Chytilová Versus Forman
Režie:
Věra ChytilováScénář:
Věra ChytilováHrají:
Miloš Forman, Věra Chytilová, Michael Weller, Miroslav Ondříček, Elizabeth McGovern, Petr Forman, Matěj Forman, Věra KřesadlováVOD (1)
Obsahy(1)
Muž a žena, angličtina a francouzština, české kořeny, natáčení amerického filmu. Unikátní belgický dokument Věry Chytilové. Věra Chytilová byla nejen nejvýznamnější ženskou osobností filmové režie u nás, ale vždy si ji velmi cenili také ve světě. Není divu, že právě ji oslovili na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let belgičtí producenti, aby natočila dokument o svém kolegovi z československé nové vlny Miloši Formanovi. Nevíme nic o tom, jak složité muselo být v té době vycestovat na západ, natož pro režisérku, jejíž filmy patřily v Československu k nežádoucím, natož za režisérem, který v tu dobu již přes deset let žil a pracoval v USA. Nicméně povedlo se. Forman v tu dobu natáčel svůj Ragtime částečně v britských ateliérech Shepperton, uvidíme tedy mimo jiné i unikátní záběry z natáčení, Chytilová jej však navštívila i v jeho nové domovině, natočila jej při jídle, běhu, procházkách a dokonce i v posteli v jeho milovaném hotelu Chelsea i na ranči v Connecticutu. Ani jedna z uvedených činností neodradila vášnivou diskutérku od palby otázek, jež ovšem byly kladeny francouzsky, zatímco Forman odpovídal anglicky. Pouze ve chvílích největšího zápalu se oba protagonisté uchýlili k rodné češtině. Film je zajímavý nejen z hlediska obsahu, ale v jeho obrazové stránce poznáme nezaměnitelný režijní rukopis Věry Chytilové. (Česká televize)
(více)Recenze (28)
U dokumentu je pro mě podstatné, jestli se něco nového dovím. Formato může podtrhnout a dovést k dokonalosti, ale v případě tohoto žánru na ní příliš nebazíruji. Jenže ... Vstupy paní reřisérky byly hodně časté ba až nepříjemné, jak se snažila ze svého spolužáky a kolegy vygtřískat odpověď tam, kde už všechno řekl. Myslím sii, že dobrý dokumentarita by neměl být sebestředný a měl by se držet spíše v povzdálí. Uvídala jsem záběry z natáčení Ragtime. ()
Aneb Nafoukaná egocentrička podsouvá odpovědi skromnému umělci se smyslem pro humor. A jak to, ubohý divák asi mám hodnotit? Touhu Chytilové za každou cenu se prosadit, přidat něco svého nechť si ponechá do hraných snímků, zřejmě nepochopila, že to není dokument o ní. Tak o o je těžké smířit se s tím, že jednou se nemluví jen a jen o vás, když víte, že jste středobodem vesmíru. Možná jsem se měla dříve podívat na nějaké povídání, v němž Chytilová adorovala Chytilovou. Koho jiného, když věděla, že je nejdokonalejší. Nu, konečně vím, co mi vadí na jejích filmech, to abnormàlně nabubřelé ego. Nemà smysl pátrat po tom, proč se dva Češi spolu baví francouzsky a anglicky. Těch pár momentů, kdy zbytnělé ego Chytilová náhodou drží bobříka mlčení a ani se neopají pohledem na americkou architekturu a skejťáky, předkládá Forman svoji životní filozofii a je to zcela fascinující. Ale megaegu se vždy podaří nevitlivě zasáhnout a přerušit tok jeho myšlenek a zničit tak magičnost okamžiku. Samotný dokument je určitě ten nejhorší, který jsem kdy o kom viděla, protože není o dané osobnosti, ale o dokumentaristovi. Za ty skvostné oksmžiky s Formanen navzdory Chytilové je to průměr. ()
Srážka dvou různých přístupů nejen ke filmu, ale i k životu. Chytilová špatnou francouzštinou klade dotazy, kterými chce Formana dostat z jeho komfortní zóny. Ten jí odpovídá anglicky, což je i jazyk doprovodného komentáře. Pro filmového fanouška jsou zajímavé i záběry z natáčení filmu Ragtime, během nějž tento filmařský dialog vznikal. Mezi účinkujícími v záhlaví kupodivu chybí E.L. Doctorow, který se na kameru také k adaptaci vlastního románu vyjádřil. Škoda jen toho nadbytečného množství s tématem nijak nesouvisejících ilustračních záběrů. ()
Velmi originální dokument o osobnosti režiséra Miloše Formana, konkrétně z větší části o natáčení jeho tehdejšího aktuálního filmu Ragtime. Věra Chytilová si troufla být hodně kritická i k práci tehdy již oscarového režiséra, a celý snímek pojala místy dost znepokojivou formou, kdy je Forman nucen si svůj natáčený film a postoje ke své práci přímo obhajovat před touto svéráznou a přísnou režisérkou. Hodně mne bavilo v poměrně velkém prostoru sledovat Formana v práci při natáčení a poslouchat jeho filosofická povídání, naopak Chytilové rejpavé poznámky, když si nutně potřebovala do médií prosadit jedině tu svojí pravdu nebo požadovala znovu odpověď za každou cenu tam, kde již zazněla, na mne občas působily až nepříjemně. Příliš rušivě občas působil i ten její typický rukopis v "poetických" pasážích snímku. Spočátku to dokument hezky obzvláštňovalo, ale bohužel pani režisérka přesáhla míru i zde (jen pánbůh a Chytilová vědí, proč zde po vypjatém rozhovoru nad tím, zda točit pro diváka či kritika, následoval střih na skateboardisty v akci...). Celkově docela pozoruhodná a unikátní konfrontace dvou velkých českých osobností filmu známých po celém světě, ačkoliv chvílemi jsem fakt nevěděl, co si o paní Věře myslet a s jejím arogantním přístupem bych sám asi fakt nechtěl být konfrontován v jakémkoliv směru. ()
Dokument na Ceske televizi Artu. Zaujalo me jak Forman rika, ze v zemi kde neprozil detstvi se neciti bezpecne. Mam v nekterych zemich podobny pocit. ()
Bla bla bla...ja bejt Forman, tak bych asi chytilovou pri paty otazce vyrazil ze dveri, ty svoje sileny pseudofilozofickovedecky dotazy snad nemohla myslet vazne. ()
Zajímavá sonda. Dokument na belgickou objednávku, kde se dva češi domlouvají "špatnou angličtinou a ješt horší francozštinou" (vlastní slova paní Chytilové) je pro většinu nepoužitelný. Jde cíleně po tom, co Forman nechce formulovat a vymyslet aneb dva rozdílné pohledy na kinematografii. Pro milovníky české nové vlny studium. ()
Dvě největší osobnosti vedou smysluplný dialog, přičemž Chytilová se ptala proč a Forman odpovídal proč ne, a i když jsou oba jako voda a oheň a každej měl svůj přístup, oba dělali smysluplný filmy, každý po svém a tak to má být, závěrečný obejmutí pak bylo nefalšovaným gestem umělecké pospolitosti. ()
"Viděl jsem tolik skvělých herců špatně obsazených do role. Nevím, proč to je, ale někdo je skvělý v nějaké roli, jiný ve všem, někdo jen jednou za život. Herectví je pro mě tajemstvím. Nesmírně to obdivuju. Je skvělé, když někdo umí hrát. Jsem naštvaný, když to někdo neumí. Když je někdo moc předvídatelný nebo mechanický, průhledný, to mě naštve, cítím se být podvedený. "Svoboda moci jít za štěstím je samotné štěstí." ()
Ještě jsem nedostal odvahu kouknout se na jakýkoli film od paní Chytilové. A jak tak vidím, asi se to nezmění. Přišlo mi, že ani Formana tato zpověď nějak nebavila a byl z toho spíš otrávený. Nicméně, že by to bylo úplně nezajímavé říct nemohu. Akorát bylo vidět, že jsou oba tvůrci někde jinde. ()
parádní kus, nebo dva ()
Moje malé filmové utrpení. Snímek, kdy jeden mluví špatnou angličtinou, jeden francouzštinou a sem tam prohodí něco česky, když zrovna nevědí, jak se co řekne, jsem zhlédla kvůli své diplomce, jinak bych se mu asi dále vyhýbala. Bylo to neskutečně únavné a vysilující, filozofující otázky Chytilové nebraly konce a já obdivovala Formana, s jakým klidem a jak rozumně na ně odpovídá. Scény sledující natáčení Ragtime nebo ty s kamerou bloudící ulicemi pak působily jako balzám na duši. Zajímavá konfrontace dvou rozdílných přístupů k natáčení, jsem ráda, že jsem si dělala poznámky, protože bude stát zato si je znovu přečíst a inspirovat se jimi, ale to je asi tak vše. Ještě že už mám film za sebou a nebudu jej snad muset nikdy vidět znovu. ()
Chytilová rozpráva francúzsky, Forman odpovedá anglicky a keď sú frustrovaní z nepochopenia toho druhého, plynulo prechádzajú do rodnej češtiny, aby o chvíľu znova pokračovali v jazykovom chaose pripomínajúcom bájny babylon. Nie len týmto je zaujímavý vášnivý názorový stret sedliackeho rozumu a analytickej experimentátorky, očividne tak fascinovanej ďalekou Amerikou. ()
