Reklama

Reklama

Znamení Raka

  • angličtina Sign of the Cancer
Krimi / Drama / Psychologický
Československo, 1966, 87 min (Alternativní 85 min)

Režie:

Juraj Herz

Předloha:

Hana Bělohradská (kniha)

Kamera:

Bedřich Baťka

Hrají:

Zdeněk Štěpánek, Zora Božinová, Lubomír Černík, Ilja Prachař, Josef Chvalina, Karla Chadimová, Věra Vlčková, Eduard Kohout, Václav Lohniský (více)
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Jedna vražda a sedm motivů... Jednoho dne je na nemocničním inspekčním pokoji nalezen zavražděný dr. Hahn (J. Langmiler). Přivolaní vyšetřovatelé (V. Lohniský, S. Zindulka) vedou výslechy, ze kterých jim vyjde hned několik podezřelých: Hahnova kolegyně a jeho dlouholetá intimní přítelkyně MUDr. Marie Nováková (Z. Božinová), kterou lékař veřejně podváděl s mladou a pohlednou zdravotní sestrou Jiřinou (V. Vlčková), samotná Jiřina, dále doktor Petera (L. Černík), kterému se nikdy nepodařilo udělat kariéru, starý sklerotický pacient Zima (J. Vlček) a nakonec i nepříliš schopný přednosta kliniky (Z. Štěpánek). Každý z nich měl nějaký motiv Hahna nenávidět. Zatímco policie rozplétá nitky pravdivých i lživých výpovědí, mezi personálem nemocnice se vyjasňují složité profesní i osobní vztahy… Kriminálně psychologický snímek vznikl podle románu Hany Bělohradské "Poslední večeře" a byl prvním dlouhým hraným filmem režiséra Juraje Herze. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (12)

  • Při schvalovací projekci byli barrandovští vedoucí naprosto pobouřeni scénou masturbující lékařky a nepsat se rok 1966, mohl to být konec kariéry režiséra Herze. (sator)
  • Herce Lubomíra Černíka si režisér Herz do filmu prosadil, i když věděl, že je těžký alkoholik. Skončilo to tak, že se mu chtělo pořád spát a odmítal natáčet. Herz ho doslova prosil, aby pokračoval. Když se ve zvukovém studiu natáčely postsynchrony, musel jeho roli namluvit Jiří Sovák, protože Černík toho nebyl schopen, byl v protialkoholické léčebně. (raininface)
  • Natáčelo se v Praze, nemocnice je VFN na Karlově náměstí. (rakovnik)
  • Veškeré erotické scény musely být ze snímku vystřiženy. O film projevil zájem italský producent Carlo Ponti, který se podílel např. na financování filmu Hoří, má panenko (1967), koupil práva, a trval na oněch scénách. Herz erotické scény natočil znovu v Itálii. (mchnk)
  • Docenti a doktoři, kteří pracovali na klinice, na které se film natáčel, si vyžádali projekci filmu. Byli z něj velmi rozhořčeni a trvali na zákazu. Jediný doktor kliniky prof. Charvát, který měl na klinice velký respekt a váhu, film uznal jako umělecké dílo o tématu, který by pacient raději neměl vědět. Tímto prakticky snímek zachránil. (mchnk)
  • Scénář k filmovému zpracování dostal Zbyněk Brynych. Ten ovšem přenechal úlohu režiséra na Juraji Herzovi, který u něj dříve působil jako pomocná režie u filmů Každá koruna dobrá (1961) či Transport z ráje (1962). Herz jako první změnil název filmu, který před tím byl „Poslední večeře“. Herz název změnil, protože jej pobavilo, jak režisér Jasný trval na astrologických znameních jednotlivých herců, když je obsazoval pro svůj film. (mchnk)
  • Film je založen na detektivním románu Hany Bělohradské, Poslední večeře. (M.B)
  • Strihové zmeny a znovu natočenie niektorých scén došlo až po zakúpení filmu do talianskej distribúcie Carlom Pontim. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama