Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sandiego
    ***

    Herz natočil dosti ambiciozní, ale velice rozporuplný film. Scény z koncentračního tábora jsou z režijního hlediska zvládnuty bravurně, sází na hutnou atmosféru, z níž často pořádně zamrazí a navíc jsou zajímavě oživovány cool záběry za doprovodu Kocábovy elektronické hudby, což jde hodně proti klasickému kánonu. Přesto film až příliš tlačí na pilu a tím velmi přispívá ideologické rétorice - šílená pobožná matka s šicím strojem, perverzní farář, dekadentní buržoazní panička, vše má působit až patologicky vyšinutě, což ve své podstatě je patologicky vyšinuté, stejně jako efektně masochistické vložky s démonickou esesačkou a důrazem na záběry, z nichž se žaludek třikrát obrátí v krku. A jaký měl smysl náhlý vpád němé grotesky vedoucí ke krvavému masakru? Těžko šlo o nějaké navození absurdnosti dějin, nebo to možná měl režisér v úmyslu, ale nepodařilo se mu oba styly propojit. Momenty ze života Jabůrkové jsou spíše velmi okaté a ničím nepřekvapující teze, jež se jejího soukromí jen letmo dotýkají a vůbec tak nevytvoří plastický obraz této jistě zajímavé postavy, která se v průběhu děje rozpadá více a více a nakonec zůstává jen obraz silné ženy bojující s každodenností koncentračního tábora naprosto nezávislý na leckdy směšných střípcích. Jirešovi se v ...A pozdravuji vlaštovky podařilo vytvořit daleko soudržnější a procítěný portrét mladé odbojářky a jedinkrát nesklouzl k prvoplánovému efektu. Zastihla mě noc tedy jako celek rozhodně neobstojí, ale přesto během sledování člověka dokáže pohltit, vzbudit určité emoce i dát podněty k řadě nočních můr. A Jana Riháková svým výkonem dokáže nezvládnuté postavě vdechnout alespoň nádech přirozenosti, což je tedy obzvláště mistrovský výkon. Film doporučuji zvláště jako zvláštní úkaz v normalizační kinematografii, jež spojuje oficiální téma s novými tvůrčími impulsy a sebestřednou režisérskou poetikou, nudit se rozhodně nebudete.(24.1.2011)

  • igi B.
    *

    Další rádoby film dle skutečných událostí. Film na zjevnou politickou objednávku. Kdoví, čím ti komouši tenkrát platili... Nemám rád tenhle typ uměleckých děl. Řeknete pak někde, že takhle to nebylo a už jsou z vás popírači. Počátek úpadku Juraje Herze. V tomto případku nejen uměleckého. Původně jsem dal dvě hvězdičky, ale po úvaze nechávám je jednu. Ne za řemeslo. Ne za umění. Za prodejnost.(28.12.2005)

  • Big Bear
    **

    Nic proti Jožce Jabůrkové. Určitě to byla zajímavá a statečná žena, která zemřela krutou smrtí v koncentráku. Ale to co z ní udělal tenhle film... Ta komunistická gloriola... To bylo tedy něco. Díky tomu je film jen prachprostou propagandou režimu pokřivující skutečnou postavu. Nevím čím si Herz zasloužil, že musel tohle točit. Zda se chtěl zalíbit nebo naopak musel odčinit cosi z minula... ale film byl dost nepovedený. Pár záběrů z koncentráku Rawensbruck mělo sílu, ale v souhrnu to bylo takové ploché bez emocí. Zaujmul mne spíše Hrušínský v roli nacisty, který má s Jabůrkovou poslední pohovor před jejím transportem, kdy ji nabízí kolaboraci nebo smrt. Na rok 1985 je tohle opravdu prorežimní až moc. * *(22.6.2014)

  • Mulosz
    ***

    Je mozne obdivovat stylovou neokazalost vzhledem k tradicnimu vypraveni normalizacnich filmu, patricnou atmosferu a technickou vyspelost rezisera a vsech dalsich zucastnenych tvurcu. Film vsak trpi prilisnou delkou a vyraznou dobovou poplatnosti. Za oboji po jedne hvezdicce dolu. Jsem si vsak plne vedom toho, ze v ramci sve situace udelal Juraj herz pro co nejvetsi potlaceni one dobove poplatnosti maximum a on sam nikdy rozhodne (ba naopak) nepatril mezi ty, kteri by meli za socialismu na ruzich ustlano.(29.4.2011)

  • Kordus
    ****

    Jožka Jabůrková, hrdá toť žena, vzpomíná v koncentráku na svůj život a rekapituluje si skutečnosti, jež ji dohnaly až do takové prekérní situace. Ano, nikdy se nevzdala, nikdy neustoupila a nepřestala bránit chudý a potřebný lid, své soudruhy. Bla bla bla. Ale na to seru, jde sice o zjevnou propagaci v te dobe uz slabnouci Strany, jenomže se nad to zkusím povznést - a pak mi zbývá výborně natočený film, plný silných scén, které navíc získávají náboj díky sugestivní Kocábově hudbě. Herz točit umí, škoda, že podobné věci...(13.3.2007)

  • - Natáčelo se také v Lodži. (M.B)

  • - Iný variant názvu filmu bol Ještě máme oblohu(Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)

  • - V roce 1965 byl odhalen Jozčin pomník v Praze-Košířích. Pomník byl roku 1992 na žádost restituentky pozemku, na kterém stál, odstraněn a převezen do depozitáře Galerie hlavního města Prahy. Zde setrval až do léta 2002, kdy byla socha Jabůrkové znovuodhalena na Olšanských hřbitovech. (DecentFellow)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace