Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve filmu se střetávají tvůrčí síly osobností ze tří sfér umění. Podtitul "Hra o lásce a nenávisti" odkazuje k motivaci staročeskou středověkou satirou, námět patří Antonínu Přidalovi, odborníku na tuto tématiku. Jeho spoluprací s Jurajem Herzem vznikla koláž minulosti a přítomnosti, aktualizovaná, ostrá satira a podobenství o střetu lidských vlastností, které nemohlo neskončit v trezoru. K útočné provokativnosti filmu přispěla i hudba Pražského výběru - Michaela Kocába a Michala Pavlíčka - film byl jedním z důvodů jejich úplného přesunu do undergroundu. Taneční sbor středověkých občanů připomíná spíše změť dlouhovlasých mániček, do prostoru středověkého tržiště vtrhává okraj současné skládky, mezi minulým a aktuálním oscilují i postavy, ať už svým zevnějškem, symbolikou či jednáním. (Pett.Luke)

(více)

Recenze (64)

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Kdo se chce dvořit mé paní, musí jí nejprve poslat dar upřímný leč cenný, nejlépe z drahého kovu či kamene, jinak všechno marnost." Experimentální podobenství, tak to je žánr přesně pro mě. Tedy vlastně teď jsem si vzpomněl, že není. Já tomu prostě nerozumím. Vždyť já jsem se na to díval jen kvůli hudbě Pražského výběru, protože kdysi jsem sjížděl na kazetě ještě nevydanou Straku v hrsti pořád dokola a rád ji proženu reproduktory i dnes. Jenže hudba to sama neutáhne a v mixu zbrojnošů, mastičkáře, maškar, zlodějky a záporáků na sajdkárách mě nebavilo hledat to, proč si snímek poměrně snadno našel cestu do trezoru. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Když všichni ti hastroši vtrhli na moji obrazovku, nejen že mi asi pusa zůstala otevřená, ale snad jsem zapomněl i dýchat... Viděl jsem už lecos, ale tohle byl opravdu úlet, který nějakým záhadným způsobem vznikl ne na konci šedesátek, ale v roce 1983. Herz byl vždycky trochu jinej, tohe je ale cosi zcela mimo všechno :-). Po chvilce se člověk lehce zorientuje a začne sledovat počínání Suchařípy, Rösnera (s místy vtipnými výstupy).. Přesto mi to celé nesedlo. Bylo to takové sice jakoby hippies, ale v šíleném osmdesátkovém podání. A osmdesátky já nemám rád.. Netvrdím, že to někdy ještě nedám, ale zatím to ne mne bylo nezkousnutelné. Každopádně smekám, že tohle někdo protlačil za vlády Husáka do filmové podoby!!! Dva lektvary. * * ()

Reklama

raroh 

všechny recenze uživatele

Antonín Přidal adaptoval středověkou hru Mastičkář, včetně ústřední postavy Rubína (pouťová divadelnost ve výrazu ve filmu zůstala) i s jejím masopustním pojetím, s aktualizací přenesenou do zdánlivého bezčasí (ale s výraznými historickými konotacemi 20. století - nacističtí rytíři), dost typickou pro přelom 70. a 80. let. Hudba M. Kocába je tradičně pro něj eklektická (takový Miloš Štědroň by si s úpravami historické hudby a hudbou současnou poradil osobitěji), ale ve výsledku ne zas tak špatná, jako by byla od téhož autora dnes. Název Straka v hrsti byl z komerčních důvodů použit podle nahrávky Pražského výběru, kterou Kocáb do filmu také jako svou hudbu zařadil? ()

movie 

všechny recenze uživatele

Pohlcující a hodně divoký crust punkový trip, který se Herzovi podařilo natočit jen díky tomu, že tvrdil, že v opuštěné pískovně za Barrandovem natáčí pohádku. Má to chaotickou strukturu a režijně to působí značně rozkolceně, až trochu happeningovým dojmem. Je zjevné, že se v osmedesátých letech Herz zaplavil na nějaké pirátské kopii MAD MAX a tohle je výsledek. Geniální low budget kostými a výtečný soundtrack jako bonus. ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Dílem omezené tvůrčí svobody, resp. nutnosti uzpůsobit styl filmu předpokládaným zásahům cenzury (odtud převažující dlouhé záběry) a nemožnosti řádně film dokončit v postprodukci podle původních představ a současně Herzovým sklonem k povrchnímu, dekadentnímu manýrismu, který je více odpuzující než podvratný, představuje Straka v hrsti jednu z mnoha smutných obětí dobového politického soukolí a jeho tvrdých restrikcí. Nevidím však jediný důvod, proč k ní kvůli tomuto "handicapu" přistupovat mírněji. Přízvisko "kultovní" si totiž nevysloužila svými kvalitami, ale jen a pouze díky příšerné hudbě Pražského výběru a třináctiletým zákazem. Dnes je proto zajímavá především z historického hlediska, jako svědectví o absurditách doby svého vzniku, o níž navíc symbolicky vypráví na půdorysu podobenství, ale jeho hodnoty, jakožto filmového a uměleckého díla jsou, jak už jsem naznačil, diskutabilní až nevalné. Pro trvalou uměleckou hodnotu, která by reprezentovala to lepší, světlejší z šedi a beznaděje normalizační kinematografie, je třeba se poohlédnout jinde. ()

Zajímavosti (12)

  • Vedení Barrandova se domnívalo, že Herz točí pohádku, tak ho nechali být a ani nechodili kontrolovat natáčení. Film byl před dokončením zastaven a režisér pak celé měsíce chodil přesvědčovat ředitele Barrandova, aby ho mohl alespoň dostříhat, a aby ho Kocáb mohl dokončit po hudební stránce. Nakonec si vymohl jeden víkend na smíchání. (raininface)
  • Režisér netušil, že má ve štábu konfidenta. Až později zjistil, že jím byl jeho pomocný režisér Dobroslav Zborník, který nejen donášel, ale i fotografoval při natáčení některých choulostivých scén. Herz byl předvolán k výslechu na ministerstvo vnitra a řešilo se to i v ÚV KSČ a u prezidenta Husáka. (raininface)
  • Zvýšený zájem Státní bezpečnosti o tvůrce filmu zapříčinilo také to, že v komparsu účinkovali i signatáři Charty 77. Juraj Herz dokonce začal uvažovat o emigraci. (JoranProvenzano)

Reklama

Reklama