Neznámá dívka

S přibývajícími minutami jsem lépe chápal, co chtějí Dardennové sdělit a zároveň méně rozuměl tomu, proč to sdělují tak strašlivě krkolomným způsobem. Lépe by udělali, kdyby silně (a úmyslně?) neuspokojivou, příliš mnoho nikam nevedoucích odboček obsahující pseudodetektivní linii zcela vypustili a k poukázání na nedůvěru v komunitě a z toho plynoucí problémy využili drobných každodenních konfliktů mezi lékařkou (na roli skvěle připravená Adèle Haenel) a jejími pacienty. V prostém, stylisticky čistém a k žádnému konkrétnímu cíli nesměřujícím pozorování Jenny při práci tkví hlavní síla filmu. Jeho slabinu naopak představuje postupně sílící didaktismus, projevující se robotickým jednáním hlavní, vykoupení hledající a kompromisy odmítající hrdinky a přecitlivělostí vedlejších postav, chodících tezí. O sobeckosti lidí usilovně hledajících viníky vlastního neštěstí v někom jiném jsme přesvědčováni například prostřednictvím teenagera, kterému se dělá blbě od žaludku jen při pomyšlení, že by se měl zapojit do pátrání po dívce, již jako jeden z mála viděl krátce před její smrtí. Prapodivný mix tří obtížně slučitelných žánrů (sociálního dramatu, detektivky a morality) pak vrcholí na způsob deus ex machina. Namísto katarze se dostavuje zklamání. Částečně sice možná zamýšlené (život na rozdíl od fikce nenabízí elegantní řešení), ale z větší části vyplývající z toho, jak ledabyle jsou postavy napsané a k jak nepřesvědčivě motivovaným činům je tvůrci nutí. 55% (30.11.2016)

Opäť tu máme drámu, ktorá mi príde neskutočne nedocenená a opäť je to filmom, ktorý má síce pomalé tempo, no rovnako má natoľko zaujímavý príbeh, že sa človek pri tom nenudí. Nemyslím si, že by to bolo až tak silné, ako minulého roku bol Glassland, no rovnako to stojí za to vidieť. Pretože emocionálne, postavovo a príbehovo to funguje podľa mňa vynikajúco. Stihneme poznať všetkých, stihne ich pochopiť, sú zaujímavý a najmä ich ťahá príbeh, ktorý neustále plynie ďalej. A človek chce poznať pravdu. Nie je to ale podané thrillerovým štýlom, ale viac dramatickým štýlom. A funguje to. Mňa osobne tento film držal celý čas. Hlavná hrdinka je sympatická a celý čas vieme, prečo sa snaží zistiť, koho stála jej chyba život. Je to silný film, výborne natočený, má charizmu a človeka nepustí. Alebo aspoň mňa. Podľa mňa stojí za pozornosť a rozhodne odporúčam. Hodnotenie: A (04.04.2017)

Ambiciózní lékařka Jenny cítí odpovědnost za skonání mladé ženy, kterou v návalu nadřazenosti nad citlivějším stážistou Julienem odmítla ošetřit po pracovní době. Vzdá se kvůli pocitu viny své nadějné kariéry tím, že převezme ordinaci s nepojištěnými pacienty z řad těch nejchudších a zároveň pátrá na vlastní pěst po totožnosti násilně usmrcené dívky. Peripetie, jimiž si přitom musí projít než dosáhne kýženého cíle, ji však zbaví veškerých iluzí. Drama s psychologicky tíživou atmosférou, které sice párkrát sklouzne k nudnějším pasážím, ale i tak stojí za to se na něj podívat. (27.04.2020)

Doktorka a její pacienti. Doktorka pátrá po "neznámé dívce" a pacienti se jí mění před očima. A není se ani příliš čemu divit; prostředí je natolik nehomogenní, natolik "multi-kulturní", že aby se příběh odehrál mimo něj, lze jen sotva pomyslet... Musím přiznat, že víc než detektivní story mě více zajímala lékařská praxe - a možná i porovnání s lékařskou praxí naši. A také možná spolu s nedávným TV-oznámením, že naši lékaři mají stávkovou pohotovost, přestože jsem se domníval, že jsou už několik let ve stávce. Druhým motivem byla povaha Dr. Jenny Davin, která by byla hůře chápána, pokud by ji nepodporoval jeji příběh s jejím mladým praktikantem. (28.08.2018)

Ono je to přesně jak píše Matty. Nejsilnější je film ve chvílích, kdy ukazuje doktorku při práci. Na tom jejím neosobním přístupu k pacientům je něco podmanivého a nepamatuji si, že by mě někdy něco tak rutinního a obyčejného dokázalo upoutat. Adéle Haenel byla v tomto případě milionovou trefou. Jenže o co je silnější linie lékařská, o to slabší je ta pátrací. Na mě tady bylo až moc náhod, což by se ještě dalo překousnout, ale jestliže mi v jedné rovině ta absence emocí seděla, tak v té druhé jsem emoce postrádal. Navíc závěr s přiznáním byl příliš vykonstruovaný a celkový dojem hodně pokazil. 55% (20.05.2017)