Bitter Harvest
Bitter Harvest
Bitter Harvest
Bitter Harvest
Režie:
George MendelukKamera:
Douglas MilsomeHudba:
Benjamin WallfischHrají:
Samantha Barks, Barry Pepper, Max Irons, Aneurin Barnard, Terence Stamp, Tom Austen, Tamer Hassan, Richard Brake, Nicholas Aaron, Lucy Brown, William Beck (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Trpká sklizeň je silným příběhem lásky, cti, vzpoury a přežití, inspirovaný jednou z nejvíce přehlížených tragédií 20. století. Vypráví osudy dvou mladých milenců, vtažených do pustošícího řádění Josefa Stalina a jeho genocidní politiky namířené proti Ukrajině ve třicátých letech minulého století. Zatímco Stalin upevňuje ambice komunistů v Kremlu, mladý umělec Jurij (Max Irons) se snaží přežít hladovění, věznění a mučení, aby svou dětskou lásku Natálku (Samantha Barks) zachránil před hladomorem, programem na vyhladovění obyvatelstva, který nakonec zabil miliony Ukrajinců. Na pozadí těchto tragických událostí uniká Jurij ze sovětské věznice a přidává se k protibolševickému hnutí odporu. Tam bojuje za znovushledání s Natálkou a zároveň za svobodnou Ukrajinu. (Blue Sky Film)
(více)Recenze (19)
To si dělaj prdel? Kanaďané točí o Ukrajincích historický válečný film a ještě z toho dělají rozjuchanou zábavu pro pamětníky ve stylu dechové kapely Polanky a jejich posledního koncertu na zábavě v Horních Přestavlkách. Strašný. ()
Ti co to točili zjevně o historii nic nevědí, ale to už tu napsali jiní až na to, že já nebudu tolerantní jako oni.5% ()
Ano, je to schematické a spíše než o válečné drama se jedná o dobrodružný film. Je tam záporák se svými nohsledy, hrdina se svojí láskou, který nejprve odchází aby se vrátil a zachraňoval. Cestou potkává hodné i zlé z nichž se někteří chovali vskutku nelogicky. Digitální efekty (výbuch auta s granáty) byly slabé a jako skutečně velké téma a sousto pro filmaře (hladomor na Ukrajině) to celé působilo dost nízkorozpočtově, byť snaha o co nejvěrnější reálie byla vidět na každém coulu. Začátek snímku je jak reklama na Tatranky Opávia - ,,z darů naší země'', kdy vše hýří barvami a chutěmi jako ty Tatranky. A řekněme si rovnou, herci také moc jako Ukrajinci nevypadali a nepřidala k tomu pranic ani angličtina kterou hovořili a komolili slovanská jména jako třeba ,,Nathalka''. To všechno ano.... Ale! --- Kolik je pořádných filmů zabývajících se hladomorem v Rusku ve dvacátých letech? Dnes se o tom maximálně tak točí dokumenty (a ani těch není zrovna přehršel), protože to je úplně stranou zájmu dnešního diváka a kouká na to maximálně tak ten, kdo už o tom něco ví a chce vědět více... Málokdo z mladých si dnes sedne před TV s programem na klíně či obrazovce a řekne si.. hmmm... dnes večer si dát ten dokument o hladomoru !!! --- A najednou tu Kanaďáci natočí něco takového! Pravda, příjmení tvůrců George Mendeluk a Richard Bachynsky dávají tušit, že to nebudou tak úplně potomci francouzských osadníků ani původních domorodých kmenů a dá se tušit i proč zrovna lidé těchto jmen měli pohnutky toto točit. Natočit film o hladomoru aby to mělo grády asi není žádná legrace ať už z hlediska rozpočtu tak z hlediska návratnosti peněz. Opravdu by jste chtěli co nejreálněji vidět co se dělo v Bělorusku, na Ukrajině a dalších místech Sojůzu za hladomoru? Hromady mrtvých, umírajících, kanibalismus někdy dokonce na vlastních dětech? Miliony zmařených životů? Věřte, že ne protože realitu si v celé té hrůze ani nedokážete představit a buďte rádi za tu schematičnost zde. Já ve filmu vidím hlavně jeho snahu něco sdělit o tom co se dělo v Rusku a co se i dnes celkem rádo zamlčuje. A to sdělení i přes mírnou krkolomnost a někdy i neuvěřitelnost děje tam jasně cítím. Je to obžaloba teroru Stalina, největšího vraha lidských dějin. Koho by téma hladomoru zaujalo doporučuji vidět čínský velkofilm ,,1942'' z roku 2012. Dávám tedy za tři pečlivě zavlažená zrnka pšenice ! * * * ()
