Mžitky
-
Powidoki
-
Odrazy
-
Afterimage
-
Afterimage
-
Afterimage
Životopisný / Drama / Historický
Polsko, 2016, 98 min
Životopisný / Drama / Historický
Polsko, 2016, 98 min
V kinech
od:
Komentáře uživatelů k filmu (47)
NinonL
Boguslaw Linda je Pan Herec a doufám, že za tuto roli bude sklízet ceny široko daleko. Film je to skvělý, hodně temný a depresivní, čiší z něj bezvýchodnost a boj s větrnými mlýny. Talentovaný malíř a oblíbený profesor je systémem vláčen do totálního vyčerpání a smrti. SPOILER !!! Následkem zranění z První světové války neměl jednu ruku, nohu a neviděl na jedno oko. Vyučoval teorii umění a vidění světa, které se neshodovalo s novým socialistickým realismem, proto bylo mnoho jeho malířských a architektonických děl režimem zničeno. Poslední film Andrzeje Wajdy je podle skutečných událostí.(20.5.2017)
verbal
Andrzej niestety trzasnął v kalendarz. No przedtem jeszcze posmerfował świetny widok, zostawiajoncy zajebiste Powidoki. A bezprecedentní lingvista, který přeložil postobrazy, reflexe nebo odrazy vjemů jako Mžitky, by měl tu domácí bramborovici (aka Wodka wyborova), poté bývají fuckt mžitky jaxviňa, okamžitě přestat chlastat, než jednou udělá třeba z Popierdolenia Ochablé genitálie nebo tak. Popiči a sympatický festiválek Kino na hranici, šestidenní maratón českých, polských, maďarských (dolnouherských) a maďarských (hornouherských) filmů, během kterého můžete udělat solidní mezinárodní bordel, když si pár zkurvených čecháčských hipsterů pošikanujete v Czieszynie místo v Těšíně, po mě hodil ochutnávkou, a jestli mají na skladě podobné widoki, bude rozhodně stát za to nechat si oplechovat prdel a skáknout se kulturně vybít. Navíc má 19. ročník ve znaku horizontální kundu, a to je fuckt lákadlo! Tenhle Endy byl opravdu frajer! Běžný geront má v devadesáti problém udržet moč a vzpomenout si, proč mu ten zasraný Němec zase udělal na kapesníku uzel, ovšem Wajda si v pohodě dokonale vybavil i začátky budování lepších zítřků a s nonšalantní lehkostí udržel pohromadě výpravně precizně vymazlený a bezútěšně hutně atmosférický spektákl o tom, jak vláda lidu a socialistický realismus utýrali chudáka avantgardního invalidu a jednoho z nejvýznamnějších polských štětců. Úžasnou dobovou patinu a mistrovskou režii dokresluje i famózní Linda, kterou až podezřívám, že si kvůli roli nechala opravdu uříznout nohu. Prostě dokonalá tečka za fenomenální kariérou a důstojné rozloučení před odchodem režírovat červy.(29.3.2017)
Enšpígl
Poslední film fenomenálního Andrzeje Wajdy mě naprosto rozsekal. Střet hrdýho talentovanýho člověka s ubohým a zákeřným totalitním komouštvím mělo totiž hned dvojí emotivní tok, jednak přes hlavní postavu malíře Wladyslawa Strzeminskiho a jednak přes jeho dceru, právě skrz její osud jsem cítil ještě větší beznaděj a současně obdiv jak se s tím nedospělá holčina vypořádává i když takový dění by poslalo k zemi i životem protřelého mazáka. Naprosto mistrovský výkon předvádí Boguslaw Linda vůbec netuším jak dlouho cvičil beznohost, ale mám dojem, že až ho uvidím zeptám se, kolik ho stála protéza. Syrový, typicky polsky odvyprávěný (rozuměj bez dialogového balastu ) příběh plný zkurvený reality minulého století v zemích, kde vládli komoušský zkurvenci.(30.3.2017)
xxmartinxx
Film frustrující dvojím způsobem. Jednak záměrně tou vtahující bezútěšností a nemožností se postavit režimu, jednak ale nezáměrně schematičností a odhadnutelností, s jakou to dělá, nebo možná i musí dělat. Každý záběr, každý motiv, vše je tak dokonale na svém místě, že se skoro Wajdovi člověk diví, že měl něco tak samozřejmého potřebu točit. Zvlášť když totéž stejně dobře už řeklo tolik jiných filmů. Jde ale určitě o pozitivní posun oproti Walesovi a rozhodl jsem se hodnocení zaokrouhlit nahoru. Možná i pro to, že Polákům závidím samozřejmost, s jakou dokážou to, na co se v Česku s vypětím všech sil zmůžeme jednou za X let. 3 a 1/2(20.5.2017)
