Min så kallade pappa
My So-Called Father
Režie:
Ulf MalmrosScénář:
Ulf MalmrosKamera:
Victor DavidsonHrají:
Vera Vitali, Michael Nyqvist, Sverrir Gudnason, Johannes Brost, Henrik Dorsin, Martin Aliaga, Lotta Tejle, Källa Bie, Tova Magnusson, Josefin Neldén (více)Obsahy(1)
Těhotná Malin (Vera Vitali) nemá kde bydlet potom, co se s ní rozešel její přítel Frank (Sverrir Gudnason). Její poslední naděje spočívá v jejím otci Martinovi (Michael Nyqvist), kterého ale nikdy neviděla. Ukáže se, že je to arogantní a sebestředný herec. Zatímco mu Malin vypráví, kdo je, dostane Martin mrtvici. Když se probudí, tak si nepamatuje, kdo je. A už vůbec ne, že svoji dceru nikdy neviděl. Malin uvidí příležitost k získání otce, kterého nikdy neměla. Učí Martina, jak se má žít život a spolu si vymyslí šťastné dětství. (Severská filmová zima)
(více)Recenze (13)
Dokázal bych si představit, že kdyby tu Michael Nyqvist hrál méně protivnou postavu, tak bych si tenhle film dokonce i oblíbil. Námět k tomu doslova vybízí. Ze začátku hrozný protiva, postupem času suprový taťka, kterého nelze nemít nerad. Přitom Michael na tu roli měl, jen ta představa režiséra byla asi někde jinde. K mému údivu méně zábavná. ()
Jak Tě mám Michaeli ráda, tak tyhle role neber. Mně jsi do ní nějak extra nepasoval a nebo jsem žádný podobný film s Tebou neviděla a mám Tě zafixovaného stále ještě z Millénia Takhle ani ryba ani rak. Ale šlapal jsi na pedál jak se dalo, to uznávám. Koho musím ovšem maximálně vynachválit, byla role Malin v podání Very Vitali, protože ona snad ani to těhotenství nehrála a pak Vera tou rolí skutečně žila a já jí to věřila, myslím, že to je pro diváka to nejpodstatnější. Jinak já přijít do bytu k Martinovi, tak bych zřejmě předčasně porodila. Pohodový, nenáročný snímek, kde to trochu skřípe ve scénáři a kde bych Michaela Nyqvista (a toho mám přitom v oblibě) přeobsadila někým jiným. Ty čtyři hvězdičky jsou na hraně. Vybalancoval to bezvadný soundtrack. ()
Sverrir Gudnason v úlohe Franka sa podľa mňa už ako čurák musel narodiť. Tak kvalitne sa tá jeho rola nedá zahrať totižto! A ja už som ho videl v jednej snímke a spomínam si, že tam tiež nemal v hlave všetko pokope... ()
Taková ta typicky severská pohodička. I když je vlastně v žánru drama (sám nedokážu objektivně posoudit, jestli je to dobře), tak jsem si tenhle film maximálně užíval. Jako místy až tragikomické hledání, toho svého vysněného otce. A ať je jakýkoliv, je přece můj, jaký pak copak. A to největší překvapení není rozhodně Michael, ale jeho filmová dcera Vera Vítali. Zahrála to moc dobře a ten její kukuč, ten si budu ještě hodně moc dlouho pamatovat. A ať ten film nakonec dopadne jakkoliv, každé dítě by mělo mít určitě svého otce. A ne jen jednou za třicet let . ()
Pôvodne som si tento film vybrala, kvôli Michaelovi Nygvistovi a Mikael tu musím povedať podal svoj štandardný kvalitný výkon. Svojím herectvom ma tu však viac zaujala Vera Vitali, pri ktorej som mala pocit, že miestami svoju postavu skutočne žije. Jej oči a výraz tváre boli miestami tak výrečné, že slová neboli naozaj potrebné. Hlavná hrdinka Malin, ktorú Vera stvárňovala to veru v živote nemala ľahké. Zranené vtáčatko, ktoré sa neustále snažilo pochopiť prečo, ale na strane druhej tiež rozumná dospelá žena schopná čeliť životným skúškam najlepšie ako vedela. 70% ()
Můj zajímavý Michaeli, jak já pořád nechci uvěřit, že tu s námi nejsi. Zajímavý film že života o silné ženě, kterou skvělé ztvárnila, pro mne zatím neznámá, Věra Vítali. Dobrý dojem mi pokazil jen ač hudebně zajímavý, velmi nehezky zabarveně nazpívaný soundtrack. ()
Trochu spoilovania!!! Musím priznať, že som trochu sklamaný. Emocionálne ma to veľmi nezasiahlo, možno preto, že nie som žena. Prišlo mi to smutné, dlhé a miestami bizarné. (Matka po pôrode nepomenuje dcérku, ale čaká, kým sa s otcom dohodnú spoločne na mene.) To ako vážne? Všetci sa tu snažia byť tichí a slušní (teda okrem takzvaného otca) a pritom sú veľmi naštvaní alebo frustrovaní. (Rozchádzam sa s tebou, ale objím ma, veď ešte 18 rokov sa budeme stretávať a podávať si naše spoločné dieťa pekne v mieri z rúčky - do rúčky.) Tomu mám veriť? Skrátka, čisto subjektívne hodnotené, videl som veľa zaujímavejších švédskych filmov. ()
Podľa popisu k filmu som čakal niečo viac emocionálnejšieho, ale opak bol pravdou. Áno, severské filmy bývajú často chladné, ale tento si priam pýtal nejaké väčšie emócie a rozvoj citovej väzby medzi hlavnými postavami. Namiesto toho, dialógy bez akejkoľvek empatie, akoby sa rozhodovalo o tom či na obed bude šošovicová alebo fazuľová polievka. A pritom tu išlo o to najdôležitejšie - medziľudské vzťahy, vzájomná podpora a pochopenie. Neviem, nejako som dúfal v citovo vyzretejšie dielo. Ale aj tak treba uznať, že to bol zaujímavý film, keď už nie v sfére interného vývoja postáv, tak aspoň príbeh ako taký... ()
Já se musím přiznat, že jsem byl spokojen. Herci skvěle vybráni a i zahráli, ale musím vyzdvihnout výkon Michaela Nyqvista, takto jsem ho ještě hrát neviděl. Navíc příběh je asi klasickým odrazem dnešní, bohužel, smutné reality. A to je na tom to špatné. Ačkoliv je na konci naznačeno, že věci mají k lepšímu, tak i tak to není úplně tak, jak by mělo být. Akorát, co s tím? ()
..a takzvany manzel ()
Příjemný, odpočinkový film. Téma navázání vztahu dcery s otcem, kterého nikdy nepoznala zase trochu jinak zpracované, tak do tři čtvrtě filmu i docela zajímavě. Pak se to nějak zvrtne a všichni se v tom dost plácají, nikdo nějak neví, co vlastně chce a konec tak spíš vyhnije, přijde mi to spíš jako bezradnost scénáristy než postav samotných. Herecké výkony dobré, pro mě Michael Nyqvist v celkem netypické, spíš komediální roli. Ale hlavně, v tomhle filmu maskéři použili to nejlepší umělé těhotenské břicho, co jsem kdy viděla, musela jsem si to vyhledat, protože jsem si vůbec nebyla jistá, že Vera Vitali nebyla v průběhu natáčení doopravdy těhotná. Žádný severský zázrak, na druhou stranu to nenudilo a chvílema i docela pobavilo. ()
Vo filme sa mi páči postoj hlavnej herečky. Jej hrdinské gesto, že sa rozhodla prijať dieťa vo svojom lone a vychovať ho, napriek rôznym prekážkam najmä zo strany jej partnera. A jej starostlivosť o svojho otca, s akou sa mu po jeho nájdení venovala. Odporúčam! ()
Co se týče emocí, tam to pro mě bylo zklamání, nezapůsobilo to na mě tak, jak bych si přála (což je otázka subjektivní). Snímek je to rozhodně zajímavý, tragikomický a bizarní až hrůza ("Pojď se obejmout, vždyť se budeme vídat dalších 18 let." :D Proč ne?). Po filmu jsem sáhla kvůli Michaelovi, který mě opět nepřekvapil zvláštností svojí role a svým výkonem, a Vitali vůbec neznám, o to příjemnějším pro mě byla překvapením. Průměr. ()