohľadom na dobu vzniku veľmi zaujímavý, podnetný a hlavne odvážny film. Tí, ktorí zažili dobu pred uvoľnením v šesťdesiatych rokoch vedia, s akými prekážkami sa musel Ladislav Helge boriť, aby mohol svoje dielo vôbec dokončiť. Ale po viac ako pol storočí sú tieto zásluhy neaktuálne a zo Školy otců je síce zaujímavý, ale nadmieru polarizovaný film, v ktorom by si úlohu Pelikána mohol úspešne zahrať aj Sidney Poitier. Preto u mňa nedosiahol na úroveň mimoriadnych, výnimočných filmov.(31.10.2014)

  • - Film se natáčel v Mikulově. (Cucina_Rc)

  • - Samotný Höger byl se svou postavou velmi spjat. Odmítl i některé jiné role, které mu byly nabízeny. Sledoval i záběry mimo své scény, které na jeho postavu navazují, aby mohl co nejvěrohodněji podchytit charakter učitele Pelikána. (mchnk)

  • - Film Ladislava Helgeho film ve své době velice přínosný tím, že pravdivě a odvážně zobrazoval skutečné pocity a myšlenky obyčejných lidí. Kvůli tomu byl však ostře kritizován na 1. festivalu českých a slovenských filmů v Banské Bystrici pro "bezvýchodnost" a "zkreslování vedoucí úlohy KSČ ve školství". A tak se po roce 1969 ocitl v trezoru. (Karlos80)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace