Cikáni

Cikáni Karla Antona jsou tak nějak trochu nesourodým snímkem. Anton oproti Máchově novele dal část odehrávající se v Benátkách na začátek děje, nejspíš to napomohlo srozumitelnosti, ale příběh se tím stal trochu fádní. Dále pak Anton rozvedl příběhy některých vedlejších postav(Lea, vysloužilec Bárta). Benátky v prologu byly nesmírně půvabné a působivé, jenomže pohled na zalesněnou krajinu se siluetou hradu působí tak nějak romantičtěji než slunná Itálie. Naprosto největší překvapení pro mě byla účast Theodora Pištěka v roli prostopášného svůdníka, hraběte Lomeckého. Někteří z herců byli trochu pro smích, třeba mladý cikán vypadal tak trochu ospale, ubrečeně, jakoby se chtěl schovat mámě za sukni. Třešničkou na dortu jsou některé části děje, ve kterých si hrdina vzpomíná na něco z hodně dávného dětství a podobně. Celkově jsou Cikáni tím lepším z naší němé produkce, což neznamená, že by to byl bezchybný film. Ale musim říct, že sem se nenudil, že sem film hltal po celou dobu, takže trochu slabší 5*. (30.10.2006)

Další z klasik československé kinematografie, kterou sice vidět chci, ale především musím kvůli státnicím. Máchovy Cikány jsem nečetla, spletitý děj si pamatuju matně, ovšem film mi ve všem udělal trochu jasno. Každopádně však nemůžu srovnávat. Na němý film byli Cikáni docela ukecaní (myslím samozřejmě množství titulků). Nedá se říct, že by mi to vadilo, ale spíše ocením němý snímek, který dokáže sdělit to svoje opravdu skoro beze slov. Přese všechno se Cikánům nedá upřít zajímavý, spletitý děj plný zvratů, který vás bude bavit, i když skoro dvě hodiny koukáte na němé tváře. Má to náboj a napětí. Na to, že se jedná o Antonův debut, se to moc povedlo a já se před ním klaním. (17.04.2012)

Film, který dokazuje, že filmová kvalita se u nás nepočítá až s příchodem Machatého a Batalionu. Již na samém počátku dvacátých let vzniklo toto ambiciózní dílo, které si dodnes zachovalo svoji působivost. Anton se ihned ukázal jako kvalitní režisér, který dokáže podat tento zamotaný a těžko uvěřitelný a až přehnaný příběh takovým způsobem, že mě od prosluněného počátku pohltil a ve vypjatém a temném závěru až dojal (krásný je hlavně poslední záběr filmu odchodu poutníka za sluncem). Napomohlo tomu určitě, že byla spletitá zápletka umně roztříděna do mnoha retrospektiv a také procítěné (někdy ovšem až příliš) výkony herců, kteří jsou zabíráni v dlouhých detailech tváří, tak jak později využíval tohoto prvku Machatý.Tajže jediné co se dá vytknout je trochu přehnaná délka, často zbytečné, i když někdy až básnivé mezititulky a samotná zápletka, v níž vše musí souviset se vším a závěrečná odhalení působí až cimrmanovsky. Navíc dle druhé poloviny snímku usuzuji, že jsem snad neviděl nihilističtější film. (23.12.2009)

Solidní překvápko. Nečekal bych, že se Antonovi takhle povede jeho debut, navíc podle obtížného K. H. Máchy. Vynikající práce s obrazem, herci vesměs hodně dobrý. Speciální poděkování paní Mgr. Blaženě Urgošíkové za skvěle odvedenou restaurátorskou práci. Zatím nejlepší českej němák, jaký jsem viděl. (09.07.2009)

Tohle kruté němé melodrama jsem viděl v brněnské Káznici, během festivalu Barvy brněnského Bronxu. Projekci doprovázela živá hudba kapely Alphones, a povznesla tím zážitek pěkně vysoko, a zpřístupnila tak tuhle vousatou historku modernímu publiku. Hudba byla perfektně sladěná s děním na plátně a fantasticky gradovala během pekelného finále. Vynikající zážitek. (16.06.2020)