poster

Švédská teorie lásky (festivalový název)

Dokumentární

Švédsko, 2015, 90 min

Režie:

Erik Gandini

Scénář:

Erik Gandini

Hrají:

Lars Trägårdh
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (21)

  • Dadel
    **

    Dokument o údajném rozpadu tradiční rodiny ve Švédsku následkem sociálního inženýrství. Film se snaží vzbudit dojem, že každý Švéd je asociál žijící sám v malém bytě, co vychází ven jen na nákup a po smrti ho objeví až sousedé po 14 dnech kvůli zápachu. Jistě takové případy občas nastanou, ale nevěřím, že by šlo o takový rozsáhlý problém, jak ho film prezentuje. Klasická velkovýroba velbloudů z komárů. Navíc na některých věcech, které film kritizuje jako nějaké zvěrstvo, neshledávám nic špatného. Že se žena rozhodne nechat se uměle oplodnit a vychovávat děti sama? No a co? Je to její právo, její rozhodnutí a celkem pochopitelné, já bych taky s většinou chlapů v jednom bytě nevydržel.(23.1.2017)

  • xxmartinxx
    ***

    Pointa hodinu a půl dlouhého filmu přijde po pěti minutách, pak je znova a znova opakována a nakonec ještě pro jistotu shrnuta. Materiál v tomhle pojetí na dvacet kvalitních minut.(8.3.2016)

  • Vodnářka
    *****

    "The absence of materal values is never worse than the absence of spiritual values." říká ke konci filmu švédský lékař, který se odstěhoval do Afriky, a tím vlastně shrnuje myšlenku snímku. Nemyslím si, jak tu píší ostatní, že by se měla vyjádřit ve dvaceti minutách, autor zobrazuje několik zásadních projevů tohoto problému. A také si nemyslím, že by šlo od nadsazení situace, to, že 50 % švédských domácností tvoří jen jedna osoba, je prokázané číslo. Tento trend se šíří vyspělými státy, sama jej na vlastní oči vídám také v Německu i u nás. Dokument zcela trefně a zároveň zábavně, bez patosu, zobrazuje téma, že nezávislost má své stinné stránky, že individualismus při vší kráse nemusí být lepší než přítomnost druhých, byť ne za každou cenu svobodně zvolených blízkých. Že přítomnost druhých právě dává člověku smysl a hodnotu. Nekritizuje, jen předává dál k vlastnímu názoru diváků.(1.8.2017)

  • zoe.x
    *****

    Tak nás ti Švédové zase v něčem předběhli. Ukázkové zobrazení budoucnosti západní civilizace, které se lze při troše snahy vyhnout. Ale nejde tu jen o ponuré znázornění faktů, nechybí tu humorný pohled druhé strany - např. bezstarostní hipíci v lese (Copak asi dělají v zimě?) a švédský doktor "MacGyver", jehož představivost nezná mezí. Jeden z těch dokumentů, který má potenciál změnit myšlení jednotlivce a tím i celou společnost.(5.4.2016)

  • Hwaelos
    ****

    Přijde mi fér, pokud dokument, který rezignuje na objektivitu (a tedy nedá prostřednictvím názorových výpovědí zaznít všem důležitým stranám problému), otevřeně svůj úmysl deklaruje. Gandini dle mého přesně takový film vytvořil a nijak se netají tím, že názor už má dávno zformulovaný. Rozumím, proč by to někomu mohlo vadit, mě to ale přijde ok, vytváří-li tvůrce dostatečně přesvědčivou výpověď. Dost možná kritizovaná situace mnoha Švédům naopak vyhovuje, ale z vnějšího pohledu jde skutečně o alarmující zprávu o rozpadu lidského společenství na celostátní úrovni. Co mi vadilo překvapivě nejvíc, je jaksi přilepený komentář Zykmunda Baumana. Jakkoli tohohle filozofa respektuju a v podstatě souhlasím s tím, co říká, přijde mi to trochu jako podpásovka - je totiž jedinou mluvící hlavou / odborníkem, který má jen stvrdit vše, co bylo již sesumírováno daleko pregnatněji (ponorem do skutečného života místních lidí). Přesto jsem spokojený a chtěl bych takové odvážné dokumenty i tady v Česku - rozhodně by to bylo daleko přínosnější (odvážným a "velkým" tématům se tuzemští dokumentaristé spíše vyhýbají) a zajímavější než např. Klusákovy exhibice sebe sama.(5.8.2017)

  • Marze
    *****

    Ze začátku jsem myslel že je to nějaká fikce. Pátou hvězdu dávám za originalitu a závěrečnou promluvu sociologické celebrity Zigmunda Baumana. I z vizuální stránky dokumentu trčí chladná samota a to tvůrci nepoužívaly záběry z pověstné depresivní švédské zimy ,kdy po většinu dne nesvítí slunce.(12.2.2018)

  • Cimr
    *****

    Když jsem si v katalogu Letní filmové školy přečetl, že jde o dokument o sociální politice ve Švédsku 70. let, bál jsem se, že půjde o záplavu čísel a dat, kterým nebudu rozumět. Nakonec to ovšem bylo přesně naopak, dokument je polopatický, zábavný, přehledný a (místy snad až příliš) jednoduchý, či zjednodušující. Ano, dojde i na věty typu ,,K čemu je dobré mít na účtu miliony, když stejně nakonec všichni umřeme?" nebo na srovnávání napapané, ale depresivní Evropy s chudou, ale šťastnou Afrikou. Není to dílo pro cyniky a taky nemusíme se vším souhlasit, přesto mě tato esej o lidech, co chtěli být tak nezávislí, až na všechno zůstali sami, emocionálně strhla. Je to v podstatě kunderovské téma - nesnesitelná lehkost bytí. Pro co žít, když jsem dokonale svobodný? Když už všechno mám? Film přináší (ústy Zygmunta Baumana) poněkud překvapivou odpověď. A sice, že je vlastně docela fajn být na někom závislý.(29.8.2017)

  • Una111
    ****

    Když je Bůh na prvním místě, jsou všechny ostatní věci na správném místě, říká sv. Augustin. Tahle země se na cestu vlastní zkázy vydala už velmi, velmi dávno! Katolictví -> protestanství -> bezvěrectví. A vzniklé vakuum jako prostor pro experimenty sociálních inženýrů. Z tohohle filmu běhá mráz po zádech!(27.1.2017)

  • Lischai
    **

    Rezignuje to na objektivitu a snahu nějaký problém pochopit, na úkor vtípků a přehnaných kontrastů (šťastný lékař v Africe kontra deprimovaní chirurgové ze Stockholmu). Při sledování jsem se bavil a smál, ale jakmile o tom začnu přemýšlet, míň a míň to pro mě funguje jako dokument a víc jako agitka. Chápu, každý dokument je subjektivní, tak co čekám, že...? Já nevím, třeba aby v dokumentu o osamělých Švédech mluvil nějaký osamělý Švéd. Fuck me, right?(1.2.2018)

  • Specs
    ****

    Hláška: Zygmunt Bauman - "Takže na konci nezávislosti nečeká štěstí. Na konci nezávislosti čeká životní prázdnota, ztráta smyslu života a naprostá, nepředstavitelná nuda."(21.11.2017)

  • venca163
    ***

    Za mě palec nahoru, že někdo takový téma vůbec nakousnul. Zejména pro ty, co problém bagatelizujou, bych tady měl nějaký data (screenshot). Každopádně dokument ukazuje pouze ty extrémy, díky čemuž bude pro kohokoliv strašně snadný do něho kopat. To, že jako protiváhu nabízí nějaký crazy lesohipíky, je samozřejmě trochu hloupý =). (60%)(20.9.2018)

  • Fox85
    ****

    Kritický dokument o švédském sociálním státě. A nejlepší lékař, kterého jsem zatím viděl [LFŠ2017](9.8.2017)

  • coscarelli
    ****

    Dalsi dokaz ze ludska blbost nepozna hranic. Vizualne a vypovedne nabity dokac, i ked si myslim, ze vsetkych tych hadzu do jedneho vreca, co nie je fer. Co sa hodnot tyka, skvele vybudovane a suhlasim. Co je v zivote NAOZAJ potrebne k stastiu a radosti? Do Svedska v tomto zivote ist neplanujem. Nie som infikovany. Afrika velmi potesila, ale ze velmi !!!(9.1.2018)

  • arthur.22
    ****

    Švédská teorie lásky mě hned na začátku zklamala. Jak vztahy mezi jedinci fungují a proč tomu tak je, se dozvíme během prvních pár minut, takže mě zaujalo jen centrum pro přistěhovalce, kde se nově příchozí mimo jiné učí, jak kašlat na ostatní a nebýt zbytečně sdílní, aby "zapadli". Kratochvilné hledání pohřešovaných osob je celkem zajímavá (i když šílená) záležitost, ale chyběl mi tu jakýkoliv výstup. Když se ve filmu objevila parta hipíků, kteří mají být protipólem osamělosti a říkají, jak je přirozené dotýkat se jeden druhého a jak to většinové společnosti chybí, načež se ukáže, že se do lesa opravdu jen jezdí válet jeden po druhém, ideálně všichni po všech, chtělo se mi film vypnout. Pak se ale děj přesunul do Etiopie a tamní část mě nadchla, stejně jako závěrečné hodnocení pana Baumana, takže za poslední cca třetinu filmu dávám 4*, zbytek si netroufám hodnotit.(22.7.2016)

  • fNdEsIECLE
    *****

    (22.2.2017)

  • Faila
    ***

    Z tohohle tématu jsem byla opravdu nadšená, bohužel mě nadšení velice rychle přešlo. Velice rychle jsem totiž nabyla dojmu, že je tady zobrazován nějaký problém, který není tak obrovský, jak se zdá – nikoliv obsahem, ale rozsahem. V samotném dokumentu zazní otázka, zda se jedná o pár případů nebo tak nakonec dopadnou všichni Švédové, a odpověď nikde – a snad i proto, že na to odpovědět nejde. Na první pohled to vypadalo jakoby celá švédská společnost ztratila emoce a chuť socializovat se, jakoby se nikdo ve Švédsku s nikým nebavil a nestýkal, všichni jsou tam sami a mají z toho depku (jen pár jedinců dostalo rozum a jezdí se objímat - a zjevně se také omamovat nějakými látkami- do lesa...). Trochu mi chyběly nějaké faktické informace, v čem ta desocializace konkrétně spočívá, jak se zptřetrhávají rodinné vazby, co se tam konkrétně děje? Protože tím by se snad dalo dojít k nějaké katarzi v podobě nalezení řešení, jak z toho průseru ven. A kontrast Švédska a Etiopie jsem asi nepochopila... O Švédsku sice bylo řečeno, že je to země snů, ale obraz ukazoval zdevastovanou zemi plnou zombíků, zato Afrika je super, lidi se tu mají rádi a jsou pořád spolu a nikoho zas tak netrápí, že je musíme operovat za naprosto šílených podmínek. Chápu sice, co chtěl básník tímhle snímkem říct, ale podle mě to říkal skrz nesmyslné extrémy. Zbytečně a za mě je to škoda.(13.9.2016)

  • Moiseiwitsch
    ****

    Nesouhlasím s myšlenkou počátků švédského individualismu v politice Olofa Palmeho. Jeho demokratický socialismus rozhodně vycházel z daleko širších představ a byl spíše zaměřený na emancipaci lidské bytosti, což nejde s individualismem automaticky ztotožnit. Za jeho života se většině Švédů zvyšovala životní úroveň. Politika Reagana v USA a Thatcherové (VB) vedla mnohdy k opačným efektům. Vyhrocený individualismus má dle mého názoru počátky právě v těchto ideologiích, resp. v neoliberalismu. To co se odehrává ve Švédsku nyní je důsledek politiky neoliberalismu, který byl postupně utvářený ve Švédsku po smrti Olofa Palmeho. Je otázka, zda jde o proces, který bude obdobně probíhat časem třeba v dalších evropských zemích. Z Baumanem nelze než souhlasit. Materiální blahobyt nevede automaticky ke štěstí. Dost často dělá z lidí duševní naháče. Jenže z Afriky nejdou lidé jen kvůli materiálnímu blahobytu. V řadě oblastí Afriky prostě nemají vodu. Navíc neokolonialismus provádí různými formami v Africe USA, Evropa i Čína a toto vykořisťování se většině nižších a středních vrstev Evropanů vrací jako bumerang. V dokumentu chybí i druhá stránka migrace - agrese vůči domorodcům. Ta ve Švédsku v posledních několika letech eskaluje. Přibývá kriminality ze strany migrantů. Část migrantů jde rozhodně postupně integrovat, ale ne miliony v krátkém časovém horizontu několika let. Každopádně dokument stojí za zhlédnutí. Ve Švédsku jsem byl a tuto osobní návštěvu doporučuji - krásná země. Netušil jsem kolik lidí ve Švédsku umírá v naprostém osamění. To bylo třeba v dokumentu dost šokující. O vysoké sebevražednosti jsem věděl. Na co snad v dokumentu zapomněli je velké procento lidí s duševními problémy. Práce, efektivita, konzum a pak z toho hrábne...(3.12.2016)

  • Edeltruda
    *****

    Nečekaně naturalistický film se třemi zajímavými linkami: zvláštnost švédské společnosti, která přestává být severským specifikem; aktuální téma začleňování cizinců do evropské společnosti a jako kontrast chirurgie v improvizovaných podmínkách Etiopie. Škoda jen, že autor nedal více prostoru informacím, jak je možné, že se tento sociální experiment ve Švédsku takto "povedl", a faktům, kolik lidí ve Švédsku tento osamělý životní styl praktikuje a jak ho vnímají ostatní, běžné rodiny, žijící a milující se ještě "po staru".(28.6.2016)

  • Facillitant
    *****

    To, co se děje, to je mor. Bez nadsázky. Je to hrůza.(27.12.2017)

  • HrudkaJ
    ****

    Časem k tomu ještě něco připíšu, ale přišlo mi, že ve snaze celé Švédsko i se svou "teorii lásky" co nejvíce shodit tu trochu uniká podstata celého problému, spočívající především v nezodpovězených otázkách např. po tom, že to s tou "Rodinou budoucnosti" není až zas tak špatná myšlenka, jen jí chybí domyslet, co je to a na čem se vlastně zakládá ten (opravdový) vztah, proč autentické mezilidské vztahy mohou skutečně fungovat jen na základě skutečné vzájemné nezávislosti (aby to třeba nemusel vysvětlovat až ten Bauman) či jak lze vychovávat (copak mít) dítě bez partnera a fakticky beze vztahu (bez fyzického kontaktu), ale jak říkám, přijde na to.(27.7.2016)

<< předchozí 1 2