Na začátku filmu představuje režisér Ukrajinu počátku 20. století jako barevnou pohádkovou zemi. Potom drama ztěžkne. „Lidé byli nuceni souhlasit s komunismem jak to požadoval Stalin“ je dost velká historická zkratka. Podobně je celé národní neštěstí redukované do trivializované velikosti a emocionálního dopadu. Tento filmově málo známý holocaust známý jako hladomor by si zasloužil lepší film. Minimálně by si to zasloužily ty miliony oběti. Je to koukatelné tak v kabelové televizi. Co se týče historie, VŘSR bylo sedm revolucí v jedné revoluci. Byl to pokus vytvořit alternativní systém, vystoupit z kapitalismu a zničit ho (dynamika kapitalismus versus socialismus). Druhá revoluce bylo masové hnutí tři složek zezdola. Rolníci chtěli jako všude po válce půdu a rovnoměrně rozdělit pozemkové vlastnictví (nejvíc pozemková aristokracie). Vojáci jako rolnici v uniformách a dělníci, třetí byl boj dělníku za své práva. Znovu vidíme konflikt město vesnice, který se přelil do občanské války a byl i hlavním Stalinovým terorem proti vesničanům rolníkům. Zboží od nich šlo na světové trhy. Bolševici se orientovali na západ, věřili v pokrok. Byli to modernisté, chtěli vytvořit moderní sovětskou socialistickou společnost. Národně osvobozenecký charakter. Rusko se začalo fragmentovat a tzv. okrainy se chtěli oddělit a emancipovat (Polsko, Pobaltí, Zakavkazsko, střední Asie). Bolševici národně osvobozeneckou myšlenku podporovali, Finsku povolili se oddělit, ale Ukrajině ne. Vznikl velkoruský nacionalismus - Rusové a Ukrajinci mají být jeden národ. Lenin i bolševici byli pragmatici, nejdřív práce pak teorie a tu se snažili až pak narvat na realitu. Bolševické hnutí se hlásilo k internacionalismu, takže se to trochu popíralo, ale zároveň se hlásili k dekolonizaci. Internacionalistická revoluce byla tedy již šestá revoluce. Později zmutovala do panslavismu - vývozu revoluce , která spasí svět. Je to vznik sovětského imperialismu. ()
Americký příběh v americkém podání ukrajinského hladomoru. Snad by se to dalo i skousnout, pokud by se podařilo vytvořit odpovídající dobovou atmosféru, ale to tady nevyšlo ani náhodou, takže těch pár scén, které snad mohly mít kýžený efekt, přišlo nazmar. Jinak je sice hezké, že se filmařům podařilo sehnat slušnou řádku relativně známých jmen, ale příště by možná stálo za to jedno dvě obětovat a pořídit si pořádný výbuch s opravdickým ohněm a ne takovouhle digitální legraci. 20% ()
Opäť sme v Sovietskom zväze a tento krát je to cestou anglicky hovoriaceho filmu o ukrajinskom hladomore. Samozrejme, že je to film v štýle západných filmov a obyčajní ľudia v anglicky hovoriacom svete nevedia o tragédii ukrajinského ľudu takmer nič. Páči sa mi ale silný ukrajinský duch vo filme, ich sila a odvaha. Aj keď film je spracovaný podľa historických udalosti, je tu množstvo nepresnosti. Hladomor na Ukrajine bol v rokoch 1931 až 1933, ako súčasť väčšieho sovietskeho hladomoru, ktorý zasiahol aj oblasti na juhu pri ktorom zahynulo až 6 miliónov ľudí a až od roku 1933 začala kolektivizácia na Ukrajine. Hladomor ako tragédia zanechal na obyvateľstve Ukrajiny hlboké sociálne, psychologické a demografické stopy. A aj preto po vypuknutí 2. svetovej vojny obavy zo stalinizmu boli silnejšie, ako vlastenecké cítenie (od roku 1922 bola Ukrajina súčasťou Sovietskeho zväzu). Stalin Ukrajinu zase obetoval a takmer 2 roky bola okupovaná nacistickým Nemeckom, ktoré tu zriadilo Ríšsky komisariát Ukrajina. Ukrajinci sa mu revanšovali, že bojovali v radoch nemeckej armády, v organizáciách SA, v divíziách Waffen-SS ale aj v ďalších jednotkách bojujúcich proti Sovietskemu zväzu ROA, KONR kde ich bolo zapojených vysoko cez 1 milión dobrovoľníkov. Takže môj záver, nechajme si robiť historické filmy, respektíve dokumenty tomu komu to náleží. ()
Jak natočit snímek z ukrajinských dějin, udělat z toho rádoby hollywoodskou podívanou, chtít natočit něco velkolepě blazeovaného a přitom zapomenout na to, že se jedná o film z prostředí Ukrajiny, nikoli z Ameriky. Vůbec mi to nesedlo, mladí herci se sice snaží, ale moc jim to nejde, starší harcovníci zase nemají žádný prostor. Ne, tenhle pokus o historický velkofilm nevyšel. ()
Ja budem tentokrát blahosklonný. 1. Ide o kanadský film a tie nikdy neboli veľmi kvalitné. 2. Mám podozrenie, že ho vyrobila nejaká kanadská TV a preto ním logicky chcela osloviť svojich divákov - natočila to ako americkú komerciu. 3. Nemám rád, keď historické filmy ukazujú iba pohľad 1 z 2 strán, ale tento taký nevyhnutne musel byť. 4. Keď sa ma to pozriem len ako na "dobrodružný" film tak sa to dalo v pohode pozerať. ()
"MOJE UKRAJINA BYLA SVĚTEM ŽIVOUCÍCH LEGEND, KDE SE MOHLO STÁT COKOLIV." A taky se stalo... Film je věnován nevinným obětem Holodomoru a jeho producenti to snad mysleli i dobře, ale film jako takový se solidně nepovedl. Možná ještě kostýmy, sem tam hudba, ten skanzen, ve kterém se to natáčelo, asi stojí za návštěvu... Ovšem scénář, režie, tedy celkem důležité disciplíny, nenabízí nic lepšího než prostor k zaslouženému výsměchu... A co ten Barry Pepper? Produkce neměla na víc jak 2 minuty jeho času? 30% ()
Američani natočili film o Ukrajině – to by asi tak jako recenze stačilo. Ani se nesnažili třeba jen náznakem, z povzdálí postihnout odlišnou mentalitu, svébytnou kulturu a radikálně jiné myšlení, střihli si Ukrajinu jen jako jméno země, kde na historickém pozadí ryze americké charaktery rozehrávají ryze americké příběhy. Pro dobré herce jeden z mnoha kšeftů, v nichž není proč se příliš snažit. Moc se mi ale líbil – SPOILER – nápad se zhoubováním bolševického komisaře. Celkově ucházející podívaná. ()
Film zobrazující bolševický sovětský "ráj" na Ukrajině. Přebírání moci sověty, násilná kolektivizace, kradení majetků už tak chudým sedlákům, rabování kostelů, vraždy, bída a hladomor. Inu, tradá.....představujeme bolševismus - spravedlivý a mírumilovný systém, kde je každý šťastný. Tohle asi Julius Fučík ve svém díle "V zemi milované" neviděl nebo nechtěl vidět. Trochu mi to připomnělo VOLYŇ ale ta byla ještě o level výš a hlavně se věnovala jinému období. Ano, film je historicky ne úplně přesný, což je tady po právu vyčítáno, na druhou stranu, takhle nějak to vše probíhalo a takové hrůzy se děly (jistě ještě větší než jsou zde zobrazeny - když jedli i své mrtvé děti), takže nevidím důvod tomu ubírat. Taková a podobná díla by se měla povinně pouštět mládeži na školách. Aby nikoho z nich nenapadlo později házet do urny lístek s KSČM. ()
Házet film do odpadu jenom proto, že je značně naivní, považuji za nešťastné. Potom by v odpadu musela skončit velká část filmů věnovaných různým událostem druhé světové války. Na pozadí romantické lásky dvou mladých Ukrajinců ukazuje film, jak hroznou událostí byl hladomor na Ukrajině v letech 1932–1933. Zobrazený odboj Ukrajinců proti sovětskému stalinismu navíc vůbec neodkazuje na Stěpana Banderu či jiné ukrajinské nacionalisty, což nemusí být v rozporu se skutečnými historickými událostmi. Proti stalinismu mohl povstat i někdo jiný než extrémní nacionalisté. Závěr filmu je naivní, ale zároveň se v titulcích uvádí, že ve skutečnosti z Ukrajiny utekl do Polska jen málokdo. Objektivně spíše tři a půl hvězdičky, ale pro alespoň částečné vyvážení velmi kritických hodnocení jsem se rozhodl pro čtyři hvězdičky, nikoliv pro tři. ()
Слава Україні! Героям слава!, Slava Ukrayini! Heroyam slava!Slava Ukrajině! Hrdinům slava!. Dost dobrej film o genocidě Ukrajiny. Bijte ruské bolševiky hlava nehlava. ()
