poster

Až na dno

  • USA

    Submergence

  • Německo

    Grenzenlos

  • Španělsko

    Inmersión

  • Slovensko

    Až na dno

  • Velká Británie

    Submergence

  • Austrálie

    Submergence

  • Kanada

    Submergence

Drama / Romantický / Thriller

USA / Německo / Francie / Španělsko, 2017, 111 min

Režie:

Wim Wenders

Předloha:

J.M. Ledgard (kniha)

Scénář:

Erin Dignam

Kamera:

Benoît Debie

Producenti:

Cameron Lamb

Scénografie:

Thierry Flamand

Kostýmy:

Bina Daigeler
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (45)

  • xxmartinxx
    **

    Film, o kterém nejde říct nic jiného, než že asi existuje. Unylá manýra podceňující diváky tak moc, že každá vnitřní myšlenka musí být verbalizována hrdiny i ve chvílích, kdy nemají s kým mluvit, tak prostě své pocity říkají sami sobě. 50 %(19.4.2018)

  • Kaka
    **

    Takhle vypadá absolutní tvůrčí bezradnost. Rádoby hluboké melodrama špióna s profesorkou bio-matematiky má grády leda tak když kameraman najíždí panorámata břehů Velké Británie. McAvoy čím starší tím nudnější a překvapivě ani Vikander nevypadá extrémně zůčastněně. Tam bych ovšem viděl vadu spíš v tom jak jsou postavy napsané. Celou dobu se nám tvůrci mermo-mocí snaží do hlavy napasovat osudový příběh dvou odlišných lidí, kteří spolu prožijí intenzivní romantiku na čarokrásném místě (což je ok) a dost nešikovně následně máme možnost vidět fázi odloučení. Tedy cca polovinu filmu, kde se divák u postavy McAvoye vlastně vůbec nedozví co, kde, jak, proč a postava Vikander se chvíli chová jak nasraná puberťačka a za dvě minuty roztomile dumá nad stvořením světa. Vyměnit režiséra, netlačit tolik na pilu a méně sofistikovaně žvanit, bylo by to tak o dvě třídy lepší, protože herecký potenciál to celkem má a vizuálně je to důstojně provedené.(16.4.2018)

  • castor
    ***

    Podmořská bio-matematička Alicia Vikander a tajný agent James McAvoy. Jí čeká veledůležitá expedice do hlubin oceánu, on se tváří jako inženýr, který ovšem aktuálně plánuje hon na aktivní teroristy. Padnou si do oka a diváka to docela baví. Hmatatelný potenciál vnímáme. On vzápětí padne do somálského zajetí, ona se dál chystá na vysněnou misi a věří, že nezapomněl. Nezapomněl, ale stejně jako ona se chystá na „ponor“ až na dno. Má to určité kouzlo, kameraman se snaží, herci rovněž. Ovšem tak nějak se to v půlce celé zlomí a divák si uvědomí, že tvůrci s onou osudovostí jednoduše neumějí pracovat, spíš žvatlají, celé je to zdlouhavé a prostě neuspokojí.(15.6.2018)

  • Hild
    **

    Film, který by se dal rozdělit na tři části. Ta nejlepší je jednoznačně úvodní část v hotelu, romantická linka funguje, mezi Jamesem a Alicií nechybí chemie a na to jejich milostné oťukávání se dívá moc dobře. Ovšem ty další dvě části, kdy už jsou hrdinové rozděleni, jsou zoufale nudné. Vážně, celé je to natočené s absolutním nezájmem. Nemohla jsem v těch jejich osobních liniích najít vůbec nic a vlastně jsem jen čekala na závěrečné titulky. Je to škoda, protože Alicia a James jsou dva výborní herci, kteří si zaslouží lepší projekty. Jeden z těch filmů, který vážně nemusíte vidět.(3.6.2018)

  • Spiker01
    ***

    Mí dva velmi oblíbení herci a stejně se na to nedalo skoro koukat. A moc nedokážu říci, kde je vlastně chyba. Ta romantická linka z Francie, kdy jsou Alicia Vikander a James McAvoy pořád spolu, funguje výborně a natáčelo se na krásných lokacích, takže rozhodně je, na co se koukat. Krom toho, že trailer jako obvykle slušně lže a zápletku podává úplně jiným způsobem, překvapilo mě, jak pointa filmu naprosto vůbec nefunguje. Jakoby se režiśer vykašlal na vyprávění a opravdu nám servíroval jen ty prosluněné záběry, protože po něm nikdo víc nechtěl a film byl předem odsouzen do zapomnění (divím se českému nasazení, nikdo nepřišel).(17.6.2018)

  • Hortensia
    ***

    Jaksi hodně na púl cesty. Námět zní jako příslib skvělého filmu. Jenže druhá púlka se rozpadne do prázda. Až to chce člověkuu udělat hned znovu a jinak. Mám taky dojem, že hlavní herci nezvládají jemný humor a jistou hravost, která jaksi u europských hercú u Wenderse vyznívala přirozeně. A oceanologická linka zestupu do hlubin je úplně nevytěžená, člověk dokonce ztrácí orientaci v tom, jestli se dívá na dúležitou scénu, nebo ne, jaký čas uběhl, kdo, proč, co, a kdy už přijde na velkou expedici. A celkově, od chvíle kdy Danny jakože roztomile skočí do vln a je u toho jakože rozkošná, spontánní a ....rozoškná, to jde s její postavou dolu vodou, až mě to u Wenderse překvapuje. Na druhou stranu ústřední pár se poznává skrz nebanální rozhovory a vzájemná něha je všudypřítomná.(19.6.2018)

  • poz3n
    **

    Wenders, McAvoy, Vikander. Takové spojení přece nemůže vytvořit špatný film. Submergence se pokouší pracovat se třemi rovinami příběhu, které se liší i svým žánrovým přístupem. Rovina romantická, tedy úvod v hotelu funguje celkem bezproblémově. Chemie mezi hlavními postavami existuje a síla emočního vzplanutí tak získává poměrně solidní základ pro budoucí děj. Jenže Wenders hrdiny rozděluje a namísto toho, aby s nimi paralelně pracoval v jednom společném žánrovém i stylistickém proudu, nechává každou postavu prožívat vlastní, z hlediska předchozího děje dost nefunkční a bohužel i dost nezajímavý osud. Výsledkem je tak podivný mišmaš, který ve mně vyvolával pocit, jako kdybych sledoval několik jiných filmů, ze kterých se někdo pokusil udělat jeden. Logicky pak celý film jako celek vyznívá do ztracena a vyvstává otázka, proč něco takového vůbec Wenders točil. Myslel si, že to může fungovat nějak jinak? Nebo je výsledný tvar přesně tím, co režisér zamýšlel? Pokud ano, minuli jsme se obloukem. 4/10(17.5.2018)

  • Jellini
    ****

    "Wendrs, v patnáct-třicet prosím" - "Patnáct-padesát" - "Ne, patnáct-třicet" - "Říkal jste - Avengrs?" Úsměvné a trochu symbolické. Už je to tak, že Wenderse prakticky nikdo nezná, a mnohé z fanoušků jeho starých filmů může i překvapit, že ještě točí, a že jsou jeho filmy i v našich kinech. Pravda, jeho pomyslný formální rukopis je už dávno pryč, nahrazen "rukopisem" od jiných filmů jen těžko odlišitelným, a o plakát v kombinaci se zbytečně vygradovaným českým názvem bych asi taky sám od sebe nezavadil. O to příjemnější je, že uvnitř je to více-méně pořád jeden a ten samý "Wendrs". Jeho životní téma prostoru, tedy vzdálenosti a blízkosti (ať už té vnitřní, nebo i té vnější) je pořád zde, tentokrát variované pro dnešní dobu se všemi jejími hlavními rysy (neviděl jsem toho moc, ale nevzpomínám si, že bych už někde viděl tak přirozeně vybudovanou a sledovanou situaci a s ní spojené emoce, kdy díky mobilům sice můžete být s kýmkoliv ve spojení kdykoliv, když ten druhý ale prostě není, nebo nechce být "on-line", tak....). Wenders k němu navíc přistupuje (jako obvykle) s přímostí a jednoduchostí, bez jakýchkoliv rozpaků, oklik nebo kompromisů. Není to asi film, na který budu ještě za tři roky vzpomínat, ale zdejší ufňukané komentáře typu "tvůrčí bezradnost" nebo "Film, o kterém nejde říct nic jiného, než že asi existuje", považuji za pocity rozmazlených diváků, kteří zřejmě nechtěli jít filmu ani trochu naproti.(12.5.2018)

  • vypravěč
    *****

    Wendersovo strhující drama o opouštění sebe sama, které se v prostoru „na dně“ ztotožňuje stejně s rozplynutím jako se vzletem, přesvědčivě seznamuje s úzkostí pramenící z iracionality odpovědně nastoupené cesty do neznáma, v němž chodec tuší spásu pro ty, kterým je lhostejný. Wenders odhaluje lidskost, křehkost, ba zranitelnost hrdinství a odhaluje je jako nevidomý bledý klíček hledající si masou nervstva, tuku, svalů a šlach cestu z každého z nás ke slunci, pod jehož svitem věří setkat se s tím vysněným druhým bílým tápavým. Vidomý, přesvědčivě zahraný, důmyslně a citlivě komponovaný a živý film.(25.8.2018)