gudaulin
Kloubouk dolů, Mžitky jsou víc než jen důstojným rozloučením s neuvěřitelně dlouhou, plodnou a úspěšnou tvůrčí kariérou nejvýznamnějšího polského filmaře Andrzeje Wajdy. K tomu, co dokázal natočit na prahu 90 let, se převážná většina jeho kolegů nedokáže přiblížit v průběhu celé své tvorby. Jeho poslední snímek patří k tomu nejlepšímu, co kdy natočil, jakkoliv je znát, že v tomhle věku už nijak neexperimentoval a konzervativně sázel tzv. na jistotu. Každý záběr nicméně prozrazuje filmaře s jasnou představou, co chce a jak toho dosáhne, schopného pracovat s filmovým jazykem a především schopného vyprávět příběh a sdělovat informace o svých postavách obrazem. Ani stopa po typické užvaněnosti českých filmů. Wajda si vybral látku, která mu umožnila představit silnou, mimořádnou osobnost polských dějin a zároveň vypořádat se jejím prostřednictvím s faktem, že si sám ve svém mládí s režimem tak trochu zadal. Do konfrontace se systémem narozdíl od svého hrdiny zkrátka nešel, jakkoliv od začátku místní poměry a dobu převyšoval. České vyrovnávání se s démony nedávné minulosti většinou nebývá přesvědčivé a umělecky na výši. Wajdův obrázek přelomu 40. a 50. let, kdy stalinismus ve střední Evropě nabyl maximálního vlivu, je sugestivní možná i proto, že tu éru osobně ještě sám zažil. Polsko z těch časů je ve Wajdově vyprávění nevlídné, plné tísnivé atmosféry, není v něm místo pro optimismus, jen místy přežívá vzdor a ostrůvky lidské solidarity. Samostatnou kapitolou je výkon Boguslawa Lindy v hlavní roli, kdy podal tak fantastický výkon, že opravdu máte pocit, že si končetiny v zájmu role skutečně nechal amputovat. Poctivé 4* s tím, že budu ještě hodně přemýšlet, jestli za celoživotní zásluhy nenadělím Wajdovi i tu pátou. Zasloužil by si to. Celkový dojem: 85 %.(16.5.2017)
misterz
A. Wajda dokázal zachytiť povojnové Poľsko veľmi dobre. Ide o silný príbeh muža, ktorého dostihli hrôzy komunistického režimu. Pritom stačil jeden podpis, alebo vyhlásenie a mal by pokoj... Hrdosť a česť sú dôležité, hlavne pre chlapa, to je jasné, no ja by som to predsa len riešil inak. Mal predsa ešte dcéru, o ktorú sa bolo treba starať, keby bol sám tak nič nepoviem. Z tohto pohľadu mi preto bolo konanie pána profesora trochu nemilé, no ale rozhodol sa... a niesol za to následky. Smutné, desivé a srdce trhajúce, hlavne pri konci, tá bezvýchodisková atmosféra sa snáď aj dala krájať. A k tomu všetci naokolo, krutí a nemilosrdní, vrátane tej ženy čo mu varievala polievku. No proste zo snímku sála jeden veľký smútok a veľa podnetov na zamyslenie, pretože človek v tomto ohľade ešte určite nepovedal posledné slovo. Slušný nadpriemer. 80/100(5.9.2017)
Snorlax
Nudné, schematické, chladné a hlavně zbytečné. Strzeminského jsem neznala před zhlédnutím filmu a neznám ho ani po něm, vím, že neměl ruku a neměl nohu. Ale v čem bylo jeho kouzlo, proč jej zbožňovali studenti, to jsem se nedozvěděla. Za to vím, že kouřil. Wajda poskytuje naprosto zbytečné informace, naprosto nic neříká o pocitech postav, ale za to důsledně vodí diváka za ručičku, když mu chce předvést nějakou velmi nudnou historku ze života malíře.(16.9.2017)
WillBlake
Vskutku mrazivé memento na rozloučenou.(20.4.2017)
Flego
Andrzej Wajda sa nemohol rozlúčiť so svojimi divákmi lepším spôsobom ako týmto filmom. Príbeh umelca s fyzickým handicapom, ale silnou vôľou pracovať je v príkrom rozpore s dobou, v ktorej tvoril a učil. Povojnový nástup komunistických diletantov vo svete umenia ( pochopiteľne nielen v tomto obore ), ktorí bojujú proti významnému umelcovi Władysławovi Strzemińskému a zničia mu profesný i súkromný život, je razantný a nemilosrdný. Poznáme to aj z našich končín, Wajda však dodal snímku aj vizuálnu temnotu, nevľúdnosť prostredia a tieseň. V tomto bezútešnom svete sa úmyselné strohé repliky umelca v konfrontácii s mocou týčia ako majáky vnútornej sily, odhodlanosti a nezlomnosti. Bogusław Linda stvárnil svoju postavu excelentným spôsobom, bola radosť ho sledovať v každom zábere. 4+(29.6.2017)
Dzeyna
Polsko to opět zaseklo přímo tam, kam by to měl zaseknout naprosto každý. Andrzej Wajda zemřel v Krakowě v den, kdy jsem tam byla, takže pro mě celkem srdcovka.(20.6.2017)
Exkvizitor
Schematismus, popisnost a dořečenost takřka socialisticko realistické intenzity (což je vzhledem k tématu filmu obzvlášť pikantní). Hlavou mi vrtá jediná otázka: Byla dcera hlavního hrdiny i ve skutečnosti robot? Ale vážně: Chybí tomu jakákoliv metafora, nadhled, rafinovanost - ba co hůř: autorský rukopis. Na jednu stranu je jistě obdivuhodné, že někdo dokáže na sklonku života natočit takový film. Na druhou stranu je to tak superslabý odvar toho, co Wajda točil ještě v 80. letech (nemluvě o vrcholech v letech 50. až 70.), že se člověk prostě neubrání smutku.(11.4.2017)
poz3n
Polský umělec v područí doby a na pokraji sil. V určitých momentech nelze poslední Wajdův film nesrovnávat s Pianistou. Jenže zatímco Wladyslaw Szpilman je spíše zrnkem písku v soukolí válečných dějin, boj Wladyslawa Strzeminskiho se stává krutě osobním. Postupný útlak systému má vliv nejen na osud hlavního hrdiny, ale také na divákovo emoční prožití celého filmu. Ten tak nevědomky vstřebává všechna příkoří, až si uvědomí, jak moc se ho najednou dění na plátně dotýká. A v tom vidím jednoznačně největší sílu Wajdova snímku. Zdánlivě komorní příběh, který ve zpětném pohledu dosahuje antických rozměrů. Kdyby každý velký režisér odcházel s podobně kvalitním dílem, nezbývalo by se než klanět. Linda je pan herec. 7/10(15.4.2017)
DwayneJohnson
I když jsem od Wajdy ještě zdaleka všechny jeho filmy neviděl, pokud jsou jeho předešlé stejně kvalitní, tak to vážně klobouk dolů. Silný příběh, podpořený možná ještě silnějším, hereckým výkonem Boguslaw Lindy v hlavní roli. Polský, mnohdy vzdorovitý naturel byl a je tak na míle vzdálen od toho našeho a tenhle film mě v tom zase jednou po čase utvrdil.(2.7.2017)
snaked
Působivé. Takřka bez výhrad. 4-5(4.5.2017)
yakoob
Ta doba byla opravdu šílená, nechtěla člověka zničit rychle fyzicky, ale pomalu a psychicky...Wajda uchopil téma tím nejsyrovějším způsobem, kdy pozorujeme nejenom osud jednotlivce, ale také dopad na jeho známé, rodinu...Dává vlastně zrcadlo celé společnosti...No a samozřejmě dobře propracovaní komunističtí pohlaváři tomu dávají ten protipól a drama (až to ve mně vyvolává takovou tu touhu po spravedlnosti)...Po dlouhé době Linda opět v ne-gangsterské roli...Každopádně film o člověku, který dělal to, čemu věřil...(24.1.2017)
hygienik
Andrzej bol velikán, o tom žádná. Ale nie som si istý, či sa kriticko- historické filmy za posledné dajme tomu 4 roky, už stredoeurópskym divákom neprejedli. Mne teda určite áno. Radšej by som nejaký ľahší žáner, ktorý by kľudne nemusel byť ani s posolstvom. Viem, že mnohých naštvem, ale 28 rokov od pádu komunizmu sa mi zdá, že sa už o ňom povedalo všetko potrebné a je na čase sfilmovať súčasnosť, nie minulosť. Ale pozor, to nehovorím o dokumentoch - tie treba točiť, ale o hraných filmoch! To isté podľa mňa platí aj o filmoch o 2. svetovej.(17.11.2017)
Pierre
Smutný a pravdivý příběh jednoho velkého člověka. Díky vynikajcímu pojetí Lindy, se stavá Strzemiski skutečně divákovou modlou. Vídí v něm moudrou, nádhernou, ale složitou úmělecko bytost, ze které jde soucit. Teď trochu odbočím od filmových stránek, ale já obdivuju, že se ten malíř nenechal zlomit. Naleju si čistého vína a zanecám hrdinských řečí. Ať mám jakkékoli politické přesvědčení, stejně bych nedokázal dlouho vzdorovat. Stejně jako většina normálních lidí. To je lidské a ukazuje, to jak jsme všichni křehké bytosti. Zprvu vyoadáme jako silní a stateční, ale stačí aby nám někdo šáhl na naše životní lásky (rodinnu, kariéru) a je po nás. Ten film je tedy velmi obohacující a řekl mi toho opravdu hodně. Wajda ho natočil tak efektivním způsobem, že musí oslovit snad každého. Tady prostě nezáleží na to, jak se na filmy koukáte a co o nich víte. Tady jde o to jestli je vnímáte srdcem a ne pouze očima. Ten konec byl fakt silné kafe. Celý sál ztuhl a až chvilku poté, začal potlesk. Tohleto byl můj největší zážitek na LFŠ. Fakt. Jo a mimochodem, než hodíte hlas šáblému radikálovi Okamurovi anebo KSČM, pusťe si nejdřív tenhle film a pak si namočte hlavu do studené vody. Možná, že se pak proberete. To jen takový vzkaz pro (nulo)chytrolíny lidi na novinkách a idnesu.(5.8.2017)
ibeh
Syrové a pravdivé od začátku až do konce. Mělo by být promítáno v rámci výuky studentům středních a vysokých škol, protože snahy o navrácení totalitních režimů s despoty v čele jsou nyní celosvětově velmi silné. Poklona panu Lindovi za jeho náročný herecký výkon, který zahrnoval ztvárnění hlavního hrdiny fyzicky výrazně hendikepovaného. Wajda bez kompromisů, čestné ukončení jeho tvůrčího života.(29.3.2017)
Morholt
Zase se musím ptát, proč to Polákům jde a nám ne. Zrůdnost komunistického režimu tentokrát ukazují na příběhu malíře Wladyslawa Strzeminskiho a zase je to bezútěšná depka, při které se člověku otevírá kudla v kapse. Na sugestivním podání má lví díl Boguslaw Linda, který je tady z mého pohledu v životní formě a ačkoliv mi jinak malířské umění vůbec nic neříká, jeho rozbor van Gogha jsem sledoval s vykulenýma očima. Nezapomenutelná je i školní scéna s ministrem kultury. Wajda se snad ani lépe rozloučit nemohl. 95%(27.6.2017)
zette
Vyborne natoceny zivotopisny film o polskem umelci Wladyslawovi Strzeminskim a jeho povalecnem ustupu ze slavy a uznani az po jeho zivoreni. Klobouk dolu pred Wajdou, jaky skvely film dokazal v devadesati letech natocit. Ponura atmosfera, pocit bezvychodnosti a slusna vyprava. Dobre herecke vykony v cele s vynikajicim Lindou.(27.8.2017)
Idego
Příběh vzdorujícího člověka drceného režimem byl zpracován už tolikrát, že bez nějaké přidané hodnoty je sám o sobě už docela nudný. Tuto přidanou hodnotu ale Mžitky postrádají. Nerad bych jakkoliv umenšoval utrpení statisíců lidí jako Strzeminski, ale ten film je prakticky skoro až instruktážním videem z učebnice tajné policie - rebela vyhodit z práce, vykázat z veřejného života, nechat živořit. Všechno jde jak na drátkách a všechno jsme to už viděli. Strzeminski s patosem Polsku vlastním otevřeně vzdoruje a potom se až naivně pohoršuje nad následky. Emoční rovina filmu je prostě nesmírně prvoplánová a povrchní. Mladý student nucený okolnostmi veřejně hlasovat proti svému svědomí dovedl v 15 sekundách vzbudit větší emoce než Strzeminski za celý film. Ve výsledku Mžitky neurazí, ale ani nepotěší.(28.5.2017)