Režie:
Paolo GenoveseKamera:
Fabrizio LucciHudba:
Maurizio FilardoHrají:
Giuseppe Battiston, Anna Foglietta, Marco Giallini, Edoardo Leo, Valerio Mastandrea, Alba Rohrwacher, Kasia Smutniak, Benedetta Porcaroli (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Skupina přátel se schází k pohodové večeři. Znají se důvěrně celé roky a také další setkání by se neslo v duchu lehkého škorpení a nostalgických vzpomínek na to, co bylo... kdyby se nezrodil zdánlivě nevinný nápad: dát mobilní telefony na stůl a sdílet každou SMS i každý příchozí hovor. Kolik toho o sobě nesmíme vědět, abychom mohli zůstat přáteli, milenci, manželi, rodiči...? Během jediného večera se ukáže, že až příliš mnoho. I ti, které známe, mohou totiž být naprostými cizinci. (Film Europe)
(více)Recenze (516)
Originální snímek od samého začátku až do konce, ač z nepochopitelného důvodu na úspěch tohoto filmu musela vzniknout okopčená (ucházející) francouzská a bohužel i (úplně na chlup stejná) česká verze. Originál je ale pouze jeden a ten je po všech směrech dokonalý. Kde jsou ukryta naše největší tajemství a obsahují náš životopis od A až do Z? Přeci v našem drahém telefonu. Snímek skvěle zobrazuje, co se stane, když pár zpráv a telefonátů je sdíleno s ostatními. Některé věci jsou zkrátka určené jen a jen nám. Ať už jde o malinkou věc či naprosto obrovské tajemství, nositeli tohoto tajemství jsme jen my. Film tak dokonale představuje pár lidí, které narychlo poznáváme a následně odhalujeme jejich kostlivce ve skříni. Námět je výborný, scénář ještě o něco lepší, protože jednotlivá tajemství jsou z jiného soudku a dokážou diváka zaujmout. Tak obyčejný a fádní nápad, přesto dokonalý. Film je pro všechny ročníky, protože každý se ve filmu alespoň zčásti najde. ()
Geniální konverzační hořkà komedie o tom co vše máme v mobilech. Černá skříňka ve které máme uloženy i ty nejintimější věci. Dovolíme ostatním tam nahlédnout? A komu to ublíží víc? ()
Z nekonečné řady bytových vztahových konverzaček jedna z těch lepších a zábavnějších variant. ()
Výborné, vtipné, výborné, dojemné, výborné, smutné, výborné, přehnané, výborné, jednoduché, výborné a hlavně výborné. Řekl bych že po dlouhé době film, co se dostal do mojí top 10 filmů, kdybych mohl tak bych dal šestku. ,,...Proč??? Já byl teploušem dvě hodiny a stačilo mi to!!" :D ()
Jestli se na to budete dívat s partnerem/partnerkou, tak si určitě předem promažte mobil... ()
Filmy odehrávající se v jedný místnosti se mi líbí a tenhle nebyl vyjímkou. Dobře zahraný, sem tam docela funny džouk. Nápad zajímavej, i když na konci trochu moc přehrocený. Já se bavil a to je hlavní. 85% ()
Sice dost nepravděpodobné, že by se tohle všechno stalo během jedné večeře, ale na druhou stranu naprosto uvěřitelné, že by se to stát mohlo :-) Výborně zahrané a vypointované, úplně jsem viděl naší partu, jak takovouhle hru hraje a jaký kostlivci by mohli vypoadnout ze skříně. Nepochopil jsem úplně úplný konec - dle mého by tam nemusel být, takhle to trochu zkazilo dojem z celého filmu. ()
Vztahova vec, podobne jako Teorie tygra, pobavila. 90% zaokrouhleno nahoru. ()
Snížené vstupné na 40 a Scala skoro vyprodaná. ()
Milá, vtipná a svižná italská komedie, která se sice v závěru přeladí do dramatičtější roviny, ale poslední scéna znovu vykouzlí úsměv na tváři. Film nám přestavuje tři páry a jednoho muže, přátelé střední generace, kteří se sešli u jednoho z páru na večeři. Když hostitelka navrhne hru, při nichž všichni přítomní položí mobily na stůl a sdílejí všechny příchozí zprávy, hovory či různá upozornění, je z toho zpočátku veselá a humorná podívaná. Postupem času však vyjdou na povrch všechny skryté a utajované záležitosti, které už ovšem nejsou vtipné, ale velmi osobní, tvrdé a pro někoho až zdrcující. Velice povedená konverzačka, která sází na neotřelý nápad, tak i následné situace, jenž vyplývají z nastoleného tématu. Celou dobu jsem se skvěle bavil a ani tíživější atmosféra ke konci snímku, na tom nic nezměnila, naopak byla tím pravým vyústěním dané situace. ()
Dobře vypointovaná skládačka tajností před tím (těmi) druhým(i), kdy celou "hru" ovládá mobil. Plusem filmu je rafinované odkrývání oněch tajností. ()
Perfetti. 8/10 ()
Za první polovinu filmu bych dala 5*, za druhou tak něco mezi odpadem a 1*. Ten konec mi vůbec nesedl, co to mělo být? No když to zprůměruju tak jsou z toho krásné tři hvězdy. Škoda, na začátku to vypadalo na naprosto geniální film, ale ten závěr to zabil. ()
Další důkaz toho, že dobrý film lze natočit v jedné místnosti, kde mohou výrazně zhoustnout emoce i kolem stolu plného přátel. Ústřední premise samozřejmě trochu musí vypomoci scénář (všechny klíčové hovory/zprávy se musí odehrát v poměrně úzce vymezeném čase ve správném formátu a pořadí), ale pokud přistoupíte na tuto z definice velmi pitomou hru se soukromím, jedná se o zajímavý experiment toho, co si i blízcí lidé tají a čeho jsou ne/schopní. Jen doufám, že nejsme všichni takoví a já klidně mobil na stůl položím.:) Závěr pak považuji za velmi zdařilý, jakkoli ve výsledku smutný. ()
Tak tentokrát Italové a jedna konverzačka, která probíhá u večeře s přáteli. A co se stane, když někdo dostane "dobrý" nápad, at dá každý mobil na stůl a vše co přijde za zprávy, či volání, tak musí všichni vidět. Kdo ustojí svá tajemství a pro koho naopak to bude výhra? Rozhodně originální nápad, bohužel pro mě až moc blbých keců a zbytečných narážek.Zase ale pár pěkných zvratů i konec. Naopak konverzačka Jméno, ta je špica!! 7,5/10 ()
Dráma, ktoré ja veľmi rád. Film má krátku minutáž, preto veľmi rýchlo naberie tempo, čo je dôležité, neustále graduje. Mnoho dramatických zvratov, medzi ktoré sú vo vhodnom množstve zasadené humorné vsuvky. Tam niekde (trošku) pomimo sa dajú vyčítať aj narážky na problémy dnešnej spoločnosti. Čo je najlepšie, je, že keď si človek myslel, že už ho film nemôže prekvapiť, prišiel skvelý záver. Najskôr si pri ňom vravíte, že nechápete, no po pár sekundách máte pocit, že toto je presne ten najdokonalejší záver, aký film mohol mať. Ja som nadšený aj niekoľko dní po pozretí. ()
Pecka... Nedávno jsem viděl od Paola Genovese jeho novější snímek, který se odehrává také celý u jednoho stolu - The Place. Stejně jako tento film, i The Place bylo dialogově skvěle zpracované, ale konec filmu mi nedal to, co jsem potřeboval k plné spokojenosti (nebo jsem to možná jenom nepochopil). Naopak závěr tohoto snímku je naprosto skvělý. Chvíli nechápete, a pak vám to docvakne... Paolo Genovese se dostává mezi mé oblíbené režiséry/scénáristy. >׀ ()
Všichni tento film chválili a přesto jsem se k němu dlouho odhodlával. Je to ale famózní komorní napínavá vtipná podívaná, ve které všichni jednají logicky v dané situaci, což dodává ještě větší děsivé důvěryhodnosti tomuto příběhu. Herecké výkony jsou také skvělé, prostě jsem od začátku do konce nedutal a čekal co se stane za další pohromu:-) ()
První hodinu italského konverzačního dýchánku se toho v podstatě moc neděje. Pocit ze špatně investovaného času se naštěstí z větší části ztratí v poslední silné třetině, kdy děj konečně dostane spád. Ten samý pocit promarněné investice ale opět zesílí s poněkud absurdním koncem, který je dobré začít zpracovávat už cestou k dobře zásobené ledničce. ()
Italskou kinematografii naprosto zbožňuji, ale převážně jen starých časů. Takže je pro mne velmi příjemné zjištění fakt, že i ta dnešní má co nabídnout, a už se těším na další setkání. Naprostí cizinci jsou brilantní konverzačkou na téma „Jak nám mobily berou právo na soukromí“, jinými slovy jak mi veškeré své soukromí svěřujeme přístroji, do kterého se může s trochou šikovnosti kdokoli podívat, tím pádem i odhalit naše leckdy banální tajemství, která posléze mohou přejít do zprvu nemyslitelných rozměrů. Celkově je to tedy taková snaha o pochopení moderního světa, jenž už se ve snaze o „bezbariérovou komunikaci“ dostal tam, kam to asi v začátcích nikdo nepředpokládal, respektive nechtěl. __ Každopádně to je film zajímavý i z druhé strany věci, a to, že ani ty nejbližší nikdy neznáme vůbec tak dobře, jak si myslíme. A je v podstatě jedno, jestli jde o rodinné příslušníky či "jen" kamarády. Bavil jsem se opravdu od začátku do konce, odpustil jsem tomu pár drobných vad na kráse - hlavně ve scénáři, líbilo se mi prostředí, herecké obsazení, hned jsem dostal chuť na nějaké pochutiny z Apeninského poloostrova, a že jich je, takže není sebemenší důvod nedat plné hodnocení. Nutno říci, že zcela po zásluze. __ Akorát tedy mám jeden poznatek, jenž mi celé sledování trochu znepříjemnil, a to, že moje o italština není bohužel na takové úrovni, abych byl schopen sledovat konverzační film bez titulků, a zároveň všemu rozuměl, takže jsem si k němu našel ty české. Já sice oceňuji, že někdo dělá ve svém volném čase titulky, dělá je bez nároku na jakýkoli honorář a ještě pak musí poslouchat dementní kecy typu těch, které teď vedu já, ale nemůžu si pomoct - když už chce někdo dělat titulky do češtiny, tak by měl znát alespoň její základy, respektive základy pravopisu. Pokud člověk něčím takovým neoplývá, tak snad není takový problém to někomu dát alespoň k letmé korekci, protože pak to opravdu vypadá strašně. Ale na druhou stranu bych si asi neměl tolik stěžovat, neboť se nezřídka stává, že jsou pravopisné chyby i v oficiálních titulcích tuzemské distribuce. A to už je samozřejmě na pováženou více. Možná spíše na přes držku. ()