  • Ephemeris
    *****

    Po dopozeraní si pripadám ako absolventka študijného odboru antropológia-parašutizmus. Už kedysi dávno Petr Novotný vo svojej relácii o varení zvykol hovoriť: "Nebojte sa odvážnych kombinácií!". Kombinácia podmorského výskumu a boja proti terorizmu znie viac než lákavo, podarilo sa ju aj obrazovo a atraktívne maximálne využiť. Odpustím aj 25-ročnú profesorku, či príliš zbrklé a neromantické zoznamovanie ústrednej dvojice. Práve tá neotrepanosť námetu robí z tohto filmu jedinečný zážitok. Objektívne je to tak na štyri hviezdy, piata je protestná vzhľadom na tunajšie podhodnotenie.(17.7.2018)

  • luka4615
    **

    Snímku Submergence se nedají upřít dvě věci. Tou první je fakt, že i přes mizerný scénář, nataženou stopáž a doslovné vysvětlování všech skrytých i očividných metafor ve snímku občas probleskne jakási tvůrčí originalita. Tou druhou je fakt, že i přes tyto zjevné a velmi bolestivé nedostatky se hlavní duo herců s mimikrami Jamese McAwoye a Alicie Vikander snaží seč může. A to je vzhledem k nemastnému a neslanému výsledku alespoň nějaké plus, byť ani to snímek Submegence nezachrání od temných vod filmového průměru. Škoda. „I've thought about bodies buried at sea. It's not dust to dust, that's for sure. It's water to water.“(28.6.2018)

  • SaNcHeZ_cz
    ***

    Slušně natočené, se zajímavou chemií mezi dvěma hlavními protagonisty ale také utahané, nepříliš dobře vystavěné a dějově slabé. Až na dno je jednorázovou záležitostí která nenadchne.(2.5.2018)

  • Othello
    ***

    Zjištění, že je to podle knihy z toho v mých očích najednou dělá ještě horší film, protože ty drobné detaily, které mi zde přišly takové civilní, milé a utvářely tu podobu uzavřeného okamžiku byly pravděpodobně jen úlomky rozsáhlejších elementů z předlohy. Samotná romance není hloupá a místy dokáže probudit vzpomínky na trýznivost vzdálené lásky a osamění, jenomže stále trpí snobismem (ústřední pár se seznámí a dny spolu tráví v luxusním evropském pětihvězdičkovém hotelu, takže jejich dny jsou rámovány luxusními obědy a odlesky krbového ohně odrážejícího se od jejich dokonalých těl) a nesedí ani kontrastní přestřihávání mezi zcela odlišnými situacemi ve kterých se oba nacházejí po svém odloučení. Pro nějaký zážitek si tady musíte jít opravdu hodně naproti.(25.7.2018)

  • kaylin
    **

    Nudné, zdlouhavé, doslovné a neuspokojující.(30.4.2018)

  • Morholt
    ***

    Tohle je vlastně založené výhradně na chemii mezi Alicií Vikander a McAvoyem a nutno uznat, že ta funguje bezchybně. Ten společně strávený čas je to nejlepší, co film nabízí a to se rozhodně nepočítám mezi zanícené romantiky. Jakmile se jejich cesty rozdělí, jde to do kytek. Dění ve společnosti oceánografů mi neřeklo vůbec nic a to samé se dá říct o ponorce. Agentova linka je o něco málo zajímavější, ale zase se jedná jen o standardní islamistické blbnutí, které sice neurazí, ale hlubší stopu nezanechá. No a samotný konec je vyloženě k nas*ání. Tohle mělo na víc. 50%(21.5.2018)

  • silentname
    ***

    "Submergence" podľa mňa zlyháva v jednom základnom probléme. Snaží sa podať veľmi veľa a urobiť akúsi metaforu v podaní životov oboch našich hlavných hrdinov. Lenže pravda je taká, že jeden z tých príbehov je aspoň trošku zaujímavý. Ten druhý ma nezaujíma ani v najmenšom. Aby som to upresnil, prečo tento film nie je len Jamesa McAvoya? Prečo tu musíme pchať dejovú líniu a život Alicie Vikander, ktorá tu len zabíja čas. Nemyslím si, že ju bolo treba vyhodiť, ale rozhodne nepotrebovala toľko miesta a už vôbec som nemal pocit, že by sme sa mali zaujímať o jej podmorský svet. Výsledne je to potom problém, lebo sa človeku ťažko sústredí na oba príbehy naraz a neustále len premýšľa, kedy sa vrátime k Jamesovi McAvoyovi. Okrem toho je pravda, že prvá polhodina filmu je vysoko nudná a vôbec ma nebavila. Romanca medzi Jamesom a Dani nie je veľmi zauímavá. A sústredíme sa na to príliš dlho. Film pôsobí potom trošku rozsypane. Ale keď sme v Somálsku, tak som aspoň trošku zaujatý a chcem vedieť ako to celé dopadne. Minimálne som chcel vedieť ako sa z toho dostane. Mňa to bavilo. Uvítal by som, aby sa tomu film venoval viac... no bohužiaľ sa priestor musel vyplniť podmorskou akciou a romantikou. Výsledok je potom trošku mix. Nemôžem film úplne zakopať, no mám pocit, že mal na viac. A stačilo to len prepísať tak, aby sme mali jedného hlavného hrdinu namiesto dvoch. Zvážte si. Hodnotenie: C+(7.11.2018)

  • dubinak
    ***

    Submergence mohlo být velmi dobré drama, kdyby se z něj vytřískalo ještě mnohem víc. Bohužel děj podle mě jel jen na půl plynu a byl poutavý jen díky pasážím s McAvoyem, na druhé straně pasáže s Vikander táhly film ke dnu (doslova). McAvoy předvádí opět skvělý výkon, on byl z 90% důvodem, proč jsem Submergence potřebovala stihnout ještě na Febiu. Jak už jsem naznačila jeho "půlka" byla vynalézavá, dojemná, dramatická, řekněme i akční oproti těm částem s Vikander, kde jsme vlastně jen sledovali, jak jí její odloučení s Jamesem ničí psychiku, soustředění na práci, probouzí v ní strach a stále se s ním opakovaně snaží navázat kontakt. Kdyby byly tyhle dvě roviny trochu rafinovaněji propojeny, věřím, že by byl zážitek silnější, protože naneštěstí se děj silně vyvíjí jen v tom Jamesově příběhu. Závěr pak ale stejně nějak podivně vyšuměl, takže mi čelist nakonec nespadla ani tak. Ale asi jsem se zamilovala do toho hotelu, kde se ti dva seznámili. FebioFest 2018(12.4.2018)

  • Offret
    *****

    James začíná plánovat svojí misi v galerii, kde obklopen uměleckými díly rozmlouvá se svými kolegy. Během toho se zastaví u dvou obrazů. Prvním je Mnich u moře (1810) od Caspara Davida Friedricha. Na malbě je zobrazen mnich stojící (a zřejmě rozjímající) oproti moři. Postava mnicha je nepatrná, obrazu dominuje krajina a především nebe. V přeneseném významu je tímto mnichem James, který poprvé potkal Danny na břehu v Normandii. Později, už jako zajatec v Somálsku, se k moři opakovaně obrací, protože skrz něj může být ve spojení se vzpomínkou na Danny. V jedné scéně do moře vchází, se strachem o ztrátu vlastního života rozpíná ruce směrem k horizontu a modlí se. Pod rozpínajícím se nebem, na pokraji svého života, hledí do věčnosti. Druhým obrazem, u kterého se James zastaví, je malba Umělcova noha (1876) od Adolpha von Menzela. Zatímco první obraz byl pohledem na člověka z dálky, v rámě tohoto plátna dominuje detailní pohled na bosou nohu. Je to pohled z blízka na nohu trpícího člověka. James ve vězeňské cele pociťuje chlad země. Je skutečným člověkem, to znamená bytostí, která se stejně jako mnich nachází pod rozlehlým nebem, ale zároveň se nohama dotýká země. Jen díky uvědomění si vlastní tělesnosti a fyzické bolesti, může nahlížet na svoji situovanost, a tedy prostorovou i časovou omezenost. Na somálské poušti je James tím, kdo vzchází ze země a hledí smrti vstříc. Víc v recenzi http://filmaspiritualita.cz/recenze/46-recenze-az-na-dno-2017.html(19.8.2018)

  • denisse
    ***

    Film o ničem. Romantické scény podle mého názoru předčily jiné, více omýlané (asi hlavně díky kombinaci dvou hlavních hrdinů - mých oblíbených herců, kteří k sobě pěkně pasují). Bohužel ale film nezachránily.(13.5.2018)

  • JohnSmith
    **

    Tenhle film má dva klady. Nádherné exteriéry a celkem zajímavý Jamesův příběh. Jinak je to neskutečná nuda, teda až na úvodní seznámení hlavních hrdinů.(5.8.2018)

<< předchozí 1 2 3
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace