Spalovač mrtvol

Nevím, jestli za to mohou podmínky, za jakých jsem tento film viděla, ale nesebral mě zdaleka tolik jako naprostou většinu zdejší komunity. Zajímavě surrealistický film s famózním Hrušínským a překrásnou vizuální stránkou Spalovač mrtvol je. Jenže mi také nepřišel zdaleka tak strašidelný (znepokojivý), jak bych u filmu s přívlastkem "horor" čekala. (07.02.2010)

Jeden z nejsilnějších zážitků, který jsem v bohaté české kinematografii okusil. Ať už se jedná o výsledný pocit, herecký um Rudolfa Hrušínského (který už ve své filmografii nepřekonal), „fantaskní“ Milotovu kameru nebo dekorativní hudbu. Vše by klidně mohlo působit samo o sobě, ale obratným skloubením jednotlivých složek dostává film „vyšší“ rámec, nádech nadčasovosti. Hrušínský plně vystihl psychiku Kopfrkingla, jeho „humánní“ filosofii. Při poslouchání jeho ód na nejmilosrdnější a očišťující smrt zbavující lidstva utrpení člověku neustále běhá mráz po zádech. Je to dáno i precizně vybudovanou atmosférou, tím zamlženým, temně absurdním oparem. Jeho myšlenky začínají dostávat reálný charakter v momentu, kdy se o slovo hlásí nacistický režim. A zvrácená proměna jedince dostává ještě jasnější kontury. Je jasné, že jiné podobné dílo už nikdy nevznikne, a proto si vážím tohoto klenotu o to víc. (29.10.2003)

Jeden z nejlepších filmů české ale snad i světové kinematografie, takový nenápadný klenot. Černobílý materiál, šílené používání deformujících objektivů, dobrá hudba a výkon Rudolfa Hrušínského, ale hlavně skvělá předloha, kterou jsem četl ještě před zhlédnutím filmu. (07.08.2010)

Hypnoticky pojaté téma, hypnotické herecké výkony, hypnotická kamera, hypnotická hudba, hypnotický filmový zážitek. Jako dílo s přesahem diskutabilní, okno do choré mysli ovšem otevírá v oparu dvou probdělých nocí. (09.09.2005)

Exkurzia do mysle človeka vzdelaného, milujúceho, ale vo vnútri chorého. Že nieje nič čierno biele vieme a Herc dokázal tie najodsúdenejšia hodné názory podať tak sofistikovanou formou, že človek až nechápe. Kopfrkinglove hypnotické monology v kontraste chrámu smrti, bordelu a rodinných večierkov donútia premýšlať, chápať. (14.11.2005)

Rozkošnicky poživačný výkon masturbujícího Rudolfa Hrušínského, který se onanuje a mazlí s každým gestem a frází, a prakticky nesleze z plátna během celé projekce, je tou hlavní devízou a tahákem pro pocit štěstí a úspěchu z diváckého kontaktu s Herzovým kultem. Mnohokráte bylo připomínáno, že na počátku stála Fuksova předloha a Fuks byl nadmíru nápaditým autorem černého humoru i ve svých dalších dílech. Formálně film pak uchopil kameraman Milota a nadužíváním rybího oka předeslal faktum nesmrtelnosti, totiž, že Spalovač nikdy nezůstane opomenut na filmových oborech všech lepších škol. Poselství je jasné, lidská malost je zkázou světa a jsme přece zvířata, když raději poskytneme věčný klid všem čarokrásným, které máme kolem sebe. Nicméně, odhlédneme-li od drobných libůstek a velmi zábavného ukrajování filmového času, ve kterém nás provází permanentně vzrušený Kopfrkingl, ocitáme se velmi snadno v transparentním světě mnichovských a narativních klišé čs. filmu. Doba, kdy kulminovala oslava 15. března 1939 byla vylíčena mnohokrát a ještě mnohokráte bude, nicméně zde přeci jenom nalézám jistý posun laskavého otce od rodiny, který tak rád dochází do vykřičeného domu a zatímco si vybírá ženu velice podobnou té své doma, probírá se se svými novými soukmenovci událostmi příštími. A žel musím podotknout, že mimo zcela mimořádný výkon Hrušínského, je další obsazení rolí až příliš typizované a podléhající škatulkám. Stejně jako je tristní, že při tak jasně definované době a místě určení, se opět ocitáme ve změti krumbachovského bezčasí plného tučných linek na oči a šílených kreací umělých paruk. Chramostové poslušná žena není jiná než ta, kterou sehrála s obdobnou pokorou už v Rudé záři nad Kladnem, Menzelův nervóza je jen další variací na jeho stálou roli před kamerou, nemluvě o typizaci mladého Krause, téměř pubertálního Víznera, roztěkané Rosůlkové nebo nedej bože Gollové v poloze její druhé suverénní kariéry. Lyrická Šulcová je také stále stejnou, komické duo hysterického manželství Myslíková-Menšík jakoby vypadlo z druhořadé televizní inscenace a možno se sekundárně potěšit snad už jen bezskrupolózním Prachařem, ačkoli ani pro něj toto nebylo nic nového, a pikantním Kohoutem, Edáčkem, který byl ale miláčkem odjaktěživa. Posledními z posledních zapamatovatelných tváří jsou výjimečný Štekl a absurdní Anýžová. Co je tedy pointou? Krev a popel jedno jsou. (09.12.2012)

I takto umělecky hodnotný může být český film, pokud je filmařům z hůry dáno (kéž by se to stávalo častěji než jednou za x dekád!). Stanislav "Fish Eye" Milota si zaslouží hlubokou poklonu za své odvážné experimentování za kamerou (škoda té "davové" scény z podlahy střižny - mohla být zajímavá), které je nebesky zvrácené (velmi příhodné). Jistě by byl také velký hřích neutrousit slova o nádherně uhlazeném, mrazivém a decentním hereckém koncertu pana Hrušínského, jehož sametové proslovy o smrti a kráse již dávno utkvěly ve svorné divácké paměti národa českého. Co by asi na Spalovače říkal takový David Lynch? :) (11.08.2008)

Spalovač mrtvol je na tuzemské podmínky takřka přírodním úkazem. No, i v zahraniční kinematografii podobný film abys pohledal. Jeho výtvarná stránka a nadčasová kamerová práce pana Miloty je neuvěřitelná. Černobílá tomu sluší jako holkám bikiny a systém křivých úhlů a rybích ok se začal v kinematografii plně využívat až mnohem později. Celý film má také nepřehlédnutelný psychedelický nádech. O Rudolfu Hrušínském a jeho zdejším výkonu bylo už napsáno mnohé, nebudu se k tomu tedy vyjadřovat, ale přece jen, přečtete si nápisy na úvodní straně DVD. Ačkoli on je hlavním tahounem (ani na minutu nesleze z obrazovky), za zmínku stojí rovněž Vlasta Chramostová nabitá ženskostí a nesmělý a zatrpklý pan Dvořák v podání Jiřího Menzela. Spalovače mrtvol bych nikdy nenazval hororem. Nepůsobí děsivým dojmem (snad jen návštěva lapidária a scéna z krematoria s Kopfrkinglovou dcerou), spíše se jedná o morbidní černou komedii s vytříbeným humorem alá Tim Burton. Kultovní film, ve kterém si každý něco najde. 95%. (15.08.2008)

Vyše tisíctristo komentárov tu rozobralo klady a zápory filmu naozaj dôkladne. Ponúknem preto len drobnú úvahu, týkajúcu sa aj dnes pomerne modernej tézy. Týka sa toho, že kresťanská filozofia a náboženstvo mnohým ľudom nemajú čo ponúknuť a tak sa spústa alternatívcov, mystikov a hľadačov racionálnych duchovných ciest upína k rôznym formám budhizmu. Ako ukazuje film a potvrdzuje história, štáty (režimy), v ktorých dominuje budhizmus nemajú problém s ukončením života človeka. Sofistikovane je to obhájiteľné práve reinkarnačným kolobehom duše. Stačí si pozrieť niektoré z ázijských vojnových, hororových či historických filmov. Všade len minimálne pozastavenie sa nad smrťou konkrétnych jedincov, nad ďalšími desiatkami, stovkami ba tisíkami pešiakov. Často sú oproti tomuto stoicizmu smrti vybrúsené a prepracované techniky zabíjania. No veď čo, estetika smrti je v pohode, pretože ak mal mŕtvy dobrú karmu, za chvíľu sa ocitne vo vyššom leveli, ba možno sladučko zaspí v nirváne. (04.09.2014)

Ja som z tohto filmu nebol az tak nadseny, ako väcsina uzivatelov CSFD, pretoze ma nudila prva polovica filmu a tie monology Rudolfa Hrušínského ma skor uspavali, ale na druhej strane zahral psychopata bravurne, to naozaj musim uznat. V kazdom pripade pri prvej reprizovej prilezitosti si tento film este raz zopakujem a mozno prehodnotim svoje priemerne hodnotenie. Od rezisera Juraja Herza si omnoho viac vazim takmer hororovu rozpravku PANNA A NETVOR (1978) so Zdenou Studenkovou, pri ktorej som sa v detstve skutocne bal... 13.04.2010 ________ Rudolf Hrušínský st. - (Kopfrkingl) +++ Vlasta Chramostová - (Lakmé) +++ Jana Stehnová - (Zina) +++ Míla Myslíková - (žena v klobouku) +++ Vladimír Menšík - (Muž ženy v klobouku) +++ Jiří Menzel - (Dvořák) +++ Nataša Gollová - (Madam v bílé pláštěnce) +++ Oldřich Vízner - (Pan Kája) +++ Jan Kraus - (Vojtěch Prachař) +++ Hudba: Zdeněk Liška +++ (13.04.2010)

Pan Kopfrnkingl ma dostal. Tlieskam pred týmto hereckým koncertom v podaní Rudolfa Hrušinského!! Mrazíva atmosféra z miest krematória. Takto ma vyzerať psychologický film s črtami hororu. Veľmi silný zážitok. (03.04.2011)

Komentář obsahuje SPOILER! Krásně odporné! Krásné - výborně natočeno, skvělá atmosféra a bezpochyby nejlepší role Pana Herce Rudolfa Hrušínského ve které nás přesvědčuje o tom, že nejenom komediální role hodných dědečků jsou jeho jedinými výkony. Odporné - je zde patrný vliv Třetí Říše na prosťáčka, který zabije téměř celou svou rodinu. Dnes je sobota. V mém chrámu smrti se nespaluje. Věta, z které vás zamrazí! (13.10.2007)

Ještě předtím, než byl v rozlehlém horském hotelu Overlook osvícen Jack Nicholson, byl v našich končinách omámen nacistickým rarachem pan Kopfrkingl, v nezapomenutelném podání mistra Hrušínského. Herzův podmanivý černohumorně laděný klenot, nezná hluchých míst a svým zpracováním se dodnes absolutně vymyká tuzemské tvorbě. Stručně - Spalovač mrtvol je nadčasový, jedinečný snímek, s obrovskou vypovídací hodnotou a famózním Rudolfem Hrušínským, který zde vytvořil po Švejkovi asi svou nejslavnější roli. Jeden z nejlepších československých filmů vůbec. P.S. Snad každá Hrušínského replika, má dvojsmysl. (18.11.2009)

Ako sa neškodný pošuk vďaka "správnemu" očkovaniu zmení na veľmi nebezpečného pošuka. Skvele zrežírovaný mix žánrov a unikátna atmosféra pohybujúca sa na hranici duševného zdravia rovnako ako hlavný hrdina. (12.12.2007)

Vďaka hlbokým myšlienkam o smrti, utrpení a nerešpektovaní inej ľudskej rasy, v doprovode čudesnej hudby, snáď asi s veškerou vôľou a snahou pôsobiť depresívne, nedokázal tento mega úspešný, v určitých momentoch vďaka vizuálu priam umelecky spracovaný snímok, nijak zaujať. Nebavilo, priam krvopotne nudilo až som pochopil - TOTO IDE ÚPLNE MIMO TEBA. Prechádzam niekoľko komentárov s obavami či sa nájdu aj iní, ktorí boli pri sledovaní tohto snímku na rovnakej vlnovej dĺžke ako ja. A čuduj sa svete - nie som sám. (25.01.2015)

Než jsem tento film viděl,v rodině mi všichni řikali,jak moc je morbidní.Teprve až když sem ho viděl,uvěřil jsem jim,ale zároveň jsem si uvědomil,jaké působivosti lze dosáhnout,tímhle způsobem natočení filmu,mnohokrát dotaženým až do absurdity.Pan Kopfrkingl v podání Rudolfa Hrušínského je jedna z nejvíc slizkých a zároveň mě nejodpornějších filmových postav vůbec,člověka děsí představa,že by se člověk,stejně duševně narušený,dostal ke stejné moci jako pan Kopfrkingl.Skvělý tah byl použití černobílého materiálu a,jestli se dobře domnívám, modrého filtru.Díky tomu působí prostředí krematoria,kde ticho ruší jen hoření pecí nebo smuteční obřady,ponuře,strašidelně a to vše za doprovodu hudby Zdeňka Lišky ,dokonale pasující k určeným záběrům,od ponurého krematoria až po večer v "klubu".Lze jen říct,škoda,že takovýchto filmů není v české kinematografii víc. (28.07.2006)

Zkusím opět trochu té objektivní kritiky: teda jako první půlka se mi skoro jako vůbec nelíbila! Tak tedy, stylizace Rudolfa Hrušínského jako dokonale ujetého magora se povedla na jedničku s hvězdičkou, včetně nápadité kamery, střihu, hudby a vlastně skoro všeho. Takže co to tu zase blábolím? Co mě zklamalo byla malá epičnost příběhu. Pokud byla účelem spíše pomalá hypnotičnost, pak nechápu ty rušivé elementy, zejména manželský pár Vladimíra Menšíka a Míly Myslíkové, který mě iritoval a pravidelně vyhazoval z opojného stavu, ve kterém jsem visel na každém Karlově slově, důsledkem pak snad byla ( k mému smutku) i větší netečnost k možným dalším filmovým kvalitám. Možná že mi snad i z počátku ta přestylizovanost neseděla, ale zejména svádím svůj negativní dojem z první půlky na jistou váhavost v kadenci dějových posunů ("zanechme těch eufemismů"). To se ovšem v druhé půlce změní. Dokonalost atmosféry a všech ostatních (již zmíněných) prvků se tam spojí se stále zkaženějším Kárlem a jeho neustále zdařilejšími a mrazivějšími monology a samozřejmě i pozoruhodnými činy uvnitř vlastní rodiny. Nejdřívě jsem váhal, zda dát vůbec 2 hvězdy, nyní je mi líto, že nedám 4, proto bude nejlepší, když se na film časem podívám znovu. (21.12.2007)

Chladnokrevný film s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Šel z toho mráz po zádech. ( Hodnocení: 9/10 ) (20.04.2012)

Opravdu jeden z vrcholů českého filmu. Mrazivý výkon Rudolfa Hrušínského, bezchybná kamera a střih. No prostě tomuto filmu se nedá snad nic vytknout. Kéž by se u nás tak kvalitní filmy točily i dnes. (11.05.2008)

Říkal jsem panu Dvořákovi, že ta tyč se bude ještě hodit! Wow! Napřed musím konstatovat, že tu ránu do palice bych zasloužil taky za to, že mi trvalo tak dlouho, než jsem se konečně dokopal k tomuhle filmu kterej mě totálně rozsekal a přikoval k obrazovce od první minuty. Nešel jsem během sledování chcát a nebyl to schopnej zastavit ani na minutu, což je co říct, protože takovou pozornost si u mě už dlouho žádnej film nezískal. Každopádně Hrušínský exceloval všude kde se objevil, ale tohle je non plus ultra výkon. Neuvěřitelně sugestivně zahrané z jeho ledově klidných pohledů běhá mráz po zádech. Černobílé zpracování se pak k tomu dokonale hodí a kapitolou samo pro sebe je ta geniální kamera. Někdo tu píše, že mu to snímání ve větších detailech vadilo mě to naopak ještě přidalo na zážitku. Ostatní herci si taky odehrají svoje, ale s přibývajícím časem Hrušínský mění film ve svou one man show. Nedivím se, že mozečky prostoduchých komunistických cenzorů tohle nepobraly a tak i tenhle film patřil mezi ty zakázaný. Tak jako tak ČS kinematografie 60 let opět rulez!100% (13.05.2020)