Dead Ant

Ondřej Sekora poslal svého Ferdu Mravence do rizika prostřednictvím mravkoleva. To glam rocková partička osmdesátkového stylu, co se svým manažerem uvízla v poušti na cestě na rockový festival, aplikuje na zahubení mravenčí korona armády svoji vlastní hudební tvorbu. Tom Arnold si svého hláškujícího manažera vychutnal, Jake Busey se choval po celou dobu vzorně pod vlivem omamných látek, Sean Astin byl pozřen kusadly nenasytného mravenčího pluku velmi záhy a Cameron Richardson dala o sobě vědět, že její čtyřicítka horečka nemá vliv na kvalitu jejího poprsí. To je výčet těch známých hereckých jmen, které souhlasily se svou účastí na tomto podřadném hororu, který se nepyšní valnou technickou, respektive trikovou složkou, co svojí zaostalostí vzbudí pobavený úsměv. A nikterak dobře na tom není ani v ostatních aspektech. Dokonce i mravenčí armáda si dává celkem načas a není ani nijak uspokojivě osvětleno použití smrtící kletby s nimi související, za níž stojí indiánská magie, kterou aplikoval starý indián se svým asistentem liliputem. Více se řeší tvůrčí krize kapely a význam rockových balad pro publikum než potenciální ohrožení masožravými monstry, co by v lepším filmu evokovala někdejší éru pokleslých bijáků z hmyzí říše s přerostlým/zmutovaným hmyzem v popředí. Ovšem tenhle počin se nesmí brát vážně. Většinově je pojat tak, aby spíše bylo divákovi do smíchu, takže napínavé scény jsou prudce komediální a každá drastická scéna má stále v sobě kus odlehčené formy, i když je pravdou, že za to může spíše ultralevná digitální práce trikařů než režisérův um. Ron Carlson je vůbec zvláštní úkaz mezi režiséry. Nějakým záhadným způsobem se dopracoval ke spolupráci se solidním hereckým ansámblem, ačkoliv jeho režijní počiny nebudí přílišnou důvěru. A v zájmu mravenčích kusadel a divácké výdrže se jeho tvůrčí delirium vymyká všemu, co současné neumětelství v oboru scénáře a režie může nabídnout. 5/10 (18.03.2020)

Myslel jsem si,, že nic horšího než Marabunta a její pokračování nemůže být , ale pan Carlson mě přesvědčil o opaku. Ten film je neskutečně stupidní už od začátku tak, že zde máme kapelu co jde na festival a má tvůrčí krizi. Po cestě se vydá za indiánem a liliputem , který jim dá drogy , ale varuje, že poté co si je dají nesmí nic zabít nebo se jim to pomstí a jeden z nich zabije mravence tak, že na ně útočí obří mravenci. Triky vypadají hůře jak v Marabuntě a ta byla z roku 1998 zatímco tohle je z roku 2017 herci zde ani nejsou nejspíše to je sebraná skupinka lidí někde v americké poušti a kásting probíhal mezi bezdomovci případně získali nějak kontakt na Asylum a ti jam poskytli nějaké své ´´hvězdy,,. Humor zde spočívá asi v tom, že jednomu nedají tu drogu a on je nasraný pak, že jeden z nich se zhulí a skočí ze skály v domnění, že umí lítat a jednomu z nich mravenec ukousne ruky a on na konci tleská svýma pahýlama. 0 procent tomuhle může dát více jak 2 hvězdy snad jen někdo postižený nakažený koronavirem a navíc po lobotomii mozku. (22.03.2020)

Jak by asi vypadal film člověka, který je maniak do monster movies a doma mu z bedniček hrajou převážně Steel Panther. Perfektní crazy komedie, která je primárně cílená na metalisty a fanoušky metalu, a "creature feature" aspekt je zde až na druhé koleji, takže pro plné docenění je nutné mít aspoň rámcový přehled o tvrdé hudbě a stereotypech, které jsou s ní spojené. Pak se budete v podstatě celou první půlku filmu chechtat členům osmdesátkové glam metalové "one hit wonder" kapely, kteří stále žijí ve stylu sex, drogy a rokenrol, a chtějí nakopnout svou umírající kariéru na lokálním fesťáku. Záměrně přehnané a přitom v mnoha aspektech přesné, a zejména Jake Busey coby i po letech stále idealistický rockový frontman a skvělý Tom Arnold v roli manažera si to užívají na maximum. Ironické, rýpavé, samozřejmě náležitě trhlé, ale přitom uctivé k estetice 80s glamových bandů. Nějaká ta akce s obřími mravenci přijde na pořad dne až relativně pozdě, a zde na nepříliš kvalitním CGI poprvé praští do ksichtu nižší rozpočet, ale tenhle film je prostě metal až na dřeň a nepřestane si ze sebe dělat prdel až do úplného konce, a tam, kde nezaberou bazuky a výbušniny (samozřejmě proto, že sekuriťáci na festivalech jsou důslední a se zbraněmi vás do areálu nepustí, ani kdyby z nebe pršeli Them!, if you know what I mean), metalovej ječák nakonec všechny dostane z bryndy v takovém stylu, že budete tleskat, i když nemáte čím. Sranda, jak má být, k dokonalosti tomu chyběl jen větší bodycount a víc mravenců. (01.10.2019)

Tento neuvěřitelně dementní snímek by mě naprosto minul, nebýt očekávání nějaké hudební metalové komedie s prvky hororu nebo něco na způsob Repo: Genetická opera. Že to bude děsná traparná čiší už z názvu a po první minutě, ještě než naběhly titulky jsem to chtěl vzdát. Kde byla nějaká hudba?. kde bylo něco k smíchu? krom dementních přiblblých trapných keců, dementních herců a v dnešní době naprosto dementních triků. Ale i takové filmy si najdou své inteligentní diváky. (21.03.2020)

Nízkorozpočtový hororový snímek patřící do skupiny Grindhouse, což prozrazuje už úvodní scéna, zaručuje nevkusnou zábavu se vším všudy. Děj je prostý a plný nesmyslů, ale v tom je právě to kouzlo dané zábavy. Vizuální forma svým způsobem vzdává hold monster snímkům vzniklých v padesátých letech a dá se říct, že dobře. Členové heavy metalové kapely jsou podivíni snažící se dostat na výsluní. Jejich manažer jim zajistil vystoupení na určitém hudebním festivalu někde v kalifornské poušti. Cestou se utáboří k přenocování na místě, které je pro místní indiány posvátné a jak na začátku varuje indiánský šaman, stačí ztropit nějakou nepatřičnost a už se začnou dít věci. Po vkusném úvodu se rozehraje konverzační etuda, během čehož se nejeden divák nestačí divit. Avšak dialogy, jako například o metalovém make upu, nelegitimních fanynkách či pochybnostech o metalových baladách, které někdy zní jako temné a ironické rockové klišé, při roušce fantazie a smyslu pro humor dokáží vyvolat smích. Takové idioty aby jeden pohledal. A humor se neztrácí ani při útocích obrovských mravenců. Rockové fanoušky určitě zaujmou použité heavy metalové skladby, kterých je minimum, ale zní skutečně  dobře. Po technické stránce nemá snímek daleko od tvorby studia The Asylum. CGI mravenci jsou na dnešní skutečně hrozní. Scénář však obsahuje spoustu dobrých gagů. Film se tedy hodí k promítání v nějakých autokinech, nebo z projektoru na zahradě při večerní grilovačce. Takže vypnout mozek, otevřít pivo a bavit se. Nic víc se s tímhle filmem dělat nedá. (26.09.2021)