poster

Zelená kobra

  • Západní Německo

    Cobra Verde

  • Slovensko

    Zelená kobra

Dobrodružný / Drama

Západní Německo / Ghana, 1987, 111 min

Režie:

Werner Herzog

Předloha:

Bruce Chatwin (kniha)

Scénář:

Werner Herzog

Hudba:

Popol Vuh

Producenti:

Lucki Stipetic

Scénografie:

Ulrich Bergfelder

Kostýmy:

Gisela Storch
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • dopitak
    **

    Mě zase napadlo po vlastních zkušenostech, že příliš těžkou loď je lepší tlačit dopředu od zadku, než se snažit táhnout odpředu. Kinski je magor, což v Zelené kobře je zřejmě jediné hodnocení, kterého jsem schopen. Začátek v Jižní Americe ještě ujde, ale africké dobrodružství jsem nějak nedával. Spousta nahých žen, ovšem domorodých. Nepochopitelné střihy, posouvající děj bez vysvětlování dál, hodně vadily. Líbila se podlaha z lebek u náčelníka a původní dabing UPF.(27.12.2016)

  • charge
    ***

    Celkem dobře zobrazená poslední léta legálního otroctví, ačkoli byl film dlouhý, je tam poměrně dost změn, nejdřív je bandita pak správce otroků na plantážích a nakonec i jejich překupník, takže i když jsem občas myšlenky a chování hlavní postavy nechápal, celkem rychle film uplynul, zde zmiňovaný údajně nepovedený český dabing mi připadá celkově na úrovni, až teda co se týče Petra Pelzera na Kinskiho, ten na něj vůbec nesedí. 60%(29.12.2011)

  • misterz
    ****

    Originálny pohľad na tradičnú kultúru afrického kontinentu. Herzogova vízia konfliktu moderného a tradičného sveta, človeka a prírody, pána a jeho otroka... Podobne ako pri Aguirre, der Zorn Gottes (1972) aj v tomto prípade tu jednu zo zásadných úloh zohrala Kinského prítomnosť, ktorý sa opätovne dokázal so svojou postavou dobrodruha dokonale, ba priam až ezotericky stotožniť. Je mi jasné, že mnohým tento snímok nesadne, ale pre tých, ktorých Herzogova réžia neodradí, je prichystaná neskutočne pôsobivá a vťahujúca kamera a niekoľko veľmi silných dramatických scén, na ktoré sa jednoducho zabudnúť nedá. 85/100(20.11.2015)

  • giblma
    ****

    Spousta hluchých míst je vyvážena několika scénami, na které člověk do konce života nezapomene. Herzogova fascinace krajinou zůstává, párkrát mi kvůli vyprahlým planinám a zástupům mrzáků připomněl Jodorowského. Nehledě na to, že je hrozně zajímavý kontext, že chvilku po tomhle snímku údajně Kinský umělecky úplně shořel, viz Herzogův dokument o Kinském - Můj milovaný nepřítel. To Herzogovo typické, těžko definovatelné transcendentálno tu prostě je a je jen na divákovi, jestli ho nechá působit. (Seminář archivního filmu Uherské Hradiště 2011, původní znění)(8.5.2011)

  • Exkvizitor
    ****

    Exoticko-dobrodružná story Zelené kobry zapadá mezi příběhy o vášních a tragickém střetu diametrálně rozdílných kultur typu Muž, který chtěl být králem nebo Lord Jim. A jde tedy o příběh navýsost herzogovský, navíc se všemi atributy Herzogova autorského rukopisu. Když ho miluješ, není co řešit, jak se říká v jisté reklamě - a naopak. Kromě (opět vlastně herzogovsky standardního) výkonu Kinského je třeba vyzvednou kameru Viktora Růžičky - obrazová stránka Cobry verde jistě předčí i tu z Růžičkou nasnímé klasiky Tajemství hradu v Karpatech (jejíž kvality byly poněkud jinde).(27.6.2008)

  • Klaus Kinski

  • - Po natočení finální scény řekl skutečně vyčerpaný Kinski Herzogovi: „Nemůžeme pokračovat. Už nejsem.“ Herzog zas prohlásil: „Od té chvíle jakoby vyhasl.“ Byl to jejich pátý a poslední společný film. (AlDelon)