Očima mé matky
The Eyes of My Mother
The Eyes of My Mother
The Eyes of My Mother
Režie:
Nicolas PesceScénář:
Nicolas PesceKamera:
Zach KupersteinHudba:
Ariel LohHrají:
Kika Magalhaes, Will Brill, Diana Agostini, Paul Nazak, Clara Wong, Olivia Bond, Joey Curtis-Green, Flora DiazVOD (1)
Obsahy(3)
Bývalá portugalská chiruržka učí na odlehlém statku svou dceru Franciscu anatomii, aby se nenechala vyvést z míry smrtí. Jednoho odpoledne však tajemný návštěvník děsivým způsobem naruší idylu Franciscina rodinného života. Nejenže mladé dívce způsobí hluboké trauma, ale také probudí k životu její zcela jedinečné povahové rysy. Přestože Francisca lpí na svém stále mlčenlivějším otci, dívčina osamělost a narušená povaha se po letech propojí a její touha po kontaktu s okolním světem získá výrazně temnější podobu. (Cinemax)
(více)Recenze (71)
Jakožto zdejší hororový expert se na většinu umělecky pojatých hororů vysloveně těším. Přestože z hororového hlediska obvykle nejsou plně funkční, jako náhradu nabízejí nedostatkové zboží - originalitu. Ne jinak tomu bylo i u snímku Eyes of My Mother. Režisér Nicolas Pesce se za svůj hororový debut rozhodně nemusí stydět, i když celkové vyznění hororu se zřejmě s jeho samotným očekáváním mírně rozchází. Hlavní postava Francisky, kterou bezchybně ztvárnila Kika Magalhaes, totiž bez ohledu na svou nevšední zálibu v "chirurgii" vzbuzuje především sympatie. V kladném smyslu slova jistě překvapí i stav prvotní duševní vyrovnanosti, ve kterém se Franciska po smrti obou svých rodičů nachází. Černobílé ladění, dlouhotrvající záběry a mnohé další prvky, které měly v divákovi podle všeho umocnit pocit nepohodlnosti a dodat zamýšlené zvrácenosti na intenzitě, se tak bohužel zcela minuly účinkem, jelikož daný horor je vystaven na nežádoucích pozitivních základech, o které se postarala právě ústřední postava Francisky. Pod tři hvězdy přesto v žádném případě nepůjdu. Oceňuji odvahu, se kterou režisér Pesce skočil do neznámých vod královského filmového žánru a zároveň u něho spatřuji velký potenciál k růstu. ()
Nějakou uměleckou hloubku bych zde asi nehledal, ale jako takovej krátkej zvrácenej výlet do zóny diváckého diskomfortu jsou The Eyes of My Mother rozhodně zajímavé. A funkční, velmi funkční. ()
Rozhodně zajímavý počin, který nízkorozpočtovost chytře maskuje černobílým obrazem, ale škoda, že rejža hold neměl dostatečně velké koule se urvat z řetězů jako režisér v Lidské stonožce 2. Vždy když mělo dojít k něčemu, co by mohlo oku lahodit, se na to režisér zkrátka a jasně vysere. Místy jsem se cítil jako nahý svázaný v posteli přítomný ženského striptýzu a po dlouhém a dráždivém teasování ženská jen zkrátka práskne za sebou dveřma. Což je snad nejhorší, co ženská může vůbec udělat. V tomhle případě je na vině režisér. Konec je také velmi rozpačitý, ách jak já nesnáším, když celý film staví na divákově představivosti. Pokud si v tomhle režisér libuje, příště nechť raději vydá knihu. Velká škoda škoda, ale jistá dávka zvrácenosti zde přece jen je .55% ()
Začiatok bol veľmi ťažký, ale postupne som do toho prenikol a hodnotím to ako zaujímavý horor, ktorý je celkovo dosť solídnym psychom. ()
Fandil jsem tomu celou tu dobu, ale ten film mě během těch 76 minut ani jednou nepřekvapil, naopak velmi rychle zajel do až moc rovných kolejí a stal se jenom naplněním premisy. ()
Trojčlennú rodinu žijúcu na osamotenej farme zasiahne tragédia, keď matka príde o život. Jej dcéra je z tejto udalosti absolútne zničená, pretože svoju matku nesmierne milovala a nedokáže sa s jej stratou vyrovnať. Jej matka bola bývalou chirurgičkou, ktorá sa zameriavala na oči a dcéra chce nasledovať jej stopy. K tomuto poslaniu jej chýbajú obete, ktorých nájdenie však pre psychicky labilnú Franciscu (Kika Magalhaes) nebude žiadnym problémom, pretože vie, že jej matka je aj po smrti stále s ňou. - Rok 2016 priniesol niekolko úspešných hororových debutov, ale The Eyes of My Mother sa dostáva medzi tie najlepšie. A nutno poznamenať, že sa nejedná len o režijný debut, ale o debut takmer všetkých členov jednotlivých departmentov. Očakával som nejakú artovú ducharinu, pretože som videl len poster a to je to prvé, čo mi po zistení, že je to čiernobiele, napadlo. Toto je však kvalitný Exploitation horor s psychicky narušenou a osamelou hlavnou postavou, ktorú naviac hrá nevinne vyzerajúce dievčatko, takže to tomu na zvrátenosti ešte pridáva. Podla mňa bola velmi dobre zvolená lokalita farmy vzdialenej od civilizácie, ktorá na jednej strane dáva dôraz na osamelosť hlavnej postavy a na druhej strane ponúka priestor na zvrátenosti. Vadilo mi tu asi len to, že to bolo čienobiele, aj keď aj táto volba mala svoje opodstatnenie, ale exteriéry sa mi páčili až natolko, že túto volbu považujem za chybnú. Inak je to ale vydarený debut a tento režisér z New Yorku by mohol zostať u hororu, pretože na jeho prácu sa velmi dobre pozerá. ()
Za trochu lásky šel bych světa kraj, stodolu měl zamknutou a šel bych bosý, těla u ledu - ale v duši věčný máj, v hlavě vichřici - a bodal jako vosy... Další nekroslátanina o omamné vůni hnilobného zápachu a chorých hlavičkách patologických patologů, tentokrát Normičky Batesové. Absence barvy měla vnést do studie nemocné psyché trochu toho umění, leč bez nápadů a nějakého ozvláštnění zavedených žánrových šablon můžete nasvěcovat zbídačelé zajatce před stodolou klidně hodiny a efekt to nepřinese. Podezřívám režiséra Pesceho, že u natáčení některých scén vytáhl z příruční ledničky ruku své matky a hladil se s ní v rozkroku.. ()
Francisca je malé, neobyčajne dievčatko, ktoré spolu s rodičmi vyrastá ďaleko od mestskej civilizácie. Napriek neustálej ochote priúčať sa matkiným radám, uposlúchnuť akýkoľvek otcov pokyn, túži po jedinej veci: mať skutočného priateľa, ktorý by jej bol kedykoľvek nablízku. Jej prianie sa nečakane naplní po slede podivných udalostí, ktoré diametrálne zmenia jej osobnosť. Z neobyčajného dievčatka sa tak stáva neobyčajná žena ... Pri takomto druhu filmu pochopím akékoľvek hodnotenie. Problém nie je s prvkami žánru, ktoré obsahuje, respektíve neobsahuje, no divák musí byť na správnej emocionálnej "note", aby na neho samotný snímok svojim obsahom, či formou spracovania: dostatočne zapôsobil. Priznám sa, že mi spočiatku nechodilo po rozume nič iné, ako strop dvoch ☆. Lenže keď sa človek nad tým všetkých zamyslí, a uvedomí si ten "hororovo" predurčený osud, pochopí, že sila tohto počinu spočíva prevažne v myšlienke, ktorá je chorejšia než samotné gore či akákoľvek iná prezentácia násilia (nie, že by tu vyslovene nebola!). Za tak krátku stopáž solídne "dusno". Za tak krátku stopáž solídne stiahnutý žalúdok. "Eyes of my Mother" je určený pre diváka, ktorý je ochotný vnímať detail drámy či psychologickej stránky celkovo čudesného, podivno morbidného príbehu, ktorý ani omylom nemusí byť nereálny. Ostatní to zjebú pod obraz Boží. Na debut, obrovský klobúk dolu - 60% ()
Francisca je ve srovnání s Normanem Batesem o level výše. Tísnivé drama o dívce, která v životě mnoho štěstí neměla není hororem! Ač příběh sám o sobě je otřesný, neděsí ani nestraší. Pokud někoho naporcujete, ještě to neznamená, že se přilepí žánr horor k danému snímku. Mnohý žánrový fanoušek tak bude možná zklamán. Naprosto vynechávám obsah, jelikož tady je dobré nevědět o filmu vůbec nic. Místy syrová, místy poetická kamera čaruje se světly a stíny. Mnohé obrazy by se daly rámovat - Francisca spící pod černým stromem v lese, lampa osvětlující chodbu před pokojem, kde se tančí, nebo záběry na noční stodolu. Jiné byste si ovšem za rámeček nedali. V několika scénách snímá kamera vše zpovzdálí. Někdy až mučivě dlouho trvá, než umožní divákovi vidět detail nebo souvislost. Kromě písní z gramofonové desky a úryvku linoucího se z budovy, kde probíhá zábava, hudba chybí. O to je dusno tíživější. A protože tohle není horor, pak je absence tvrdého gore vpořádku. Vnímavému divákovi stačí jen naznačit... ()
Jste-li začínající sériový vrah, dávejte si při výběru obětí zatraceného majzla. Setkání s popletenou Fandou a její poněkud dysfunkční rodinou může totiž znamenat poměrně brzký konec vaší slibné kariéry. Pokus o zavlečení artových vymrdávek do smrdutých, patologických žump. Výsledkem je černobílý nekrofilm. ()
Zlej film. V tomto smyslu jeden z "nejhorších" za poslední roky. Vlažnější přijetí hororovým obecenstvem mě docela překvapuje. Za sebe (ne)doporučuju! ()
Veľmi zvláštny hororový snímok, ktorému sa podarilo pomerne verným a realistickým spôsobom nakuknúť pod pokrievku duševne narušeného jedinca. Prežiť to, čo prežila Francisca, tak to musí zamávať viac-menej každým, otázkou len zostáva, že do akej miery... Štylistické a technické filmárske prostriedky tu mali veľmi solídnu artovú úroveň (výborné vyhranie sa s kamerou, čb obraz, obrazová symbolika...) a priznávam, boli tu miesta, kde som sa cítil, ako keby som bol súčasťou deja (čo bolo dosť nepríjemné), no celkovo som od atmosféry čakal trocha viac. Nevtiahlo ma to tak a neobalilo tak nepríjemným pocitom ako by som si želal. Možno sa aj hlavná hrdinka mohla trocha viac hororovo odtrhnúť z reťaze a naservírovať tak nejaké lepšie gore. Na nadpriemer to však stačí. 70/100 ()
V podstatě jde o příběh Francisci s kterou se život zrovna nemazlil. Tohle není klasickej krvavej hororovej zářez a proto si myslím, že tenhle kousek nesedne každýmu. Mě osobně film sedl. Měl zajímavou atmosféru a svý udělal i černobílý look. Jedinou slabinou filmu pro mě bylo zakončení. Tenhle film si podle mýho názoru zasloužil jiný zakončení. Jinak spokojenost. ()
|45%| Tento netradiční černobílý horor jsem si náhodně vybral. Netušil jsem, do čeho jdu. Ve výsledku mě to až tak moc nebavilo či mi to spíše nesedlo. Přesto tu určité věci rozhodně ocením. Tu zvláštní tichou drsnou atmosféru, možné určité umělecké prvky – to vše se tu cítit dá. Ale takhle moc hlubokomyslně do tohoto žánru nepronikám, nerozumím tomu moc, nevyhledávám to, tak to nemůžu proto patřičně ocenit. Docela tíživý a chladný dojem to na člověka působí. Chvílemi mi z toho bylo všelijak. Zvláštní dílko, které bych nezahazoval, ale příště bych se do podobné záležitosti nepouštěl. ()
Priznám sa, že takýto brutál som veru nečakal. Trochu iná liga na debut! Jednu hviezdu som však ubral kvôli koncu, ktorý mi tam absolútne nepasoval. ()
Film Nicolase Pescea má závan originality a krásné černobílé obrázky, ale druhá polovina upadne do mučícího porna. ()
Velmi zvrácený film s lehce artovým nádechem. Černobílé provedení podle mě snižuje celkový zážitek. Takhle to na víc než 50% nevytáhneme... ()
Když holka přijde o matku ale dostane zajímavou hračku. Velmi procítěný kousek, s možná zbytečně rychlým koncem, ale velká pocitovka. Černobílý formát má své místo, strohá výprava, minimální počet postav (svým způsobem vlastně na příběh překvapivě velký). Milé nenápadné překvapení. ()
Tzv. "normalita", tedy všednost a obyčejnost, se mi většinou protiví. Naopak vše bizarní, pitvorné, šílené, mě odmala zvědavě fascinuje. A není tedy divu, že The Eyes of My Mother jsem si vychutnal od prvního do posledního záběru. Tenhle prapodivný film totiž nechal hranice normality světelné roky za sebou a vtáhl mě do klaustrofobické a nezdravé mysli, sídlící v jedné roztomilé portugalské dívčí hlavince. (V téhle souvislosti mi nelze nezmínit například blízce příbuzný Polańskiho Repulsion, nebo nedávný Keatingův Darling.) Kromě bolestně krátké stopáže má snímek už jen samá pozitiva, třeba černobílý širokoúhlý obraz, slastně klidnou a pomalou kameru, minimum dialogů, jako hudební doprovod moje milované teskné fado, a já jsem tudíž dokonale divácky uspokojený a v doznívající euforii píšu tenhle komentář k jednomu z nejzajímavějších a nejsilnějších filmových zážitků letošního roku. ()
Jestliže v dnešní době někdo točí černobílý film, v drtivé většině případů tím sleduje nějaký umělecký záměr. A tohle není výjimka. Upřímně řečeno obyčejně k bývám k podobným záležitostem skeptický, ale tohle se povedlo. Sedla mi jednoduchá premisa, pomalé tempo i herecké obsazení. Černobílý formát dokázal přilít tu správnou dávku deprese i zvláštního a pohlcujícího zla. Cením si i stopáže, kterou se Pesce nesnažil zbytečně natahovat. Příjemné překvapení. 80% ()