Chytilová versus Forman je bytostným filmem bojovné režisérky. Dokumentární formát je pouze prostředkem k niterné výpovědi, formou stylizace, subjektivní životní zkušeností. Život je v pohybu, vše plyne ve svém disharmonickém souladu až ke konečné jednotě. V ní jsou otisky jednotlivého základem společenské zkušenosti, subjekty se nestávají objekty, nýbrž splývají v objektivizovanou skutečnost. Umění z fenomenologického hlediska odkrývá pravdu z její zakrytosti, pravdu ve smyslu skutečnosti. A byť jde o skutečnosti subjektivní, mají schopnost sami sebe objektivizovat, byť ne v celém svém niterném dopadu. Chytilová vnímá film jako prostředek k odhalování skutečnosti, proto své výpovědi stylizuje, aby každá jednotlivost dostala svůj význam jako jednotlivost i součást celku. Své přesvědčení sebevědomě prezentuje. Film, potažmo umění má své určení v odhalování skutečnosti, přestože se podstatná část toho, co se vydává za umění, stala pod vlivem okolností jen kulturním produktem a přestala plnit své základní určení. Zajímavá snaha o bytostné niterné sdělení. ()
Unikátní kousek, intimní zpověď...Chytilová překvapivě pokorná (na začátku) ale některé otázky jsou zvláštní, ale to bude tím že ráda dostává lidi pod tlak a je věčný nespokojený diskutér...Z dialogu je patrné rozdílný přístup obou režisérů k tvorbě...Pro neznalého diváka pár záběrů Terezína mnoho neřekne o dětství Formana. Forman v té době už filmová extrastar a přesto sám sebou,neuvěřitelně autentický, obyčejný, zajímalo by mě jaký by byl herec..Díky za tuhle správu, za zachycení Formana při práci i dialogu a přemýšlení, velmi podnětný snímek... A nakonec je zajímavé že v roce 1981 dovolila strana Chytilové točit film o tabuizovaném Formanovi a ještě k tomu pro kapitalistickou cizinu...že by valuty? :-) ()
Myšlenka a provedení, ženské pseudo a mužova trpělivost, se kterou nabírá otázky jak rizoto. Režisérčin "trezorový" film z doby natáčení Ragtimu, kterému svědčí, když sama dokáže ve vzácných chvílích ustoupit do pozadí, protože Milošova výpověď je přínosná v jeho vlastních formulacích toho, co je důležité ... ale pak Věrka zase výsledek v nápovědě zhlubokomyslní Janáčkem. ()
Zajímavé pojetí zdokumentování setkání dvou velkých filmařů. Trošku se mi kroutily oči z kamery, trochu si paní Chytilová nevěděla rady s jazykovými mutacemi, respektive si nevěděla rady, jakou řeč použít. To, že do svého kolegy ryje chápu, jednak už z pozice toho, jaká paní Chytilová byla, ale taky při takových pichlavých otázkách na tělo přiměje protistranu otevřít se, případně sdílet své poznatky, zkušenosti. Bylo krásně vidět, v jakém rozpoložení se oba protagonisté setkali podle tónu otázek a odpovědí. Je krásné vidět ze záběrů "behind the scenes", jak se situace, věty, problémy, se kterými kameramani, asistenti režie, komparzisté, herci bojují dennodeně na place nemění, nemění se ani slavné hlášky, příkazy, a ostatně ani jídlo ;-D Ale možná to připadne zajímavé jen nám od filmu ;o) Mě tento pohled jak Miloš Forman pracuje, myslí, bavil. A moc mě mrzí, že příležitost spolupracovat s panem Formanem už nikdy nenastane. ()
Chytlavé, neformální. Úryvky myšlení. S vášní, se vší vervou. ()
Hodně moc zajímavý dokument natočený pro belgickou televizi, ve kterém jedna režisérská legenda zajímavým způsobem "zpovídá" tu druhou ještě větší. Dokument vznikal během natáčení filmu Ragtime a je to moc zajímavá konfrontace střetu dvou hodně rozdílných režisérských pohledů i názorů, které se místy vzdalují, jinde zase sbližují. Kombinace angličtiny a "francouzštiny" ani moc neruší, z pochopitelných důvodů se to v roce 1981 nemohlo točit česky a pro československou televizi. Důležitější je obsah a ta "moudra" z obou stran a těch je tam dostatečně, aby to diváka zaujalo. Hodně zajímavé jsou i záběry z natáčení filmu "Ragtime" včetně rozhovorů s autorem románové předlohy. ()
Zábavná konfrontace. ()