Reklama

Reklama

Každý pro sebe a bůh proti všem

  • Západní Německo Jeder für sich und Gott gegen alle (více)
Trailer

Obsahy(1)

Každý sám pro sebe a Bůh proti všem je po snímku Aguirre hněv boží dalším filmem Wernera Herzoga zakoupeným NFA do české distribuce. Sledujeme v něm skutečné osudy mladého Kašpara Hausera, který se v zuboženém stavu objevil v roce 1828 na norimberském náměstí. Po mnohaletém odloučení od lidí, neschopný komunikace ani samostatného pohybu, se stává předmětem zkoumání a výchovy společnosti, která se ho snaží přizpůsobit svým normám. Tvůrce se drží známých, mnohokrát zpracovaných faktů o tajemném Kašparovi, který až do svých šestnácti let vyrůstal v temném sklepení bez dotyku s vnějším světem. Podmanivým způsobem popisuje jeho první okamžiky mezi lidmi, sžívání s neznámým prostředím, ukazuje „jak asi člověk poprvé vnímá věci“. Hlavní roli režisér svěřil neherci Brunovi S., který si prošel podobnou zkušeností jako postava filmu. Atmosféru snímku dotváří snové, surreálné sekvence Kašparových představ a vizí spolu spodmanivým hudebním doprovodem. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (50)

evulienka3 

všechny recenze uživatele

Filmy Wernera Herzoga som objavila náhodne. Letmým prebehnutím jeho filmografie, som však zistila, že vo svojich filmoch spracováva témy, ktoré sú pre mňa mimoriadne zaujímavé a tak som sa postupne do nich pustila. Príbeh Kaspara Hausera je mojím druhým stretnutím s Herzogom a opäť veľmi uspokojivým. Jeho voči bežému divákovi neústretový, naturalistický spôsob stvárnenia príbehu určite nesadne každému. Mne však vyhovuje, pretože umožňuje naplno vyniknúť psychologickej stránke príbehu a ponecháva zároveň priestor divákovej vnímavosti. Kasparov príbeh ma vždy fascinoval a takmer sa stal témou mojej diplomovky potom však vyhrala iná, ešte obľúbenejšia téma. Príbeh chlapca, ktorý roky prežil v absolútnej sociálnej izolácii, ktorá mu neumožnila naučiť sa nielen rozprávať, čítať či písať, ale ani naučiť sa základné modely ľudského správania sa v rôznych štandardných životných situáciách. Pre svoje okolie sa teda stáva akýmsi mimozemšťanom, ktorého postupný proces začleňovania bol žiaľ predčasne ukončený. Toto všetko bolo vo filme zachytené dokonale. Jedinú výhradu mám len voči veku skutočného Kaspara, ktorý mal v čase svojho náhleho objavenia sa 16, herec, ktorý ho stvárňaval bol žiaľ podstatne starší...vykompenzoval to však úžasným výkonom. Už teraz sa teším na ďalšiu filmovú lahôdku, od tohto režiséra! ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Opäť sa musím uchýliť k dvom hviezdičkám. V prvom rade preto, že prežitie (ak by bolo vôbec možné) šestnástich rokov v podmienkach, aké boli ukázané je prakticky nemožné. A v druhom rade si myslím, že námet je nosný na 20 minútový a nie celovečerný film. Vydržal som sa pozerať až do konca, ale bola to viac zásluha mojej odolnosti, než kvalít filmu. Herzog sa dostáva na môj blacklist. ()

Reklama

movie 

všechny recenze uživatele

Další hodně náročný Herzog, který se svým tempem vyžaduje hodně trpělivosti. 70. léta byla co se Herzoga týče mnohem zajímavější v oblasti jeho dokumentů, leč o Kasparu Hauserovi se objektivní dokument dá natočit jen stěží, tudíž tady máme hraný film. Pomalý příběh člověka, který většinu svého životu prožil přivazaný v kobce, aby byl záhy přiveden do Norimberka bez jakékoliv znalosti, kromě jezení chleba, zaujme především uvěřitelným výkonem prosťáčka Bruna S. a dále pak zajimavou roličkou Floriana Frickeho z POPOL VUH, který zde hraje slepého klavíristu, "jenž hraje poněkud zvláštní hudbu" (motiv z AGUIRRE). ()

Freemind 

všechny recenze uživatele

Zážitek z tohoto obsahově krásného, poetického filmu mi kazila především forma (neherci a nudná kamera) a také vědomí, že celý příběh dnes již pozbyl celé své kouzlo. Většina historiků se shoduje na tom, že v případě Kaspara Hausera šlo o mystifikaci vytvořenou jedním nešťastníkem, který se snažil upoutat pozornost. Zase jsme se s Wernerem trochu minuli. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Každý pro sebe a bůh proti všem aneb tajemství Kaspara Hausera je zajímavý příběh natočený dle skutečné události, jež se odehrála v první polovině 19. století. Hlavní postavou byl šestnáctiletý chlapec (toho hrál sice už 42letý Bruno S. - ale zato bravurně), který se roku 1828 z ničeho nic objevil v Norimberku, kde způsobil malé pozdvižení - sotva chodil, sotva mluvil, dokola omílal větu, že chce být "statečným rytířem jako otec", a s sebou měl jen dva dopisy, které vyvolávaly spíše více otázek než odpovědí. Později se ukázalo, že donedávna žil jen v malinké cele, kde se téměř nemohl hnout a kde společnost mu dělal pouze dřevěný koník. Jediný člověk, který s ním za celou dobu přišel do styku byl záhadný muž, který si před ním skrýval tvář a který zřejmě hrál důležitou roli i v dalším průběhu Kasparova života (aniž bych chtěl nějak spoilerovat..). Snad ještě můžu dát k lepšímu toliko (ve filmu o tom byla jen drobná zmínka), že možnými rodiči Kaspara Hausera byl Karel Bádenský a Napoleonova adoptivní dcera Stéphanie de Beauharnais. Kasparovo zmizení by tak logicky zapadalo do mocenských a nástupnických půtek o bádenské dědictví... V roce 2002 tuto domněnku s 95% pravděpodobností potvrdily DNA testy. K filmu samotnému lze řícit tolik, že Werner Herzog je zručný filmař a tento snímek se mu opravdu povedl - vizuálně podmanivý a myšlenkově podněcující.. fascinující příběh...vše korunováno úžasným výkonem naprosto přesvědčivého Bruna S. Jak tomu tak bývá - netřeba slov. Stačí se pohodlně usadit do měkkého sofa a vychutnat si ten zážitek. Konfrontace čistého Kaspara s komplikovaným a nepřívětivým světem vyznívá symbolicky: "...příchod na tento svět byl hrozně tvrdý pád!" Film asi ne pro každého, ale přesto skvělý. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (1)

  • Nevidomého klavíristu Floriána ztvárňuje Florián Fricke, který je hlavním představitelem kapely Popol Vuh, jež složila hudbu k několika filmům režiséra Wernera Herzoga. (EDABarret)

Reklama

Reklama