Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Čtyřicetiletý muž mezi dvěma ženami - lékařkou Jarmilou a mladou studentkou Evou. Architekt Mánek váhá a nedokáže se rozhodnout. Ještě tu je ta třetí - smrt... Nevýrazná adaptace románové předlohy Jaroslava Havlíčka. (oficiální text distributora)

Recenze (32)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Problém není v tom, že byl Havlíčkův román aktualizován, ale v tom, že se z aktualizovaného zcela vypařil Havlíčkův typický rukopis. Pokud ovšem od tohoho odhlédneme, lze Balíkův film považovat za slušný psychologický melodram, v němž svou bezpečnou polohu našel především vynikající Václav Voska. Bez něj by ten film ovšem neměl smysl. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Mladost, radost...aneb autostop není zrovna bezpečný způsob cestování. Může Ti totiž udělat v hlavě docela zmatek. Své o tom dozajista ví i jeden hloubavý, přemýšlivý, ale také sobecky smýšlející architekt, tápající mezi dvacítkou a čtyřicítkou a lítající mezi bigbítem a koncerty vážné hudby. Láska, která i generační rozdíly přenáší a staré přátelství, možná i dlouholetá očekávání. Nádherně svobodomyslná Slovenka, nemající absolutně žádný problém s českou výslovností, změnou účesu či s poukázáním na svou krásnou ženskost a sám sebe hledající lamač srdcí, rozjedou hru na upřímnost a porozumění. Kdo z nich je ovšem ten upřímnější? Ještě je tu jedna doktorka, která se své role rezervy ovšem nehodlá ujmout. Balíkovo vlnění a hledání jistoty je doprovázeno naprosto skvělým hudebním doprovodem, jak klavírním, tak dobovým..." to jsou Beatles? Jo....v tuzemským vydání", perfektními dialogy na jakékoli bázi, kvalitní režií, až na ty občasné jízdy autem, lehoučkým politickým popichováním a velmi slušným vývojem děje. Oficiální text je opět nepochopitelně odfláknutý i směšný a většina zdejších komentářů obsahuje těžké spoilery. Doporučuji si film nejdříve zhlédnout. Pro znalce šedesátek a československé kinematografie dostačující a pro mě rozhodně nadprůměrně kvalitní snímek. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Ryba... veď je to surové trápiť ju takto samotnú." / ,,Možná by jí měl člověk závidieť. Představte si, že neví, že jsou ještě jiný ryby. Čirá existence..." / ,,Ona sa vlastne ešte nikdy nevidela. Nastavme jej zrkadielko." / ,,Ne, ne, vyloučeno. Co kdyby se do sebe beznadějně zamilovala?" Několik vybrušených ironických dialogů Václavu Voskovi tak sedících, řada pěkných momentů v psychologickém příběhu podle Jaroslava Havlíčka, bohužel také hodně hluchých a nevýrazných míst. Ženským představitelkám Bohdanové a Rapaičové to zde sedí, ale Voskovi i samotného příběhu by asi přece jenom líp slušelo, kdyby se film držel předlohy odehrávající se v době první republiky a nebyl dějově přesunut do moderních 60. let. Takhle je to podivná záležitost, kde se 50-tiletý muž ocitá pro lásku k mladé ženě v partě mládeže zblázněných do bigbítu a psychedelické muziky. 65% ()

kobejn 

všechny recenze uživatele

Zlatý šedesátý, povzdechnou si nepamětníci, ano byla to zázračná doba, kde snad ani nevznikly špatné filmy. I méně významný a méně oceňovaný režisér, který nepatřil mezi tvůrce nové vlny, dokázal natočit svébytnou a zajímavou adaptaci, kterou modernisticky přenesl mezi "zlatou mládež", přesto zůstal věren duchu předlohy a hlavnímu tématu, kterým byla nerozhodnost mužského hrdiny. Toho věrohodně ztvárnil VV, kterému ovšem přesvědčivěji seděla role usedlého, než bouřícího se muže ve středních letech. BB byla vhodně vybrána pro jeho usedlou přítelkyni, zatímco neznámá slovenská herečka si zahrála tu drsnou a bezstarostnou girl, která svým kouzlem mládí pocuchá VV nervy a způsobí u něj krizi soudnosti....poučení by mělo znít: radosti mládí nech mladým....a buď rád, že si rád...trochu to připomíná Jako jed... ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Balíkův film se mi moc nelíbil, snad za to může časové posunutí někam mezi vydáním knihy (1939, Josef R. Vilímek) a současností (2021), do nejapných začátků českého rock'n'rollu. Možná ale také konvenční zobrazení muže mezi dvěma ženami (každý známe někoho, kdo vybíral a vybíral, až přebral). Nebo něco, co věděl i sám Havlíček, neboť hodlal některé části svého románu předělat. Nicméně se tu pracuje s těmi nejnižšími čísly: 1 nebo 2, pak 3 a nic víc. Ale ani toto počítání úplně nesedí. Nevím sice, které části chtěl Havlíček předělat, ale v případě Mánkovy (zde raději Voskovy) postupně se odhalující charakteristiky je málo pravděpodobné, že by ten, kdo ze dvou odhalených karet není schopen zvolit tu lepší, by byl schopen sáhnout na jedinou kartu neodkrytou. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama