• consuela1
    *****

    Častokrát zde lze číst, že pohádka není pro děti. Horší je, že v mém případě není ani pro dospělé- už vícekrát jsem večer doma o samotě držela v ruce kazetu a moc se chtěla dívat- NELZE! Zbaběle vyčkám na večer, ve kterém nejsem sama a pak si tuhle krásu dopřeju. Výčet superlativů je dlouhý: krásná hudba Petra Hapky, každý záběr, který by se mohl stát obrazem (opravdu krásně udělaná scéna, do detailu- co záběr, skvost), hrůza úvodní scény, má velmi oblíbená chvíle, při které se jakkoli očekávaně lekám dvacet let- ruka dopadnoucí na rameno tatínka ve chvíli, kdy utrhne růži (+ úlek podpořen v tu chvíli zaznějící hudbou), výkon Václava Vosky (od začátku mne dojímá). Jako dospělou mne navíc film zaujal i pro nádherné dialogy- monology netvora- mají co říct, jsou to vlastně krásné filozofické úvahy. se kterými nelze, než se ztotožnit. Nakonec: ačkoli pana Harapese nemusím a nikterak mne neoslovuje, zde byla volba pana Herze velmi šťastná- až do závěru filmu zde herec nemůže působit mimikou, jeho dominantním hereckým projevem, kterým musí vyjádřit jakékoli rozpoložení duše, je pouze pohyb těla- logicky tak volba představitele hlavní role směřovala do řad baletních, či tanečních.(22.6.2010)

  • ClintEastwood
    *****

    Jako dítěti mi tento film naháněl takovou hrůzu, že jsem ho nebyl schopný dokoukat do konce. Dnes se na něj podívám rád a konečně docením hudbu, výpravu, kostýmy, masky či nápaditou režii pana Herze. Hlavně hororová atmosféra je zde navozena naprosto dokonale a dokud není netvor vidět v celé své obludné kráse, jedná se o jednu z nejnapínavějších pasáží, kterou kdy náš film nabídl. Panna a netvor je dodnes můj oblíbený horor a po výtvarné stránce jeden z nejlepších českých snímků vůbec. Maniodepresivní podívaná na druhou, která po letech neztratila nic ze své děsivé krásy.(30.11.2009)

  • swed
    *****

    Špičkový propletenec pohádky a hororu. Herz byl skutečný mistr ponuré atmosféry, kterou zde vydatně dokresluje výprava a hudba Petra Hapky. Po mnoha letech jsem si tenhle film pustil znovu a zjistil, že některé věci se prostě nemění - Zdena Studenková je stále krásná a Vlastimil Harapes je pořád netvor :) Pokud bych měl zvolit nejděsivější českou pohádku, tahle by se stala jasným vítězem. 9/10(9.8.2006)

  • Ištván87
    *****

    Až neskutečně děsivé pojetí již tak dosti děsivé předlohy. Juraj Herz tenhle žánr vždycky zvládal s přehledem. Vlastimil Harapes je vzhledem ke svému povolání a tělesné stavbě ideální představitel netvora a je podpořen geniálním dabingem Jiřího Zahajského.... Tenhle žánr pohádek pro dospělé, to je moc pěkná věc.... Mělo by to vznikat častějí...(16.3.2009)

  • Faidra
    ****

    Herzovi zřejmě může nejeden pediatr a dětský psycholog poděkovat za to, že nemá nedostatek práce. Věru nevím, jestli mu mám odpustit, že jsem se u toho coby dítko věku stěží školního klepala hrůzou a poté si na rodinných procházkách zakrývala oči, když jsme procházeli kolem brány místního zámku, která se v Panně a netvorovi objevila. S ohledem na české pojetí pohádek by tomu sedlo spíše označení romantický horor, ale na druhou stranu se Panna a netvor blíží tradiční grimmovské pohádce (stačí si vzpomenout na to, že v původní verzi Sněhurky je zlá macecha odsouzena tančit v rozpálených střevících, dokud nezemře, nebo na zamlčovaný fakt, že v Popelce matka svým vlastním dcerám uřízla prsty, aby pro změnu střevíček obuly) víc než naše vžité představy. Tak nebo onak je to film nesmírně krásný a působivý, s nádhernou Hapkovou hudbou, atmosférou, jež by se dala krájet, půvabnou Zdenou Studénkovou, několika zajímavě pojatými detaily (proměna ruky) a úvodní scénou, která zašlapává do země leckterý profláklý zahraniční horor. Ale nadpozemské Cocteauovo pojetí mi sedne přece jenom víc - a ta stylizace Netvora, která uvízla v půlce cesty mezi šelmou a dravým ptákem, se mi zdá už přece jen trochu příliš.(30.7.2007)

  • - Natáčení probíhalo v zámecké zahradě Mnichovo Hradiště, v pražských Havlíčkových sadech, na faře u kostela sv. Vojtěcha v Praze-Novém městě a u Trojanova mlýnu v pražském Suchdole. (Cucina_Rc)

  • - Scénář Oty Hofmana k tomuto snímku zpracoval do filmové podoby již o sedm let dříve pod názvem Kráska a zvíře (1971) Antonín Moskalyk. (juvelinokivi)

  • - Hlasy obou hlavních představitelů byly ve studiu přemluveny Taťjánou Medveckou a Jiřím Zahajským. Zuzana Kocuriková pak Jorgou Kotrbovou. (rawboy)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace