poster

Fuocoammare (Požár na moři)

  • Itálie

    Fuocoammare

  • Francie

    Fuocoammare, par-delà Lampedusa

  • anglický

    Fire at Sea

  • Slovensko

    Oheň na mori

  • Slovensko

    Požiar na mori

    (festivalový název)

Dokumentární

Itálie / Francie, 2016, 114 min

Režie:

Gianfranco Rosi

Scénář:

Gianfranco Rosi

Kamera:

Gianfranco Rosi

Hrají:

Samuele Pucillo
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ***

    V podstatě stejný přístup jako v Sacro GRA. Kamera v dlouhých, převážně nehybných záběrech, které na sebe zpravidla kauzálně nenavazují, trpělivě pozoruje několik účinkujících, k nimž se jednou za čas vrací. Žádný doprovodný komentář, žádná hudba, žádné zrychlení nebo zpomalení somnambulně pomalého tempa. Jen zcela výjimečně interakce režiséra s lidmi před kamerou. Zásluhou toho, že záběry trvají déle než je třeba, máme dost času nejen k přemýšlení, ale také k docenění toho, jak Rosi komponuje záběry. Lidé jsou pro něj srovnatelně důležití jako prostředí, které je obklopuje a formuje. S příběhy, jichž se účastní uvedení aktéři a v nichž jde mnohdy o život, kontrastují všední momenty ze života zdejších rybářů, kluků trávících čas ostřelováním kaktusů s vyřezanými obličeji nebo staré ženy, ve většině záběrů připravující jídlo či steloucí postel. Svět krize s globálním dopadem a svět obyčejných lidí, kteří pokračují ve svých každodenních činnostech, se k sobě v souladu s názvem filmu, v němž se také spojují dva neslučitelné živly, mají jako oheň a voda. Kontrast velké tragédie a paralelně běžících dějin každodennosti, na němž je film založen, nás bez přímého oslovování vlastního apelativnějším (a v důsledku méně přesvědčivým) filmům vede k úvaze nad naší vlastní pozicí těch, kdo žijí v relativním blahobytu a bezpečí a jejichž horizont je mnohdy rovněž omezen nejbližším okolím. Už jenom pro docenění pohodlí, v jakém žijeme, se tento rozvážně působící příspěvek k tématu produkujícímu jinak ukvapené závěry vyplatí vidět. Teprve čas ukáže, zda Fuocoammare obstojí i mimo dobu, která iniciovala jeho vznik, a zařadí se třeba ke klasickým dílům italského neorealismu. 65%(16.11.2016)

  • Baxt
    *****

    V porovnáním se Sacro GRA se Požár na moři jeví jako přístupnější Rosiho počin. Tematicky je zřetelněji vymezen a vyhlíží atraktivněji. Představuje také větší filmařskou výzvu – prostor a lidé v něm se neustále mění a statické záběry ze Sacro GRA byl Rosi nucen vyměnit za pohyblivou kameru. I tak je Rosi, který je svým vlastním kameramanem, schopen zachytit dechberoucí výjevy, vzhledem k tématu až rouhačsky překrásné. Režisér se v závěru snímku ukazuje jako mistrný inscenátor, který opravdovou tragédii takticky oddaloval. Záběry záchrany uprchlíků následuje neodvratné přenášení mrtvých nebo polomrtvých těl. Rosi nezaujímá zřetelné stanovisko, jeho obrazy mluví za sebe. Požár na moři nemusí být nutně společensky a politicky důležitý počin, ačkoli možná právě toto hledisko mu zajistilo Zlatého medvěda. Neoddiskutovatelně ale zpravuje o flexibilitě a bravuře režiséra a jeho stylu.(9.7.2016)

  • Driss
    *****

    Na jihlavským festivalu byla spousta dokumentů, které převracely uprchlíky sem a tam a mačkali do mrtě co nejvíce ubrečených emocí. Fuocoammare je však speciální v jedné důležité věci, která se ostatním snímkům nepovedla. Film totiž dokázal velmi obratně propojit poklidný ostrovní život bohorovných evropanů s drsnou realitou okolního světa. Přidanou hodnotou je užvaněný Samuel, který do ospalého přístavu sužovaného lidskými tragédiemi vnáší slušnou dávku komiky, která dokáže jednohlasně rozesmát celý kinosál.(6.11.2016)

  • Anderton
    *****

    Ono s tým dokumentom to nie je také jednoznačné, Rosi skutočne posúva hranice filmového rozprávania. Jeden paralelný príbeh je hraný, druhý dokumentárny, ale vzájomne sa vôbec nerušia, pretože takouto filmovou rečou uprchlícka téma nadobúda širší rozmer. Možno je to kontrastné prirovnanie trocha zjednodušujúce, ale účel svätí prostriedky. Najmä je iné vidieť vo filme (zrejme) autentické mŕtve telá v podbalubí a počuť o tom v správach.(18.9.2016)

  • Sawy
    **

    No komponovaný je to jedna báseň, ale s Požárem na moři mám dva nepřekonatelné problémy. Jednak jeho struktura je díky obrovskému množství slepých uliček děravá jako ementál, ještě hůř pak nesu režisérovu nezvladatelnou touhu po dokonale vysoustružených záběrech, která nevyhnutelně vede k inscenování situací a jinak velmi relevantnímu a závažnému snímku strašlivě ubírá na věrohodnosti. Dokument by měl primárně o něčem vypovídat, nejen dobře vypadat. U Fuocoammare jsou tyto dvě složky až děsivě nevyvážené. 50 %(11.3.2017)

  • - Film se stal kriticky nejlépe hodnoceným snímkem mezinárodního filmového festivalu Berlinale 2016: v prestižní anketě zveřejňované v průběhu festivalu v časopise Screen mu porota složená z respektovaných mezinárodních filmových kritiků udělila nejvyšší hodnocení. (Zdroj: Artcam)

  • - Název filmu je odvozen ze sicilské písně z druhé světové války, kterou pouští DJ v místním rádiu. (Stoka)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace