• topi
    *****

    Uffff!! Totální underground!! Tak tady se Juraj Herz teda pěkně rozjel. Spousta symbolismu, který je všechen těžko k pobrání, různé alegorie, scény jak pod vlivem LSD, bizarní prostředí a postavy, doba, která je těžko specifikovatelná. V každém druhém záběru nahé ženské. Neskutečný hudební podklad Pražského výběru dodává absolutní originalitu. Členové skupinu ve filmu také figurují. Soudruzi, kteří film posuzovali, při některých scénách museli vřít jako rozpálená trouba a pokud se prokousali až ke konci filmu, museli určitě omdlévat. Ten konec je úplná rána mezi rohy! Je vidět, že všichni herci si filmování naprosto užívali a dlouhé záběry bez střihu působí vyloženě divadelním feelingem. Straka v hrsti je odvázaným experimentem, který se Herzovi možná až příliš vymkl z rukou. Anebo naopak? Chtěl Herz soudruhy vyloženě totálně podráždit a vyhecovat? Vypadá to, že ano. Tak jako tak, tenhle film se musí hodnotit buď odpadem nebo plným počtem. Já volím druhou variantu, poněvadž v českých zemích nikdy nic aspoň trochu podobného nevzniklo a pochybuji, že někdy ještě vznikne, a také za obrovskou odvahu Juraje Herze se komoušům postavit a nepodlézt, nenechat se zastrašit jejich vyhrůžkami a film přesto natočit a dokončit, i když už věděl, že stejně skončí v trezoru a jeho další tvůrčí práce může být nadobro zakázána. Klobouk dolů před takovým tvůrcem a osobností, jakou mistr Juraj Herz každopádně byl.(3.7.2018)

  • lubospoti
    *

    Juraj Herz byl vždycky svůj. Jeho styl mi povětšinou nesedí. A tento film je toho asi nejjasnějším důkazem. Straka v hrsti je pro mě jedním z nejzvláštnějších českých (respektive československých) filmů. Takový mix muzikálu Vlasy a Šíleného Maxe. Jenže doba hippies už je dávno ta tam... Navíc Pražský výběr zdaleka nemá na to, aby film hudebně utáhl. Jednu hvězdičku dávám za odvahu s ohledem na dobu vzniku filmu.(30.4.2016)

  • dr.fish
    **

    Československá hudba osmdesátých let byla celkově nejhorším obdobím. I v oblasti popu, i v oblasti rocku. Všem už z toho komunismu naprosto jebalo, v mnoha případech to bylo hudebně naprosté psycho. Ne, že by tu nebyli špičkoví muzikanti, naopak, ale všecko to bylo úplně na hlavu. Jsem rád, že přišel převrat a vše se vrátilo do normálu. Jinak nevím, co by se tady dnes hrálo. Asi na šalmaje. Pražský výběr mám docela rád, ale tenhle film ne. 50%(19.12.2015)

  • Lavran
    *

    Dílem omezené tvůrčí svobody, resp. nutnosti uzpůsobit styl filmu předpokládaným zásahům cenzury (odtud převažující dlouhé záběry) a nemožnosti řádně film dokončit v postprodukci podle původních představ a současně Herzovým sklonem k povrchnímu, dekadentnímu manýrismu, který je více odpuzující než podvratný, představuje Straka v hrsti jednu z mnoha smutných obětí dobového politického soukolí a jeho tvrdých restrikcí. Nevidím však jediný důvod, proč k ní kvůli tomuto "handicapu" přistupovat mírněji. Přízvisko "kultovní" si totiž nevysloužila svými kvalitami, ale jen a pouze díky příšerné hudbě Pražského výběru a třináctiletým zákazem. Dnes je proto zajímavá především z historického hlediska, jako svědectví o absurditách doby svého vzniku, o níž navíc symbolicky vypráví na půdorysu podobenství, ale jeho hodnoty, jakožto filmového a uměleckého díla jsou, jak už jsem naznačil, diskutabilní až nevalné. Pro trvalou uměleckou hodnotu, která by reprezentovala to lepší, světlejší z šedi a beznaděje normalizační kinematografie, je třeba se poohlédnout jinde.(6.2.2011)

  • Big Bear
    **

    Když všichni ti hastroši vtrhli na moji obrazovku, nejen že mi asi pusa zůstala otevřená, ale snad jsem zapomněl i dýchat... Viděl jsem už lecos, ale tohle byl opravdu úlet, který nějakým záhadným způsobem vznikl ne na konci šedesátek, ale v roce 1983. Herz byl vždycky trochu jinej, tohe je ale cosi zcela mimo všechno :-). Po chvilce se člověk lehce zorientuje a začne sledovat počínání Suchařípy, Rösnera (s místy vtipnými výstupy).. Přesto mi to celé nesedlo. Bylo to takové sice jakoby hippies, ale v šíleném osmdesátkovém podání. A osmdesátky já nemám rád.. Netvrdím, že to někdy ještě nedám, ale zatím to ne mne bylo nezkousnutelné. Každopádně smekám, že tohle někdo protlačil za vlády Husáka do filmové podoby!!! Dva lektvary. * *(4.10.2015)

  • - Promítání filmu bylo zakázáno a ihned po jeho dokončení putoval do treozoru. (Rugero)

  • - Film se natáčel v kotlině za Barrandovem a v nedaleké opuštěné cementárně, čímž se jeho náklady snížily na pětinu. (raininface)

  • - Poprava gilotinou byla natočena v prostorách bývalého mauzolea Klementa Gottwalda v místech, kde stál jeho sarkofág, což na dobu vzniku (rok 1983) bylo něco neuvěřitelného. Symbolismus scény je více než zřejmý. (sator)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace