Kocour

"Člověk si na to prý časem zvykne." Nejlepší celovečerní film s "Queer" tématikou, oceněný na 30. ročníku Teddy Awards v rámci filmového festivalu Berlinale 2016. Jeho příběh je velmi důvěrnou sondou do láskyplného vztahu hornisty Stefana a hudebního dramaturga Andrease, kteří jsou členy stejného komorního orchestru. Jejich harmonické soužití, plné ztělesněného mužství, však náhle přeruší již avizovaná nešťastná událost, jejíž následky jsou pro oba partnery doslova fatální. Snímek ovšem po příčině nehody nepátrá, ale otevírá tím téma viny, trestu i odpuštění ve vyrovnaném ideálním světě, kde se nikdo nemusí stydět za své city, přátelská objetí, či jiné projevy náklonnosti. (03.11.2016)

Skutečně mimořádný divácký zážitek. Ten film má hlavně dokonale sehrané herecké kreace ústředního páru. Dlouho se mi nestalo, abych tak fascinovaně zíral na plátno a těm lidem upřímně fandil. Kocour získal na letošním Berlinale cenu Teddy za nejlepší queer film. Teď můžu s čistým svědomím dodat - právem. (04.11.2016)

...podepisuju kamislava. Pro mě po dlouhé době film v kině a odešel jsem. Kdybych neseděl pátý od okraje, odešel bych po 20 minutách, takhle jsem odešel zcela zničen po 40, kdy jsem už notnou dobu trpně odpočítával patnáctisekundovky a marně se snažil v každém dalším protahovaném záběru najít ten poslední. Film to byl především insitní - špatný. Přes všechnu výlučnost prostředí (zrzavý hrdina byl hornista) film špatně udělaný, špatně nasnímaný, příšerně sestříhaný, byla to Rosamunde Pilcher pro buziky. Je úplně jedno, že herci nehráli úplně špatně, a že se daly překousnout i vypjaté scény - jak sexuální, tak násilné a scény žalu - dramaturgie záběrování a režie od scény ke scéně z toho po řadě úplně zbytečných peripetií dělaly nekonečné utrpení bez pointy, rozmatlávané jak lubrikant po kachličkách. Oproti tomu Ulrike Ottinger je veleumění queer cinema. (12.11.2016)

Působivý film. Nemůžu říct, že bych hlavním hrdinům fandil, protože jsem měl dost práce ustát svůj pocit ohrožení. U Hanekeho Funny Games nebo Trierovi člověk ví, na čem je, že režisér a film jsou insane, ale tady jsem do posledního momentu nevěděl, zda se něco nestane. Další undertoad. Film dvě šokujícími událostmi totiž zobrazil hned dva z mých Deep Dark Fears. Spodních výrů. Nechci v životě zkoušet kapacitu lásky a bezpečí, když činy druhého a osudu překročí myšlenky a fantazie a fatálně se zaryjí do masa reality. Ale s oddechem můžeme říci, že film skončil happy endingem (doslova). šeptem: teď spoileruju (08.11.2016)

První polovina filmu zachycující soužití dvou mužů středního věku je krásná, natočena živě a citlivě včetně intimních scén. Pak ale dochází k nepochopitelnému zlomu, jeden z mužů bůhvíproč (omylem či záměrně???) zabije jejich nádherného domácího mazla, mourovatého kocoura. A nastává podivné, zdlouhavé psycho, aniž by se divák dozvěděl, proč k celé vyšinuté situaci došlo. (04.11.2016)