Naprostí cizinci

Pritiahnuté za vlasy (a v úvode aj trochu papierové) to je, ale inak výborná konverzačka. Finále masaker. 85% (01.06.2017)

Nebývale vtipný, jednoduchý, poučný a hlavně překvapivý. # příběh **** | humor *** | akce – | napětí * | pustil bych si znovu ***** (05.05.2019)

Uh oh, ze začátku to vypadá na feel good konverzačku pár dávných přátel a jejich partnerek nad domácí italskou večeří, ale ten na první pohled zábavný nápad sdílet s ostatními svá elektronická tajemství se samozřejmě zvrátí. A je radost to sledovat. Postavy jsou napsané a zahrané skvěle, vůbec se nebojte toho, že film je italský. Hrdinové totiž řeší nadčasová témata překračující hranice. Novinkou tu je právě téma našich smartphonů, ve kterých se může ukrývat celá řada nepěkných věcí. Za mě je obrovskou výhodou, že film diváka donutí se zamyslet nad tím, jak dokonalou masku máme všichni nasazenou. (19.04.2018)

"Je to taková naše černá skříňka..." Se vším, co o sobě nevíme, nesmíme vědět a vlastně ani nechceme vědět. Skupina rádoby blízkých přátel a partnerů při jedné večeři vyzkouší, co vše tyto skříňky během pár hodin prozradí. A kolik toho naše důvěra, touhy a předsudky unesou. Okouzlující, krásné a lehké. (17.08.2017)

Tomuto filmu som sa dlhšie vyhýbal preto, lebo som sa obával vykrádačky už zmieňovaného Slova, pričom tvorcovia asi usúdili, že ten film videlo málo európanov, tak si to môžu dovoliť. Našťastie som sa mýlil, i keď tých styčných prvkov je vrátane námetu viac. Lenže Uplní cudzinci si s divákom hrajú omnoho chytrejšie, ako by sa na prvý pohľad zdalo, najmä ak si začnete po čase hovoriť, že predsa v jeden večer vám nebudú všetci vyvolávať a všetci písať. Ono sa to nakoniec elegantne vyrieši, ale chce to buď si o tom niekde prečítať, alebo nad tým dlhšie premýšľať, alebo ste génius a hneď vám to bude jasné. (15.10.2017)

Spoilery! Velmi milé konverzační překvapení z Itálie. Neskutečně se mi během sledování v mysli vytvářely asociace na můj život. Ať už se jednalo o styl humoru či jména postav. Děj neměl chybu. Nápad s hrou na pravdu pomocí veřejné mobilní korespondence při večeři byl vskutku vynikající. Na povrch během večera vyplují větší i menší tajemství, která vytvořila z lidí, kteří měli pocit, že se velmi důvěrně poznají, naprosté cizince. Vše začne samozřejmě docela nevinně a napětí se s postupem stopáže velmi příjemně stupňuje. Musím se pochválit, že jsem prokoukl buznu a malinko se připravil o chystaný šok. Herci jsou příjemní. Dost na mě zapůsobil závěrečný "happyend", který diváky překvapil tím, že ke hře nakonec přeci jenom nedošlo, neboť návrh paradoxně zavrhl člověk, který neměl co skrývat. Poselství, které z toho celého vzešlo je docela prosté. Někdy je prostě lepší chránit své milované před krutou pravdou. Jsem si jistý, že je na tomto principu vybudované značné množství vztahů, což je docela smutné. Během sledování jsem takřka ani nedutal. Dost kvalitní záležitost. Kdo vyhledává konverzačky, ten bude pravděpodobně naprosto nadšený. Velice pěkný nápad na prohloubení vztahů při rodinných setkáních. Zřejmě někdy navrhnu! Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Khalesi. (05.03.2017)

Hodně zajímavé, napínavé a poutavé. Navíc s takovou tou italskou energií a povahou je to skvělé. Ale ten konec, ten mě pobavil nejvíc. Vlastně koukáte na něco, co se ani nestalo. Super. (14.01.2017)

Partia kamarátov sa na spoločnej večeri rozhodne, že vyložia karty na stôl. Teda pardon, svoje mobily. A nič z toho, čo sa na nich v ten večer príjme nezostane utajené. Že je vám už teraz jasné ako to dopadne? No a čo, o to tu v podstate nejde. Užívajte si hodinu a pol perfektnú konverzačku, ktorú vám poskytol možno tak Carnage a ešte zopár filmov. "Nechcem, aby sme dopadli ako Barbie a Ken. Ty celá prerobená a ja bez gulí." Tak takýchto skvelých hlášok je tam neúrekom. Najviac som sa pobavila pri výmene dvoch mobilov a že to nebude múdry nápad mi došlo hneď. Top scéna je citlivý a inteligentný rozhovor otca s dcérou, pri ktorom vám rastie guča v hrdle. Poslednú pol hodinu už ide úplne do tuhého a vy sa bojíte ako to celé dopadne. Pretože ľudia sú veľmi krehkí a niektoré čierne skrinky proste nikdy netreba otvárať. Opäť sa len potvrdilo, že niečo, čo navonok pôsobí dokonale je vo vnútri hnilé a že ten, čo najviac podozrieva je práve ten, čo skrýva najviac tajomstiev. (07.06.2017)

Kdo si hraje... nezlobí? Aneb tvářit se, že nemám tajnosti, ač jich mám více než dost, není z nejlepších nápadů... Film se mi velice líbil, mám rád konversační dramata, obzvláště když nahlíží do života lidí ve středním věku; sám jsem zvědav, jak v této životní fázi budu vypadat já a tiše doufám, že ne podobně. Ano, zvratů a odhalení bylo postupem času více než dost, ale třeba je to na partu třicátníků / čtyřicátníků tak akorát... Velice se mi líbila (závěrečná) myšlenka s úplňkem, ač mi chvíli trvalo, než jsem ji pochopil - aneb co jsme si, to jsme si, terazky se vraťme k našim ulhaným životům... 90% (20.05.2018)

Nemám slov. Opravdu jsem nečekal, že mě tento film tak odrovná. Konverzační filmy zrovna nevyhledávám, ale tahle italská pecka mi sebrala dech. Co se asi může stát, když parta přátel během společné večeře vytáhne mobily na stůl a začne vše sdílet? Člověka asi napadne cokoliv, ale i tak tu najdeme dost nečekaných zvratů. Teď je otázka, jestli je některé věci dobré vědět nebo ne. Technologie nám občas hází klacky pod nohy. Opravdu uvěřitelné emoce. "Kdo je Lucillo?" (04.09.2019)

Komorní drama konverzačního charakteru o hrstce aktérů, které rozhodně stojí za to zhlédnout. Ač mám velmi rád tento styl, necítil jsem se dvakrát dobře, když jsem zjistil, že vše se bude točit kolem intimity našeho soukromí. Kostlivci vyskakovali ze skříní a mně se kroutila střeva jen při mlhavém pomyšlení na to, že v jedné z rolí bych byl já sám. Přirovnal bych to k pocitu, jako stát nahý před početným publikem a přednášet o masturbaci s názornou ukázkou. Ač se ze začátku zdálo, že jsou všichni bez poskvrnky a vzájemně se dobře znají, opak se ukázal brzy a to se zničující silou. Křehkým romantickým duším moc nedoporučuji, neboť tohle jim zřejmě převrátí náhled na jejich život, který je ve skutečnosti pouhou růžovou polevou na dortíku pokrytectví a lží reálného světa. 85% (26.05.2017)

Kino navštevujem raz ročne (dôvod je v mojom profile) a pre tento rok som si na odporúčanie gudaulina vybral Úplných cudzincov. Vedel som do čoho idem, pretože som si prečítal zopár komentárov, medzi ktorými ma sklamal Vančura, ktorý skôr ako ja odhalil film ako paralelu ku Kunderovej poviedke Falešný autostop. Film som vnímal ako poukázanie nebezpečnosti zbavovania sa osobného priestoru, do ktorého patrí aj komunikačná droga súčasnosti - mobil. Mobil, ktorému zverujeme aj to, čo by sme inak buď nikomu nepovedali alebo iba na odľahlom mieste aj to iba šeptom. Komediálnu zložku som príliš nevnímal, dramatickú dodal scenárista, ktorý nakopil udalosti, aby film nestrácal na tempe. Ale to mi príliš neprekážalo, pretože som film vnímal ako divadelnú hru, v ktorej ide o posolstvo divákovi viac, ako o pravdepodobnosť, že sa taký príbeh mohol odohrať. Herci boli skvelí a film naplnil moje očakávania, i keď na plný počet hviezdičiek nedosiahol. (27.06.2017)

Zbožňujem tieto typy filmov ... človeče, mne by v takej neskorej večernej hodine telefón ani nepípol, možno druhorodená by mi dvakrát zavolala, že kedy prídem domov .. no nuda. (05.07.2017)

Komorní film, který mě utvrzuje v tom, že tento žánr má neprobádané kouzlo. Partička sedmi lidí vytvoří u večeře zdánlivě banální zápletku, která ovšem brnká na všechny emocionální roviny diváka, a dává zamyšlenní, jak by dopadl on sám, kdyby byl u večeře přítomen. Závěr filmu mi usmál tvář - připomněl mi snímek Coherence. (08.08.2017)

Po dlouhé době obrovské překvapení. Film, o kterém jsem ještě předevčírem vůbec neslyšela, jsem si pustila včera večer a doteď (více než 20 hodin po zhlédnutí) jsem ho nedokázala vytěsnit a stále nad ním přemýšlím. Jedná se o opravdu velmi silné drama s celkem originálním nápadem a sice trochu přehnaným průběhem (tolik kompromitujících sms a hovorů během jedné přátelské večeře?), ale zato myšlenkou, která donutí k zamyšlení a přehodnocení všech iluzí. (13.11.2017)

Na tuto mezinárodně veleúspěšnou komedii z posledních let mě nalákalo nejvíc asi zjištění, že Naprostí cizinci se za pouhých 6 let dočkali již minimálně 15ti remaků z nejrůznějších zemí od Mexika, přes Norsko, Maďarsko, Rusko (kde vznikly dokonce již 2 verze!) až po Vietnam nebo Čínu, což činí samotný film naprostým unikátem a doposud ojedinělým fenoménem v kinematografii. Aktuálně vstupuje do kin česko-slovenská verze a tak jsem se rozhodl podívat na původní italský snímek, kterým to všechno začalo. Čekalo mě velmi příjemné překvapení ze zdařilé konverzační hry ze současnosti, která se pohybovala mezi komedií i dramatem a ve svém námětu trefně využila již dlouhou dobu aktuální fenomén mobilů a stále se zvyšující lidské závislosti na nich. Přestože některá vyústění šlo snadno předvídat a samotný počet zvratů na uvěřitelnosti příliš nedodával (spíše naopak), musím říct, že jsem si tenhle příjemně nenáročný kousek dost užil, hodně se pobavil a zároveň ocenil i hlavní poselství. Akorát se obávám, že kdybych se takového večírku reálně zúčastnil taky, asi by dost hrozilo, že buď bych si mobil na neformální setkání nedaleko od domova snad ani vůbec nevzal, příp. bych si na něm zase zapomněl zpátky zapnout zvuk nebo s mojí minimální komunikaci přes mobil by nezazvonil téměř vůbec. :o) Nicméně nápad s mobily na stole s veřejným čtením veškerých příchozích zpráv a hlasitého odposlechu všech hovorů je vážně za všechny drobné a určitě by se dal rozvíjet i v nejrůznějších variacích ještě mnohokrát, čehož by v těch případných remacích z různých krajín šlo využít. O to víc mi přijde škoda, když jsem díky zdejším komentářům zjistil, že ty další verze mají jenom doslova kopírovat děj z italského originálu včetně řady stejných dialogů a podle fotek i velmi podobně vypadajících herců! Ale to už je možná i záležitost licence s původním autorem a něco, do čeho my běžní diváci nevidíme... a také něco, co do hodnocení původního filmu počítat nechci a ani nepočítám. [75%] (02.04.2022)

Paráda. Ačkoliv je patrné, že v normální situaci by se zkompromitoval sotva jeden a zbytek večera by chodily jen spamy s nabídkama na zvětšení penisu, to by se nám asi moc sledovat nelíbilo. Chvíli před koncem jsem se zaradoval, že to všechno ještě bylo trochu VÍC jinak a že do hry vstoupila dohoda několika zúčastněných, ale scenáristé mě i tak převezli. Ta sedmnáctka ušla teda ale. (18.11.2017)

Naozaj vynikajúci film a hoci ide skôr o konverzačku, ten „dej“ tu ide veľmi rýchlo, posúva sa a na záver prinesie i prekvapenie. Zároveň ide o posolstvo, že každý z nás má mnoho skrytých tajomstiev. Začína sa to trošku diétne ale sledujte to pozorne, druhá polovica sa perfektne rozbehne. (22.01.2018)

Stylová a výborně napsaná konverzačka o partě přátel a jednom špatném nápadu s veřejným čtením SMS a hlasitým poslechem telefonních hovorů, kdy nikdo nezůstane bez viny. Film si vystačí pouze s výbornými herci, jedním prostředím a výborným scénářem...a funguje to. (10.07.2018)

U Taliana. Večera. Niekoľko párov má v úmysle spolu povečerať, a to u hostiteľov : Rocca a Evy. Okrem nich, prídu ešte dva páry + bradatý Peppe, ktorý je sólo, „priateľku nechal doma v horúčkach” . Nálada sa nesie v pozitívnom duchu, veď predsa prišli kamaráti, ktorí sa „dobre” poznajú, a tak nie je, čo stratiť ? Porozprávajú sa, vypnú mozgy, a taktiež prídu na iné myšlienky, a k tomu sa ešte skvelo najedia, alebo nie ? Bude im vlastne jedlo chutiť ? Samé otázniky, prečo ? H-R-A, bude tým, čo naruší doteraz pokojné dianie so zatmením Mesiaca. Táto hra totiž spočíva v tom, že všetci zúčastnení vyložia na stôl m-o-b-i-l-n-é t-e-l-e-f-ó-n-y, že sa budú spoločne zdielať hovory hlasitým odposluchom, alebo nahlas čítať sms - ky. A je už len otázkou času, kedy sa do popredia budú tlačiť samé nedorozumenia, či aj odhalenia, tajomstvá, ktoré mali zostať navždy zahalené ? Pravda raz musí vyjsť najavo, alebo na každého raz príde ? ! ? Samotní usporiadatelia vychádzajú zo samotného večera, dá sa povedať - najlepšie. Mamka si len vypočuje, že je KRAVA, zo strany jej dcéry, Sofie, keď telefonuje svojmu tatovi. O ostatných sa to už určite povedať nedá ! Je to až absurdné, koľko informácii ľudia dobrovoľne o sebe prezrádzajú na všelijakých sociálnych sieťach, a pritom si neuvedomujú, že ich môže mať niekto dokonale pod drobnohľadom ! Alebo si napríklad všimnite, akí sú všetci zmagorení z neustáleho čumenia do mobilov, a písania textoviek na Facebook, ktorý je najväčším zlom a cetera. Z úvodnej komédie sa štýl filmu mení na drámu, kedy sa väčšina osadenstva cíti extrémne trápne, pretože sa všetci dozvedeli, čo sa de - facto dozvedieť nemali. Povedal by som, že je to touto dobou, prečo sú ľudia takí, akí sú, a iní už nebudú. Keď ešte neexistoval posratý facebook, mobily ( čierne skrinky ), internet, tak mali ľudia k sebe bližšie. Teraz ? Pozrite sa, aká generácia vyrastá ? Tá, ktorá bude odchovaná presne na tom, čo dnes, zajtra bude fičať ! Čiže, zo dňa na deň, nastáva fantasmagorická existencia ! Veľmi dobrý taliansky film, ktorý zachytil túto myšlienku - nadčasovo ! (22.10.2017)