Režie:
George MendelukKamera:
Douglas MilsomeHudba:
Benjamin WallfischHrají:
Samantha Barks, Barry Pepper, Max Irons, Aneurin Barnard, Terence Stamp, Tom Austen, Tamer Hassan, Richard Brake, Nicholas Aaron, Lucy Brown, William Beck (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Trpká sklizeň je silným příběhem lásky, cti, vzpoury a přežití, inspirovaný jednou z nejvíce přehlížených tragédií 20. století. Vypráví osudy dvou mladých milenců, vtažených do pustošícího řádění Josefa Stalina a jeho genocidní politiky namířené proti Ukrajině ve třicátých letech minulého století. Zatímco Stalin upevňuje ambice komunistů v Kremlu, mladý umělec Jurij (Max Irons) se snaží přežít hladovění, věznění a mučení, aby svou dětskou lásku Natálku (Samantha Barks) zachránil před hladomorem, programem na vyhladovění obyvatelstva, který nakonec zabil miliony Ukrajinců. Na pozadí těchto tragických událostí uniká Jurij ze sovětské věznice a přidává se k protibolševickému hnutí odporu. Tam bojuje za znovushledání s Natálkou a zároveň za svobodnou Ukrajinu. (Blue Sky Film)
(více)Videa (5)
Recenze (19)
Američani natočili film o Ukrajině – to by asi tak jako recenze stačilo. Ani se nesnažili třeba jen náznakem, z povzdálí postihnout odlišnou mentalitu, svébytnou kulturu a radikálně jiné myšlení, střihli si Ukrajinu jen jako jméno země, kde na historickém pozadí ryze americké charaktery rozehrávají ryze americké příběhy. Pro dobré herce jeden z mnoha kšeftů, v nichž není proč se příliš snažit. Moc se mi ale líbil – SPOILER – nápad se zhoubováním bolševického komisaře. Celkově ucházející podívaná. ()
Házet film do odpadu jenom proto, že je značně naivní, považuji za nešťastné. Potom by v odpadu musela skončit velká část filmů věnovaných různým událostem druhé světové války. Na pozadí romantické lásky dvou mladých Ukrajinců ukazuje film, jak hroznou událostí byl hladomor na Ukrajině v letech 1932–1933. Zobrazený odboj Ukrajinců proti sovětskému stalinismu navíc vůbec neodkazuje na Stěpana Banderu či jiné ukrajinské nacionalisty, což nemusí být v rozporu se skutečnými historickými událostmi. Proti stalinismu mohl povstat i někdo jiný než extrémní nacionalisté. Závěr filmu je naivní, ale zároveň se v titulcích uvádí, že ve skutečnosti z Ukrajiny utekl do Polska jen málokdo. Objektivně spíše tři a půl hvězdičky, ale pro alespoň částečné vyvážení velmi kritických hodnocení jsem se rozhodl pro čtyři hvězdičky, nikoliv pro tři. ()
Jak natočit snímek z ukrajinských dějin, udělat z toho rádoby hollywoodskou podívanou, chtít natočit něco velkolepě blazeovaného a přitom zapomenout na to, že se jedná o film z prostředí Ukrajiny, nikoli z Ameriky. Vůbec mi to nesedlo, mladí herci se sice snaží, ale moc jim to nejde, starší harcovníci zase nemají žádný prostor. Ne, tenhle pokus o historický velkofilm nevyšel. ()
Americký příběh v americkém podání ukrajinského hladomoru. Snad by se to dalo i skousnout, pokud by se podařilo vytvořit odpovídající dobovou atmosféru, ale to tady nevyšlo ani náhodou, takže těch pár scén, které snad mohly mít kýžený efekt, přišlo nazmar. Jinak je sice hezké, že se filmařům podařilo sehnat slušnou řádku relativně známých jmen, ale příště by možná stálo za to jedno dvě obětovat a pořídit si pořádný výbuch s opravdickým ohněm a ne takovouhle digitální legraci. 20% ()
Na začátku filmu představuje režisér Ukrajinu počátku 20. století jako barevnou pohádkovou zemi. Potom drama ztěžkne. „Lidé byli nuceni souhlasit s komunismem jak to požadoval Stalin“ je dost velká historická zkratka. Podobně je celé národní neštěstí redukované do trivializované velikosti a emocionálního dopadu. Tento filmově málo známý holocaust známý jako hladomor by si zasloužil lepší film. Minimálně by si to zasloužily ty miliony oběti. Je to koukatelné tak v kabelové televizi. Co se týče historie, VŘSR bylo sedm revolucí v jedné revoluci. Byl to pokus vytvořit alternativní systém, vystoupit z kapitalismu a zničit ho (dynamika kapitalismus versus socialismus). Druhá revoluce bylo masové hnutí tři složek zezdola. Rolníci chtěli jako všude po válce půdu a rovnoměrně rozdělit pozemkové vlastnictví (nejvíc pozemková aristokracie). Vojáci jako rolnici v uniformách a dělníci, třetí byl boj dělníku za své práva. Znovu vidíme konflikt město vesnice, který se přelil do občanské války a byl i hlavním Stalinovým terorem proti vesničanům rolníkům. Zboží od nich šlo na světové trhy. Bolševici se orientovali na západ, věřili v pokrok. Byli to modernisté, chtěli vytvořit moderní sovětskou socialistickou společnost. Národně osvobozenecký charakter. Rusko se začalo fragmentovat a tzv. okrainy se chtěli oddělit a emancipovat (Polsko, Pobaltí, Zakavkazsko, střední Asie). Bolševici národně osvobozeneckou myšlenku podporovali, Finsku povolili se oddělit, ale Ukrajině ne. Vznikl velkoruský nacionalismus - Rusové a Ukrajinci mají být jeden národ. Lenin i bolševici byli pragmatici, nejdřív práce pak teorie a tu se snažili až pak narvat na realitu. Bolševické hnutí se hlásilo k internacionalismu, takže se to trochu popíralo, ale zároveň se hlásili k dekolonizaci. Internacionalistická revoluce byla tedy již šestá revoluce. Později zmutovala do panslavismu - vývozu revoluce , která spasí svět. Je to vznik sovětského imperialismu. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (1)
- Na začátku tzv. hladomoru v roce 1932 přijedou do vesnice Sověti na nákladních automobilech ZiS-5 a GAZ-AA. ZiS-5 se začal vyrábět až v průběhu roku 1933. (bejkovec)
Reklama