poster

Až na dno

  • USA

    Submergence

  • Německo

    Grenzenlos

  • Španělsko

    Inmersión

  • Slovensko

    Až na dno

  • Velká Británie

    Submergence

  • Austrálie

    Submergence

  • Kanada

    Submergence

Drama / Romantický / Thriller

USA / Německo / Francie / Španělsko, 2017, 111 min

Režie:

Wim Wenders

Předloha:

J.M. Ledgard (kniha)

Scénář:

Erin Dignam

Kamera:

Benoît Debie

Producenti:

Cameron Lamb

Scénografie:

Thierry Flamand

Kostýmy:

Bina Daigeler
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Hild
    **

    Film, který by se dal rozdělit na tři části. Ta nejlepší je jednoznačně úvodní část v hotelu, romantická linka funguje, mezi Jamesem a Alicií nechybí chemie a na to jejich milostné oťukávání se dívá moc dobře. Ovšem ty další dvě části, kdy už jsou hrdinové rozděleni, jsou zoufale nudné. Vážně, celé je to natočené s absolutním nezájmem. Nemohla jsem v těch jejich osobních liniích najít vůbec nic a vlastně jsem jen čekala na závěrečné titulky. Je to škoda, protože Alicia a James jsou dva výborní herci, kteří si zaslouží lepší projekty. Jeden z těch filmů, který vážně nemusíte vidět.(3.6.2018)

  • Hortensia
    ***

    Jaksi hodně na púl cesty. Námět zní jako příslib skvělého filmu. Jenže druhá púlka se rozpadne do prázda. Až to chce člověkuu udělat hned znovu a jinak. Mám taky dojem, že hlavní herci nezvládají jemný humor a jistou hravost, která jaksi u europských hercú u Wenderse vyznívala přirozeně. A oceanologická linka zestupu do hlubin je úplně nevytěžená, člověk dokonce ztrácí orientaci v tom, jestli se dívá na dúležitou scénu, nebo ne, jaký čas uběhl, kdo, proč, co, a kdy už přijde na velkou expedici. A celkově, od chvíle kdy Danny jakože roztomile skočí do vln a je u toho jakože rozkošná, spontánní a ....rozoškná, to jde s její postavou dolu vodou, až mě to u Wenderse překvapuje. Na druhou stranu ústřední pár se poznává skrz nebanální rozhovory a vzájemná něha je všudypřítomná.(19.6.2018)

  • poz3n
    **

    Wenders, McAvoy, Vikander. Takové spojení přece nemůže vytvořit špatný film. Submergence se pokouší pracovat se třemi rovinami příběhu, které se liší i svým žánrovým přístupem. Rovina romantická, tedy úvod v hotelu funguje celkem bezproblémově. Chemie mezi hlavními postavami existuje a síla emočního vzplanutí tak získává poměrně solidní základ pro budoucí děj. Jenže Wenders hrdiny rozděluje a namísto toho, aby s nimi paralelně pracoval v jednom společném žánrovém i stylistickém proudu, nechává každou postavu prožívat vlastní, z hlediska předchozího děje dost nefunkční a bohužel i dost nezajímavý osud. Výsledkem je tak podivný mišmaš, který ve mně vyvolával pocit, jako kdybych sledoval několik jiných filmů, ze kterých se někdo pokusil udělat jeden. Logicky pak celý film jako celek vyznívá do ztracena a vyvstává otázka, proč něco takového vůbec Wenders točil. Myslel si, že to může fungovat nějak jinak? Nebo je výsledný tvar přesně tím, co režisér zamýšlel? Pokud ano, minuli jsme se obloukem. 4/10(17.5.2018)

  • luka4615
    **

    Snímku Submergence se nedají upřít dvě věci. Tou první je fakt, že i přes mizerný scénář, nataženou stopáž a doslovné vysvětlování všech skrytých i očividných metafor ve snímku občas probleskne jakási tvůrčí originalita. Tou druhou je fakt, že i přes tyto zjevné a velmi bolestivé nedostatky se hlavní duo herců s mimikrami Jamese McAwoye a Alicie Vikander snaží seč může. A to je vzhledem k nemastnému a neslanému výsledku alespoň nějaké plus, byť ani to snímek Submegence nezachrání od temných vod filmového průměru. Škoda. „I've thought about bodies buried at sea. It's not dust to dust, that's for sure. It's water to water.“(28.6.2018)

  • castor
    ***

    Podmořská bio-matematička Alicia Vikander a tajný agent James McAvoy. Jí čeká veledůležitá expedice do hlubin oceánu, on se tváří jako inženýr, který ovšem aktuálně plánuje hon na aktivní teroristy. Padnou si do oka a diváka to docela baví. Hmatatelný potenciál vnímáme. On vzápětí padne do somálského zajetí, ona se dál chystá na vysněnou misi a věří, že nezapomněl. Nezapomněl, ale stejně jako ona se chystá na „ponor“ až na dno. Má to určité kouzlo, kameraman se snaží, herci rovněž. Ovšem tak nějak se to v půlce celé zlomí a divák si uvědomí, že tvůrci s onou osudovostí jednoduše neumějí pracovat, spíš žvatlají, celé je to zdlouhavé a prostě neuspokojí.(15.6.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace