Pelnu sanatorija
Exiled
Obsahy(1)
Poslední rok druhé světové války. Vyčerpaný německý armádní chirurg Ulrich je vyslán na inspekci do vzdálené zotavovny pro otřesené pacienty. Pozná zde zvláštní svět, kde realita mnohem spíše připomíná fikci a který pro jeho chladnou, racionální mysl představuje velkou výzvu. Jeho marné úsilí vtisknout místu novou podobu a nečekaná náklonnost k tajemnému divošskému chlapci z okolních lesů přivede Ulricha na cestu sebepoznání. Velmi záhy se jeho nové útočiště bude muset naposledy bránit blížícímu se šílenství války. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (4)
Strašně jsem se těšil na tento lotyšský kousek, který se rozhodl svým divákům nabídnout Cinemax a jak velké bylo moje zklamání, když jsem si na konci filmu uvědomil, že zpracování zajímavého námětu nebylo úplně pro mé oči. Režisér se totiž zajímavý námět rozhodl zpracovat tak, že sem tam třeba pět minut nepohne kamerou, ale i přesto se za těch pět minut stane strašně moc..v povzdálí. K tomu se nabízí stoprocentní deprese, která je cítit z každého stromu utopeného v tamní bažině. A ani vlídného slova, natož pak slova, se divák moc nedočká. Tudíž je jasné, že emoce by tu divák hledal opravdu stěží. Na druhou stranu musím říct, že ačkoliv je tenhle film neuvěřitelně náročný a divákovi vůbec nic neusnadní, tak i přesto nabízí naprosto úžasnou kameru, která toho, záměrně, odvypráví víc svým pohledem na shnilý strom, než kdejaká osoba v tom sanatoriu. ()
Ponurá lotyšská depka. 1) 36letý rižský režisér úspěšných dokumentů Davis Simanis Jr. (zde i spoluscénárista) zasadil svůj první celovečerní hraný film do roku 1917 (ne tedy druhé světové války, jak uvádí chybně text Cinemaxu). 2) Režisérův alter ego - doktor Ulrich pozoruje šílenství války i okolního světa a svou vlastní existencí je zpochybňuje. ()
Všudypřítomná deprese a autentické prostředí blázince byly faktory, které mohly fungovat, ale to by výlučně na nich nesměl být postaven celý film. Prakticky od začátku do konce jsem se snažil chytit nějakého motivu, kterým by byl celý film prodchnutý a který by sloužil jako nějaká dějová linka. Ale kde nic není, ani smrt nebere. Ani pár hezkých záběrů a spolehlivý Ulrich Matthes na celkovém mizerném dojmu nemohli nic moc změnit. 30% ()
Teď nevím, jestli jsem se díval blbě já, nebo je chyba v obsahu. Co se týče války, jestli byla první, nebo druhá. Jinak spokojenost. Absenci nějakého propracovanějšího děje bohatě vynahradí herci a hlavně prostředí, kde to, že jste vlastně v blázinci působí jako zcela nepodstatný detail. Je naprosto autentické a působí tak věrohodně, že mě až místy při sledování přepadaly deprese. ()
Reklama