Dalších deset minut II.

Nevěřil jsem, že po tak zdařilém projektu jakým byl Ten Minutes Older: The Trumpet může přijít takové zklamání. Figgis mě během svých deseti minut a čtyř záběrů najednou málem unudil k smrti. Menzel pro jistotu nenatočil nic a Claire Denis dokázala, že v této společnosti nemá co dělat. Schlöndorff použil slovo "time" tolikrát, že jsem ztratil přehled o čem to je...jo o čase, no už bylo na čase, aby přišla nějaká povedená věc a tím je nejlepších 10 sci-fi minut v podání Radforda. Dále stojí za zmínku snad jen snaha legendárních režisérů Bertolucciho a Godarda. (28.01.2008)

B. Bertolucci **** (Bravurně zhuštěný příběh o odloučení od vlastní kultury a niterném návratu k ní po několika letech.) - - - M. Figgis * (Nepochopil jsem, neoslovilo mne to. Navíc trik s rozdělením obrazovky do několika okének jsem viděl již několikrát a v mnohem smysluplnějším zpracování.) - - - J. Menzel *** (Snad až příliš sentimentální a ty mlsné záběry na ženské prdelky si Menzel taky mohl odpustit. Přesto pohled na tvář Hrušínského jako mladíčka a jako starce je působivý velmi) - - - I. Szabó *** (Výročí svatby, opilý manžel, hádka, deset minut. A všechno je najednou úplně jinak... Zpracování je přes svojí funkčnost poněkud průhledné.) - - - C. Denis ***** (Dialog filozofa Jeana-Luca Nancyho a jeho studentky. Čas je všudypřítomný stejně jako prostor a být cizincem neznamená nebýt v sounáležitosti. Ten moment, těch deset minut je ona vzdálenost, která nás odděluje.) - - - V. Schlöndorff ***** (Vznešený text sv. Augustina z jeho Vyznání režisér ironicky konfrontuje s přízemností lidí v kempu. Ano, ano i Augustin může být otravný hmyz...) - - - M. Radford **** (Můj bože, kéž by Radford natočil takovouto celovečerní sci-fi! Skutečně hypnotické krasosmutnění...) - - - J.-L. Godard ***** (Posledních deset minut z konce časů. Intelektuálních, melancholických...) (25.02.2009)

The Cello je pokračovaním veľmi zaujímavého experimentu The Trumpet. Jediné, čo sa v porovnaní s prvou časťou zmenilo sú režisérske osobnosti a v intermezzách medzi jednotlivými poviedkami hrá namiesto trúbky cello. Vizuál, téma:„ČAS“ a formát ostal zachovaný. Hodnotiť celý projekt ako celok je veľmi ťažké, zvlášť The Cello mi príde viac kvalitatívne nevyrovnané. Bernardo Bertollucci /****/ natočil čiernobiely príbeh indicko-talianskej famílie v určitých fázach života, Mike Figgis /*/ zaexperimentoval, ale mne sa ten jeho experiment s rozdelením obrazovky na štyri časti páčil tak minútu, potom to bolo nepozerateľné a otravné, Jiří Menzel /****/ natočil veľmi peknú nostalgickú poviedku o tom, že všetci sme len moment v čase a zároveň vzdal hold Rudolfovi Hrušínskemu, István Szabó /***/ sa zameral na to, aké životné zmeny sa môžu udiať behom 10 minút, Claire Denis /odpad/ natočila intelektuálsky žvást, ktorému som neporozumel (a ani som nechcel) a so zadanou témou to malo pramálo spoločné, Volker Schlondorff /**/ sa pohral so slovíčkami minulosť, prítomnosť a budúcnosť po textovej stránke vzniklo celkom zaujímavé filozofické zamyslenie. Ale čo sakra malo znamenať to, že nasnímal pri tom nejakých ľudí na pikniku som celkom nepochopil a absolútne mi to nesedelo do hovoreného textu. Ešte musím vyzdvihnúť výbornú „plíživú“ kameru! Michael Radford /****/ cestoval v čase a jeho sci-fi poviedka je výborná a Jean-Luc Goddard /****/ pretavil do obrazovaj podoby číru melanchóliu. Len sa zavrieť do márnice a po pozretí jeho poviedky tam rovno umrieť:) Celkovo to vidím na 3,5*/5 a určite každému vrele dvojdielnu sériu Ten Minutes Older odporúčam a dúfam že takýchto zaujímavých projektov sa vyskytne v budúcnosti ešte pár! (25.08.2006)

První půlku jsem neviděl, ale druhá je velmi nevyrovnaná. Nejvíce mě zaujal Radford s citlivou sci-fi povídkou o čase a cestování vesmírem. Naopak Figgis dodal další téměř nekoukatelný experiment a Denis natočila černobílou sociologickou přednášku o cizincích. Obě jmenované měly s časem společné jen to, že nás o něj okradly. (25.11.2003)

Je to čtrnáct let, co jsem viděl první díl (The Trumpet). Bylo to jedno z mých prvních DVD vůbec (snad z časopisu?), od tamních režisérů jsem snad do té doby neviděl nic a o části jsem nikdy předtím neslyšel. The Cello jsem zaregistroval v Menzelově filmografii už před časem, ale nikdy jsem se k němu nedostal, nebyl důvod. Ten se nakonec našel - Menzel zemřel, tak se sluší jeho filmografii dorazit. Tentokrát mi alespoň s jednou výjimkou všechna jména něco říkají a s jednou výjimkou (odlišnou) jsem od těchto tvůrců už něco viděl (někdy i víc) Bertolucci -6/10 Figgis - 7/10 Menzel - 5/10, na druhé straně jako prostřih Hrušínského kariérou... Szabó - 5/10 Danes - 4/10 (žvanení o ničem, mizerné titulky) Schlöndorff - 8/10. Nejlepší povídka, skvělá kamera Radford - 7/10 Godard - 6/10 se zaťatými zuby. Střihák stejně jako Menzelův, ale na úplně jiné úrovni. Nikdy víc. A že se těch povídkových snímků tohoto typu vyrojilo - Chacun son cinéma, Lumière et compagnie, 11'09''01 ... (08.09.2020)