Režie:
Juraj HerzKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Michael KocábHrají:
Jana Dolanská, Jana Brejchová, Rudolf Hrušínský, Dagmar Havlová, Sylvia Turbová, Valérie Zawadská, Hana Brejchová, Zdeňka Sajfertová (více)Obsahy(1)
Režisér Juraj Herz prokázal, že i oslavný životopis komunistické odbojářky, která zahynula v nacistickém koncentračním táboře Rawensbruck, lze natočit bez obvyklé uctivé popisnosti. Naopak zvolil expresivní přístup, na diváka útočí emotivním přívalem roztočených obrazů, zvláště stísňujících vězeňských prostorů, v jejichž modelaci uspěl kameraman Viktor Růžička, a zadírající se hudby Michaela Kocába. Příběh je pojednán jako retrospektiva: hrdinka, novinářka Jožka Jabůrková, si na sklonku svých dnů vybavuje důležité okamžiky svého života, dovíme se, jak postupně dospěla ke svému nezlomnému přesvědčení. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (59)
Nic proti Jožce Jabůrkové. Určitě to byla zajímavá a statečná žena, která zemřela krutou smrtí v koncentráku. Ale to co z ní udělal tenhle film... Ta komunistická gloriola... To bylo tedy něco. Díky tomu je film jen prachprostou propagandou režimu pokřivující skutečnou postavu. Nevím čím si Herz zasloužil, že musel tohle točit. Zda se chtěl zalíbit nebo naopak musel odčinit cosi z minula... ale film byl dost nepovedený. Pár záběrů z koncentráku Rawensbruck mělo sílu, ale v souhrnu to bylo takové ploché bez emocí. Zaujmul mne spíše Hrušínský v roli nacisty, který má s Jabůrkovou poslední pohovor před jejím transportem, kdy ji nabízí kolaboraci nebo smrt. Na rok 1985 je tohle opravdu prorežimní až moc. * * ()
Další rádoby film dle skutečných událostí. Film na zjevnou politickou objednávku. Kdoví, čím ti komouši tenkrát platili... Nemám rád tenhle typ uměleckých děl. Řeknete pak někde, že takhle to nebylo a už jsou z vás popírači. Počátek úpadku Juraje Herze. V tomto případku nejen uměleckého. Původně jsem dal dvě hvězdičky, ale po úvaze nechávám je jednu. Ne za řemeslo. Ne za umění. Za prodejnost. ()
Jožka Jabůrková, hrdá toť žena, vzpomíná v koncentráku na svůj život a rekapituluje si skutečnosti, jež ji dohnaly až do takové prekérní situace. Ano, nikdy se nevzdala, nikdy neustoupila a nepřestala bránit chudý a potřebný lid, své soudruhy. Bla bla bla. Ale na to seru, jde sice o zjevnou propagaci v te dobe uz slabnouci Strany, jenomže se nad to zkusím povznést - a pak mi zbývá výborně natočený film, plný silných scén, které navíc získávají náboj díky sugestivní Kocábově hudbě. Herz točit umí, škoda, že podobné věci... ()
Všechna bída světa. Tak by se mohl jmenovat podtitulek filmu podle předlohy Jaromíry Kolárové. Už sjem zmínila, že jí považuji za velkou spisovatelku a také velikou soudružku. Zastihla mě noc to jen potvrzuje. Jakoby se autorka potřebovala vypovídat ze svého přesvědčení. Bigotní matka, které vykala, táta, kterého nepoznala, kněz, který osahává děti, bezpráví v práci, v koncentráku ... Celé je to takové až příliš koncentrované. Snímek může být úderný, i když není ukrutně dlouhý. V tom vidím hlavní slabinu snímku. Byl tak obsažný, až sám sebe zahltil. Každý máme v sobě nějakou únosnost a když je toho moc, prostě vypneme. Překvapuje mě, že si zrovna tohhle Juraj Herz nepohlídal. ()
Juraji Herzovi se zde povedla nevídaná záležitost. Skvěle vyobrazil realitu první i druhé světové války v jednom filmu. Jožka, jako by byla celý život připravována na více než tragické završení svého osudu. Fanatická křesťanka místo matky rozhodně nepomůže, i proto se síla osobnosti mladé Jožky stále zoceluje a přesvědčení o konkrétní myšlence i jejím naplnění, narůstá stále více. Má-li někdo za sebou snímky jako Herz, je jasné, že se bude na co koukat. A skutečně. Vzpomínkový příběh prolínající se s realitou i výborná práce s provázaností scén ala Spalovač mrtvol. Precizní herecký výběr pomáhá zvládat dlouhou stopáž. Jana Brejchová tady nechala skutečně všechno (pro někoho až moc) a Rudolf Hrušínský zde snad hraje další level Karla Kopfrkingla "Vaše česká vězení...Vy vůbec nevíte, co je to vězení..". Při drobnohledu by se možná našlo pár rudých vzkazů (rudý papírový drak, obraz Lenina) ovšem film lze v pohodě brát jako příběh silně sociálně smýšlející ženy, která si z těchto důvodů vybrala dráhu komunistky, zde zmiňovaný termín "politická objednávka" je dle mého zcestný. Velká škoda příliš moderní hudby, která mne brzdí v plném počtu. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (11)
- Natáčelo se také v Lodži. (M.B)
- Režisérovi bylo barrandovským vedením doporučeno, aby do hlavní role obsadil Jiřinu Švorcovou pro její údajnou podobu s Jožkou Jabůrkovou. Juraj Herz se z toho dostal tvrzením, že je na roli moc stará. (raininface)
- Scénu s ženami jdoucími do sprch obávajíc se, že jde o plynovou komoru, okopíroval Steven Spielberg do filmu Schindlerův seznam (1993). (Olík)
Reklama