Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Snorlax
    odpad!

    Zdeněk Troška se nemusí bát, může klidně ukončit aktivní kariéru, má zdatné následovníky. Sice na to museli být tři, což je pochopitelné, protože jeden by takovou hovězinu nedokázal spáchat, ale pod heslem „dohnat a předehnat" se stali zdatnou konkurencí Troškových kasovních trháků. Ten obraz vesnice, na které jsou všichni primitivní, mluví podivným jazykem (již zhruba půl století zakotvená pražská představa o nářečí) a nejmodernější z nich už vlastní traktor, mi hned tak nezmizí z paměti. A aby nebylo vší hrůzy dost, abnormálně špatní herci deklamují naprosto absurdní dialogy.(19.2.2017)

  • ZHODNOTITEL
    *

    TOHLE BUDE NĚJAKÁ ZÁHADA Odhaduji, že si skupinka autorů řekla, že něco natočí a tak natočili a nakonec to dostali do televize. Jinak nevím, jak by tohle bylo možné. Přemýšlel jsem nad tím, že dám hvězdu a tak dávám, ale dávám ji jenom za kameru, která z toho všeho vychází nejlíp. Ale divák na kameru, nebo světla, nebo obsazení, je-li nezáživný děj, kašle. NEBAVILO MĚ TO(30.3.2018)

  • blackrain
    **

    Tohle mohla být parádní jízda. Vzniklo z toho ale cosi, co je nemastné a neslané. Trestuhodně zahozený potenciál. Valaši jsou přece dost rázovité obyvatelstvo (myšleno v dobrém). Z toho se dalo krásně vařit a vytřískat maximum. Nápad s pokladem byl fajn, ale ty dvě roviny se k sobě vůbec nehodily. Přišli mi dokonce dost násilně naroubované. Obě můžou s přehledem fungovat zcela samostatně a to byla chyba. Obsazení Bolka Polívky bylo vtipné.(5.4.2018)

  • topi
    ***

    Film jsem shlédnul hlavně proto, že ho natočil Mejla, u kterého jsme v jeho studiu v Poličné natáčeli první desku s kapelou Mincing fury. Mejla se přes zvukařinu dostal až k filmové režii a jeho Děda je docela povedený příběh o pražských děckách, které jedou na prázdniny za dědou na Valašsko. Na půdě potom najdou staré dopisy od dědových předků, které si potom děti čtou a ve filmu se vytváří druhá historická rovina, do které jsou dopisy převyprávěny a mimo jiné popisují tradice a život, který se na Valašsku žil v době První světové války. Vkusně se obě roviny prolínají a vzájemně se nenarušují. Valašské nářečí také nevadí, akorát si myslím, že Mejla jako zvukař si film mohl lépe podchytit. I tak ale Děda stojí za shlédnutí, ale asi ne každý ho pobere.(30.3.2018)

  • kingik
    ***

    Jen další levný, druhořadě působící český film, co nezvládá přemíru témat, která postupně přemrštěně otvírá. A dramaturgicky je úplně mimo. Inu, tři režiséři jsou na jeden film až moc. A každý z nich chtěl evidentně natočit něco jiného, čímž si stanovili kompromis - natočí tři, lépe řečeno nacpou tři filmy do jednoho. Čekáte-li letní prázdninové dobrodružství dvou sourozeneckých "pražátek" vyslaných k dědovi do ValMezu, můžete si odfajfkovat kolonku, pokud vůbec taková existuje. Sourozenci najdou na půdě vzácnou letitou korespondenci svého pra příbuzenstva, což je asi největší dobrodrůžo za celé dvě hodiny. Začtou se do dopisů, čímž se otevře poměrně obsáhlá a rozsáhlá retrospektivní kapitola, v níž jsou divákům popisovány vřelé řádky ze života bábinky, která kupodivu byla všechno, jen ne nadržená, když musela určitou dobu obdělávat hospodářství, aniž by ji obdělával její odloučený manžel. Film v této fázi má tendenci být naučný, neb bábinka nám stihne nářečím sdělit, čím se lidé na venkově bavili na začátku dvacátého století. A pak ve své poslední třetině od toho slovanského naučného dědictví tvůrci upustí, čímž vznikne prostor pro pravou rockovou tancovačku, a dozvíme se, jaká bude pointa kolem nejzajímavější postavy, kterou si střihl Bolek Polívka. Abych to osvětlil, Polívka hraje místního maníka, co je identickým dvojníkem herce Bolka Polívky, čímž si ho celá vesnice dobírá a ho to neskutečně štve. Nenávidí, když je kupříkladu častován hláškami z Dědictví a má dávat autogramy, načež přestal kvůli tomu vycházet z domu. To byl originální a nejlepší nápad scénáře. Polívka měl klidně angažovat tvůrce tohoto filmu k pokračování Dědictví, zde zkušeně dával podrážděného maníka "bohušovských" rozměrů. A to je asi tak všechno. František Segrado v roli dědy je taková castingová hříčka, děti nejsou naštěstí z kategorie otravných parchantů, vykazují i nějakou inteligenci, Anna Čtvrtníčková se ve filmu dokonce shledá se svým skutečným fotříkem, Petrem Čtvrtníčkem. Herci známých jmen nemají moc prostor, film je samé nářečí a dvě hodiny řídce orientovaného a dramaturgicky nekompaktního děje jsou posléze znát. Konfrontace města s venkovem je celkem zanedbatelná. A zklamáním je i pointa související s tím, co děda ukrývá za dveřmi, kam je vnoučatům vstup přísně zakázán. Přidejte si k tomu i lehce odbytou realizaci, kdy nám vykoukne v záběru i nějaké to zvukařovo neuhlídané náčiní. Určitě ale film není žádná velká katastrofa. Má své dobré momenty, jen jich není tolik, aby předčily ty nežádoucí elementy, které se postupně nemile hromadily. 5/10(30.3.2018)

  • - Historická část filmu se natáčela v identické chaloupce ve Velkých Karlovicích, kde František Vláčil natáčel Stíny horkého léta (1977). Letní taneční zábava, srpnový příjezd rodičů pro děti a všechny letní scény s Bolkem Polívkou se natáčely v lednu 2016. (Mejlaprod)

  • - Manželku Bolka Polívky měla původně hrát Věra Špinarová, ale několik dnů před začátkem natáčení zkolabovala vyčerpáním při své koncertní tour. (Mejlaprod)

  • - V historické části je ve filmu ukázána jen pětina hrubého materiálu. Z něj již vzniká i hodinový dokumentární film o starém životě na Valašsku. (Mejlaprod)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace