Tvůrci:
Louis C.K.Režie:
Louis C.K.Scénář:
Louis C.K.Kamera:
Paul KoestnerHudba:
Paul SimonHrají:
Louis C.K., Steve Buscemi, Edie Falco, Steven Wright, Kurt Metzger, Alan Alda, Jessica Lange, Aidy Bryant, Maria Dizzia, Nina Arianda, Laurie Metcalf (více)Epizody(10)
Obsahy(1)
Horace a Pete je americké komediální drama. Autorem i režisérem všech epizod je komik Louis C.K., který ztvárňuje i jednu z hlavních postav majitele baru Horace. Děj se odehrává ve 100 let starém brooklynském baru, který po generace vedou Horace a Pete (Steve Buscemi), následně jejich synové a synové jejich synů až do současnosti. V jednotlivých epizodách nás potkávají nostalgická, současná, politická a smutná témata, která velice často provázejí náš běžný život. Místy dlouhé dialogy vás vcucnou do příběhu a ukážou vám, že nic není černobílé. (Philber)
(více)Recenze (66)
O Louisovi jsem doteď nic moc neslyšel, ale mohu konstatovat, že jeho umění dialogu je řekl bych na takové úrovni, jako třeba to Tarantinovo. Někoho rovnou odradí ta přemíra kecání, ale ten, kdo to poctivě projede, musí uznat, že jde o něco neobvyklého. Dlouho jsem neviděl něco tak autentického (herci občas i zapomenou text, ale znovu se nahodí, viz třetí díl, desetiminutový monolog točen na jeden záběr). Ta autenticita vs divadelnost připomíná takového odlehčenějšího/přístupnějšího Triera. Je z toho velmi cítit, že je to pro tvůrce srdcovka. Louis se kvůli seriálu zadlužil, ale sám říkal, že to stálo za to. Před dvaceti lety by to nejspíš propadlo, ale dnes přichází doba, kdy se musí zase trochu zvolnit (po všech těch Hrách o trůny atp.). Možná i proto mi Horace and Pete přijdou tak strašně osvěžující. Paráda! (PS. Škoda, že závěrečný díl už tak stoprocentní není...) ()
„Žiju se zlomeným srdcem a chlastám a jednoho dne mě to zabije.“ Televizní šéfové by testování trpělivost diváků znejišťujícím vědomím, že se může stát cokoliv, nepokoušeli. Louis C. K. na něm svůj projekt založil. Vedle různé délky epizod, nekompromisního nakládání s postavami, pomalého tempa a divadelně minimalistického stylu se požadavku na dravou a vtahující televizní zábavu odmítá podřídit také tím, jak málo mění prostředí nebo velikost záběru. Postavy výjimečně opustí interiér baru a ještě výjimečněji jsou snímány jinak než statickou kamerou v polocelku nebo celku. Umělost dekorací není nijak skrývána. Naopak jsme na ni upozorňováni, což paradoxně dává vyniknout opravdovosti emocí a živosti dialogů, které dokáží nepříjemně tnout do živého a také zásluhou herců oproti všemu ostatnímu nemají punc divadelnosti. C. K. však aristotelovskou jednotu místa, času a děje dodržuje zejména kvůli tomu, aby nás mohl překvapit jejím náhlým porušením při přechodu z reality do nerealizované sexuální fantazie jedné z postav nebo skokem v čase o mnoho let vzad. ___ Ačkoli seriál svým maximálně úsporným, s amatérismem hraničícím řešením připomíná spíše třicet let starý sitkom než zástupce současné vlny quality-TV, produkce každé epizody vyšla zhruba na půl milionu dolarů, což odpovídá rozpočtu méně nákladného amerického nezávislého filmu. Necelé dva měsíce po uvedení poslední epizody se však C. K. mohl pochlubit tím, že seriál s mnoha známými herci a hudbou složenou dvanáctinásobným držitelem ceny Grammy Paulem Simonem je již v černých číslech. Bez pomocí tradičního marketingu, bez využití existujících televizních nebo internetových platforem. V podstatě vlastními silami, neboť stupeň autorského vkladu je skutečně ojedinělý. C. K. seriál napsal, natočil, sestříhal, produkoval jej a zahrál si v něm hlavní roli, jakkoli vlastní osobu netlačí do popředí na úkor svých kolegů a od postavy Horace si drží značný kritický odstup a nedává mu o nic více možností něco vykonat než ostatním. Srovnatelná váha hlasů jednotlivých postav se váže k ústřednímu tématu otevřené diskuze – titulní bar funguje jako komunikace na sociálních sítích, kde má každý svůj názor a tvrdohlavě jej hájí bez ohledu na argumenty druhých. Dokladem Louisovy ochoty potlačit vlastní ego je také nezvykle štědrý prostor věnovaný přáním a snům ženských postav, které jednají s větším odhodláním než muži. ___ Horace and Pete řeší dospělá témata a nesnaží se o lehkost za každou cenu: život se ubírá nepředvídatelnými směry, lidé umírají a navzájem si (vědomě) ubližují, romantické představy o lásce dávno vzaly za své, hledání východiska nikam nevede. Namísto toho, aby se nás snažil pobavit, připomíná nám Louis C. K., že jednoho dne taky zemřeme. Nedokážu si představit, že by podobný seriál prošel u některé ze zavedených televizních či kabelových stanic (nebo u Netflixu či Amazonu), nicméně teď už vím, že něco podobného není nemyslitelné. 80% ()
Louis C.K. poněkud zvážněl, již to nejsou protřelé záblesky skutečného života v zábavném sitcomu, už je to jen a jen krutá realita se záblesky osvěžujícího absurdního humoru. I když se tentokrát Louie věnuje společnosti "nižších existencí", kteří nemají nic lepšího na práci, než posedávat v baru, brzy pochopíme, že Louieho bar je tak trochu jiný. Je to intelektuální koutek, kde se dozvíte ty nejhlubší pravdy o životě. Opravdu nikdo jiný se neumí tak citelně dotknout reality. Louie vypráví o momentech ze skutečného života tak barvitě, podmanivě a tak chytře, že vám může poskytnout kompletně nový náhled na obyčejné věci, nad kterými jste možná ani nezamýšleli. Tenhle seriál není příliš veselý, je v něm možná až zbytečně moc smrti, ale za to je nefalšovaně lidský... A taková díla jsou unikátnější než diamant. 9/10 ()
Asi by se dala napsat celá knížka o tom, proč je to naprosto originální, neúprosný, odvážný, promyšlený, rafinovaný formát. Jo, když si v hlavě komentuju, na co se to právě dívám, tak je to taková pecka, že bych to vážně chtěla vidět. Jednotlivá defilující témata, bravurní herecké etudy, předvádí se tam nenápadně všechno to zlé, co vám můžou říct nebo provést druzí, ať už cizí, známí nebo příbuzní, je to rozkuchané jako na řeznickém prkně, všechno odvážně dokrvava a na šlachy obnažené, v jednoduchých kulisách, aby nic neodvádělo pozornost. **** Nejhorší na tom je, jak se tu předvádí zoufalá neatraktivita lidského života, v němž na rozdíl od sit-comů či stand-upů o životě pointy čpí, situace nikam nevedou, nic nemá řešení, všechno trvá a kurví se, lidi se neposlouchají a nedoceňují, ubližují si v jednom kuse s každým nádechem a mrknutím -- a stejná měkkost, slabota, nedotaženost, trapnost a vybledlá polohumornost a zavadlost v krutém záměru důsledně koluje v žilách celému seriálu. **** Místo jako bouřlivě pulzující a sardonicky žíravá krev tu humor protéká zaneseným a zkornatělým chorobným řečištěm jako otravné lepkavé želé. **** Je to bravurní nápad, doslova smrtící, a bohužel funguje. Takže u sledování osudů Horace a Petea a lidí kolem nich se člověk ošívá stejně jako v běžném životě, tisíckrát marně doufá a pokaždé si znovu bolestně natluče při dalším zjištění, že všechny ty postavy, které si chce oblíbit, jsou neoblíbitelné, že ho nepobaví k hlasitému úlevnému spikleneckému smíchu, že ho pokaždé podvedou, zklamou, ošklivě překvapí, zraní ho, vykašlou se na něj a nikdy nikomu nic nevynahradí... **** Je to skvělý záměr, ale je fakt těžké se na to dívat, a ani teď, když už to skončilo, v sobě nemám nic než umocněné rozpaky a bezradný pocit, že když se všichni lidi navzájem takhle ošklivě podvádějí na životě, tak si mezi nimi, ani nikdo jiný nemůže života užít do sytosti (nejsme ostrovy, naše možnosti jsou dány limitami druhých, Sartre to svým lapidárním "Peklo jsou ti druzí" vyjádřil jen o fous skeptičtěji). **** Když se lidi neobdarují sami ze sebe navzájem, tak žádná plnost nastat nemůže, a nepozná ji nikdo, byť by byl sebevíc "open&free". Tohle je seriál o tom, jak se v životě nedochází naplnění a jak na tom všichni kolem vás dennodenně pracují, ať už v tom jedete s nimi (jakože určitě), anebo ne (vás chci poznat, urgentně). Je to seriál o tom, jak strašně rozpačitě a nenávratně zle vám bude, až budete odněkud tuhle šanci na život zpětně přehlížet z pekla pozdní lítosti, které už s námi bude napořád. *** Nene, tohle nejsou žádné moje metafyzické morality, bez ohledu na to, co si myslím o životě já, o tomhle je ten seriál. Jen si ho troufněte dokoukat! *~ ()
Každý díl je jako existencionální srážka s kamionem. Druhá polovina seriálu nemá obdoby, ale možná jsem si jenom znovu ověřil, že v tomhle životě nemůžu vyhrát. ()
Zatím tu poměrně silnou směs dojmů nedovedu pojmenovat. ()
Natočit sitcom – nesitcom je každopádně originální nápad. Děj se odehrává v typicky sitkomovém prostředí: interiér zaplivané špeluňky, který zaplňují různé rázovité figurky. Ale humor nečekejte. Na sitcomový kabátek se totiž navléklo drama hnusných vztahů mezi lidmi většinou dost odpudivých charakterů. A to byl ten problém. Ani jediná postava mi nebyla sympatické, byla jsem šťastná, když některé zmizely nadobro a byla jsem ráda, když to celé skončilo. ____ Řečeno cynicky, je to interní drama o tom, jak může být život mizerný, když nemáš nic jiného než hospodu v ceně 6 milionů dolarů, kterou můžeš obratem střelit. ()
Humor Louisa C.K nepoznam ale jeho vystup na tohtorocnych oscaroch mi ako jediny pripadal k neprezitiu nudny. Po velkom hypu a vdaka famoznemu obsadeniu som od tohto serialu ocakaval neskutocne zabavnu pecku. No a nakoniec som ledva dopozeral pilot a zvysok serialu som hned zmazal z disku. Pilot na mna pôsobil neskutocne roztanane a bez akejkolvek dynamiky. Dost ma srala rezia. Ono to pôsobi jak zaznam divadelnej hry. Neustale vidno jak jedna postava hovori a ostatne len cumia do blba a cakaju kedy dohovori. Potom nejaka dalsia postava zdvihne hlavu a hovori a ostatni znova vôbec nereaguju a len cakaju. Dalej mi vadila absencia hudby. Cele to pôsobi jak taky blbo natoceny a hrubo zostrihany polotovar. Z hodinoveho pilotu by sa mozno dala zostrihat priemerna 30 minutova epizodka. Ale vtipne by to aj tak nebolo. Ono to je viac drama ako komedia. 2* s odretymi usami davam za hercov. Sem tam mali celkom slusny dramaticky vystup a pocut Alana Aldu nadavat bolo celkom zaujimave. ()
Po sedmém, emotivně totálně našponovaném díle, zvyšuji hodnocení na plný počet. ()
Horace and Pete je jako seriál z jiné doby. Nikam nespěchá, jen pomocí různě "závažných" dialogů plyne až ke svému konci. Přesto se jedná o seriál, který mě během těch několika částí doslova pohltil. Pravda, nebyl jsem schopen ho sjet na posezení, ale to snad ani nejde, jelikož každý díl je obvykle třeba trochu rozdýchat. Snad ale právě o to víc měl člověk čas se soustředit na jednotlivé postavy. Milovat je a ze stejných příčit i nenávidět. Což je následně i zužitkováno v samotném závěru. Opravdu neskutečná záležitost. Oblíbené díly: epizoda 6, epizoda 9 ()
Ak by sa v poslednej epizóde otvorila zemská kôra, vyliezol by Cthulhu a celé osadenstvo krčmy aj s budovou napchal priamo do šialenstvom vyplnenej, interdimenzionálnej riti samotného Azathotha, išlo by o radostnejšie finále. Pravdepodobne najcynickejšia a najdepresívnejšia vec, akú som kedy videl. Miloval som z toho každú sekundu, ale neviem, či si to chcem ešte niekedy pozrieť znova. Louie je démon. ()
Seriálová tvorba Louise CK se postupně vyvíjí a bohužel se s každým novým počinem vzdaluje mému vkusu. Lucky Louie byl super, přirovnal bych ho ke hrané, inteligentnější, vtipnější a vulgárnější verzi Simpsonů, Louie ubral na humoru a přidal na depresivní struně a Horace a Pete jsou o další level depresivnějším a méně vtipným počinem. Seriál se hodně vleče a člověk ho ani nechce dokoukávat. ()
Stand-up Louis C.K. je chytrý, vtipný...ale toto jsem od něj nečekal. Geniální. A navíc i skvěle zahrané...což jsem nečekal už vůbec. ()
Stále se z toho finále zpamatovávám. ()
Smutný, ľudský, depresívny i humorný kus seriálu. Strohý na oko, no bohatý na obsah - geniálne zahraný, geniálne napísaný, geniálne zrežírovaný a geniálne vypustený do sveta. Doteraz nemôžem uveriť tomu, že Louis dokázal prekonať môjho obľúbeného Louieho niečím tak neuveriteľne precíznym a zaujímavým ako je tento seriál. Tento seriál je ako sám život a je to dosť možno to najlepšie čo som kedy v seriálovej podobe videl. Nikdy sa nemeň Louis C.K - si totiž viac než unikátny (mal by si ale ubrať na verejných masturbáciach). ()
Stand-up komik, scénárista, režisér, herec a producent v jedné osobě Louis C.K. dokázal vytvořit dílo, jež bude překvapovat ještě dlouho. Horace and Pete vznikl v naprosté tichosti, na vlastní náklady a za podpory věrných fanoušků. Unikátní projekt, který by pravděpodobně žádná televize nevzala. Nekorektní, surové, cynické, na druhou stranu hřejivé u srdce a mrazivě realistické. Navíc, kde můžete pohromadě vidět Steva Buscemiho, Alana Aldu, Jessicu Lange, Laurie Metcalf a Rebecca Hall v komorní „téměř“ divadelní inscenaci? ()
Dekonstrukce sitcomu. Zlé jako život sám. Na konci jsem doma hledal žiletky. ()
Celkové hodnocení po 1. díle: Společnost mrtvých stínů v depresivním světě Louise C.K. V tomhle výtvoru zcela zvítězila negace. Od srandy, přes pololegraci se autor propracoval k infekčnímu neléčitelnému smutku. Tahle divadelní situační depka není ani zajímavá v té své krutosti. Únavné dialogy recitované protivnými protivy v nejprotivnějším pajzlu...uf, to se hodně nepovedlo. 5%. ()
Promyšleně vybroušené dialogy (!) ideální, když se jeden -nad ránem- vrací z putiky, ještě má chuť na schlaftrunk a v piktokrychli nedávají nic kloudnýho (!) mix cheers (pro vožralejší) a clerks (pro odrostlejší) politicky nekorektní, skrz na skrz autorský luis c.k. humor, s brilantním castingem ..nakažlivě návykový ! ()
Jedno místo podniku, dva majitelé coby x-tí stejnojmenní rodinní následníci a ti druzí... z rodiny, vzájemných vztahů i kolem a tak... a jsou to nezapomenutelná setkání s postavami na obrazovce, ačkoliv ve finále i zraňující, často vyčerpávajějící a naplňující zároveň, směřující k reflexi nad promarněností a místo očekávané útěchy tak poskytující i pár tvrdých úderů do tváře, na jaké byste raději ani nechtěli pomyslet... Vyhovoval mi ten komorní nezávislý styl od prvních minut, i s občasným zdánlivě „hluchým“ místem nějakých pár vteřin bez dialogu či jiné dynamiky sloužícím primárně k hlubšímu procítění. Po nějaké době jsem cítil zvláštní stav, že nahlížím do psychicky tak hluboké intimity postav, do jaké mi coby pouhému kolemjdoucímu divákovi nic není, až bych se jindy bránil a styděl vstoupit ještě dál, jenže co naplat – Horace a Pete si mě nějak získali a nedokázal bych je opustit a utéct, aniž bych setrval až do konce. _____ V rafinovaně vystavěném vyprávění v délce přes 7 hodin(!), včetně různých epizodních zastávek, nečekaných skoků v čase i scén nad rámec reality např. s pomyslnými představami či setkáním duchů(!) dvou postav, rozehrává Louis C.K. pouť pár ztroskotanců na cestě životem, kde snad nic není černobílé. Ba co hůř, závratně se tu objevují i různé lidské naschvály, vzájemná nevraživost, neštěstí přecházející někdy až do psychických poruch i částečná životní prázdnota vybraných poutníků na této cestě, dochází k nečekaným zvratům, kdy i dlouho sympatická postava najednou až bolavě vystoupí z dosavadní tratě, aby ukázala a připomněla i svou horší tvář. Na druhé straně, paradoxně jsem si i v této společnosti podniku našel dost chvil s potvrzením toho, že jsem se u tohoto nevšedního počinu stavil opravdu rád a mohl se např. i hořce pobavit nad prvky parodizující některá témata současnosti (doby vzniku) a možná i vybrané filmové trendy – snad proto jsem se zčásti dokázal povznést i nad místním množstvím vulgarismů či choulostivě vtipným protřásaním transgenderové tematiky (tuším v 7. dílu)... a kvituji, že záležitostem kolem sexu se nakonec seriál snad nevěnoval víc než max. třetinu, protože kolem 3.–4. epizody jsem se už začínal bát, že zbytek už s takovými postavami o ničem jiném nebude. Vyzdvihnout musím vedle koncepce vyprávění i atmosféru prostředí a silné herecké výkony (v čele se samotným Louisem C.K., kterého jsem viděl snad poprvé, ale dost mi tu svým charismatem sedl i herecky v postavě Horace). _____ Kdybych měl právě viděné lehce přirovnat k zkušenostem s jinými filmovými tvůrci, až překvapivě mi na um přicházeli Ingmar Bergman (a jeho psychologie postav na dřeň v divadelně laděných dramatach), Michael Haneke (a ten pocit šílené beznaděje, krutosti a šoku spojený často s absencí hlubšího vysvětlení klíčové události), Lav Diaz (rozsáhlá stopáž přes 4, 5, 6 i více hodin spojená s proklesením postav, pomalým tempem a nekonvenčně pojatým rozsáhlým vyprávěním – byť tady s diváčtějším tahem rozdělení na seriálový formát) a kontrastně k nim Ricky Gervais (drama plynoucí v cynicky nekorektním humoru, z dílny nezávislého režiséra, scenáristy a hlavního herce v jedné osobě). Nutno jedním dechem dodat, že styl Louise C.K. je zároveň dostatečně svébytný na to, aby zůstal zážitek z Horace a Petea nezaměnitelným. / Původně jsem chtěl udělit silné 4*, ale jak ve mě ten zásah celé další hodiny silně rezonuje, i přes pár důvodů k zaváhání nad plným počtem (včetně silně pesimistického zakončení) z váhání upušťuji. [90%] () (méně) (více)