Reklama

Reklama

Kono danši, učúdžin to tatakaemasu.

  • Japonsko この男子, 宇宙人と戦えます. (více)
Trailer

Obsahy(1)

Krátký film z alternativního současného světa upoutá netradiční grafickou stránkou využívající širokou škálu nejrůznějších stylů a prvků včetně těch, které se v klasickém anime nevyskytují.

Zvláštní alegorický příběh o hodnotě mezilidských vztahů se odehrává čtyři měsíce po podivné invazi mimozemšťanů na Zemi. Nejsou ničena města ani zabíjeni lidé, pouze každý den sestoupí na povrch jeden mimozemšťan, aby bojoval s jediným chlapcem, který je boje s mimozemšťany schopen. Kakashi si nepamatuje nic do chvíle, kdy jej před čtyřmi měsíci našel v bezvědomí Arikawa ze Speciální protimimozemšťanské jednotky vlády. Od té doby žije zcela odříznut od okolního světa s Arikawou a jeho nadřízeným Shirem v domku na okraji ohrady, do které za ním každý den přichází jeden mimozemšťan a kterou Kakashi nikdy nesmí opustit, aby se náhodou do boje nepřipletli jiní lidé. Každý den má stejný: vstát, nasnídat se, zabít mimozemšťana, najíst se, spát a tak pořád dokola. Jako poklad střeží nefunkční mobil, který vedle něj tehdy ležel. Utěšuje se, že mu na něj určitě chodí spousty vzkazů a mailů od rodiny a přátel, které svým bojem chrání a pro které je jistě hrdinou, ale má strach nechat si mobil od Shira opravit. S ubíhajícím časem přibývá otázek. Co když mu nikdo za celý čas nenapsal? Co když na celém světě nikoho nemá? Opravdu by svět skončil, kdyby s mimozemšťany prohrál? Co když mimozemšťané přicházejí na Zemi bojovat jen proto, že je tu on, a Zemi by naopak zachránila jeho smrt? Kakashi má stále silnější pocit, že svět je na něj zlý, ztrácí chuť dál bojovat a žít a sám si začíná přát zkázu světa... (bergenia)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (1)

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Tenhle díl série je o depresi a smutku. Můžeme to sice brát jako sci –fi bez pointy, ale ve skutečnosti na dospívajícího středoškoláka neútočí mimozemšťani, ale pocity zmaru a beznaděje. Připadá si sám na světě, jediný komu se tohle děje. Bez přátel a bez opory. Uzavřený bez možnosti úniku. Jeho duševní propad možná zavinilo dospívání, možná i naznačená reálná ztráta. Náplast na ránu je pak obvyklá – zjištění, že v tom nejsem sám a že mám kolem sebe dokonce oporu (při skutečných depresích to ale nefunguje.) SHRNUTÍ: Bojovat sám je vždycky vyčerpávající. Občas si totiž neuvědomíš, že bojuješ sám proti sobě. ()

Galerie (20)

Reklama

Reklama