Clive Owen hraje detektiva, který žije ve světě, kde neexistuje soukromí či anonymita. Životy všech jsou transparentní, vysledovatelné a kontrolované příslušnými orgány. Vypadá to na konec zločinnosti. Avšak když narazí na mladou ženu (
Amanda Seyfried), o které nejsou vedeny žádné záznamy, začne si uvědomovat, že to nemusí být konec zločinnosti, ale teprve začátek.
(Ruprechtos)
bourec
Andrew znovu nezklamal.V mejch očích rejža jednoho jedinýho nadprůměrem se pohybujícího filmu,a to Vyměřenýho času.Jinak Anon je tajemná,pomalá scifi,která plyne,jako když rvete svoje tělo z hostýho bahna.Ale k čemu tohle je,fakt nechápu.A nehrát tam Amanda a Clive,tak ten film dostane jen jednu prťavou hvězdičku.40%.(20.5.2018)
Morholt
Po dvou slabších kouscích je Niccol zpět s dalším výborným nápadem. Ztráta soukromí schovávaná za bezpečnost tu byla mnohokrát, ale tahle verze působí uvolněněji, protože tu není všudypřítomný šmírující státní aparát. O to víc vše působí reálnějším dojmem. Pokud bych měl něco vypíchnout, tak jsou to scény s hacknutým mozkem. Ty mě bavily. A potěšili i herci. Mínusem je celkový lehce ospalý dojem, díky kterému některé sekvence postrádají odpovídající tempo. Nicméně i tak se jedná o další povedený netflixácký kousek. 75%(3.6.2018)
IceQueen
Dá sa povedať, že ide o v celku tuctový motív, ktorý bol v rôznych obmenách použitý vo viacerých thrilleroch, akurát s tým rozdielom, že je zasadený do stalkerského sci-fi prostredia. Úprimne, takého sveta, kde by si niekto (vrátena mňa, aby som sa úspešne mohla mučiť) mohol prezerať nahrávky z môjho biedneho života, by som sa nechcela dožiť. Z môjho pohľadu, hlavný problém filmu spočíva v tom, že viac ako ja, si ho užil Clive Owen.(22.5.2018)
honajz
Zatím nahodím 4 hvězdy a počkám, až se mi to rozleží v hlavě. Anon je mimochodem skvělá slovní hříčka - nejenom že znamená zkratku slova anonym či anonymita, ale také v angličtině něco, co se objeví znovu či za chvíli, a aby toho nebylo málo, v latině jde o druh mírně halucinogenních hub. A to vše tu je. Téma je zřejmé - svět nikoliv Velkého, ale Nadpozemsky obrovského bratra, kdy vše, co vidíte a slyšíte se neukládá jen do vašich vzpomínek, ale i do souborů, jež jsou přístupné druhým. Když někoho potkáte, hned víte, jak se jmenuje, kolik je mu let a jaké má povolání. Platbu v krámě provedete doslova mrknutím oka. Což samozřejmě láká hackery. A lidi, kteří chtějí vymazat své soubory, si takové hackery najímají. A přitom se to celé tváří jako detektivka, když se začnou objevovat mrtví, kteří vlastně být mrtví neměli, protože nic neviděli, a nikde nebyl otisk vraha. Pátrání samotné se ale vyvíjí také napínavě a má i nějaké ty napínavé momenty, včetně posledního zvratu. Navíc je film pojat velmi minimalisticky - jestli zde hraje ve větších rolích celkem deset herců, je to hodně. Do toho minimalistická, nostalgická hudba. Vyprázdněné prostory jakožto protiklad k tomu, že o všech všechno víme. A když nás hacknou, můžeme ještě věřit svým očím a vzpomínkám? Zajímavě vymyšlený nápad s pár věcmi k dalšímu přemýšlení. Takhle měl vypadat Počátek! A závěrečný dialog o tom, že někteří lidé nechtějí, aby jim někdo lezl do hlavy ne proto, že mají co skrývat, ale proto, že se prostě s některými lidmi o to, co v sobě mají, nechtějí dělit. Moc hezky, poutavě a atmosféricky natočené. Ne vždy jsem měl pocit, že to drží lajnu a některé scény zbytečné, ale jinak příjemné překvapení. (Btw, poznámka zcela mimo - Clive Owen by byl skvělým Bondem.)(12.7.2018)
Magika82
Pokud sklidím profesionální knižní kritiku a recenze čtenářů v takové podobě, že je mé dílo nejen navrženo na ocenění Knihy roku, známým režisérem zařazeno na seznam budoucích zfilmovaných knižních děl, že již mne daná kniha profesionálními kritiky zařadila (jejich slovy: katapultovala) mezi přední spisovatele tak náročného žánru, jakým je Umělecká literatura faktu, je to nepopsatelný pocit. Zvláště vědomí toho, že jsou to čtenáři pro něž píši, oni jsou pro mne těmi nejdůležitějšími, a na oplátku si mohu přečíst jejich recenze, které zahřívají mé srdce a dávají mému mozku podněty k hledání dalšího podnětu ke zpracování... Kdybych se však zachovala jako Andrew Niccol, a domnívala se, že se musím držet toho co mne tak obrazně vyneslo vzhůru, brzy bych bolestně dopadla na tvrdou zem... Snaha o držení se jedno úspěšného tématu i dalším dílem, je neudržitelná. Pokud samozřejmě nejde o volná či přímá pokračování stejného tématu. Ale i tak, úspěch je zároveň trestem. Neboť je jím nastavena laťka, pod kterou už žádný autor nikdy nesmí spadnout... Což je právě případ tohoto snímku a jeho režiséra a scénáristy, tedy autora v jedné osobě. Chtěl-li těžit z úspěchu a tedy nastavené laťky v podobě díla In Time, měl se na přeskok oné laťky připravit... Několik kaluží umělé krve a menších i větších odhalených ňader, nezachrání zpackané kroky na dobrém podkladu (námětu). Divák de facto nemá možnost ztotožnit se, či spíše porozumět charakterově jakékoli postavě, když žádná nemá žár života. Pouze kalkulace, chlad, a odstup s navíc předvídatelným vývojem děje. Nad kriminálně zpracovaným tématem ne nepodobným mnohem propracovanějšího počinu Equilibrium r. 2002, by zajisté zalomila rukama i královna žánru krimi, Agatha Christie... Výsledný pokus A. Niccola zdolat laťku nastavenou dílem In Time, skončil jejím krkolomným podskočením.... Nicméně, za snahu 20% a za snahu Netflixu dalších 20%. Dohromady tak 40% a dvě hvězdy... Snad se z této chyby Andrew Niccola poučí.(4.6.2018)