Okouzlení

V roce 1977 utíká čerstvě ohluchlý chlapec do New Yorku pátrat po svém otci (o kterém jeho zesnulá maminka bůhvíproč nikdy nemluvila), "zatímco" hluchoněmá dívka hledá ve 20. letech, na konci éry němého filmu, ve stejných lokacích svou odcizenou matku. Jejich linie asi měly spolu nějak souznít či se dojemně prolínat, ovšem nakonec vedly jen ve vychtěné, rádoby "magické", sentimentu plné setkání (a reklamu na muzeum). Celkově se tu skoro nic nedělo, vnímání ruchu velkoměsta z pohledu neslyšících sice bylo zajímavé, ale ve výsledku se ponížilo na doprovodné obrázky pro výraznou Burwellovu hudbu. 5/10 (17.04.2023)

Na "Wonderstruck" som bol celkom zvedavý. Neodradil ma ani fakt, že väčšina divákov nebola nadšená. Kritici naopak film chválili a bol som zvedavý, do čoho sa Julianne Moore dostane tentokrát. Osobne si myslím, že film je na konci uspokojivý, no chvíľku mi trvalo, než som sa do toho dostal. Môj najväčší problém bol, že film sa snažil rozprávať dva rôzne príbehy a oba sa rozhodol podať úplne iným štýlom. Príbeh Rose z roku 1927 je podaný ako čiernobiely nemý film. Jediné čo chýba je ukážka toho, čo hrdinovia rozprávajú vo forme textov. Benov príbeh v roku 1977 je zase podaný klasickým štýlom, len mám pocit, že tu použili nejaký farebný filter, ktorý spôsobil, že to vyzerá viac modro, než by som si prial. Osobne som bol celkom zvedavý kam sa posunie Benov príbeh a preto som bol vždy naštvaný, keď sme sa vrátili do hudobného čiernobieleho sveta. A napriek tomu, že to nebolo povedané a podané zle, tak som nerozumel, prečo sa na tieto udalosti sústredíme a kam to celé smeruje. Keď ale dojdeme na koniec filmu a prídeme k rozuzleniu, tak to zrazu zmysel má a rozumiem, prečo by nebolo možné podať iba Benov príbeh samostatne. Muselo by to mať asi úplne iný smer a je to dosť ťažké. Takto to celé do seba zapadne a človek v tom nájde ten zmysel. Myslím si, že film začal byť zaujímavejší niekedy od druhej polky. Alebo niekedy kúsok pred druhou polovicou. Zrazu som sa začal viac zaujímať o postavy, ich konanie a ako ich príbehy nakoniec dopadnú. Hudba vo filme je príjemná a má aj celkom dobrú atmosféru. Nemôžem to označiť ako skutočný klenot, lebo nemám rád keď filmu pridlho trvá, aby si ma získal. Ale radšej, aby ma získal neskôr, než aby ma nezískal vôbec. Herecké výkony sú okey, no mám pocit, že som za čas čo sledujem filmy videl aj talentovanejšie decká. Nie sú to hrozné výkony, no rozhodne by som si predstavil aj silnejšie. Ako celok je to taká rozprávka o hluchých deťoch, ktorých príbehy sa zaujímavým spôsobom prepájajú. Ale poviem jednu vec úprimne. Ak chcete film, ktorý je silnejší, má určité podobné elementy a zapôsobí oveľa dojemnejšie a efektívnejšie, tak by som doporučil Ghibli film "When Marnie Was There". Hoci je to možno trošku iná téma, tak sú určíté spojenia, ktoré tieto filmy majú medzi sebou. No všetky momenty v "When Marnie Was There" sú krajšie, silnejšie, efektívnejšie a rozhodne dávajú filmu krajšiu atmosféru. A okrem toho aj na pohľad je oveľa príjemnejší. Sú momentky, ktoré mi z "Wonderstruck" ostanú v pamäti, no rozhodne sa nejedná o film, ktorý by som dokázal vidieť znovu. Zvážte si sami. Hodnotenie: B- (03.01.2018)

Carol sice působila pohádkově, ale až Wonderstruck je Haynesova pohádka se vším všudy. Znovu ve spojení s kameramanem Edwardem Lachmanem vytvářejí obrazový skvost, který lahodí nejen oku, ale i duši. Nedílnou součástí a tady bych řekl i takovým lepidlem, které drží celý film po hromadě je soundtrack Cartera Burwella, který je jedním z nejlepších tohoto roku. Soundtrack tady hraje opravdu velkou roli, protože často pomáhá vyprávět děj a navíc výborně podtrhuje herecké výkony dětských neslyšících představitelů. Film je vyprávěn ve dvou rovinách, černobílé minulosti z let dvacátých a barevné "přítomnosti" z let sedmdesátých. Film díky tomu drží diváka v napětí, protože je od začátku jasné, že tyhle dva příběhy jsou propojené, je jen potřeba přijít na to jak. Stane se tak ve výtečném finále, které Haynes mistrovsky vystupňuje až na vrchol. Další věc, kterou Haynes zvládl na jedničku, je zachycení časoprostoru každého z příběhu, oba příběhy jsou nasáknuté atmosférou doby, v které se odehrávají a skvěle se doplňují. Co je hlavní navzájem se neruší, což by se mohlo ve filmu, který střídá vyprávění dvou příběhů lehko stát. Posledním ozdobným šperkem filmu je herecký výkon Julianne Moore, která tady prostě musí potěšit naprosto každého. Wonderstruck na rozdíl od Carol není žádným těžkým soupeřem do ringu v klání o ocenění, nicméně Amazon ukazuje, že si nebojí zaplatit odvážné a nadané režiséry a tenhle směr jakým se vydávají by jim mohl v budoucnu přinést spoustu ovoce. 78% (09.01.2018)

Zvláštní drama, která se snaží být tak moc alternativní, až je hrozně nezáživné. Nejlepší jsou paradoxně scény z němého filmu, které jsou i obrazově zajímavé. Příběh kluka ze 70. let byl ale patetický opruz, kterému ani jednou zajímavá, ale po druhý naprosto úděsná hudba, vůbec nepomohla. Smysl a logiku to má, ale to jenom v případě, když si vypreparujete mozek a dokážete vnímat děj. Za jiných okolností nastupuje Doktor Spánek a s ním Vám už nepomůže nikdo. (16.09.2019)

filmy Todda Haynese a já nejspíš nikdy nebudeme kamrádi.I´m not there bylo zvláštní a Carol mě hodně nebavila.Wonderstruck je někde mezi.Zvláštní a poměrně těžko identifikovatelná občasná nuda.Dva zdnálivě nesouvisející příběhy (přičemž ten "modernější" je o něco lepší) nenabízejí prakticky nic a ve chvíli kdy se na konci spojí to není o moc lepší.Jeden z filmů,které by člověk úplně vidět nemusel a když už tak ho velmi rychle zapomene...40% (25.02.2018)