Sadko
Sadko
The Magic Voyage of Sinbad
Obsahy(1)
Rozprávka, vychádzajúca z motívov ruských bylín rozpráva o bohatierovi Sadkovi, ktorý sa vydáva do cudzích zemí hľadať šťastie. Po dobrodružných príhodách sa mu podarí získať Fénixa, vtáka Šťastia, ale spozná, že to nie je šťastie, ktoré sľúbil priniesť svojmu ľudu. Na spiatočnej ceste prekvapí jeho výpravu morská búrka a Sadko musí zostúpiť do morskej ríše. Odtiaľ sa mu ale podarí ujsť s pomocou dcéry morského cára. Keď ľud oslavuje jeho návrat, Sadko prizná, že šťastie je potrebné hľadať v rodnej zemi. (STV)
(více)Recenze (32)
Film „Sadko" režiséra Alexandra Ptuška, známého autora loutkového filmu „Nový Gulliver" i barevné pohádky „Kamenný kvítek", je zajímavým pokusem o filmový přepis národní pohádky-byliny. Zajímavý v tom, že používá pouze základních motivů předlohy a rozvinutím všech možností moderní barevné techniky a nenásilné tendence dává pohádce bohatý filmový spád, zachovávaje přitom její národní charakter. Autoři filmu se však dali zlákat právě těmito filmovými možnostmi k tomu, že věnovali málo pozornosti překreslení především hlavního hrdiny filmu a jednotlivých postav a věnovali se spíše barvitému vylíčení prostředí. Tento nedostatek však vyplývá již z předlohy samé, neboť v pohádkách jsou vždy hrdinové poněkud schematisování. Přesto si však film právě pro dobrodružnost příběhů a barvitost prostředí získá úspěch u našich diváků. Filmový přehled 34/1953 ()
Zlatý Lev - výběr ()
Komentář k Sadkovi je nejlépe začít srovnáním s filmem, který v tomtéž roce vznikl u nás a pohybuje se ve stejném žánru. Pyšná princezna Bořivoje Zemana je stejně jako Sadko zřetelně poznamenaná státní ideologií (film konec konců vznikl pod patronací ministerstva propagandy), tím ale veškerá podobnost končí. Česká pohádka baví i po 70 letech, spolehlivě vyvolává úsměv na správných místech a její sledování z vás přitom komunistu neudělá. Skvělé, typově přesné obsazení musí ocenit i dnešní filmoví fanoušci. Sadko je naproti tomu těžkopádný a naivní až běda, a pokud už rozesměje, pak kouzlem nechtěného. Jediné, co je možné hodnotit pozitivně, je výprava, na které režim opravdu nešetřil. Celkový dojem: 25 %. ()
Sadko chce najít štěstí pro všechny a vydá se na cesty. Několikrát mu nezištně pomůže dcera mořského cara, získá ptáka Fénixe, který je v téhle pohádce pěkná bestie a nakonec zjistí, že štěstí je být doma, s milovanou věrnou ženou nejlépe a pracovat pro dobro celku. Mohlo by se to jevit moralistické a poučné, ale je to velmi milé a malebné. Jen by mě zajímalo, jestli mořský koník opravdu zrychlí, když ho plácneme po zadku, který nemá. A ano abych nezapomněla, gusle nejsou housle. ale to je na adresu FILMagu. ()
Sadkovy příhody mě bavily, akorát po výtvarné a trikové stránce jsou takové podivně nesourodé. Třeba Fénix je opravdu přesvědčivý, zatímco mořská fauna dost odbytá. A Sergej Stoljarov mi připadal na roli bohatýra už trošku starý. ()
Vizuálne úchvatná (na svoju dobu, ale kúzlo má aj dnes) rozprávka. Len škoda, že je to taká blbosť. Budovateľského ducha cítiť riadne, berie sa bohatým a rozdáva chudobe, ale myslím si, že prvoradým cieľom bolo pobaviť publikum. A to sa celkom darí, okrem výpravy potešia absurdno-surrealistické prvky, ako nesenie koňa na chrbte, jazda na morskom koníku a chobotnica. Pripomenie to vydarenejšieho a ideológiou nezaťaženého Zlodeja z Bagdadu z čias dávno "predsadkovských". ()
Opět, skvělé po výtvarné stránce. Jako dětského diváka mne ohromil zejména pták Fénix s tváří Lidye Vertinské, kterou známe i z Rouovy pohádky Království křivých zrcadel. ()
Sadko predstavuje hranicu mojich spomienok na návštevy kina. Mal by som teda k nemu pristupovať s maximálnou nostalgiou. Nepodarilo sa. Ptuško nakrútil ideológmi schválenú rozprávku, ktorá je ako bežné poštové známky Rakúsko-Uhorska. Je stará, ale nie cenná. Jediné, čo ma zaujalo boli realisticky stvárnení mužíci. ()
Solídne veľkolepá bylinovka. Občas je úsmevné, kam všade a ako rýchlo sa dá doplávať z Ruska, ale film má neopakovateľnú atmosféru a dnes už "klasický" sovietsky vizuál. Pôvodný SÚBOJ TITANOV asi znamenal pre svetovú kinematografiu viac :), ale Sadko je v rámci "európskej fantasy" viac ako slušný zárez... ()
Réžia českého znenia (ÚPF) = A. KLIMEŠ (8.2.2009) ()
Veľké a zdĺhavé NIČ, oblečené v celkom slušnom výtvarnom kabátiku. Neskrývaná červená propaganda, ale taká bola doba. Nič proti tomu. Ale film mohol dopadnúť lepšie. ()
Zo vsetkych ruskych rozpravok sa mi tato paci najviac. Je neskutocne naivna, no takym velmi roztomilym sposobom. ()
Pôsobivá obrazová stránka, ako z najlepších sovietskych čias. Výprava, posolstvá a rozprávkovosť ako šitá na mieru straníckym poučkám o abstraktnom zážitkovom rozvrhu a podrývaním inteligencie. Ale Sadko je súdržný, poučný, naivný a neprechádza naratívnymi trápnosťami, ako trebárs Kráľovstvo krivých zrkadiel (1963) a pamätníkov dozaista pohladí po duši. Dnes takýto témat nahradí uletená digitalizácia a trápne dialógové a konzumné trendy. Dáke to kúzlo o dosiahnutí šťastia teda spĺňa, ale až moc sa v konečnom dôsledku vzďaľuje realite. ()
Roztomilá ruská pohádka s hudbou. Bohatýr jde hledat do světa štěstí, ale zjistí, že jediné štěstí pro člověka je láska k vlasti. (No pokud takhle Rusové vychovávají od nepaměti své děti, pak se není co divit, že slovo VLAST pro ně tolik znamená. Viz 2.světová válka). ()
Hастоящий советский Голливуд! Je to takové rusky rozmáchlé, trochu i buranské, naivní, hrdinské, epické, sentimentální, ale hlavně obrazově nádherné, naprosto pohádkové (zřejmě i inspirované nádhernými secesními ilustracemi Ivana Bilibina k ruským pohádkám). Ta výprava je opravdu hollywoodsky velkolepá. Zvláště ta indická pasáž to je prostě nádhera. A podvodní scény jsou taková roztomilá reminiscence na Mélièsovy filmy. ()
ocenenia : MFF Benátky 1953 - Strieborný Lev ()
Farebná sovietska rozprávka je zaujímavá po vizuálnej stránke, nie však po ostatných stránkach, s ktorými som mal problémy. Pekné exteriérové scény, pôsobivé hradisko mesta Novgorod a pekné exotické lokácie - farba tomu iba pomáha. Čo však z toho, keď hlavná postava je nadutý a do všetkého sa hrnúci magor a chválenkár. Zvonmi budí celé mesto, aby sa chvastal, že niečo dokáže, na cudzej oslave uráža miestnych a kritizuje. Lebo vo svete na nič iné nečakajú, len na akúsi soboliu kožušinu a obyčajnú ruskú medovinu. Všetko chce riešiť okamžite, bez rozmyslu, ako keby bedač a problémy nikdy dosiaľ nevidel. Áno, chudobný plebs (bežný ľud) treba nakŕmiť, ošatiť a obšťastniť - a to všetko na úkor bohatých a nadutých kupcov (buržoázia). Do všetkého tí Sovieti pchali svoju odpornú ideológiu. Do toho všetkého neustále spevácke vložky, ktoré ma iritovali. Prvá polovica filmu je naviac nudná, stojí na jednom mieste. Našťastie, zachraňuje ju výprávná druhá polovica, kde už hrdinovia zažívajú aj nejaké dobrodružstvá. Po 3 zastávkach však už smútia za domovom, však kde inde je lepšie na svete, než v rodnom Novgorode. Vizuálne pekné, ale inak sklamanie. ()
Klasická dobrodružná pohádka natočená na motivy ruských bájí o bohatýrech. Má mile naivní jednoduchý příběh o cestě za štěstím. Je malebná s kouzelnou nákladnou výpravou a velmi početným komparsem. Takové množství lidiček jsem ještě v žádné pohádce neviděla. I prostředí, v němž se natáčelo, je pohádkově působivé. Má typický ruský charakter a je od našich, německých či amerických pohádek odlišná a snadno rozpoznatelná. I když tvůrci neměli technické možnosti, jaké mají filmaři dnes, dokázali se s trikovou stránkou skvěle vyrovnat. Její vlastenecké vyznění je přínosem pro dětského diváka. Jsem pamětník, a s potěšením jsem se na tento film znovu podívala. Má své kouzlo, a mohl by se líbit i dnešním dětem. ()
Nasel stesti v SSSR. ()
Sovietska výpravná rozprávka, na ktorej sa nešetrilo. Len tam čosi chýbalo a nezdá sa mi, že časy bohatierov boli v ruských legendách také myšlienkovo jednoduché, ako tento príbeh s vlasteneckým záverom. Za tretiu hviezdu stoja vtipné príhody a vsuvky, ako testovanie spolubojovníkov po dávke alkoholu alebo zápas s medveďom, ako sa patrí na poriadnych ruských hrdinov. –––– Žialiť budú tí, čo chcú činmi získať šťastie. Šťastie, to je oddych, spánok... ()