„Už rozřezala své kožené boty na tenké proužky, které pak vařila s kopřivami a semínky červené řepy. Už zkoušela vyhrabávat žížaly a sát kůru ze stromů. Dnes ráno v horečnatém deliriu okusovala nohu kuchyňské stoličky – žvýkala a žvýkala, dokud jí z dásní nezačaly vyčuhovat třísky. … Ve vsi, kde dospělí muži žvýkali hrudky hlíny s nadějí, že budou obsahovat mravence nebo hmyzí vajíčka, kde děti rozhrabávaly koňský trus s touhou najít nestrávená zrnka obilí a kde se ženy praly o kosti.“ Po skončení filmu se mi vybavil tento pár stránkový úvod knihy (T.R.Smith. Dítě č. 44), který poskytne o děsivém roku 1933 na Ukrajině neskonale lepší obraz, než téměř 2 hodinová filmová „Trpká úroda“. (Může obsahovat možné SPOILERY). Ne, že by „Trpká úroda“ nebyla trpká podívaná, bohužel nikoli vzhledem k tématu, ale vzhledem k jeho zpracování. Děj začíná v době první světové války a život na Ukrajině je idylický. Nabídne se pastelová, přeslazená podívaná na širé, úrodné, vlnící se ukrajinské lány. Ukrajinci ve vyšyvankách, Ukrajinky v krojích, ukrajinští pankáči (pardon kozáci) jako vystřižení ze Sienkiewiczova románu, ovšem se schopnosti čínských létajících super-hrdinů; zejména v rodu hlavního hrdiny příběhu se super-schopnosti dědí v mužské linii. A když už to vypadá, že idylka bude ještě idyličtější - padl Car a Ukrajinci se těší na nezávislost – tak, kde se vzali tu se vzali, místo Cara bolševici. Nemyslím, že pro představení šílenství sovětské moci je vhodný film ve stylu fantasy (Ukrajina, dle filmu pouze Ukrajina, je postižena hladomorem, bojuje, hladomor ne-hladomor - kozácká jízda na dobře živených koních, nejmladší z kozáckého rodu Kačaňuků se mění v ukrajinského Ramba; ani ta láska nechybí). Střípky historických faktů o postupech sovětské moci na Ukrajině jsou ukryty do romanticko – dobrodružného balastu a ztrácejí na intenzitě. Počáteční experimenty se sovětizací zemědělství. Tam, kde státní politika naráží na odpor, likvidace celých skupin obyvatelstva, které stojí v cestě. Na Ukrajině dochází k odstranění národní inteligence, duchovenstva, rolníků (máš koně, krávu ? - jsi kulak !); vrcholem stalinistických represí je státem řízená genocida, včetně úmyslně vyvolaného hladomoru. Proč přikrašlovat reálnou podobu velkého hladomoru roku 1933, který pohltil 3 až 4 miliony životů v průběhu několika měsíců. Kdo nechce vědět, informace o povaze bolševické moci stejně hledat nebude. Kdo chce znát, film „Trpká úroda“, je nedostatečný a svým způsobem i urážlivý, protože zlehčuje - potkat skupinka hlady pološílených výrostků v lese osamoceného muže s uloveným králíkem, opravdu by se s ním spřátelila nebo snědla jak jeho úlovek, tak neopatrného muže? ()
Překvapilo mne nízké hodnocení tohoto filmu. Přesto je tento film akčnější než všechny americké akční filmy, protože se zakládá na pravdivých událostech. Jestliže v americkém filmu přijdou teroristé a akční hrdina jim zabrání páchat útok proti pokojným občanům, městu nebo státu jde téměř vždy o fikci. V bolševickém Sovětském Rusku byl teror opravdový. A ti, kdo se postavili na oprávněný odpor, většinou nevyhráli. Tady jsou kořeny nenávisti mezi ukrajinskými farmáři a ruskými bolševiky z města. Hodnotu filmu podle mne nesnižují ani průměrné výkony méně známých herců a „nízkorozpočtová“ kvalita – aspoň to vypadá opravdově. Tak to opravdu bylo, taková je historie. Za mne 4*. ()
Viděl jsem spoustu kanadských filmů a možná i proto 5*. Jinak mě docela zasáhlo, jak rusové brali Ukrajince. Docelá drsná historie. Nevím kdo kdy v historii a jestli snad vůbec vyvraždil skoro polovinu národa, to nezvládli ani Římané... ()
videné 15/07/2018 zo záznamu zo stanice cinemax.. silný príbeh o ruskej krutosti a odolnosti ukrajincov.. ()
Jedine, co si na tomto filmu cenim je, ze se nekdo ujal natoceni filmu o hladomoru na Ukrajine...Jinak je to melke, totalne cheezy, levne, divne sestrihane, herci se ani neobtezovali naucit ukrajinsky dialekt, vyslovnost slovanskych nazvu s britskym dialektem je fakt trapna... a pritom to jde (viz. Spanish princess). Nevim, to se ted budou ty filmy tocit vsechny ve stylu sedne a osme serie GOT? Vsechno nelogicke, urychlene, bez hlubsiho vyvoje hlavnich postav? Duh... ()