American Honey

Pohodová road movie naplnená slobodou, spontánnosťou a poznávaním "neturistickej" Ameriky. Emocionálnu údernosť režisérkinho Fish Tank nedosahuje ani zďaleka, a dejovo je HODNE riedka, čím niektorých divákov unudí a iných pohladí. Vyhýba sa totiž akýmkoľvek zápletkovým klišé a zostáva (kryštalicky) čistou hippie pocitovkou. (12.10.2016)

Sebepoznávací cestu hlavní hrdinky sice sledovaly i předchozí filmy Andrey Arnold, ale tentokrát je poprvé vepsaná přímo do nekonvenční struktury filmu a projevuje se jak volbou prostředí, tak muzikálovou segmentací vyprávění pomocí delších hudebních předělů, kdy si společně s protagonistkou užíváme přítomný okamžik a nepřemýšlíme nad tím, jak bude film (a cesta) pokračovat. Zatímco vnitřní osvobození Star probíhá pod povrchem, výraznou proměnou prochází americká krajina, kterou protagonistka se svými kumpány projíždí Z drsné, v nepříjemných detailech snímané reality života těch, kteří nemají co ztratit, jsme stejně jako Star opakovaně vytrháváni poetickými záběry zapadajícího slunce nebo ze země šlehajících plamenů na ropném poli. Star ovšem na rozdíl od jiných filmových tulaček není bezbrannou kořistí mužů. Rychle si osvojuje pravidla tržního kapitalismu a začíná sebevědomě nabízet to, co má, aby získala to, po čem touží. Samozřejmost, s jakou opakovaně nastupuje do aut cizích mužů, přesto vyvolává nervozitu a otázku, kdy na svou důvěřivost doplatí. Přestože si širé americké pláně, kterými hrdinové projíždějí, říkají o širokoúhlý obraz, Arnoldová zůstala věrna zúženému akademickému formátu. Většině záběrů díky tomu dominuje samotná Sasha Lane, jež zároveň určuje, koho a co uvidíme. Spárování energické hrdinky s pohybem kamery filmu dodává bezprostřednost a živelnost, jež ještě sílí během autentických erotických scén a dalších momentů, kdy se Star nechává vést svými pudy. Přes svou živočišnost je American Honey zároveň nemilosrdným portrétem země, ve které lze všechno proměnit ve směnný prostředek a v níž svého snu dosáhnete jedině tehdy, dokážete-li prodat sami sebe. 90% (11.04.2023)

Bandu kretenu a nafakcenku jsem vydrzel sledovat hodinu pak jsem se sel venovat radsi necemu jinemu..... (13.02.2017)

Série amatérských „videoklipů“ pod spoustu písniček, kdy děj začne být trochu zajímavý až po polovině filmu, což je při dané stopáži docela problém. Je to dlouho nezajímavé, otravné, opakující se a zkrátka zbytečně natáhlé, kdy ani technické klady s důrazem na autentičnost a některé herecké výkony nemohou vyrovnat to zbylé. Škoda. Andrea Arnold by se měla vrátit z Ameriky na zem. 50% (15.01.2017)

Banda ošklivejch a nesympatickejch pubertáků jezdí po Americe v dodávce a prodává předplatný na časopisy. Téměř tři hodiny furt to samý a nic zásadního se tam nestane. Ale stejně mě to vlastně bavilo, ani nevím proč. Andrea Arnold umí vystihnout atmosféru tak, že film působí přirozeně. Líbily se mi příhody s kovbojema, kamionákem a chudejma dětma. Jo, a hraje tam otřesná hudba. (13.01.2017)

Nádhera. Ojebávkový hustle roadtrip jako únik z bezvýchodný situace, plný drama a přitom bez starostí, nevšední, lidsky vzato podnětný, nevypočitatelný, poutavý. Připomnělo mi to několik písniček (nepřímo ta a ta, přímo ta), moji vlastní půlroční zkušenost s podomním prodejem v US, zvláštní přítomnost když jsi na cestě, nečernobílý dobrodružství a prostě život. Překvapivě jsem ustál kombinaci písničkářů a trapu, všechny ty sociální případy i dredy. Vedle čím dál střelenějšího LaBeoufa hodně mile překvapila nějaká Sasha Lane, film vás vtáhne jako by to byla nenucená realita (včetně sexu), zajímavý i jako profil Států v mozaice různých prostředí a vrstev. Nesedne všem, mně ano, jsem moc rád že nešlo o rozhovněnou artovku a chápu proč to bude nová kultovka. "I feel like I'm fucking America!" (15.12.2016)

Novodobá, vyprázdněná nádhera snímaná citlivě a opatrně - ponořená do metafor s živočichy, chytání hmyzu (propuštění včel, želvy na svobodu) nádherných ručních záběrů na panorama Ameriky, sexu, vztahu Star a Jakea. Hypnotické zpomalovačky tance, emocionální zápletky života. Pro někoho možná artově a hudebně kontroverzní (žánrově návrat do starých časů), ale tohle je realita a Andrea Arnold ji točí dokonale. American Honey rozhodně není pro masy, ale náročnější publikum hltající Gummo, nebo vizuální Spring Breakers. Závěrečná scéna v doplnění God's Whisper mrazivá, záběr ve vodě úžasný. ___ po velkém plátně zvukově trojnásobně vtahující [Cinematik, 2017]. (20.02.2017)

Na můj vkus poněkud moc načančané a umělé, rozhodně zbytečně natahované. Ale mám pocit, že i když jsem měl Arnoldovou jaksi přečtenou, tak si mě v mnoha momentech přesto obtočila kolem prstu a donutila mě cítit přesně to, co chtěla. 3 a 1/2 (12.10.2016)

Filmy Andrey Arnoldové mě fascinují tím, že jsou skličující i povznášející zároveň. Úplně bych ji neobviňovala z realistické nebo snad dokumentaristické filmařiny. Její filmy jsou stavěné, nikoliv vypozorované. Stavěné jako pohádka a manipulované po vůli tvůrkyně k naplnění její představy. Vyprávějí opisem, jestli to jde takhle říct, možná si nemůžu jenom vzpomenout, jak se tenhle princip jmenuje. Ráda vidím film, kde je hlavní postavou do sebe uzavřená pozorovatelka, která si udrží svou vlastní osobnost i po srážce s novým, jiným, svůdným světem. Ráda vidím film, který je výsostně introvertní, nesnaží se tuto charakteristiku léčit a používá ji jako platný způsob sebevyjádření. (13.02.2017)

Andrea Arnold má filmování opravdu ráda, protože když už s natáčením jednou začne, neví, kdy skončit. Délka filmu je neobhajitelná, tady měl nastat nemilosrdný tanec nůžek, jehož výsledkem mělo být zkrácení snímku nejméně o 50 minut. To ale není jediný prohřešek, který jí vyčítám. Fish Tank mě kdysi emočně rozcupoval, American Honey vyvolal opačné pocity. Je to jako sestoupit z Petřínské rozhledny rovnou na dno Macochy. Jsem jiná generace, poslouchám jinou hudbu, mám jiný pohled na svět a jiné ideály než hrdinové filmu, ale v tom zásadní problém nevidím. Pravda, mladičká Star mně typově sedí víc na členku gangu, která právě zkopala bezdomovce, než na dívku, co prožívá první milostné dobrodružství a snaží se zapadnout do podivné hipsterské komunity - ale vem to nešť. Především cítím z filmu pózu a nevěrohodnost. Partičce hajzlíků z Edinburgu jsem v Trainspottingu jejich sviňárničky věřil, to byl věrohodný pohled na skotskou drogovou scénu, podepřený osobní zkušeností. Téhle skupině ukázkových loserů nevěřím ani pozdravení. Šéfka skupiny by z karavanu dokázala ještě tak pást tři pouliční prostitutky, jedna třetina podřízených by nebyla schopna prodat nejspíš ani sebe sama na parkovišti pro řidiče náklaďáků a druhá by zvládla ještě tak pozici drogového dealera ve špatné čtvrti. Jediný skutečný prodejce mezi tou sebrankou páchnoucí spáleným tabákem i ledasčím jiným byl Jake - vlastně jediná opravdu zajímavá postava příběhu (ten, co nelže, jen prodává a k tomu přece manipulace patří). Přesto nebýt té absurdní stopáže, snad bych o slabé třetí hvězdičce uvažoval, takhle ale nemám na výběr. Celkový dojem: 40 %. (05.03.2021)

Děti prázdnoty ve filmu, který je ještě prázdnější, ale bůhví proč má skoro 3 hodiny. Po Fish Tanku dost selhání. (12.09.2016)

Pro mě úžasné dílo. Nezávislá Amerika at it's finest. A tentokrát v režii Andrey Arnold. Tato dáma zaujala již Fish Tankem, kde si to holka z ulice (doslova:) mohla rozdat s bohem Fassbenderem:) American Honey má nezaměnitelnou letní atmosféru, dokonalé (ne)herce a výrazný soundtrack. Když přetrpíte několik songů z kategorie "brainwashing" hip hop, budete odměněni nádhernými melodiemi, které mi do snímku přišly typově mnohem vhodnější: We Found Love, Take Your Time, Fade Into You či American Honey. Těch 160 minut stopáže mi nakonec přišlo i málo. Klidně bych s touhle partičkou projezdila více času:) Shia LaBeouf a Sasha Lane spolu mají úžasnou chemii a ty jejich dvě erotické scény pro mě patří mezi nejžhavější filmové scény za poslední dobu. Jealous on Sasha:) Kdybych byla chlap, asi by mě ta scéna "got hard.":) Stejně jsem si ale říkala, že Star měla fakt kliku, že nastoupila do auta ke třem různým skupinkám chlapů a nikdo se k ní nechoval násilně. Čekala jsem, že by ji klidně mohli znásilnit, nebo bůhví co mají různí lidi za choutky, ale všichni se k ní chovali s respektem. Dokonce i ten borec, co jí zaplatil, když s ním stráví noc, se spokojil jen s pohledem a zbytek už si udělal sám:) Ze snímku čiší neuvěřitelná pohoda, nespoutanost, rebelství a odhodlání prožívat život, každý den potkat jiné typy lidí, zatímco jiní přešlapují na místě ubíjejícího stereotypu a daných pravidel společnosti. (04.06.2017)

Bez debat výjimečná věc. Spontánní, explicitní, naturalistická. Herecky bravurně zahraná a filmařsky skvěle podaná. Prezentuje věci nejen pomocí scénáře a dialogů ale i kamery a hudby, což je věc kterou nelze neocenit. Chápu co ten film ukazuje, dělá to bravurně, ale nic moc dál k tomu neříká. A tohle se 163 minut dá vydržět jen horko těžko. Po dvou hodinách je té ruční kamery a nekončných cest v autě prostě moc. Chtělo to hutnější děj, nejen dokumentaristické vyobrazení dané problematiky teen outsiderů s pohnutými hodnotami a životy. (08.01.2017)

Utéct? Neznámo kam a prakticky neznámo s kým? I to je možnost. Zvlášť když je tahle dredatá dívčina odkázaná na prohrabování se odpadky, péči o mladší sourozence, navíc musí snášet ignoraci vlastní matky a osahávání ze strany opíjejícího se otčíma. Připojí se tak ke skupince mladých lidí, kteří cestují po Státech a cpou lidem předplatné časopisů. Komunita má specifická pravidla, odepsané členy i nepředvídatelného Shiu LaBeoufa (takřka) v čele. O výzvách, které denně podstupují, se moc nedozvíme. Víc sledujeme, jak paří, melou blbosti, tancují, zpívají, souloží, dodržují podivné rituály. (Ne)překvapí, jak jsou místy pasivní, jak se nechtějí nikam posunout. Prostě někam vyjedou, neprodají a jdou dál. O tomhle byznysu a taktikách se nedozvíme nic. Pak přijdou scény, kterým chybí tempo, nemají náladu, nemají nic. Je patrné, že (ne)herci dostali hodně volnosti, hodně se hrálo na autenticitu, pořádná dějová linie ovšem citelně chybí. Místy si tvůrci umějí podmanit diváka, ale překvapivě je leccos okaté, umělé. Hlavní duo je fajn, potěší i vnučka Elvise Presleyho Riley Keough. Britská režisérka Andrea Arnold mě nicméně jiným festivalovým kouskem Fish Tank dostala mnohem víc, tehdy se zařízla poměrně hluboko. Tohle je ovšem povídání o několika ztracených existencích, které nestrhne. Chápu, o co tady šlo, ale chtělo to předložit jinak. Touha po svobodě se dá prostě vyjádřit atraktivněji. A coby sociální drama to bylo slabé. (13.01.2017)

I feel like I've just fucked America. (28.01.2017)

Banda nesympatickych hovad brazdi ulice najvacsich dier juesej, kde dve a tristvrte (!) hodiny odrbavaju, fetuju, pocuvaju rap alebo rihannu, pichaju a kvakaju o blbostiach. Ma to skvele momenty, herci su super a obcas sa dari vycarovat aj posobivu atmosferu. Ten film vsak vazne nie je pre mna. Na druhej strane chapem ludi, pre ktorych je to uzasna generacna vypoved a genialne majstrovske dielo. Ale je mi ich trosku luto 5/10 (18.08.2018)

Trapový velkofilm. Jeden z hlubokých zářezů dekády. (30.01.2017)

Najväčšie pozítivum vidím v hereckej stránke, ktorú majú paradoxne na svedomí neherci. Zrejme to už dlho platiť nebude, pretože tak to vyzerá, že minimálne herečka v hlavnej úlohe si týmto snímkom svoju kariéru rozbehla. Keď bude šikovná a vydrží, tak má určite pred sebou skvelú hereckú budúcnosť. Škoda, že námet mi moc nesadol - bezcieľne poflakovanie krížom krážom po krajine, zábavičky, trochu sexu (tu mohla byť režisérka trochu odvážnejšia, podobne ako v jej Red Road)... Ten sociálny podtext drámy akoby upadol, čo v mojich očiach trochu stratilo na atraktivite. Na druhú stranu ale uznávam, že práve taký mohol byť zámer autorky. Keď vás život valcuje a bojujete o svoju každodennú existenciu, no máte pri sebe niekoho podobného alebo sa začleníte do skupinky ľudí s podobným osudom a začnete si vzájomne pomáhať, tak v konečnom dôsledku potom aj ten život chutí úplne inak, sladšie ako med - pekná myšlienka. Nadpriemer. 75/100 (01.04.2019)

Nakoniec mi to predali, ale až po dvoch hodinách ukecávania. (23.03.2017)

Skoro tři hodiny bezcílného putování Amerikou skupiny mladých ztroskotanců očima výborné režisérky, která životnímu stylu a problémům současných teenagerů z nižších sociálních vrstev zřejmě dobře rozumí. A hlavně o tom umí dobře vyprávět - přirozeně a bez křečovitého pozérství. Na složitý příběh se tu nehraje, autentická atmosféra a jednotlivé epizodky ale fungují vesměs dobře. Pro cílovku hypoteticky podobně zásadní dílo, jakým je pro mě třeba Klub rváčů. 70 % (24.03.2020)