Naprostí cizinci

Večeře sedmi přátel, kde mobily vyložené na stůl symbolizují karty a aniž by musel přijet Billy the Puppet na tříkolce, tahle zpočátku nevinná hra se rázem mění ve hru o přežití (vztahů, přátelství).. Tragikomický rozměr dodává na realismu, nechybí břitký humor a když pomine „kouzlo zatmění“, přijde finále, které důvtipně vysvětí dosavadní konstrukt a přehnanou vyhrocenost. Tak u koho se sejdeme příště..? Co si budeme nalhávat, trocha té neupřímnosti dělá dobré přátele.. (08.12.2017)

Pro jednoho totálně nudná konverzačka, pro druhého filmový fajnstrštyk postavený na samém základu kinematografie, totiž vypulírovaný scénář a dokolané repliky sehraných herců. Asi pochopíte, k čemu se přikláním já. Nedivím se, že vzniklo několik evropských remaků, teď ještě vyhlížet ten americký. (04.08.2019)

Jednorozmerní hrdinovia, majúci tajomstvá ukryté len medzi ich nohami. A tak, keď zrazu vytasia na stôl telefóny, akoby vyvalili ich ciciny a pipiny. Zrežírované obratne, aj dialógy fajn, no takô na jedno brdo. Ale veď fajn, dobré. Za tri. (26.09.2021)

Nečekal jsem, že mě to zaujme natolik, že dám plné hodnocení. Ale děj byl poutavý, námět originální. Sice to bylo místy docela přehnané, ale to se dá skousnout. A ten konec? Nečekaný, za něj velké plus. (27.12.2017)

Chvílemi legrační a pak zase mrazivé břitké konverzační sci-fi, které bohužel musí v samém závěru chtě nechtě poukázat na svou nevěrohodnost, a tím elegantně smáznout veškeré předchozí drama. Dojem kvalitní zábavy naštěstí přetrvá. (30.04.2018)

Megapecka (23.08.2017)

Vlastně je docela legrace jak se při jedné večeři jen vinou mobilů dokáží proměnit a zhroutit vztahy mezi dlouholetými kamarády. Skvělá myšlenka, scénář i dialogy, přestože působí až nevěrohodně kolik toho postavy zrovna tento večeř řeší a že se to vše tak pěkně sešlo. Určitě jsem se nenudil a díky italským hercům a evropské režii má film dostatečné kouzlo a atmosféru, kterou do potencionálního amerického remaku nelze přenést. 85% (13.09.2018)

V tomto případě banální zápletka funguje skvěle. I tak bych byl ale spokojenější, kdyby se průserů nahromadilo o trochu méně. Člověk má pak pocit, že žije nudný život, když mu co pět minut nepřijde do telefonu nějaký kompro. (08.07.2017)

Vlastne som až prekvapený s toho ako je to dobré a ako ma to bavilo, aj keď sa celý film sedelo iba kuchyni. Výborne dialógy, nápady, prekvapivé zvraty a v podstate aj záhadne postavy robia tento film skutočne zaujímavým. Navyše záver slušne graduje a nie jeden krát prekvapí. 85% - 4* (29.01.2018)

Hodně aktuální téma zpracováno velmi sympatickou cestou - skrze konverzační dramedii, která umí být chvílemi velice naléhavá, ale zároveň si zachovává hodnotící odstup řadou odlehčených prvků a záměrně přepálenou vyhroceností. Závěrečný zvrat sice není hoden toho, abychom o něm vůbec přemýšleli a brali ho ve vztahu k celkovému sdělení vážně, ale průběh mě opravdu převelice bavil, s postavami jsem se rychle sžil a jen minimálně se mi v hlavě rozblikala kontrolka s upozorněním, že tohle už jsem viděl někde jinde. Jak by řekl guru české filmové filozofie Ladislav Smoljak, "Neber telefon, neber telefon, nebo se z toho zblázníš"... 75% (19.02.2017)

Lehkonohá atletka mezi filmy. Svěží, rychlá, zábavná a pro ostatní nebezpečná, protože jestli si na tenhle telecí nápad někdy vzpomene někdo z mých kamarádů, sehraju u stolu infarkt, mobil sežeru a zmizím. Už mám dokonce i řidiče na ambulanci - brácha říkal, že na tohle taky se*e. O neblahém vlivu telefonů na vztahy vím totiž svoje, Paolo mi teď navíc rozšířil vzdělání o varovný ukazovák, abych si dával většího majzla na náušnice. Takže holky, sorry jako, s náuškama končíme, nepotřebuju dostat do držky a vy asi taky ne. Je sice teprve květen, ale přihlášku o komedii roku vyplnili Cizinci jakoby mě znali. (19.05.2017)

Ano, i mne hned napadlo že to je Jméno po italsku. Viděl jsem představení Jméno v Studiu dva a u filmu jsem měl mírný pocit deja vu... Ale jen tou kostrou, nikoliv námětem. Naprostí cizinci jsou podobně geniálně vystavěni. Sedm přátel z toho tři páry se sejde v jednom bytě na večeři a během italské opravdu velkorysé hostiny zatímco venku probíhá zatmění měsíce začnou hrát zdánlivě banální hru. Jenže mobily jsou našimi černými skříňkami. Zaznamenávají vše, dnes už i naší polohu a kdo ví co ještě... Ze zdánlivě bláznivého nápadu se během večeře rozehraje skutečné drama, kdy blízcí přátelé a partneři zjistí, že se vlastně vůbec neznají... že žijí nějaké jiné paralelní životy než životy které jsou zaznamenávány v mobilech prostřednictvím hovorů, zpráv sms a emailů... Celé to bylo geniální a divák jen s hrůzou sleduje jak se celá večeře řítí do neskutečného průseru, protože s čistým štítem nakonec prakticky nevyjde nikdo a o překvapení zde není nouze... Všech sedm herců své role dalo skvěle, bylo prostě dokonale odladěné, nikde nic nepřečnívalo, nikde nic nedrhlo a to až do konce na který jsem byl zvědav a který jen podtrhl opravdovou kvalitu tohoto počinu. Dávám za 5 sms a jsem naprosto spokojen ! * * * * * (25.08.2017)

Skvělá konverzačka o třinácté komnatě každého z nás. Hodně mrazivé. Tleskám. (21.09.2017)

Zdá se to jako přešpekulovaná karikatura skutečného života, ale je to jeho přesná skica. Jestliže bychom se v jakémkoliv společneství v jednom okamžiku každý o každém dověděli pravdu, následovaly by kruté a nevratné tragédie. Ve filmu se to dá snést, dokonce je to zábavné. (11.06.2022)

Super nápad, super komedie, ale mám pocit, že z toho šlo vytřísknout i malinko víc. 85% (04.01.2018)

Tak tento námet mám veľmi rád - uzavretá skupinka ľudí a tajomstvá medzi nimi, ktoré sa pomaly začnú vyplavovať na povrch... Navyše tento snímok v porovnaní napr. s filmom Carnage (2011) od R. Polanského ponúkol aj pridanú hodnotu, a síce úvahu o tom, ako veľmi a v akej miere sú už naše životy a komunikácia navzájom spojené s modernou technikou - bez telefónu ani na krok. Film o tom, čo sa môže stať, keď na jeden večer dovolíme svojim známym zdielať náš smartfón navzájom a tiež o tom, akoby to vyzeralo, keby sme na takúto nebezpečnú hru nepristúpili... Inak nezdá sa mi fér, keď niekto tvrdí, že tu na jeden večer bolo až príliš veľa konfliktov a tajomstiev, veľa sms a mailov.... A čo by ste chceli? Aby všetci pri tom stole celých 90 minút len popíjali víno, napchávali sa a nezáväzne klebetili? No to by potom teda už len bola zábava! A na druhú stranu prečo nie, šťastie aj smola majú niekedy čudnú tvár a ukážu sa práve vtedy, keď nám to najmenej vyhovuje, hlavne tá smola. Slušný nadpriemer. 80/100 (27.06.2017)

Konverzační drama, ve kterém mě víc zajímalo co se na stole jí, než co se nad stolem přetřásá. (19.09.2017)

Zpočátku trochu zmatek v postavách, pak dojem zahlcenosti dialogy (ten film je příšerně užvaněný), v průběhu občas vyloženě nadšení z některých momentů (výměna telefonů), pak spíše zklamání z opakovaného principu "na někoho něco rupne", a konec už se mi vyloženě nelíbil - asi tak nějak bych v kostce shrnul svoje dojmy z toho filmu. Samotný námět super a film je to rozhodně velmi zábavný a scenáristicky propracovaný, ale stejně jsem se nemohl zbavit pocitu, že těch odhalených tajemství je tam příliš, a že ten film má kvůli tomu zvláštní, lehce monotónní rytmus, daný těmi opakovanými přiznáními. Nemám moc jasno ani v tom, co ten film vlastně sděluje - že každý z nás má nějaké tajemství? Že je lepší je nevědět? (Na to by jeden vážně nepřišel!) Že před sebou naopak žádná tajemství mít nemáme? Nebo dokonce - že máme žít tak, abychom nemuseli před nikým nic tajit? Ve výsledku mi ten film nakonec přišel jako taková moderní italská variace na Kunderovu povídku Falešný autostop, v níž se dvě postavy bezstarostně pustí do hry, jejíž následky si na začátku také neuvědomí, a která jejich vztah na konci také semele. Každopádně v tom filmu zazní spousta zajímavých myšlenek a je tam hodně látky k přemýšlení - o našem soukromí, o tom, co s námi dělají naše smartphony, i o tom, nakolik je naše společnost postavená na přetvářce. A mě osobně hodně bavil, byť mi tam přece jen některé věci dost vadily - proto nakonec nejdu s hodnocením výš. (17.06.2017)

Setkání přátel pokročilejšího věku přinese díky hře ukaž obsah svého večerního mobilu nečekaná překvapení. Film je brilantní konverzační drama, které odhaluje nejen jednotlivé charaktery, jejich slabosti, ale zároveň poukazuje na problémy italské společnosti, která má daleko do dokonalosti, důvěry a tolerance ke svým členům. Přetvářka, faleš, nevěra, problémy mezigeneračního soužití, jednotlivé charaktery budou divákům důvěrně známé, věčný hledač štěstí, správného zaměstnání, nevěrník, nevrlá žena, která si stěžuje bezdůvodně, atd. Po tomhle večeru už nebude nikdo a nic stejné. Bravo, jen mě mrzí, že místo, aby se ctil originál, tak se zběsile vyrábí nejdražší verze dabingu, jak říkal můj učitel filmové tvorby. (19.12.2020)

Drama prošpikované černým humorem sází na kvalitní scénář a neméně kvalitní herce. Partička dlouholetých kamarádů přejde z šosáckého maloměšťáctví jako mávnutím kouzelného proutku do dětinské hry, při níž každý z nich vyloží na stůl místo odkrytých karet mobil. A začíná zábavná hra o největšího pokrytce, v níž není vítězů, ani poražených. Chvíli mi trvalo rozdýchat závěr, protože se mi nechtělo věřit, že jsem hodinu a půl sledovala až takové licoměrníky. (03.07.2022)