poster

Svatý Michal měl kohouta (neoficiální název)

  • Itálie

    San Michele aveva un gallo

  • angličtina

    St. Michael Had a Rooster

Drama

Itálie, 1972, 90 min

Předloha:

Lev Nikolajevič Tolstoj (kniha)

Kamera:

Mario Masini

Producenti:

Giuliani G. De Negri

Scénografie:

Gianni Sbarra

Masky:

Alfonso Gola

Kostýmy:

Lina Nerli Taviani
(další profese)
  • Vitex
    *****

    Počátek filmu je jaksi divadelní - velké celky, statická kamera, skoro žádný střih. Většina děje se pak odehrává v cele. Zde to již režijními nápady jen hýří - například když se hrdina "rozmnoží" a několikanásobně se pohádá sám se sebou. Závěr na loďce je geniální. Minimalistický, velmi čistý film se skvělým výkonem hlavního představitele.(21.9.2006)

  • Martin741
    *****

    Tak ako Yngmar Bergman ma kulty ako Smulltronstallet, Hodina Vlka, The Seventh Seal, Through a Glass Darkly, orson Welles mal kulty ako Obcan Kane, Touch Of Evil 1958 ... tak aj Paolo a Vittorio Taviani maju toto majstrovske veldielo. Samozrejme ne pre ludi ako verbal alebo stuntmanmike, skor pre mna jakozto jebleho dementalneho pozerskeho artoveho picusa, ktory miluje artove filmy, filmy od velikanov ako Tarkovskij a Bergman. Popripade i Antonioni a Karlos Saura - ti mi tiez maximalne smakuju. Film je o veducom odboja, ktory Brojler celi spackanej situacii, ocitol sa v chladku - Koniec Brojlera. Maximalne fascinujuce boli jeho samorozhovory v cele, presune a dalsih zmenach, ktore neochvejne pevnym presvedcenim tohoto odbojara poriadne zatriasli. To, cim je tento film kult, su dlhotrvajuce meditacie, rozpominania sa pochybnosti o skalopevnej viere a skalopevnom presvedceni ze sa bojovalo za spravnu vec. Trhliny vo svedomi a aj vo vedomi su viac nez viditelne . 100 %(9.6.2018)

  • Dionysos
    *****

    O čem může snít malý kluk zavřený v komoře za to, že zlobil? Giulio snil o světě bez autorit. Když jako dospělý z komory symbolicky vyšel, pušku namířil hned proti autoritě nejvyšší - státní. Jeho boj si však ponechal něco dětského, představu romantické vzpoury, k níž se dříve než-li později budou chtít připojit všichni, a kterou se již zítra vybuduje svobodný svět. A tento svět bude aplaudovat svému osvoboditeli. S touto vírou lze být svobodný i v prázdné cele, fantazie přeci nezná autoritu. Problém nastane při opětovném návratu do světa (kdy Giulio podruhé vychází z komory, kde snil o sobě a budoucnosti). Protože člověk, který si jako podmínku vlastní svobody určil uznání ostatních, nemůže přenést přes srdce, že se skutečného uznání svých zásluh nedožije. Jeho svoboda mu pomalu uplave... Velkými pozitivy jsou krásná klidná kamera Maria Masiniho i výkon Giulia Brogiho.(4.9.2014)