Reklama

Reklama

Za svobodné Brno

Dokumentární / Historický
Česko, 2016, 52 min

Osudové momenty konce druhé světové války z moravské metropole. Historický dokument o drastickém konci dlouhodobého soužití tří etnik na území města Brna. Silné německé a židovské menšiny, žijící v Brně od středověku, se zpravidla dokázaly s českým živlem sžít a formovaly významně podobu města. Radikalizace a nástup Adolfa Hitlera k moci však přivedl brněnské Němce do tábora nacistů a do války. Začala doba etnických čistek, při nichž Brno mělo postupně o svou jedinečnost přijít. Dokument zachycuje období druhé světové války, zejména pak od podzimu 1944, kdy bylo Brno masivně bombardováno, až do května 1945, kdy došlo k živelnému odsunu německých obyvatel Brna na rakouské hranice. Osu vyprávění tvoří zkušenosti českého redaktora Lidových novin a spisovatele Bedřicha Golombka, který své osobní útrapy i strádání celého města po celou dobu války písemně zaznamenával. Jeho syrové reportážní a dokumentární svědectví o tom, jak okupaci prožívali „lidé všedního dne", vyšlo v roce 1945 hned po skončení války jako kniha s názvem Co nebude v dějepise. Hrané pasáže vycházející z Golombkovy knihy jsou doplněny a konfrontovány se vzpomínkami žijících pamětníků, kteří zastupují různé strany tehdejšího konfliktu. Jejich autenticita je podpořena řadou nově objevených či obrazově restaurovaných archivních záběrů. (Česká televize)

(více)

Recenze (11)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Kdybyste na vlastní oči viděli tu dívku, kterou Němci svázanou táhli...její znetvořený obličej, jak ji uvázali a zavraždili, již nikdy by Váš syn, vnuk ani pravnuk nepodal ruku žádnému Němci. Osudy jedinců i veškerého, národnostně velmi smíšeného obyvatelstva Brna, které v tomto období hrálo velmi zajímavou roli. ()

ssarka 

všechny recenze uživatele

sice je to moderní v celém světě,ale ta hraná pasáž se mi prostě nelíbila..kdyby se vynechala,tak plnej počet za super dokument..tu knížku si hned seženu,mám už jiného brněnského spisovatele,který zase píše deník v letech 48-58 a nejsilnější věta,co je v celé knize je: " Proti Rusům se dá skoro říct jak dobře bylo za války." ()

Reklama

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Tento dokument nie je o bojoch a streľbe, ale o ukončení spoločného spolužitia dvoch etník Nemcov a Čechov. Veľká vďaka za uvedenie archívnych záberoch, napríklad z uvítania Hitlera v centre Brna, ale aj z príchodu prieskumnej hliadky 41. gardovej brigády Červenej armády do Brna. V dokumente je zmienka aj o najvyššom dôstojníkovi Červenej armády, ktorý zahynul na území našej republiky. Išlo o zástupcu náčelníka štábu 50. transylvanského zboru 53. armády generálmajora Maxima Jevsejeviča Kozyra, ktorý padol pri oslobodzovaní Brna. Celková bilancia protektorátneho Brna v rokoch 1939 až 1945: zahynulo viac, ako 10 tisíc brnenských židov v koncentračných táboroch ale zahynulo aj okolo 1200 ľudí českého pôvodu. No v priebehu rokov 1945 až 1949 bolo z Brna odoslaných až 25 tisíc osôb nemeckého pôvodu, z nich preukázateľne 1691 zahynulo. O spoločnom žití rôznych etník pred vojnou, vo vojne ale predovšetkým po vojne je množstvo kvalitných filmov. (Adelheid,1969; Zabíjanie po český,2010; Habermanov mlyn,2010; Povedz, kde tí mŕtvi sú,2010; Božia dúha,2007; Noc na švédskom vale,2006; Kde sa valia kamene,2007; Masaker na Švédskych šanciach, 2000; Kytlice, Zimmer frei, 2012 a mnoho ďalších. ()

Jack.Pott 

všechny recenze uživatele

Cenné dobové záběry a výpovědi pamětníků, zvláště pro lidi, které jsou s tímto městem spjati. Zachyceno je příkoří na Židech a Češích ze strany Němců během druhé světové války, dále příkoří na Němcích ze strany Čechů po válce. Chybí příkoří na Němcích ze strany Čechů během první československé republiky, příkoří na Češích ze strany Němců během rakousko-uherské monarchie atd. Spirála nenávisti nemá konce, proto buďme vděčni za mírumilovnou Evropskou unii. ()

Alexis74 

všechny recenze uživatele

Tak tady je krásně vidět jak jsou dějiny a historie ohebné vzhledem k tomu která svin* je momentálně u moci. Jo koho chleba jíš toho píseň zpívej platí stále. Možná kdyby babička nebyla z Brna a táta, který v té době coby dítě žil a hrál si bez problémů s německým i dětmi, tomu co je v těch filmech i uvěřil. Nepopírám něco je pravda a na něco to chce jen zvolit vhodné svědky kteří budou říkat co potřebujete. Proto jedna hvězdička za množství pravdy a ten zbytek za to jak to je vhodně poskládané, aby to vyhovovalo současnému režimu. Babička uměla přesto že se přátelila s němci a měla je i v rodině neuměla nikdy německy, i když brněnské hantec používá mnoho slov přímo odvozených z němčiny, uměla jen základní pozdrav a to bylo asi tak všechno. Takže když někam šla kde předpokládala že bude potřebovat němčinu vzala si sebou tátu malýho špunta, který se naučil od kamarádů, když si s nimi hrál, normálně německy a ani mu to nepřišlo. A v pohodě takhle přežili válku, v baráku na starém brně s nimi žil náčelník proviantního skladu německé armády s rodinou, normální lidi a dokonce občas babičce šoupla pani nějakou masovou konzervu a táta když si hrál s jejich dětmi dostal bez problémů poprvé v životě pomeranč a třeba i čokoládu. Mnohem větší svinstvo bylo když přitáhli ty svině americký a sypali bomby na Brno a bylo jim jedno, že to dávají do zástavby, kde nejsou žádné fabriky, ale jen baráky, ty svin* to dělali schválně. A tak jednou utekli do sklepa tak tak a ubouralo jim to půlku baráku naštěstí ne tu kde bydleli ale byla to ta nejhorší věc kterou kdy zažili. A když přijeli rusáci to taky nebyli žádní andílci a byla to pěkná pakáž, dělali pochody do kterých vybrali každého kdo jim jen padl do oka a mluvil německy. Tehdy z toho pochodu vytáhla babička snachu, vůbec je nezajímalo, že tam bydlí od narození. A to je jen zlomek pravdy o tom jak to tehdy bylo, lituji idioty kteří si podle podobných filmů dělají obrázek o té době, najděte si doopravdické pamětníky a ptejte se jich na pravdu co a jak tehdy bylo a nebylo. ()

Galerie (35)

Reklama

Reklama