Kamera:
Jiří NovotnýHudba:
Petr KubelíkHrají:
František Segrado, Anna Čtvrtníčková, Jáchym Dimov, Petra Hřebíčková, David Suchařípa, Petr Štíva, Jan Václavík, Kristýna Frejová, Barbora Černotová (více)Obsahy(1)
K rázovitému valašskému dědovi (František Segrado) přijíždějí na prázdniny vnoučci (Anička Čtvrtníčková a Jáchym Dimov) z Prahy. Zaneprázdnění rodiče (D. Suchařípa a P. Hřebíčková) vysílají děti v dobrém úmyslu změnit jejich virtuální svět internetu, mobilů a tabletů. Na Valašské vesnici totiž vše funguje trošku jinak. Ne, že by tu nebyl signál, ale Ti Valaši zkrátka žijí tak trochu jinak, po svém. Navíc pokud na půdě dědovy chaloupky naleznete zapomenutý poklad, který začne zajímat i zbytek vesnice, máte rázem jízdenku na tajemnou exkurzi historií starého Valašska od jara až do zimy. (A-Company CZ)
(více)Videa (1)
Recenze (103)
Pohladilo mě to po mé valašské duši. Je fakt, že kdo není z valašského kraje, ten asi nepochopí všechny náležitosti. A není se čemu divit. "Jiný kraj, jiný mrav." Udržování starých zvyků po Našich předcích, je snad to nejkrásnější co se musí zachovat. I při pohledu na tyto zvyky se dnešní člověk diví, z jakých maličkostí měl tehdejší lid radost. V tradicích tkví síla a je v Nás hluboce zakořeněná. Jen ty kořeny musíme čas od času odkopat a těšit se z nich. Valašský humor je svérázný a kolikrát ostrý. Oproti tomu na slovácku už by se mlátili do "lebení" a častovali se "pajtášama". Film vznikl s láskou a k valašsku a já nemohu dát nic jinačího, než pět hvězd. ()
Mnoho řežisérů, divákova smrt. Námět dobrý, pokulhávalo zpracování. V titulní roli měl být charismatický kmet, který by to utáhnul. Takhle sjem měla dojem, že si z nás utáhi režiséři. A když už je těch režisérů tolik, mohli si víc ohlídat neherce, moc se tlačilo na pilu. Dětem chyběla hravá přirozenost, Anička hrála tak snaživě, až přehrávala. Překvapilo mě, že se to líbilo synkovi. Hlavním chodem měly být flashbacky prošpikované lidovými řemesly, současnost nebyla zdaleka tak zajímavá. Vyváženost by filmu prospěla. Použití valašského dialektu a obsazení Bolka Polívky do vedlejší role k úspěchu nestačí. ()
Trošku jiný český film, než na který jsme zvyklí. Mně ale sedl. Ano, děj nebyl vlastně žádný a dopisová linka byla spíš o citech. Film měl ale své kouzlo. Nemyslím si o sobě, že jsem hrdý Moravák, ale protože jsem Moravák, občas mě filmy z moravského prostředí potěší. I když jsem z Ostravy, Valašsko mi není cizí a je mi blíž (logicky) než třeba Chodsko. Člověk tak nějak zavzpomíná na známé, kteří jsou odtamtud a kteří tamním nářečím mluví. Postava dědy nám dává upomenout na valašskou svébytnost a i jistou hrdost. Děda v podání Františka Segrada mi byl velice sympatický – takový bodrý starý Valach, který si samozřejmě nade vše váží valašského národního moku – slivovice. Ve filmu se svými malými vstupy blýskli i osvědčení Bolek Polívka a Pavel Čtvrtníček. Mně si film fakt hodně líbil. ()
Na samotném počátku bylo jedno Valašsko na Moravě. Pak se sešli 3 lidi, co ho očividně mají rádi a řekli si ,,Natočíme film o Valaších o Valších pro Valachy a budou tam hrát Valaši.´´ A jak řekli, tak taky udělali. Ale nazývat výsledek filmem by bylo nedůstojné vůči filmům. Jako já neříkám, že jsem neviděl mnoho horších věcí, ale připadá mi kuriózní, že něco takového jako je Děda bylo puštěno do kin. Nějaká pořádná dramaturgie, stavba scén, pevný scénář, příběh nebo filmařina se zde skutečně hledá těžko. Především ta dramaturgie a stavba scén zde skutečně není (Celé vesnici příjde zpráva od dědy, že se mu narodil třetí vnuk. Je to ogar a jmenuje se Matyáš. Ale až poté vidíme scénu, kde se děda s dětmi dozvídá o novém přírůstku. To tu esemesku napsal ještě předtím než se ten malý narodil?.) Snímek je vhodný čistě jenom k tomu aby zahřál srdce Valacha. Ale jak píše ve svém výstižném komentáři uživatel Attta je hloupé chválit film jenom proto, že se natáčel v místech mého bydlistě. Ale jestli z něho někdo měl radost, nechci být za cynika a brát mu ji. To je úkol kritiků typu Kamila Fíly, ne můj. Ale musím napsat, že pokud nejste Valach či nemáte k Valašsku žádný srdcový vztah, je úplně zbytečné abyste si Dědu pouštěli. Já jsem z něho byl ze začátku úplně vyřízený a uvažoval jsem si o odpadu, který skutečně nedávám denně. Pak ale nastoupil na scénu sebeparodující Bolek Polívka, hrající Bolka Polívku (nebo ne?) a já si řek, že dám alespoň jednu hvězdu. Ke konci to ale začalo být docela snesitelné, místy i dokonce jenom průměrné a přišlo pár vtipných hlášek (vyplácni si hubu) i scének (opilý Čtvrtníček, co na záchodech potká Polívku.) No a hlavně písnička na závěr od Františka Segrada byla moc pěkná a film o několik příček převýšila. Tak jsem se rozhodl, že dám nakonec dvě. ()
Na filmu je vidět, s jakou upřímností do něj tvůrci šli, ale až na pár spolehlivých herců (Čtvrtníček a jeho dcera, slušně autentický Segrado) je snímek pouze klasickým slepencem hospodských historek, záběrů přírody a kontrastních scén s dětmi a dospělými, které jako kdyby vypadly z šumavské trilogie s Tomášem Holým. Zajímavé byly scény z Valaška před sto lety, ale zdržovaly děj, přepálily stopáž, neměly vyústění a slušely by víc spíše samostatnému dokumentu. 50%. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (3)
- Manželku Bolka Polívky měla původně hrát Věra Špinarová, ale několik dnů před začátkem natáčení zkolabovala vyčerpáním při své koncertní tour. (Mejlaprod)
- V historické části je ve filmu ukázána jen pětina hrubého materiálu. Z něj již vzniká i hodinový dokumentární film o starém životě na Valašsku. (Mejlaprod)
- Historická část filmu se natáčela v identické chaloupce ve Velkých Karlovicích, kde František Vláčil natáčel Stíny horkého léta (1977). Letní taneční zábava, srpnový příjezd rodičů pro děti a všechny letní scény s Bolkem Polívkou se natáčely v lednu 2016. (Mejlaprod)
Reklama